|
Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):
http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf ____________________ Antonín Vítek |
|
| 3 Progressy,1ATV,1HTV. Na zásobování 6tičlenné posádky to bude snad stačit. Otázka je co se bude dít v případě poruchy objemnějšího dílu stanice ,třeba gyrokompasu(relativně častý jev). Pokud se jim ho podaří nějak nasoukat do ATV nebo HTV,padne na to jeden zasobovací let "velkokapacitního náklaďáku". Zřejmě nejschůdnější řešení bude snížit počet členů posádky ISS. |
|
citace: Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):
http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf
Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel |
|
citace: ... v případě poruchy objemnějšího dílu stanice ,třeba gyrokompasu(relativně častý jev). Pokud se jim ho podaří nějak nasoukat do ATV nebo HTV,padne na to jeden zasobovací let "velkokapacitního náklaďáku". ...
Hawku, nejde o žádný "gyrokompas", to je naprostý nesmysl. Jedná se o silový setrvačník (CMG = Control Moment Gyroscope).
A je nesmysl to cpát dovnitř ATV nebo HTV, protože pak to nikdo už nevytáhne ven źe stanice. Ty setrvačníky jsou totiž umístěny v příhradové konstrukci ITS-Z1. Dáse však použít HTV ve smíšené verzi, která bude mít přetlakovou (klimatizovanou) část jako ATV, ale také netlakovanou plošinu, právě pro náklady, umisťobané vně modulů stanice. A nosnost HTV/H-2 je dostatečně velká, aby se kromě CMG tam vešlo ještě hodně dalších věcí.
Bylo by také vhodné nějaký záložní dopravit na stanici raketoplánem předem a umístit je na některé ESP, které jsou určeny právě na ukládání náhradních dílů, určených pro montáže zvenčí. Zatím je tam např. náhradní čerpadlo amoniaku pro termoregulační systém. V budoucnosti by se pro takovéto účely hodil ruský Parom ve verzi s otevřenou nákladní plošinou.
BTW. V kosmu se žádné "gyrokompasy" nepoužívají; to co se jim podobá jsou "úhloměrné gyroskopy", kgter= měří orientaci tělesa v prostoru případně rchlost změny této orientace podle jednotlivých os. Používají se také v gyroskopických akcelerometrech (ale to už je spíš historie).
____________________ Antonín Vítek |
|
>>ac) trosky dopadly do jižního Tichého oceánu v 2007-03-27 23:30:22 UTC
>>ad) podle mého výpočtu byly ve výši kolem 10 km v 2007-03-27 23:28:15 UTC +/- 20 sekund
Zaujal ma hlavne ten čas dopadu. Je to nejako reálne zmerateľný údaj, alebo len odhad? Čím vlastne takúto deorbitujúcu družicu sledujú a do akej doby?
Tipujem: družicové a pozemné radary, snímkujúce/filmujúce družice (v rôznych oboroch spektra), sledovanie prípadného jej rádiomajáku, vizuálne sledovanie zo Zeme (známe zábery Miru), čo som ešte zabudol..?
Inak, nemám príliš rád výroky typu "raketoplán prekročil hranicu atmosféry v čase hh:mm:ss", keďže mnohých ľudí to zvádza k predstave ostrej hranice (priam hladiny) atmosféry; pritom tých 80 alebo 120 km je daných len a jedine dohodou a funkcia ró(h) je perfektne spojitá resp. hladká. |
|
citace:
citace: Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):
http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf
Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel
Nejsem Toník, ale na http//www.spaceref.com
je článek z 28.3.2007 pod názvem NASA muti-programm integated milestones revised 27 march 2007.
Jirka Dlouhý |
|
citace:
citace:
citace: Na serveru spaceref.com byl zveřejněn grafikon pilotovaných letů NASA (+orientačně i NASA, JAXA a FKA) do roku 2015 (můj názor: zbožné přání):
http://images.spaceref.com/news/2007/MPIM-rev-2007-04.m.pdf
Zdravím Tě Toníku a prosím : kde najít ten článek na space.ref,
mě se otvírají samé bláboly. Děkuji, Karel
Nejsem Toník, ale na http://www.spaceref.com
je článek z 28.3.2007 pod názvem NASA multi-program integrated milestones revised 27 march 2007.
Jirka Dlouhý,
pardon nějak se mně třásla ruka |
|
Karle, ten odkaz s pdf na konci, co jsem do zprávy uvedl, mě funguje bez problémů a vede rovnou na graf.
