|
Návrhy CEV od firmy Lockheed Martin:
http://www.lockheedmartin.com/wms/findPage.do?dsp=fec&ci=13649&rsbci=13647&fti=0&ti=0&sc=400
|
|
Celé dění okolo CEV mně spíše připomíná humbuk, který bude stát spousty peněz(podobně jako Venture star), aby se nakonce za:
a)odložil k ledu
b)zjistilo ,že ve finále bude tento projekt stejně nákladný jako STS
Myslím, že nesjprávnější cesta by bylo zaměřit se na vývoj projektu X43a, který nabízí cestu ke skutečnému kosmoplánu a ne projektovat neperspektivní poloznovupoužitelné hybridy ve kterých se zbytečné utápí finanční a duševní potenciál.
A že se dá modulová stanice postavit relativně levně a za použití "jednoduchých" prostředků dokázali Rusové v případě Miru.
Podlě mě se díky CEVu zpozdí řada projektů, nukleární pohon, sondy na výzkum sluneční soustavy a návrat na Měsíc, který je na jeho vývoj defacto vázán.
V podstatě dnešní americká kosmonatika vypadá ,tak jak vypadá, hlavně díky monstrakcím typu STS, Venture star atd., které NASA finančně vykradly na úkor jiných smysluplnějších projektů.
|
|
| Myslím že CEV není humbuk, požažadavky, plánované výdaje i časová náročnost vypadají hodně realisticky. Navíc CEV bude nezbytný pro ukončení STS, provoz STS ve třech kusech může být jen provizorní a dočasný (i když to "provizorium" bude trvat 5 let). I kdyby (náhodou) vyhrál Kerry, tak může omezit NASA a let k Měsíci, ale nemůže zrušit pilotované lety, takže jediným řešením je zase CEV. Na jaře 2005 se má rozhodnout o dalších specifikacích, nebo už dojde k vyhlášení vítěze, který CEV zkonstruuje podle připraveného projektu ? |
|
V případě CEVu není potřeba vyvíjet nějaké převratné nové technologie a je proto docela dost velká šance, že bude realizován. Hypersonický pohon bude podlě mě připraven k operačnímu nasazení nejdříve tak za 15-20 let, a to jen v nepilotované verzi. Raketoplány však mají končit v 2010, co pak ? Čekat 10-15 let na hypersonika ? Co když to dopadne jako v případě termonukleárních reaktorů (které jsou slibovány už několik desítek let a pořád jsme jen v počáteční vývojové fázi) ?
Na počátku příštího roku mají být zveřejněny specifikace na CEV. Je možné, že NASA bude v tomto případě postupovat podobně jako letectvo USAF - nechá si postavit několik různých prototypů a teprve podle "letových" zkoušek si vybere tu lepší variantu. |
|
Podporu projektu CEV u účastníků této diskuse odhaduji na 75-80%.
Já jsem pro. |
|
Viz též: http://www.spaceflightnow.com/news/n0404/28rockets/
LL ____________________
Lubor Lejček |
|
Systém STS vznikl právě proto, že za monstrakci bylo ve své době považováno Apollo. Všechny propočty ukazovaly, že raketoplán je smysluplným dopravním prostředkem, který se dokáže uplatnit na komerčním trhu a díky nízkým provozním nákladům zcela vytlačí jednorázově použitelné rakety. Teprve praxe ukázala opak.
I u Venture Staru se zdálo, že vyhoví požadavkům na levný dopravní prostředek, což se u Space Shuttle nepodařilo. Do doby zastavení vývoje Venture Staru byla proinvestována miliarda dolarů – tolik stála například neúspěšná sonda Mars Observer nebo jeden kus ze série vojenských družic Milstar, které běžný občan vůbec neregistruje.
Ohledně americké kosmické stanice – jedinou možnou alternativou, umožňující stavět ji stejně jako Rusové Mir, bylo vynášet její díly raketami Titan IV. Obávám se, že by to nešlo levněji než raketoplánem. Start Titanu IV stojí 400 miliónů dolarů a navíc by moduly musely být menší a doplněny o pohonný blok.
Jak už bylo řečeno výše, je fajn, že CEV je koncipován jako univerzální loď, takže i kdyby nakonec sešlo z letů na Měsíc (například kvůli odporu Kongresu s navýšením rozpočtu NASA), CEV najde své uplatnění na nízké oběžné dráze (podobně jako Sojuzy).
