|
tiez som niekde cital ze stena nadrze energije je zdvojena, len neviem ci to je pravda
inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
a existuje niekde nejaky material o tom, co by sa stalo s raketoplanom ak by na iss zistili, ze ma poskodeny povrch? pre posadku by prisiela zachranna misia s inym raketoplanom ale ten poskodeny by sa musel od iss odpojit a zanechat svojmu osudu alebo je nejaka alternativa? |
|
citace: inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
Kdyby se nakladovy prostor neotevrele, nemohli by pouzivat ke chlazeni radiatory, jen vyparniky a ty maji jen omezenou kapacitu. Takze by brzo museli zase pristat, jinak by se palubni systemy prehraly. |
|
citace:
citace: inak je nevyhnutne aby sa po umiestneni na orbite otvoril poklop nakladoveho priestoru (ak to nevyzaduje ciel misie)? co by robili pokial by sa neotvorili a nebolo by to nevyhnutne,teda ake technicke dosledky by to malo?
Kdyby se nakladovy prostor neotevrele, nemohli by pouzivat ke chlazeni radiatory, jen vyparniky a ty maji jen omezenou kapacitu. Takze by brzo museli zase pristat, jinak by se palubni systemy prehraly.
Jen poznamenávám, že v rámci modernizací raketoplánů se měnil kokpit za modernější a energeticky úspornější verzi ("skleněný kokpit"). Navíc i v rámci modernizace palivových baterií se měnil systém jejich tepelné správy. Takže by asi vydrželi fungovat déle bez radiátorů (jen s chlazením pomocí výparníků).
Nemáte někdo podrobná data?
|
| 28.12.2006 - 14:27 - Mário | |
|
Nemáte někdo nahodou nejakou tabulku pri navratu raketoplanu jak postupne klesa vyska, rychlost a vzdalenost od letiste?
|
|
citace: Nemáte někdo nahodou nejakou tabulku pri navratu raketoplanu jak postupne klesa vyska, rychlost a vzdalenost od letiste?
Něco málo je na adrese:
http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/nasafact/pdf/landing.pdf ____________________ Antonín Vítek |
|
Závislost výšky, rychlosti a vzdálenosti od místa přistání (nikoli však v časové škále) je pro let STS-116 na stránce
http://www.nasa.gov/centers/johnson/pdf/163525main_ENT_116_F_A_1.pdf
Strana FS 4-11, pdf strana 23
Sloupce:
VR - Machovo číslo (relativní rychlost v atmosféře v násobcích rychlosti zvuku)
αref - tři sloupce, úhel náběhu ve stupních; levý sloupec (HI) - maximální hodnota; střední sloupec - standardní hodn.; pravý sloupec (LO) minimální hodnota
R - vzdálenost k místu přistání v námořních mílích (x 1,852 km)
H - výška v tisících stop (x 0,3048 km)
Href - rychlost klesání ve stopách za sekundu
Rref - náklon (klopení) ve stupních (L - vlevo, R - vpravo) ____________________ Antonín Vítek |
| 30.12.2006 - 19:59 - Mário | |
|
citace: Závislost výšky, rychlosti a vzdálenosti od místa přistání (nikoli však v časové škále) je pro let STS-116 na stránce
http://www.nasa.gov/centers/johnson/pdf/163525main_ENT_116_F_A_1.pdf
Strana FS 4-11, pdf strana 23
Sloupce:
VR - Machovo číslo (relativní rychlost v atmosféře v násobcích rychlosti zvuku)
αref - tři sloupce, úhel náběhu ve stupních; levý sloupec (HI) - maximální hodnota; střední sloupec - standardní hodn.; pravý sloupec (LO) minimální hodnota
R - vzdálenost k místu přistání v námořních mílích (x 1,852 km)
H - výška v tisících stop (x 0,3048 km)
Href - rychlost klesání ve stopách za sekundu
Rref - náklon (klopení) ve stupních (L - vlevo, R - vpravo)
diky, diky:) |
|
| inak neviete akym sposobom sa zbavuje raketoplan bielych krytov na FRCS? dochadza k tomu pouzitim realneho paliva alebo to "prefuknu" dusikom ci niecim inym? |
|
citace: inak neviete akym sposobom sa zbavuje raketoplan bielych krytov na FRCS? dochadza k tomu pouzitim realneho paliva alebo to "prefuknu" dusikom ci niecim inym?
