|
citace:
Kdyby spustili všechny kola, hrozilo by, že se zahrabe
- řekl bych, že právě naopak - při vyjíždění z duny musí zapnout všechna kola, aby se nezahrabal. Příkladem může být snažší pohyb v terénu autem s pohonem 4x4 než jen s jednou hnanou nápravou ...
citace:
aby vyházely co nejvíce písku a dostaly se na tvrdší podklad
To by bylo dosti špatné řešení. Rover by pak mohl na dunu dosednout spodní částí a pak by zůstal na daném místě uvězněn jako loď na mělčině ...
citace:
V nejhorším by mohl skusit robotické rameno pro nazdvižení a potažení vozítka - ale to nevím, jestli by to rameno zvládlo.
Rameno IDD je na to příliš slabé - s optimálním případě prý vyvine sílu jen kolem 80 N. Navíc nemá v dosahu žádnou pevnou oporu. A ještě jedna věc - rover do duny nacouval, tzn. rameno je v zadní části roveru (ve směru pohybu). Takže by muselo rover přitahovat k nějakému tělesu a ne se od něj odstrkovat .... |
|
citace:
citace:
Kdyby spustili všechny kola, hrozilo by, že se zahrabe
- řekl bych, že právě naopak - při vyjíždění z duny musí zapnout všechna kola, aby se nezahrabal. Příkladem může být snažší pohyb v terénu autem s pohonem 4x4 než jen s jednou hnanou nápravou ...
Toto je pohyb v duně, a je rozdíl 4x4 a 6x6 samostatně řiditelných. Kromě toho, čtyřkolka z duny nevyjede, musí se vyhrabat - tj. dostat na lepší podklad nebo pomocí zesíleného podkladu.
citace:
aby vyházely co nejvíce písku a dostaly se na tvrdší podklad
To by bylo dosti špatné řešení. Rover by pak mohl na dunu dosednout spodní částí a pak by zůstal na daném místě uvězněn jako loď na mělčině ...
Při pokusu o vyjetí alá teréňák hrozí to samé - tady jsem měl na mysli spíše pohon jednotlivého kola - tzv. hrabání, tj. postupné uvolnění jednotlivých kol - kolo hrabe a zároveň se natáčí.
citace:
V nejhorším by mohl skusit robotické rameno pro nazdvižení a potažení vozítka - ale to nevím, jestli by to rameno zvládlo.
Rameno IDD je na to příliš slabé - s optimálním případě prý vyvine sílu jen kolem 80 N. Navíc nemá v dosahu žádnou pevnou oporu. A ještě jedna věc - rover do duny nacouval, tzn. rameno je v zadní části roveru (ve směru pohybu). Takže by muselo rover přitahovat k nějakému tělesu a ne se od něj odstrkovat ....
Takže potažení není možné, v této poloze by tedy bylo nejlepší na pomalé odhrnutí vrstvy do stran.
Ale jinak si myslím, že rover v pohodě vycouvá. podle toho, co jsem počítal, tak na jedno kolo je to asi kolem 8,3 kg, a když je zahrabaný, bude to o kapku více. |
|
citace:
Toto je pohyb v duně, a je rozdíl 4x4 a 6x6 samostatně řiditelných.
Chtěl jsem tím říct, že čím víc kol v záběru, tím lépe - na povrch se přenáší celkově větší síla.
citace:
tady jsem měl na mysli spíše pohon jednotlivého kola - tzv. hrabání, tj. postupné uvolnění jednotlivých kol - kolo hrabe a zároveň se natáčí.
Mohl by jste to popsat trochu více podrobněji ? Nějak mi uniká smysl natáčení kola ... chcete tím kolem každého kola vytvořit jamku ? To pak ale uděláte jen u tří kol (dva zadní a jedno (levé) přední) , zbývající zůstanou stále natočeny se směru jízdy (zanedbávám natočení 7° u pravého předního kola). Navíc si tak vyhrabaný materiál nahrnete kolem celého kola, takže i kdyby jste se dostal na pevnější povrch, tak je to na nic, protože kolem budete stát jen na té malé "pevné" plošce, ale kolem bude plno jemného materiálu, tvořícího bariéru ve všech směrech ...
