|
"V letech 2011 (konec STS) až 2016 žádný pilotovaný let ?"
Dost dobře nechápu, proč NASA vsadila vše na vývoj CEVu, zřejmě kvůli lunárnímu programu.
Původní idea (OSP), která je oproti CEVu méně bombastická , mně připadala rozumnější a pravděpodobnější z hlediska dosažení hlavního cíle -tj. získání levného ,spolehlivého a flexibilnějšího pilotovaného dopravního systému ,byť jen na oběžnou dráhu. Navíc OSP měl být připraven dle návrhu k použití už v roce 2010.
|
|
| Rok 2010 byl nejpozdějším termínem pro použití OSP jako záchranného prostředku pro posádky kosmické stanice. Tyto posádky měly být ke stanici nadále dopravovány pomocí raketoplánů STS, a až v roce 2012 měl i tuto roli převzít OSP. |
|
S ATV si davá ESA taky na čas, start se plánuje až v roce 2006. Ale dle fotek to je jinak pěknej macek .
http://www.esa.int/export/esaCP/SEM3QNYEM4E_index_0.html |
|
V komuniké z vrcholového setkání Bushe a Putina v Bratislavě byla zmíněna také ISS. Oba podporují další spolupraci na její výstavbě jako prioritní bod ve spolupráci USA a Ruska a dále také spolupráci na případných projektech týkajících se výzkumu Měsíce.
Viz:
http://www.roscosmos.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=781
|
|
A tady je to z druhé strany:
http://www.whitehouse.gov/news/releases/2005/02/20050224-7.html
U.S.-Russia Joint Fact Sheet: Bratislava Initiatives
...
Space Cooperation
o In the area of space cooperation, the Presidents called for enhanced cooperation, focusing on the International Space Station and other projects, including those related to possible lunar exploration.
...
|
|
citace:
citace:
Pokud by vynasel CEV s pomoci tretiho stupne ze Saturn 5, ktery je pry jeste stale na sklade v poctu 14 ks a nebylo by ho pry slozite zase zacit vyrabet (nebo by snad slo pouzit ekvivalentni raketovy stupen)
Obávám se, že v tom čísle 14 kusů stupňů S-IV B je překlep. Dopočítal jsem se k pouhým čtyřem zbývajícím kusům.
1.kus:
3.stupeň z nepoužité rakety Saturn 5 SA-514, vystavené na KSC
(3.stupeň poslední nepoužité rakety Saturn 5 SA-515 byl přestavěn na stanici Skylab-B a v roce 1977 rozřezán, aby se vešel do dveří muzea)
2.kus:
2.stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-209 (původně připravena pro záchrannou expedici v projektu Skylab)
3.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-211
(2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212 byl přestavěn na stanici Skylab a 14.5.1973 vynesen do kosmu raketou Saturn 5 SA-513)
4.kus:
2. stupeň nepoužité rakety Saturn 1B SA-212+ (byla vyrobena, ale neodkoupena NASA)
Nevím, kde se teď nachází ty stupně S-IV B z raket SA-209, SA-211 a SA-212+, zda ve skladech, muzeích nebo někde venku.