Někde na tomto fóru jsem četl, že je strhne proud vzduchu při průletu hustými vrstvami atmosféry při startu. |
|
| nemate iekto informacie o tom kolko by stal projekt space shuttle, ak by bol udrziavany v minimalnom rezime, mam na mysli v priemere 1 start rocne, nieco ako plany sovietov pre buran |
|
To je zajimava otazka. Premyslel jsem nad tim zejmena v souvislosti se zmensenim mezery mezi poslednim startem STS a prvnim Orionem.
Prvni operacni start Orionu k ISS by se mel uskutecnit nekdy na podzim 2014 a bude to vlastne 4. start kompletniho Aresu 1 (pokud me pamet neklame). Prioritou NASA je ovsem posunout tuto prvni misi nekdy na podzim roku 2013. Posledni start STS by se mel uskutecnit nekdy v roce 2010, ale je vcelku realne ocekavat nejaky odklad.
Je zrejme, ze ET i SRB budou muset byt pripraveny uz cca rok ci dva dopredu a infrastrukturu je nutno udrzovat tak jako tak. Nejvetsi naklady na start STS tak zrejme budou v priprave oribteru a motoru SSME a to je zejmena zalezitost lidskych zdroju.
Je vseobecne zname, ze NASA neni v tomto smeru vubec pruzna, takze lide roky specializovani na praci s orbitery nebude vubec jednoduche prevezt na jinou praci, obzvlaste pokud Orion jeste nebude v provozu. Z tohoto pohledu by tedy mohlo byt docela vyhodne udrzovat alespon jeden orbiter v provozu co nejdele, aby obsluha nevysla ze cviku. Napriklad v SM Orionu je pouzit motor z OMS orbiteru. Pocet smen praujicich na orbiterech by byl vyrazne zredukovan jen na lidi se kterymi se pocita i na provoz Orionu.
Tudiz by to mohlo dopadnout tak, ze v letech 2010 az 2012 by letal jeden orbiter 1-2 rocne na zasobovaci mise k ISS a nemuselo by to ani znamenat vyrazne zvysene naklady. Tim nechci rici ze by doslo ke zvyseni poctu misi, ale spise k jejich rozlozeni v case. |
|
ked si uvedomim ze program raketoplanov sa raz skonci,tak mi je do placu! zahodit von oknom taky dobry projekt je vacsia hlupost ako zrusenie apolla. keby v tom nebolo tolko politiky tak by som tomu vobec nechapal, pretoze dovod ako ekonomicky nevyhodny tiez nie je celkom ne mieste, ved si skuste predstavit co by stalo vyrobat jednorazovo pouzitelne kozmicke lode s takymi motorickymi moznostami ake maju raketoplany!? je to obrovska sokda! ved je to jeden so spickovych vynalezov vyrobenych ludskymi rukami v celych dejinach ludstva, a to nehovorim len o statistickych prvenstvach (ktore nie su zanedbatelne) ale hlavne o celej myslienke, ku ktorej sa za niekolko destroci budeme musiet vratit, to je iste.
len dufam ze sa stihne spravit nejake politicke rozhodnutie, ktore by prehodnotilo cely program od halvy az po patu, a aby sa stihli zvazit vsetky alternativy skor nez dojde k zruseniu programu nadobro.
aspon keby sa rozhodli urobit nejaku generalku a "pripnut" ho na ares-5, a neopakovat tu istu chybu z cias konca apolla a zaciatkov space shuttle. |
|
citace: ked si uvedomim ze program raketoplanov sa raz skonci,tak mi je do placu! zahodit von oknom taky dobry projekt je vacsia hlupost ako zrusenie apolla.