Tuhle situaci bych řešil nejjednodušším možným způsobem - všechna kola natočit do přímého směru a za pomoci všech šesti kol vycouvat z duny (tzn. jet dopředu ve starých stopách). Docela by mně překvapilo, kdyby s roverem dělali nějaké otáčky na současném místě.
Ještě jedna informace - spodní část roveru (schránka WEB) se za normálních okolností nachází 29 centimetrů nad povrchem. |
|
U MERů nechápu dvě věci:
1. Proč NASA nepoužila místo kol pásy, které jsou do podobných prostředí vhodnější (že by byly pásy energeticky náročnější na pohon?).
2. Proč neinstalovana na solární články něco jako stěrače prachu, místo aby se spolehála na to, že to udělá martanský vzdušný vír. |
|
1. NASA testovala více druhů podvozků pro rovery - čtyř-, šesti-, osmi- kolové, pásové, snad i další a jako nejlepší řešení vyšel šestikolový podvozek - má údajně nejlepší průchodnost (v místě přistání roverů očekávaným) terénem ...
2. Určitě by to zvýšilo hmotnost roveru. O kolik a jak složité by takové zařízení bylo, nedokážu posoudit. A počítalo se jen s omezenou dobou funkčnosti roverů - i z hlediska výdrže jeho jednotlivých částí (pohyblivé části, elektronika, baterie, ...). |
|
citace:
1. NASA testovala ...).
Nejak se tady nezminila moznost slozeni podvozku. Kdyz uz zapad tak bych vyuzil toho, ze muzu dve kola slozit do cestovni polohy. Tim bych je vytahnul z pisku a po jejich opetovnem rozlozeni by se nadzvedl i stredni par kol. Zadni kola by uz mela vyjet sama..... |
|
Ve složené poloze cestovala přední kola. Ta jsou teď níže než zbývající kola (rover je nakloněn o cca 3°). Kdyby se je snažili složit, tak by se rover mohl převrhnout (těžište má někde v okolí uchycení podvozku ke skříni WEB).
Navíc, pokud se nemýlím, je rozložení podvozku jednosměrná záležitost - tzn. podvozek šel rozložit, ale opačná procedura již není možná ... |
|
citace:
Ve složené poloze cestovala přední kola. Ta jsou teď níže než zbývající kola (rover je nakloněn o cca 3°). Kdyby se je snažili složit, tak by se rover mohl převrhnout (těžište má někde v okolí uchycení podvozku ke skříni WEB).
Navíc, pokud se nemýlím, je rozložení podvozku jednosměrná záležitost - tzn. podvozek šel rozložit, ale opačná procedura již není možná ...
Pokud je to jednosmerna zalezitost tak to je smula... Jinak bych se diky zapadnuti prevraceni nebal.... |
|
citace:
Mohl by jste to popsat trochu více podrobněji ? Nějak mi uniká smysl natáčení kola ... chcete tím kolem každého kola vytvořit jamku? To pak ale uděláte jen u tří kol (dva zadní a jedno (levé) přední) , zbývající zůstanou stále natočeny se směru jízdy (zanedbávám natočení 7° u pravého předního kola). Navíc si tak vyhrabaný materiál nahrnete kolem celého kola, takže i kdyby jste se dostal na pevnější povrch, tak je to na nic, protože kolem budete stát jen na té malé "pevné" plošce, ale kolem bude plno jemného materiálu, tvořícího bariéru ve všech směrech ...
Ne, jamku ne, protože by se točilo jen jedno kolo. U zajetí do duny je nejhorší, když je kolo zasypáno ze stran, protože pak každá otáčka kola při pokusu o vyjetí způsobuje vyhrábání té jamky - materiál z přední části (čela duny ve stopě) je odebírán kolem, které jej prožene pod kolem a vyhodí jej dozadu, případně je přenesen zpět do čela stopy. Při projíždnění dunou tak závisí na výkonu vozidla ( boční zasypání solidně brzdí) průměru kola (se zahrabáním se snižuje váha na jedno kolo) a jeho světlé výšce.