Jinak ad: Jano - Skutečně vstup do atmosféry je pozvolný, ale pro řízení letu (např. raketoplánu) je definována určitá konkrétní výška (pro raketoplán je to 400000 stop = 121,9 km), ve které se mění algoritmy řízení, protože se začínají měřitelně projevovat aerodynamické síly. Podobně i u Progressu existuje určitá výška a to 95 km, kde se začíná uvažovat odpor atmosféry; do té doby je výpočet trajektorie uvažován jan s působení gravitačních sil (včetně sférického rozvoje funkcí geopotenciálu). Přesto se pro zkrácení kovoří o "okamžiku vstupu do atmosféry", i když je to nepřesné, ale je to kratší. Američané označují toto rozhraní zkratkou EI, což značí Entry Interface.
Čas, uváděný jako dopad do oceánu, je vypočítaný na základě modelu atmosféry, není naměřen a jeho hodnota je definována jako "střední vypočtená doba dopadu neshořelých trosek na hladinu oceánu".
Takže všechone je trochu složitější ____________________ Antonín Vítek |
|
| Děkuji všem, přátelé, stále mě to vedlo na word do nelatinských jazyků. Graf je to hezký, ale už jsem jich takových pěkných viděl v kosmonautice víc. |
|
quote: program SEMDA (Systems Engineering, Modelling, and Design Analysis), který okamžitě dá všechny inerciální vlastnosti jakékoli konfigurace ISS (hmotnost, souřadnice těžiště, tenzor setrvačných momentů atd.). Ten používají Američané.
len by som chcel reagovat na vyssie uvedeny dotaz, ci nahodou nie je k dispozicii program, ktory dokaze simulovta podobne parametre, ktore tu boli rozoberane poslednych par dni
dakujem
mk |
|
Sunita Williams[ová] by měla 16.4.2007 běžet na ISS maraton (na běhacím pásu TVIS). Ve stejný den se na Zemi poběží maraton v Bostonu a Sunita bude zřejmě zařazena mezi startující (protože se loni na maraton v Bostonu kvalifikovala).
Viz. http://www.nasa.gov/mission_pages/station/expeditions/expedition14/exp14_boston_marathon.html
|
|
dobry den
chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-97/html/s97e5011.html
http://www.spaceflight.nasa.gov/gallery/images/shuttle/sts-105/html/sts105-707-055.html
viete niekto co za zmeny tam prebehli a preco
dakujem |
|
este jeden malicky technicky dotaz. pri prechadzani konfiguracii na space40 som si vsimol, ze niektore progressy prileteli na uzly pirsu alebo zariji a po niekolko mesacnej misii z nich aj odleteli. je jasne ze palivo ktore priniesli bolo precerpane na stanicu. len ma zaujima akymi cestami a v akom smere sa da precerpavat palivo medzi modulmi ruskeho segmentu, ci je mozne tankovat palivo zo stanice spat do progressov. mam na mysli tie progressy ktore su pridockovane na zvezde.
dakujem za akukolvek odpoved |
|
| aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky? |
|
citace: dobry den
chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs
Došlo tam k instalaci pasiví části spojovacího mechanizmu, který byl potřeba k připojení Pirsu, pvůodně byl tent vodící kužel umístěn v osovém uzlu pro spojení se Zarjou.
Výměna proběhla při dekompresi části modulu Zvezda při první ruské EVA(IVA)
|
|
citace: aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?
Ne, funguje to jinak.
____________________ Antonín Vítek |
|
Dobrý den,
možná to je mimo mísu, nebo už to tu je, ale nechce se mi to hledat.
Napadla mě otázka, jak rychle, aktuálních 6 členů posádky, jde opustit ISS? Popřípadě kam?
Díky |
| 10.4.2007 - 18:36 - Mário | |
|
citace: Dobrý den,
možná to je mimo mísu, nebo už to tu je, ale nechce se mi to hledat.
Napadla mě otázka, jak rychle, aktuálních 6 členů posádky, jde opustit ISS? Popřípadě kam?
Díky
Do par minut L.A Tjurin a Simonyi do TMA-9 a Kotov Jurcikin a Williamsova do TMA-10 ____________________ Mário Pliska |
|
citace:
citace: dobry den
chcel by som sa spytat na jeden detail na module zvezda. tyka sa to spodneho docku. pozornemu oku urcite neujde zmena ktora tam prebehla este pred priletom modulu pirs
Došlo tam k instalaci pasiví části spojovacího mechanizmu, který byl potřeba k připojení Pirsu, pvůodně byl tent vodící kužel umístěn v osovém uzlu pro spojení se Zarjou.
Výměna proběhla při dekompresi části modulu Zvezda při první ruské EVA(IVA)
znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?
quote:
--------------------------------------------------------------------------------
aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?
--------------------------------------------------------------------------------
Ne, funguje to jinak.
aha. dakujem za odpoved. musim sa priznat ze fakt tomu nerozumiem, boli by ste taky dobry a pokusili sa to jednoducho vysvetlit, iba v principe, nic viac.
dakujem |
|
citace:
--------------------------------------------------------------------------------
aky ma fyzikalny vyznam umiestnenie modulu Z1 s CMG cim blizsie ku tazisku stanice. nebolo by efektivnejsie ich umiestnit na okraj nosnika a vyzit tym zakon paky?