Najdou se i taci kteri o STS tvrdi ze je to paskvil, jehoz koncept byl vnucen NASA kongresem proti jejich vuli.
citace:
len dufam ze sa stihne spravit nejake politicke rozhodnutie, ktore by prehodnotilo cely program od halvy az po patu, a aby sa stihli zvazit vsetky alternativy skor nez dojde k zruseniu programu nadobro.
aspon keby sa rozhodli urobit nejaku generalku a "pripnut" ho na ares-5, a neopakovat tu istu chybu z cias konca apolla a zaciatkov space shuttle.
To by vpodstate doslo k tomu k cemu doslo pri zruseni Apolla a pri zahajeni STS. Byla by to politicka objednavka nepodlozena technickou realitou.
STS je po dostavbe ISS a oprave Hubbla zbytecny. Pokud by NASA melo nejaky jiny prostredek jak zasobovat ISS tak by STS zrusili jeste pred rokem 2010.
Me se Ares / Orion libi prave tim, ze plne tezi z odkazu Apolla i STS. Napriklad:
1. motor SM Orionu je prevzaty z OMS Orbiteru
2. tvar kabiny Orionu prevzat z Apolla
3. Vybaveni Orionu odvozeno z Orbiteru a ISS
4. Motor horniho stp. Aresu 1 jedna prevzat ze Saturnu IVB
5. 1.stp Aresu 1 prevzat z STS
6. Infrastruktura Ares/Orion tezi z infrastruktury Apollo/Saturn/STS
7. Motory Ares V / EDS prevzaty z Ares 1 a Delty IV.
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru a "clean pad" filozofie pro start, ktera umozni odstartovat do tydne po umisteni na startovaci rampu za mnohem nepriznivejsiho pocasi.
Orion lze 10x znovupouzit, je vyrazne bezpecnejsi nez STS a bude vyzadovat mensi udrzbu nez Orbitery. Navic s nim lze delat mise jak na LEO k Mesici, asteroidum ci potencionalne na obeznou drahu Marsu.
Sice nepodporuje prevazeni vetsich nakladu ci robotickou ruku, ale vypada to NASA nevadi.
|
|
citace:
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru
To se tyka Orionu, ne Aresu. |
|
citace:
citace:
Uzitecne nove funkce Aresu 1 bude predevsim pulrocni pobyt ve vesmiru
To se tyka Orionu, ne Aresu.
Mimochodem - pul roku mne prijde hrozne malo - co je tam to limitujici? |
|
To je proste specifikace. Momentalne neni delsi doba zapotrebi. K ISS i k Mesicni zakladne se bude letat maximalne na pul roku. Tudiz veskere zarizeni bude na takovou dobu certifikovano.
Pokud bude zapotrebi delsi doba, tak by se proste muselo vsechno zkouset ponekud dukladneji. Mozna k tomu nakonec dojde vzhledem k letum na Mars, ale to je az za spustu let.
Mozna ze skutecna zivotnost by mohla byt mnohem delsi, neco jako u MERu. Koneckoncu Orion je znovupouzitelny, a energii cerpa z PV clanku.
Omezeni plyne asi asi hlavne z mnozstvi zasob na palube, zivotnost baterii, korozivniho pusobeni paliva atd.
V provnani s Orbiterem je to vyrazna zmena. |
|
citace: nemate iekto informacie o tom kolko by stal projekt space shuttle, ak by bol udrziavany v minimalnom rezime, mam na mysli v priemere 1 start rocne, nieco ako plany sovietov pre buran
Domnívám se, že by to bylo drahé - držet kupu specialistů, kteří by toho mnoho během roku nedělali. Technika (kosmodrom,montážní haly, řízení letu a hlavě údržba techniky - to také něco stojí, a jenom na jedno použití v roce?! Drahé.
Nevím nic o podobné úvaze v NASA. |
|
Drahe by to bylo, kdyby se to nemuselo delat stejne. Co pak asi budou delat specialiste mezi poslednim startem STS v roce 2010 a pripadnym startem Aresu a Orionu az v roce 2014? Jsou tam jen 2-3 testy Aresu.
Ten napad ma puvab v tom, ze ET i 4 seg. SRB musi byt stejne objednany nekolik let dopredu a pri pravdepodobnem odkladu nekterych startu STS by se ty komponenty musely vyhodit.
