|
Spirit:
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/03/
Opportunity:
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/01/24/
A jeste treba:
http://marsoweb.nas.nasa.gov/landingsites/mer2003/topsites/final/
Mapky s trasou vozitek (vesmes od nadsencu) na techto forech:
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showforum=36 |
|
| Dakujem. Vyborne! |
|
| Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html |
|
Bohuzel, vypada to, ze leve predni kolo Spiritu je nepohyblive. Co s tim doukazou udelat technici a jak moc bude rover dale pohyblivy je zatim ve hvezdach  . |
|
Vcelku dobré mapy (bohužel bez zakomponování záběrů ESA) i s vyznačením spoustu útvarů naleznete nyní i na Googlu.
http://www.google.com/mars/
a dejte do vyhledávače např. "Rovers" atp. |
|
| Zabery z Mars Express jsou tam taky, ale je jich malo (napr. Gusev). |
|
| Ackoliv vlastne asi ne, to nebude z Expressu. |
|
citace:
Bohuzel, vypada to, ze leve predni kolo Spiritu je nepohyblive. Co s tim doukazou udelat technici a jak moc bude rover dale pohyblivy je zatim ve hvezdach .
Myslím, že to už tu bylo. Zkrátka bude jezdit pozadu. Jinak je rozumné, aby nejdříve odešla řiditelná kolečka v jednom směru, pak vozítko přetočit a pokračovat dále. Samozřejmě je pak menší manévrovatelnost při couvání, ale pořád to nevidím tragicky. |
|
Bohuzel nebylo. Patrne narazis na problem priblizne pred rokem. Tehdy se zdalo, ze tohle kolo (ale je to jenom nahoda!) ma problemy s natacenim, tedy s rizenim smeru. To by nebyl zas tak velky problem a navic se ukazalo, ze jde vicemene o plany poplach.
V tomto pripade se ale kolo uplne zaseklo a NEOTACI se. Pokud se nebude otacet ani dal, pak skutecne jedine moznost bude neustale couvat. Zablokovane kolo ovsem bude rover brzdit, coz se projevi prinejmensim na spotrebe a neschopnosti prekonavat (doted) banalni prekazky. |
|
| Nevíte jestli jde kolo zvednout a tím ho úplně vyřadit z pohybu ? Rover by potom byl pětikolový, což by nemuselo vadit, pokud se nebude pohybovat na příliš prudkých svazích. |
|
Tak to je jiná. Není to ale zaklíněný kamínek (sol 199 - 15 srpen 2004), jak byl u Opportunity? Sice to bylo v brusce, ale jiná příčina mne nenapadá.
 |
|
Jinak se Spirit hýbe dopředu i dozadu i s pěti koly. Po testech to vypadá na problém s pohonem, ne řízením. Takže zatím bych ten šutr nevynechal.
Sol 781: Spirit completed diagnostic tests and drove 3.9 meters (13 feet) using only five wheels. Diagnostic tests showed that the right-front-wheel problem involved the drive actuator, not the steering.
Sol 782: Rover drivers planned a drive of approximately 12 meters (40 feet) using only five wheels.
Sol 783 (March 17, 2006): The operations team planned to have Spirit spend the day sleeping to charge up the batteries.
A když bude to kolo za sebou vláčet dost dlouho, tak by šutr měl s velkou pravděpodobností vypadnout nebo se rozpadnout. Kolem se dá natáčet, takže uvidíme, jestli to je šutr, protože na zadřený motor to nevypadá 
Určitě bych se kolo pokusil prozkoumat mikroskopickou kamerou, ale nevím, zda-li se k němu může dostat.
|
|
Napadlo mě vylepšení, které by mohlo být obsaženo v MSL:
Možnost výmeny kol 
Rover by si vezl někde pod břichem rezervu a kdyby se s některým z jeho kol něco stalo, tak by poškozené kolo jenom nadzvednul a robotickou rukou vyměnil za nové z rezervy.