Větu "Podle mě se díky CEVu zpozdí … návrat na Měsíc, který je na jeho vývoj defacto vázán" jsem nepochopil.
Vzhledem ke zkušenostem s STS i Venture Starem dnes nikdo nemůže zaručit, že vývoj, stavba a provoz X43A by byl levnější než CEV. Opět by šlo o sázku s rizikem, že někdo začne mluvit o vykrádání NASA. To ale posledních čtyřicet let provází všechny pilotované programy NASA.
|
|
| Ve výše uvedeném článku na SpaceflightNow.com mě zaujaly úvahy o možnostech (i když zatím spíš teoretických) evoluce raket Delta 4 a Atlas 5 až na "Saturn 5 class". Jsem opravdu zvědav, jakým směrem se bude vývoj skutečně ubírat. Zatím to vůbec nejsem schopen odhadnout :-) |
| 30.4.2004 - 19:47 - Karel | |
|
Zajímavé v tom článku jsou i úvahy o nákladní verzi raketoplánu a "supertěžké" verzi s větší nádrží a více boostery.
S tím že uvedení do praxe by bylo otázkou cca 4 let a asi by nebylo potřeba stavět novou rampu narozdíl od zvětšených verzí Atlasu či Delty.
Pokud ovšem nebude potřeba nosiče takové třídy, půjde asi vše k ledu, škoda.... |
|
| Problém v cargoverzi STS je hlavně v tom, že bude nutné zachovat veškerou mamutí infrastrukturu STS, to znamená VAB, přepravník, dvě rampy, dláždění cesty z VAB k rampě - jde o techniku z let 1960-65 pro Apollo přestavěné pro STS. To jsou tisíce pracovních míst. Náklady na personál a logistiku představují většinu nákladů na program. Pokud se vyvine superverze Atlasu 5, tak bude mít moderní systém logistiky, automatizované systémy přípravy a řízení startu. Navíc pro let k Měsíci by mohl stačit nosič o 50-60 t na LEO, pokud se využijí iontové motory a základna v L1. |
|
| V článku mě ještě zaujala zmínka o tom, že díly STS jsou tzv. "human rated" (tedy volně přeloženo "certifikované pro lety s lidskou posádkou"). Tuto "lidskou certifikaci" budou muset ostatní uvažované nosiče teprve získat (a zřejmě to nebude levná záležitost). Proto možná nosiče odvozené od STS stále ještě nejsou úplně bez šance, i když cenově (provozně) jsou na tom dost mizerně. Uvidíme :-) |
| 03.5.2004 - 22:50 - Karel | |
|
S tím zachovám infrastruktury jak píše Ervé je to pravda.
A možná že to bude hlavní důvod proč nakonec NASA zůstane jen u Atlasu a Delty.
To se týká i toho, pokud by se navrhoval nový těžký nosič.
Zkrátka už by těch různých nosičů ke terým se udržuje infraktruktura a výroba dílů měli moc.
|
|
| Dnes 4.5.2004 o 15:00 SELČ vydá komisia vytvorená prezidentom G.Bushom prvé verejné prehlásenie týkajúce sa plánu návratu na Mesiac a výpravy na Mars. |
|
citace:
Anonym: Lety raketoplánů budou obnoveny možná až příští rok. Do ukončení jejich provozu se má uskutečnit 28-35 startů.
http://www.tiscali.cz/mult/tis_aktualita.phtml?clanekid=32597&chan=mult
V poslední době jsem se ve třech různých článcích dočetl, že se má uskutečnit jen 24 startů raketoplánů - od března 2005 do července 2010 (pokud prý nebude nějaký let dodatečně přidán). |
|
Napadla mě taková zajímavost:
Před katastrofou Challengeru se uskutečnilo 24 misí raketoplánů. Teď se plánuje posledních 24 misí. |
|
citace:
Napadla mě taková zajímavost:
Před katastrofou Challengeru se uskutečnilo 24 misí raketoplánů. Teď se plánuje posledních 24 misí.
Tak teda nevim jak jsi prisel na pocet 24 letu....to by mne fakt zajimalo:) |
|
Doufám, že nezpochybňuješ těch prvních 24 letů od dubna 1981 do ledna 1986.
Na těch posledních 24 letů jsem samozřejmě nepřišel já. Toto číslo je uvedeno mj. v L+K (myslím č. 4/04) v článku "Přeastronautováno" od Tomáše Přibyla a na serveru Novosti-kosmonavtiki od V.Železnjakova. T.Přibyl píše o případném přidání dalších misí jako o mimořádné situaci.