V tom prispevku jsem myslel zejmena motory J2, ktere jsou po jednom ve stupni S-IV B a po peti ve 2.stp Saturnu V. Tak by to mozna tech 14 motoru dalo. Ale zpetne si rikam ze kombinovat jedno SRB s motorem J2 by asi nebylo to nejlepsi reseni. Prece jen J2 neni nejnovejsi konstrukce. Obzvlaste kdyz existuji lepsi moznosti. Mozna jsem to uz ani nemel znova vytahovat. |
| 09.3.2005 - 11:02 - Patek | |
|
| Až se dokončí montáž ISS mají přestat k ní létat STS.Mne by zajímalo jak se tam budou dopravovat racky s vědeckým vybavením(jsou vozeny v MPLM)?Snad jedině přes japonce.A nebo od nich upustit(jenže u Destiny je vědecké vybavení měněno výhradně pomocí "racků"). |
|
| treba nekdo do te doby neco vymysli)) apropo netusis jake ma ten jeden rack rozmery a hmotnost? |
|
International Standard Payload Racks - mezinárodní standardizované skříně poskytují základní prostor a vybavení pro montáž užitečného nákladu a vybavení pro vědecké experimenty , které se instalují nebo budou instalovat do laboratoří (mimo ruský segment stanice). Po dokončení stavby by se na stanici mělo nacházet 37 pozic pro tyto skříně (13 v Destiny, 4 v modulu s centrifugou CAM, 10 v evropském Columbusu a 10 v japonském Kibu). Každá z montážních pozic pro ISPR má unifikovaná připojovací místa pro el.energii, datové a řídící systémy, videosignál, chladící a vakuový systém a také přívody dusíku.
Čelní průřez 185,4 x 106,6 cm; vnitřní objem pro užitečný náklad 1,6 m3, hmotnost prázdné ISPR 104 kg (základní kostra skříní je vyrobena z uhlíkových sloučenin), můžou být vybaveny zařízením o hmotnosti až 700 kg. Skříně jsou vybaveny pro montáž dalších vnitřních struktur, určených např. pro 19 palcové (48,3cm) skříně SIR používané v raketoplánech či skříně EXPRESS vyvinuté pro ISS. Skříně se uchycují v horní a dolní části, dolní uchycení na čepech pomáhá při instalaci skříní. Na přední stěnu skříní je možno připevňovat další zařízení a přenosné počítače.
Napájení - každá skřín je standartně napájena pomocí primárního osmižilového vedení s příkonem 3 kW při stejnosměrném napětí 114,5 až 126 V. Proti zkratu je je napájecí okruh zabezpečen jističem 25 A. Pomocné napájení je rozvedeno 12-žilovým vedením - maximální příkon 1,2 kW. Ve vybraných montážních místech (5 v Destiny, 5 v Columbusu a 4 v Kibu) je naistalováno 4-žilové vedení, umožňující odebírat z palubní sítě příkon až 6 kW. Navíc, ve třech místech v Destiny je možno při sloučení primárního a sekundárního napájení dosáhnout příkonu 12kW.
Regulace teploty - zajišťuje vodní okruh přes vedení o průměru 1,3 cm při vstupní teplotě 16-24 °C a max 49 °C na výstupu. Proudění vody přes výměníky tepla a chladící nerezové ocelové desky bude řízeno z Destiny a Kiba. Ve vybraných skříních (9 v Destiny a 5 v Kibu) je navíc naistalován další vodní chladící okruh - vstup 0,6 - 10 °C , výstup 21°C. Pracovní tlak obou chadících okruhů je 40 kPa.
Další možností chlazení jsou ventilátory uvnitř skříní, které dokáží samy pomocí cirkulace vzduchu dostatečně chladit zařízení o výkonu 1,2 kW. Dalších minimálně 500 W tepelného výkonu může být roptýleno do atmosféry jednotlivých modulů.
Řízení a zpracování dat - strandartní datová sběrnice MIL-STD-1553B pro užitečný náklad v ISRPs je tvořena stíněnými kroucenými páry a vysokorychlostními optickými vlákny.
|
| 09.3.2005 - 19:07 - Karel | |
|
| 8 "racků" je v nákladním ATV, jak je to s japonským HTV nevím..... |
|
| Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to. |
|
citace:
Jenomže rack v ATV taky v ATV zůstane, do stanice ho nepřesunou - je určen pro půlroční pobyt u stanice a potom shoří. Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.
Špatný vtip ... Nebo je to myšleno vážně ? |
|
| Co z toho Vám připadá jako špatný vtip ? |
|
citace:
Ale napadá mně cesta, na boku ATV bych udělal dveře z MPLM, a po zakotvení u ISS bych ATV pomocí Canadarmu přesunul - a je to.