Každopádně předpokládám, že to asi nebude všechno tak jednoduché, ale vzhledem k tomu, že kola jsou jednou z nejkritičtějších součástí u roverů, tak by to určitě stálo za zvážení  |
|
Rezerva je váha navíc, která má cenu miliónů.
Spíš by bylo lepší už do základního návrhu zahrnout možnost jízdy na 5 a třeba i 4 kolech. To by bylo snazší, životnost rovery už stejně několikanásobně překonali a jednou stejně musí skončit. |
|
citace:
Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html
Dakujem. Oficialne stranky poznam. Na mapkach trasy je ale vzdy len mala cast okolia, takze sa neda posudit, ake zaujimave ciele sa nachadzaju v okoli povedzme 5 km. Okrem toho mapka trasy Opportunity bola naposledy aktualizovana 19. novembra... |
|
citace:
Rezerva je váha navíc, která má cenu miliónů.
Spíš by bylo lepší už do základního návrhu zahrnout možnost jízdy na 5 a třeba i 4 kolech. To by bylo snazší, životnost rovery už stejně několikanásobně překonali a jednou stejně musí skončit.
Myslím, že rovery pohyb s méně koly už umí. Souhlasím s tím, že samoopravující robot je tak trochu nesmysl, protože místo servisovaných částí je mnohem účelnější vyslat o jeden rover více. Dříve si řidič sebou vozil spoustu částí do škodovky, kdyby se mu cestou něco rozsypalo. Dnes už to neřeší, protože než vrážet neustále peníze do oprav a ztrácet jejich prostoji je levnější a výhodnější koupit si nové nebo novější a spolehlivější vozidlo.
Jiná věc je diagnostika součástí, protože včasným rozpoznáním parametrů mimo toleranci se dá předejít nebo minimalizovat problémy. |
|
| Jak to podle posledních zpráv vypadá, tak se jedná spíše o kabelový či kontaktní problém s pohonem, protože pohon vypadl při natáčení, ne při pohybu. |
| 20.3.2006 - 14:42 - Anonym | |
|
citace:
citace:
Nebo oficiální mapky NASA http://marsrovers.jpl.nasa.gov/mission/traverse_maps.html
Dakujem. Oficialne stranky poznam. Na mapkach trasy je ale vzdy len mala cast okolia, takze sa neda posudit, ake zaujimave ciele sa nachadzaju v okoli povedzme 5 km. Okrem toho mapka trasy Opportunity bola naposledy aktualizovana 19. novembra...
Spirit route map: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=44&st=375
Oppy route map: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=681&st=1110 |
| 20.3.2006 - 23:00 - Adolf | |
|
Možná to není správná otázka přímo na kolečko. Ovšem zapadá to do mého zájmu o marsí atmosféru a prach jako o extrémně důležitou a velice podezřele opomíjenou.
Povrch Marsu se moc neliší od pozemských pouští. Tam je vždy problém s dlouhodobým fungováním techniky. Všudypřítomný prach v pouštích velice prudce zkrátí funkční životnost strojů, které vyžadují mnohem častější údržbu a zrychlují i opotřebení některých součástí. To je v pouštích však velice problematické. Ani opravy vyžadující i ty nejdrobnější montáže se tam zpravidla nemohou provádět na místě. Všechny jednoduché montáže se tam provádí nikoliv na vzduchu, ale i v dílně jen pod olejovou lázní, jinak by to byla spolehlivá cesta k zadření. Věci na Marsu by tedy mohly být v mnohém podobné, asi ne však stejné. Máme tu problém zaseknutí mechanismu a uvažovalo se tu dokonce i o řešení montáží. Prach v tamní atmosféře je jistě velice významný. Probíhají tam dokonce globální prachové bouře. Údajně tam dost často řádí desítky kilometrů vysoké prachové víry, které jsou podezřívány i ze zmaření přistání evropské sondy. Na prachové ďábly, které rovery nafilmovaly, jsme si už dost zvykli. Hustota tamní atmosféry je ale údajně taková, že by nemohlo dojít k zasypání někdejší pozemské sondy písečnou dunou, jak mě nedávno upozornil Sulinar. Tamní prach tedy asi bude mít charakter víc dýmu než prachu z pozemské pouště. Kolem pracujícího stroje je ale prašno i bez vzduchu a dost nám to zkomplikuje život na Měsíci. Abrazivnost prachu na Marsu ale doufám není tak ničivá jako na Měsíci, protože zde existuje větrná, mrazová a možná i vodní eroze.