Rozpis 24 letů je na http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt |
|
Asi je to L+K 5/04 (právě je v prodeji).
A.Železnjakovovi se omlouvám za uvedení chybného jména. |
|
Špatná pěnová izolace na Columbii:
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1550
Takže až se na STS vychytají všechny mouchy tak se zruší. Ne , že by to bylo vzhledem k ekonomice provozu špatné rozhodnutí, ale případný nový prostředek také nemusí být žádný zázrak. Papír snese všechno včetně požadavků na nový pilotovaný systém(ekonomika a flexibilita provozu). STS měl být papírově také levný a flexibilní, a realita je trochu jiná.
Nechám se překvapit co stihne NASA do roku 2010 vyvinout za nový pilotovaný prostředek, protože 6 let není zas tak dlouhá doba. |
|
V současnosti se předpokládá, že nový pilotovaný kosmický prostředek NASA bude k dispozici nejdříve za 10 let.
Tu pauzu 2010-2014 chtějí překlenout používáním ruských Sojuzů. |
|
Stejně se mi nechce věřit, že by USA byla bez pilotovaného systému. Navíc termíny dokončení projektů se velmi často posunují o několik let.
Takže NASA může být bez vlastních pilotovaných letů mnohem déle než 4 roky. A jakmile se rozpadne infrastruktura kolem STS tak už to nikdo nedá dohromady.
Takže se klidně může stát ,že pilotované lodě bude mít kromě Ruska a Číny i Evropa s Indii a USA nic.
Tady jsou ke stažení krátká videa z misí raketoplánů:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/index.html |
|
| Ohledně Indie: Podle ředitele ISRO může Indie dopravit člověka do vesmíru vlastním pilotovaným prostředkem v letech 2011-2012. V indické vládě se už několik měsíců vedou debaty, zda je takový program potřebný, a pokud ano, jak zajistit jeho financování. |
|
| Mezeru mezi lety STS a CEV asi NASA vyplní starty Sojuzů, neměl by být problém uzavřít smlouvu a najmout si všechno, co bude potřeba, za rozumnou cenu a s ošetřenou smlouvou pro případ ruské vychcanosti. Je zybtečné platit 3-5 mld. ročně za STS, když dva starty Sojuzů a dva Progressů ročně vyjdou na nějakých 200-300 mil. a urychlovat kvůli tomu CEV je zbytečné. |
|
S kupováním Soyuzů z americké strany bych moc neargumentoval(viz. "Iran akt"). Vzhledem k tomu ,že pro jaderné elektrárny je charakteristická dlouhá doba výstavby, tak zmíněná iránská zakázka pro Rusko ještě nějakou dobu potrvá.
http://www.space.com/missionlaunches/iss_okeefe_030227.html
Co se týče tzv. "ruské vychcanosti", tak to nemá cenu komentovat. Každý si udělá obrázek sám. Rusko už táhne provoz ISS na svých bedrech skoro 2 roky. |
|
Nutnost využívání Sojuzů vznikla v souvislosti s přerušením prací na záchranné lodi OSP (měly být připojeny k ISS od roku 2008) ve prospěch pozdějšího CEVu.
Je několik variant, jak se "íránskému zákonu", podle kterého nesmí americké vládní struktury nakupovat od ruských firem řízených státem, vyhnout:
- americký zájem o ruskou kosmickou techniku bude pro Rusy lukrativnější než íránská jaderná elektrárna v Búšéhru
- zákon bude novelizován
- zákon se obejde (např. Sojuzy objedná firma Boeing u NPO Energija po vzoru objednávky modulu Zarja – v roce 1995 jej Boeing objednal u Chruničeva). Na podporu tohoto argumentu uvádím tyto "kosmonautické" obchodní vztahy, na které se zákon nevztahuje:
* NPO Eněrgomaš stále vyrábí motory RD-190 pro rakety Atlas firmy Lockheed Martin
* Konsorcium ILS stále provozuje kosmodrom Sea Launch
* Příklady amerických družic vynesených z ruských kosmodromů:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/2003/I024A.HTM
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/2003/I031F.HTM
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/2002/I023A.HTM
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/2002/I031A.HTM
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/../s/2002/I039A.HTM
Myslím, že situace 2010-2014 bude jiná než 1975-1979, kdy NASA měl kosmickou stanici, ale nemohl na ni posílat astronauty. |
|
Oprava nejpodstatnějších chyb v mém příspěvku:
Kosmodrom Sea Launch provozuje stejnojmenná společnost Sea Launch, nikoli ILS (nic to ale nemění na podstatě toho, o čem jsem psal).