Napr. misto 3-smenneho provozu na vsech orbiterech by tam tedy mohla byt jen jedna smena na jednom orbiteru a zbytek lidu by mohl byt prevelen na Orion ci Ares.
Taky vsechna infrastruktura musi byt stejne udrzovana pro Ares / Orion a vetsina se bude castecne vyuzivat pro testovaci lety.
Samozrejme ze to nebude uplne zadarmo, ale je to cesta jak zkratit mezeru mezi poslednim startem STS a prvnim operacnim Aresem. |
|
citace: Mimochodem - pul roku mne prijde hrozne malo - co je tam to limitujici?
Všimněte si, že také životnost transportních lodí Sojuz je (zatím) půl roku. Je to dáno životností pohonného systému, užívajícího skladovatelné KPL na bázi derivátů hydrazinu a (hlavně) oxidu dusičitého. Ten - pokud není absolutně bezvodý (a to de dá jen ztěží dodržet) - je agresivní a největší obava technicků spočívá v možnosti poškozování ventilů, v důsledku toho růstu jejich nespolehlivosti a případného úniku komponent paliva - dokonce s možnosti samozážehu, když se smíchají. Viz i řada případů explozí raketových stupňů ponechaných na dráze.
Kliper měl myslím proponovanou delší životnost na dráze, ale to bych musel najít.
Krátká doba (max. necelý měsíc s paletou EDO) u fraketoplánu je dána tím, že po celou dobu pobytu na dráze musí jet alespoň na minimální výkon palivové baterie a tedy stále spotřebovávají zásoby kyslíku a vodíku, které samozřejmě nemohou být neomezené. Vypnout polivové baterie nejde, protože bez pozemního zařízení (dodávka energie na rozběh) je znovu nezapnete. Bylo to dáno koncepcí, vycházejí z předpokladu, že STS bude jen a jen dopravním prostředkem mezi Zemí a LEO a že tedy nebude třeba, aby byl ve vesmíru nějak abnormálně dlouho. Navíc motory RCS a OMS taky používají podobné KPL jako Sojuzy.
Zřejmě ta půlroční garanční doba má podobné příčiny jako tomu je u Sojuzů. ____________________ Antonín Vítek |
| 26.1.2007 - 15:44 - Jan Baštecký | |
|
citace: To je proste specifikace. Momentalne neni delsi doba zapotrebi. K ISS i k Mesicni zakladne se bude letat maximalne na pul roku. Tudiz veskere zarizeni bude na takovou dobu certifikovano.
Pokud bude zapotrebi delsi doba, tak by se proste muselo vsechno zkouset ponekud dukladneji. Mozna k tomu nakonec dojde vzhledem k letum na Mars, ale to je az za spustu let.
Mozna ze skutecna zivotnost by mohla byt mnohem delsi, neco jako u MERu. Koneckoncu Orion je znovupouzitelny, a energii cerpa z PV clanku.
Omezeni plyne asi asi hlavne z mnozstvi zasob na palube, zivotnost baterii, korozivniho pusobeni paliva atd.
V provnani s Orbiterem je to vyrazna zmena.
To ale znamená, že např.:
- při použití jako záchranný člun u ISS se bude muset nejdéle po půl roce "točit". Což je stejné omezení, které je nyní vytýkáno Sojuzům.
- nelze jej použít pro lety k Marsu
|
|
citace: To ale znamená, že např.:
- při použití jako záchranný člun u ISS se bude muset nejdéle po půl roce "točit". Což je stejné omezení, které je nyní vytýkáno Sojuzům.
- nelze jej použít pro lety k Marsu
Pokud se budou točit v půlročních intervalech i posádky, tak v tom žádný problém nevidím.