ATV se má připojovat na zadní port Zvezdy. Canadarm má na délku 17,6 metru a může být umístěn buď na základně MBS nebo na boku Destiny (v obou případech na bodech PDGF). Takže pokud bych počítal, že PDGF bude umístěn úplně na konci Destiny u modulu Unity (což není), tak k zadnímu portu Zvezdy je to 33 metrů (Unity, PMA1, Zarja, Zvezda) ... Takže ani prodloužení o 100 % by nepomohlo, přidělání dalších bodů PDGF myslím nepříchází vůbec v úvahu ...
Dveře na boku ATV -
1. ubralo by to spoustu místa uvnitř modulu.
2. aby šlo připojit ATV bokem k Unity, tak by ten spojovací průlez musel vystupovat mimo válcový tvar ATV - přineslo by to určitě spoustu dalších problémů (změna těžiště, umístění pod aerodynamický kryt A5, apod ...).
|
|
| Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ? |
|
shrnuto podtrzeno, vubec to na to neni a nebylo konstruovano a takovato zmena zadani by znamenala - vzit si cisty list papiru, stoupnout si znovu k rysovacimu prknu a zacit pekne od zacatku  |
|
citace:
Když se má připojovat na zadní bok Zvezdy - nebude se dát připojit i na Pirs (nebo-li na nejbližší port k rameni)? Co se týká úprav konstrukce, realizovat se to dá. Vnější rozměr aer. krytu Ariane 5 je dané konstrukční omezení, ale upravit duralový válec a interiér rozhodně není nic neřešitelného, když na to máte 5 let. Jiné řešení mně ale nenapadá, Vás ano ?
Realizovat ty dveře by určitě šlo, ale za jakou cenu ? Teď nemyslím jen finance, ale i ten zmiňovaný vnitřní prostor. A zasahovat tak drastickým způsobem do konstrukce ATV - jiné dynamické namáhání, jiné těžiště, upravený interiér, navíc příslušenství ke stykovacímu zařízení ... spíše bych se souhlasil s Petrem, že by to bylo třeba asi navrhnout celé znova ... a pak už nemůžeme hovořit o ATV.
Pirs bude pravděpodobně přemístěn jinde. A na každý port, kde bude kotvit ATV, by se musely přidat další antény a koutové odražeče, bez nichž se ATV nedokáže připojit (něco už na zadní port montovali při nedávných výstupech).
Navíc Rusové na svou část budou dodávat další moduly a snad také své fotovoltaické panely (SPP), takže tam nebude moc prostoru na manévrování (jak s loděmi, tak i Canadarmem) .... |
|
| Takže buď blbé a komplikované řešení, nebo nic. Ale zase mně napadlo, ATV (s upraveným předním vstupem) nemusí zakotvit, může se zastavit 3 m před Destiny (řekněme po dvou výstupech, při kterých dojde k instalaci potřebného vybavení), a tady ji zachytí rameno a připojí přímo na přechodové místo. To by možná šlo líp. |
| 10.3.2005 - 14:51 - Patek | |
|
| Jenže i kdyby to šlo(ono zastavit bezpilotní modul těsně u stanice je dost riskantní),tak je tu problem jak dopravit racky zpět na Zem. |
|
| http://www.spacedaily.com/news/mars-future-05e.html |
|
"Many Americans have questioned repeatedly the usefulness of the International Space Station, but it stands as NASA's only gateway at the moment to the rest of the solar system. Without the station - or something comparable - it will be difficult if not impossible for U.S. engineers and scientists to do the research necessary to make interplanetary travel possible."
Američanům spíš nejde pod nos ten finanční masochismus spojený s provozem raketoplánů než ISS. Samotná údržba a provoz ISS moc nestojí, resp. poslední dva roky je provoz ISS nestál skoro vůbec nic.