Proto jsem měl na mysli ten samostatný pohon kola s natáčením, aby rozšířil stopu a odebral materiál z čela duny a zpod podvozku vozítka.
citace:
Tuhle situaci bych řešil nejjednodušším možným způsobem - všechna kola natočit do přímého směru a za pomoci všech šesti kol vycouvat z duny (tzn. jet dopředu ve starých stopách). Docela by mně překvapilo, kdyby s roverem dělali nějaké otáčky na současném místě.
Je to nejjednodušší postup a myslím, že ho zvolí a bude v pohodě úspěšný. Tyto návrhy, o kterých tu diskutujeme, jsou hypotetické a jistě to dobře na Zemi v reálném prostředí nasimulují. Jen by mne zajímalo, jestli je váha vozítka upravená tak, aby odpovídala nižší gravitaci na Marsu. |
|
citace:
Proto jsem měl na mysli ten samostatný pohon kola s natáčením, aby rozšířil stopu a odebral materiál z čela duny a zpod podvozku vozítka.
Aha, tak to jsme si asi trochu nerozumeli. Uz asi tusim, o co Vam slo ...  |
|
| spirit sasnazil a urobil niekolko animacii dust devilov ... je ich na tych sekvenciach minimalne 20! rozne typy, rozne velkosti, rozna vzdialenost od spirita |
|
No simulují to na Zemi, na této fotce je nejlépe vidět, že to není žádná sranda.
Výhodné se to zdá být z toho hlediska, že střední pár kol je veden kapku širší stopou, takže zadní pár by měl mít kolem sebe nejvíce místa a vyjetí by neměl být asi velký problém. |
|
| Oportunity urobil (v sole 463) kratky manever pri ktorom sa roztocili pravdepodobne vsetky kolesa. Cielom bolo zistit ako sa bude spravat material pod roverom. Vysledky su podla mna celkom uspokojive ... pri 2,5 otacky kolies sa rover posunul aso 2.8cm spat, 4.8mm do strany a podhrabal sa o dalsich 4.6mm ... test sa zopakuje v sole 265 ... drzte palce!~ |
|
Koukněte na změvu v 461. solu
 |
|
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050513_074405_vedatech_lkr&t=A050513_074405_vedatech_lkr&r2=vedatech
tak se obavam, ze zaparkovani je tentokrat definitivni ... tedka by to chtelo treba nejakeho kosmonauta aby to auti trosku roztlacil
jak je videt ani dalkove rizeni roboti nejsou zatim samospasitelni. |
|
| Ještě se "bojuje". Spíš než iDNES je v tomto případě lepší (česky) sledovat např. informace u A.Havlíčka na http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?cid=38#aktual |
|
citace:
http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050513_074405_vedatech_lkr&t=A050513_074405_vedatech_lkr&r2=vedatech
V tom článku si teda pěkně vymýšlejí :
Experti z NASA zatím simulovali podmínky, kterým musí Opportunity na Marsu čelit. Tento týden vyslali novou sérii povelů, které měly pomoci vozítko vyprostit. Zatím neúspěšně
Článek vyšel 13.května. V tu dobu rover právě vykonával první pohyb od svého zapadnutí v duně, a výsledky byly známy pravděpodobně až další den. Takže si ten pisálek prostě vymýšlel ....
Modulu zkoumajícímu povrch Marsu začalo prokluzovat jedno z koleček 26. dubna.
A tohle je úplný blábol. 26.dubna rover zapadnul v duně. Možná tím měl autor na mysli zaseknutí natáčení pravého předního kola, což se událo někldy kolem 13.dubna ...