--------------------------------------------------------------------------------
Ne, funguje to jinak.
aha. dakujem za odpoved. musim sa priznat ze fakt tomu nerozumiem, boli by ste taky dobry a pokusili sa to jednoducho vysvetlit, iba v principe, nic viac.
dakujem
Ze zakona akce/reakce vyplyva ze pokud rataci setrvacniku urychlime v jednom smeru, vyvola to opacnou rotaci nosniku o stejnem momentu hybnosti. Pak by bylo jedno kde pusobime a jakou pakou. Jde o zachovani celkoveho momentu hybnosti pro gyroskop i s celou stanici. |
|
| mna napadlo ze ak posobi sila na CMG na okraji nosnika tak to vyvola mensiu rotaciu ak by ta ista sila posobila na CMG umiestneneho v tazisku |
|
citace: mna napadlo ze ak posobi sila na CMG na okraji nosnika tak to vyvola mensiu rotaciu ak by ta ista sila posobila na CMG umiestneneho v tazisku
Mozna ze jde spis o zachovani momentu setrvacnosti. Kazdopadne na velikosti sily pusobici od CMG na nosnik nezalezi (se zanedbanim konstrukcniho hlediska), ale zalezi jen a pouze na prenesenem momentu setrvacnosti od CMG na nosnik.
Celkovy moment zustava nezmeneny.
|
|
| no neviem ci diskutujeme z fyzikalneho hladiska o tom istom, nemam v tych zakonoch uplne jasno. len predpokladam, ze ak by bol CMG na okraji nosnika a s ohladom na zakon paky, tak by bolo teoreticky namahavejsie uviest stanicu do rotacie ci inej nepohodlnej orientacie, pretoze vysoky rotacny moment gyroskopov by tak zvysil "hybnost" stanice |
|
citace:
znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?
ne, jde o jiný uzel, sojuzy/progressy používají SSVP G-4000 - ty jsou na spodním uzlu Zarji, Pirsu a zadním Zvezdy, ale Zvezda má ve spojovacím úseku uzly SSVP-M G-8000 s větším průměrem, které jsou navženy pro spojení ruských modulů mezi sebou |
|
tak toto je maly fotograficky prispevok. takto bolo vidno iss z kosic, vychodne slovensko, 12.aprila tohto roku na vyrocie pilotovanej kozmonautiky
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=28e143208293&ft=28832400&ftv=1&ftid=14 |
|
| Mrkneta na NASA-TV. Sunita bezi maraton.. |
|
citace:
citace:
znamena to teda ze by bolo mozne tymto sposobom prisposobit aj horny dok na zvezde zža nudelom dokovania lodi sojuz a progress?
ne, jde o jiný uzel, sojuzy/progressy používají SSVP G-4000 - ty jsou na spodním uzlu Zarji, Pirsu a zadním Zvezdy, ale Zvezda má ve spojovacím úseku uzly SSVP-M G-8000 s větším průměrem, které jsou navženy pro spojení ruských modulů mezi sebou
RKK Energija navrhla nový stykovací-nákladní modul, který by zaplatila NASA, a který by byl vynesen raketoplánem v roce 2010. Tím by se počet spojovacích uzlů pro připojování ruských lodí zvýšil ze tří na čtyři.
http://www.rian.ru/technology/cosmos/20070411/63468420.html
|
|
Na zasedání manažerů STS včera, tj. 2007-04-16 byla dohodnuta následující plánovací data startů raketoplánů:
Upcoming shuttle missions:
-STS-117 targeted for no earlier than June 8, 2007, on Atlantis
-STS-118 targeted for no earlier than Aug. 9, 2007, on Endeavour
-STS-120 targeted for no earlier than Oct. 20, 2007, on Discovery
instead of Atlantis
-STS-122 targeted for no earlier than Dec. 6, 2007, on Atlantis
instead of Discovery
-STS-123 targeted for no earlier than Feb. 14, 2008, on Endeavour
-STS-124 targeted for no earlier than April 24, 2008, on Discovery
instead of Atlantis
Současně jak vidíte byla schválena i prohození jednotlivých raketoplánů.
Úplná tisková zpráva NASA je na :
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/apr/HQ_07089_shuttle_manifest.html ____________________ Antonín Vítek |
|
dobry den
dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-( |
|
citace: dobry den
dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-(
Tipuju ze skrin je jen pro naklad prepravovany uvnitr logistickeho modulu, kdezto plosinka je dopravovana v nakladovem prostoru raketoplanu a vystavena vakuu. |