"This might also explain why the Russians are building their half of ISS to be as self-contained as possible. Once complete - coincidentally in 2010 - they will have achieved the ability to detach it from the U.S. half of the station and fly it independently. With relatively little tweaking, they also will be able to transform it from a boring space station into Mir-2, an interplanetary spaceship heading toward a fly-by of Mars".
To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?
|
|
citace:
To by vážně šlo po technické stránce udělat tak jednoduše?
Zarja by asi zůstala spojená a americkým segmentem, aby to s pomocí vlastních motorů a PHM přečerpanými z Progressu navedla do atmosféry.
Stejně nevím, zda NASA v souvislosti se záměrem opustit kosmickou stanici nebude požadovat její navedení do atmosféry v roce 2017, tak tohle by bylo docela efektní řešení. |
|
| Zarja je americký modul, takže pokud by ho Rusové chtěli, tak by ho museli koupit. Rusové tímhle plánem na samostatnost v podstatě jenom popichují amíky a kryí se pro případ výpadku (konce) STS. Co se týká americké neochoty prodloužit lety na 1 rok, jejich nesouhlas byl způsoben tím, že to bylo předčasné a nucené. Rusové na Miru to dělali tak, že jen jeden tam byl tak dlouho, a ostatní členové posádky mu pomáhali. To samé musí být i na ISS, navíc let na Mars bude nejdřív za 15 let, takže může být zbytečné takové lety dělat teď. Před startem na Mars se stejně musí loď vyzkoušet při stejně dlouhém letu někde v okolí Země (možná dvakrát), takže je na to dost času. Až bude ISS dokončena a plnou posádku, tak se určitě delší lety dělat budou. |
|
Pokud by USA chtěly dostavěnou stanici resp. svojí část zničit, tak by bylo lepší(pokud nebude v té době v havarijním stavu) aby ji prodaly za symbolický dolar Evropě či Rusku nebo někomu jinému(např. Japonsku).
Samotný provoz stanice není tak drahý, navíc z hlediska nákladů není tak velký rozdíl jestli se starám o celou ISS či její segment. Zásobovací lodě tam posílám tak jako tak. Navíc ,když ESA a NASDA právě teď vyvíjejí velké zásobovací lodě(ATV,HTV), tak ať jsou alespoň vytížené.
|
|
Znicit stanici mi prijde jako kolosalni blbost. Urcite se najde dost soukromniku, kteri by byli ochotni zastoupit NASA ve financovani. No a pak jeste zbyva Rusko, Evropa, Japonsko a dalsi, pro ktere je to jedna z mala forem mozne seberealizace.
Ostatne opustit ISS mi ze strany NASA neprijde tak nezodpovedne, protoze stejne by se meli zamerit pouze na to, co jini delat nemuzou. Tedy zakladni vyzkum, meziplanetarni a galakticky pruzkum a popripade pilotovane lety na Mesic a Mars. Predpokladam ze (sub)orbita se stejne brzo stane domenou soukromniku a osvedcenych (starych) technologii. Ostatne s americkou posedlosti po modernich technologiich je to nejlepsi co muzou udelat. V beznych technologiich jsou proste prilis drazi. A to neplati jen v kosmu.
Uz jsem to kolikrat rikal a jeste to tisickrat zopakuju, jednou budeme nostalgicky vzpominat na STS jako na zazrak techniky. Je 30 let stary a jeste za 30 let nebudeme mit nic co by ho mohlo plne nahradit. Jedine s cim muzete jeho schopnosti rovnocene srovnavat je samotna ISS. Srovnavat Sojuz a STS je jako srovnavat traktor s ferari. (Bohuzel traktor je bezpecnejsi a na rozbite silnici se s ferari daleko nedostanete) |
|
STS je kutečně zázrak techniky ale bohužel, jak známo, má dvě základní vady a to ne vady techniky ale koncepce:
1/ Již v době vývoje STS bylo možno za mnohonásobně nižší prostředky postavit vícenásobně použitelnou kosmickou loď pro 7 kosmonautů , která by měla také nesrovnatelně nižší náklady na provoz, něco jako Kliper. Navíc těch 7 kosmonautů naráz ani nebylo třeba. Rovněž již v té době mohl být snadno postaven nosič nákladů do 20 tun na LEO s automatickým stykovacím zařízením, který by vynášel náklady nesrovnatelně levněji než STS.