Systém Orion/Cev je dimenzován na lunární mise a u toho pravděpodobně zůstane. Mars je hudba vzdálené budoucnosti.Obávám se ,že posádka, která poletí na Mars se dosud ještě nenarodila .
|
|
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na jednu čistě teoretickou otázku: Co by se stalo, kdyby se při prvotních prověrkách systémů raketoplánů zjistilo, že z jakéhokoli důvodu vůbec nefunguje manipulátor SRMS. Kdyby raketoplán startoval s nějakým modulem pro ISS, tak bylo by možné, že by si ten modul z raketoplánu vyzvedl přímo manipulátor SSRMS?
Děkuji. ____________________ Tomáš Kovařík |
|
Zajímavý dotaz. Například díl S3/4 se musí dopravit až na konec nosníku, takže to nejde udělat jediným pohybem SSRMS. Vsadil bych se, že existují nouzové procedury pro tento případ - SSRMS vyndá blok a uloží ho na provizorní místo, pak se sám přesune, znovu blok uchopí a definitivně umístní. Patrně by musel být proveden výstup (pro provizorní uložení). Jsou někde místa pro takové uložení bloků ? Může SSRMS přejíždět podél nosníku a přitom držet těžký blok ?
U přetlakovaných modulů je to jednodušší, protože se přesunují jen v okolí stykového uzlu, tedy v dosahu SSRMS při jediném pohybu. |
|
TK> ... bylo by možné, že by si ten modul z raketoplánu vyzvedl přímo manipulátor SSRMS?
RV> ... Může SSRMS přejíždět podél nosníku a přitom držet těžký blok ?
Podle mých informací může MT/MBS pojíždět po nosníku i s nákladem přes 20 tun, takže tady bych problém neviděl. S vysokou pravděpodobností se to stejně bude muset použít při přesunu ITS-P6 ze Z1 na P5 (jízda MT/MBS po kolejnicích nosníku i s připojeným SSRMS a s uchopeným ITS-P6).
Nejsem si ale jist, jestli SSRMS dosáhne do všech míst nákladového prostoru připojeného raketoplánu i ze základny na MT/MBS (ze základy na Destiny by to mělo být bez problémů). Odhaduju, že za současné konfigurace tam dosáhne, ale po připojení Node2 to bude horší. Snad bude SRMS vždy funkční a žádná provizoria nebudou potřeba (mohlo by to asi nastat jen při instalaci ITS-S6). |
|
| Zdravíčko. Chtěl bych se zeptat, proč se zažehnou motory SSME 6 s(?) před motory SRB? |
|
Před zážehem SRB v T 0 je potřeba nějaký čas pro naběhnutí a hlavně kontrolu motorů SSME. Zapálený motor SRB už nikdo nevypne,a těma 6 s je dán prostor kontrolním systémům aby ověřili správnou činnost motorů SSME a popřípadě přerušili start ještě před
zažehnutím SRB.
|
|
citace: Zdravíčko. Chtěl bych se zeptat, proč se zažehnou motory SSME 6 s(?) před motory SRB?
Ta doba je tak dlohá kvůli tomu, že po zážehu SSME doslova nahnou celou sestavu o několik metrů(bráno ve špičce nádrže)od svislé osy a trvá asi těch 6 sekund, než se to opět dostane do vertikální polohy.
Naběhnutí na plný tah a diagnostika trvá něco kolem 3 sekund. |
|
| Součastný zážeh všech motorů (jak SSME tak SRB) by znamenal dost velký náraz tahu do konstrukce STS, dále nárust tahu u SRB je téměř okažitě na 100%, ale u SSME to chvilku trvá. Proto se zažehují SSME před SRB (všimněte si po zážehu SSME jak se celá sestava STS nakloní a pak se vrací zpět). |
|
Nevím, kolik se přesně celá sestava po zážehu SSME nakloní, ale "několik metrů" to myslim neni, řekl bych tak maximálně metr.
Ví někdo přesněji jak to je?
|
|
citace: Nevím, kolik se přesně celá sestava po zážehu SSME nakloní, ale "několik metrů" to myslim neni, řekl bych tak maximálně metr.
Ví někdo přesněji jak to je?
V STS Reference Manualu se na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts_mes.html#mes_count zmiňují o tom, že pohyb/náklon před startem, měřený na špičce nádrže ET, je asi 25,5 palce, tedy cca 64 cm. |