Rakety Atlas pohání ruské motory RD-180, nikoli RD-190. |
|
| Nehledě na to, že za 5 let už může být situace v Iránu a nebo Rusko-USA vztahy na podstatně lepší úrovni. V USA platí stejně jako jinde, že kde je vůle, tam se způsob vždycky najde. Pokud budou USA chtít létat na ISS, tak si prostě koupí lístky nebo celou loď. Tou "ruskou vychcaností" jsem myslel věčné snahy o úpravy smluv a slibů jasně daných ruskou stranou (prodloužení letů na ISS na 1 rok, finanční nároky, nedodržování termínů, roční zdržení ISS způsobené ruskou snahou udržet Mir). |
|
J.Hošek:
Aha, tak pro dodávky Kuzněcovových motorů s uzavřeným cyklem "Iran act" neplati , ale v případě spolufinancování Soyzů je už posvátný.
Erve:
Každá paranoia něco stoji. Nedovedu odhadnout nakolik zapojení Ruska do projektu ISS zabránilo útěku expertů do pochybných zemí - hlavní důvod ruské účasti. Asi moc ne ,když se země jako Irán či Pakistán(pravda teď velký spojenec) chystají vypustit satelity do vesmíru vlastními raketami. Anebo se to možná podařilo zmíněným zemím zvládnout vlastními silami.
Nespolehlivost a flagrantní porušování smluv se obvykle řeší i na politické úrovní odstoupením od smlouvy - proč to NASA neudělala?
Asi to bude trochu jinak. Já si naopak myslím, že Rusko ždíme amíky málo, protože z ISS celkem žádné přínosy nemá, jen náklady a ISS je i přes optickou nálepku mezinárodní víceméně americkou stanicí. Rusko je teď v postavení levného údržbáře/dopravce - jedinou platbou je pobyt kosmonauta v ISS, kde hlavní náplní pobytu je opět udržování stanice v chodu.
Dále budu spekulovat. Dle rozpočtu na kosmický výzkum, to nevypadá ,že by kosmonautika byla pro Rusko posvátná kráva a podle mého názoru by vyšachování Ruska z projektu ISS jemu samotnému i prospělo. Dva roční pilotované lety Soyuzu + několik letů Progressu spolyká nemalou část rozpočtu Ruské kosmické agentury. Vědecký přínos z ISS je podle mě pro Rusko minimální a o žádném jiném přínosu nevím. Pokud chce udržet pilotovanou kosmonautiku vč. infrastruktury, tak může vypustit jednou za dva roky Soyuz s turistou a vyjde to nastejno. A ušetřené peníze z provozu ISS může vrhnout na vývoj nebo zdokonalování raket či pilotovaných lodí či jiné projekty.
|
|
Zákon "Iran Law" objasnil A.Vítek v příspěvku z 8.4.2003 http://mek.kosmo.cz/wwwboard/2003/04/3489.htm
Zákon se vztahuje na americké státní instituce (i na NASA), ale ne na americké soukromé firmy. Motory RD-180 odebírá Lockheed Martin, proto se na to "Iran Law" nevztahuje. A proto jsem psal, že Sojuzy by mohl případně objednat Boeing jakožto hlavní kontraktor NASA pro stavbu stanice.
FKA považuje k 31.12.2004 všechny své závazky vyplývající z dosud uzavřených smluv ohledně ISS za splněné a od 1.1.2005 hodlá pro NASA vystavovat faktury za vynášení jejich astronautů a nákladů. To může být první test "Iran Law". Protože se však již blíží obnovené lety raketoplánů, je možné, že udělají nějaké kompenzace.
O vyšachování Ruska z projektu ISS bych vůbec nespekuloval. Rusku totiž nelze zabránit v přístupu do vlastního segmentu stanice.
Občasné autonomní turistické lety Sojuzů nejsou pro Rusko přijatelnou alternativou prací v ISS. |
|
citace:
NPO Energija
Včera jsem to chtěl ututlat, ale je to příliš velká chyba.
Správně: RKK Energija (Raketno-kosmičeskaja korporacija)
Dnes má padnout definitivní rozhodnutí, zda se S.Polonskij stane třetím kosmickým turistou. Včera se vůbec nedohodli.
|