2/ Bezpečnost STS je založena do značné míry jen na spolehlivosti jednotlivých dílů. Když je těch dílů řádově milion, bezpečnost celku nemůže být valná. Koncepce STS do značné míry omezila možnost aplikace aktivní bezpečnosti ve fázi startu a návratu, to je záchrany kosmonautů v případě havárie důležitého systému.
Takže budoucí pohled na STS bude spíše jako na sice technicky vyspělý, ale z důvodu koncepce neekonomický a nebezpečný prostředek dopravy nákladu a lidí do kosmu.
|
|
| Tak tak. Nebezpecna ale nadherna masinka. To bude velky kopec nostalgie. Neco jako Chuck Yeager. Nebo prukopnici letadel. Cim nebezpecnejsi, tim vetsi sentiment. |
|
Světoví experti na konferenci v Bruselu: přednosti a nevýhody pilotovaných letů do kosmu (články se týkají ISS i tématu další diskuse:,,Měsíc je opět ve hře,,):
1)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005
(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)
- k názoru p.Grygara bych řekl, že pokud je ISS jediným lidmi obývaným objektem na oběžné dráze, tak to snad při dnešním stavu techniky není zas takový přepych a plýtvání prostředky. Prošustrují se na jiných místech světa mnohem větší částky v miliardách dolarů a nad tím se nikdo nepozastavuje.....
2)http://lidovky.centrum.cz/archivln/archivln.phtml?id=337258&sec=35&sub=89&d=13&m=3&y=2005&dat=20050313#clanek
(Politický závod o Měsíc nečekám, říká v rozhovoru pro LN americký astronaut Harrison Schmitt, který se zúčastnil konference o vesmíru v Bruselu).....Sondy a roboti dokážou skvěle odvést rutinní práci. Ale pokud chcete využít i představivost a improvizaci, bez lidí to nepůjde.
|
|
citace:
(v tištěné verzi novin jsou navíc k článku nějaké obrázky a další znovu zopakovaný názor p.Grygara, který je odpůrcem pilotovaných letů, o zbytečnosti ISS)
p. Grygara beru jako popularizatora Astronomie a kosmonautika mu slouzi jen jako prostredek ke studiu Hvezd. Cim vzdalenejsich a zahadnejsich, tim lepe. Takze jeho nazor je nutno v tomto smeru brat s rezervou. Proste mu akorat ty raketky zerou penize na dalekohledy.  |
|
"Proste mu akorat ty raketky zerou penize na dalekohledy." (a teleskopy a anteny a roboticke pruzkumniky)
tohle sedi resp. opravdu nevim, jak bych to vyjadril lepe.
jeste bych okomentoval, ze se Mr. Grygar nechal v tom svem clanku slyset, ze levna doprava lidi do vesmiru v tomhle stoleti nebude. Ano s jeho pristupem k problemu urcite nebude.
Zda se mi, ze predvedl typickou sestavu do sveho oboru zahledeneho vedce + ji opepril pristupem "podle sebe soudim Tebe (jine)" a to by se osobnosti jeho formatu opravdu stavat nemelo.
Jsem si doposud myslel, ze je expertem na astronomii a ne, ze je odbornikem v oblasti konstrukce kosmickych lodi s lidskou posadkou.
Inu treba v pristim clanku ctenarum poradi, jake si maji koupit auto nebo prasek na prani... kdyz preci rozumi hvezdokupam, tak uz rozumi vsemu no ne? |