Výsledná informační hodnota článku = 0,0nic ...  |
| 19.5.2005 - 15:24 - Anonym | |
|
| Opet je treba zopakovat: Bezny tisk neberte jako informacni zdroj vubec v potaz. |
|
| To jsem byl ja. |
| 20.5.2005 - 07:20 - Jarda | |
|
citace:
Oportunity urobil (v sole 463) kratky manever pri ktorom sa roztocili pravdepodobne vsetky kolesa. Cielom bolo zistit ako sa bude spravat material pod roverom. Vysledky su podla mna celkom uspokojive ... pri 2,5 otacky kolies sa rover posunul aso 2.8cm spat, 4.8mm do strany a podhrabal sa o dalsich 4.6mm ... test sa zopakuje v sole 265 ... drzte palce!~
Jak je mozne ze se mohlo stat takove velke zapadnuti?Proc ridici pocitac nevyhodnotil ze prokluz uz je tak velky ze nejde dal pokracovat a jizdu nezastavil?Nestala se nejaka neocekavana zavada,nebo se s necim takovym vubec nepocitalo ze se muze stat?Verim ze se ale vyskrabe a opet pofrci dal. |
|
on sa z toho iste dostane ... k pevnemu povrchu mu ostava 1-1,5m (podla fotografii) ..ked uz jedno koleso bude na pevnom povrchu tak to pojde omnoho rychlejsie a ked uz dve tak proste z toho vyjde ako keby sa nic nestalo ...
... ta otazka s tym riadiacim systemom je dobra ...
... aj s takym sa urcite ratalo ... ale oportunity presla 5km bez toho aby na tak velku dunu z tohto materialu narazila (okrem dna kratera endurance ale tam sa len tesne priblizila) ... pravdepodobne bola tato cast systemu vypnuta alebo nastavena na velmi velke hodnoty preklzu lebo sa nieco take na tejto plani(pusti) nepredpokladalo. |
|
no aby som neostal zaostaly za ostatnymi MER servermi tak pripravujem zopar animacii vyprostovania oporunity z prachovej duny ..... myslim ze to je pekna podivana ... este mi ostava stiahnut rear hezcam snimky a dat ich do slusneho formatu ... inak ma to nico do seba  ) |
|
| http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/oportunity/ na tejto adrese najdete nejake tie animacie vyprostovania oportunity ... budem to prebezne obnovovat a pridam aj dalsie ... zatial je tam navcam a subframe front wheels |
|
| |
|
Musim se s vami podelit o nadherny zaber ze Spiritu, ktery jsme probirali na unmanedspaceflight.com (upravil user dilo).
http://img217.echo.cx/my.php?image=sol489sunsetb2vk.jpg
Uzasne, co rikate? |
|
citace:
Musim se s vami podelit o nadherny zaber ze Spiritu, ktery jsme probirali na unmanedspaceflight.com (upravil user dilo).
http://img217.echo.cx/my.php?image=sol489sunsetb2vk.jpg
Uzasne, co rikate?
Je tohle oprvadu z Marsu?
Miroslave, mas spatny datum v poslednich zpravach do Meru /kveten, ne duben/ |
|
Jo, je to opravu z Marsu. Tady je odkaz na jeden z originalnich zaberu primo na exploratoriu:
http://qt.exploratorium.edu/mars/spirit/pancam/2005-05-21/2P169794250EFFAAE0P2690L7M1.JPG |
|
to RANDOM : Moc hezky, vcera me to velmi zaujalo, ale kdyz sem se na to chtel kouknout dneska, ze tam treba bude pokracovani ze solu 472 tak mi to nefunguje.  |
|
sa ospravedlnujem vsetkym ... pri vytvarani adresaru opportunity som urobil preklep (oportunity;o) ... takze som ho dneska premenoval spravne vysledne ulr je nasledovne http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/opportunity/ " target=_blank> http://s.ics.upjs.sk/~random/mer/opportunity/
... zatial som nepridaval snimky zo solu 472 lebo je ich prilis malo ... radsej pockam do zajtra a ked pridu aj zo solu 473 tak ich tam dam vsetky ... mozno mi zvisi cas aj na navcam ... animaciu z rear hazcam budem robit az po vikende ... mozno niekedy v stredu stvrtok (mam statnicu z fyziky v utorok:) |
|
nazdar!
pridal som do animacii prednych kolies vsetky fotky az do solu 476 takze mozete si to vychutnat tu http://s.ics.upjs.sk/~random/astro/mer/opportunity/
prislo trochu k zmene ulr ale uz som si musel urobit na stranke poriadok lebo nie su tam len veci o MER-och
... po uplnom vyprosteni sa pohram aj zo vzhladom ... ale teraz sa idem ucit dufam  drzte palce na statkach ... mam z astro okrem ineho |