Jaké ohrožení tedy představuje tamní prach pro dloudobou funkci našich strojů? Zmiňoval jsem svého času, že tamní zařízení jsou ohrožena i generováním obrovského elektrostatického náboje na povrchu strojů při prachových bouřích. Naše vozítka tam pracují už neuvěřitelně dlouho. Možná nám je zastaví prach. Může k tomu někdo něco zasvěceného říci?
Svého času jsem zkusil otázku, abych si udělal jistý intuitivní náhled na měsíční prach. O tom se tvrdí, že je nepředstavitelně abrazivní a bude ničit naše stroje na Měsíci účinněji než stoje na Sahaře, kde přeci jen rozpočet na dílny provádějící montáž pod olejem máme vždy přiměřený. Na Měsíci, který je pokryt regolitem – tedy prachem, zvedne jakákoliv aktivita mračna prachu. Každé zrníčko měsíčního prachu je miniaturním nožíkem, protože eroze, která je na Zemi všudypřítomná, je tam neztupí. Jelikož mi někde v nějaké skříni leží zažloutlý topičský průkaz s hnědými deskami, který mě kdysi opravňoval topit elektrárenský kotel, tak ač nežiji pod aktivním vulkánem, vím, jak vypadá abrazivní prach, který ztuhnul teprve před chvílí. Na jakési diskusi o Měsíci jsem tedy kdysi hodil otázku porovnání abrazivity těchto dvou prachů. Žádný ze znalců mi ale neodpověděl.
Kdyby tedy někdo dovedl odpovědět nebo aspoň seriózně spekulovat o prachu, jeho interakci s naší technikou a důsledcích pro naše technologické jednání v blízkých světech, dost by mě potěšil.
|
|
Adolfe, tohle je zcela urcite dulezity aspekt. Na Mesici s tim bude podle me mnoho starosti, jak uz ukazaly kratkodobe pobyty astronautu.
Dulezita je morfologie castecek, ktere nas zajimaji.
Na Mesici je to proste: funguje tam pouze eroze termicka, tedy mechanicke namahani diky rozdilnym teplotam (zmeny jsou dost drasticke ale zase jenom jednou za 14 dni), a take eroze slunecnim vetrem (elektricky nabite castice pri dopadu na povrch mohou zpusobovat mikrokratery, navic UV zareni narusuje strukturu mineralu a prispiva k rozmelnovani). Takze mseicni prach je angularni, ma ostre rohy a hrany, ktere snadno poskodi skafandry a vybaveni. Zajimave to asi je s rozvirenim. Diky absenci atmosfery ten prach putuje vzdy od zdroje ven, viz. pristavaci nohy mesicnich modulu, ktere nebyly moc zanesene.
Na Marsu to je zase trosku jinak: je tam atmosfera, tedy vetrna eroze. Jenze martanska atmosfera je ridka (a kdybych to asi hledal, tak bych vam mohl rict, jak se to da spocitat) a tudiz "unese" (ve vznosu) mnohem mensi castecky nez pozemska atmosfera. Zadny listy a viditelny prach, ale mnohem mensi. Trochu vetsi castecky pak dokaze uvest do saltace, coz znamena, ze ty castecky poskakuji po povrchu. Kdyz byste se postavili do te nejprudsi martanske boure, zrejme byste ani nic nepocitili. A vitr take zpusobi, ze ten jemny prach je na rozdil od Mesice hezky zaobleny. Jenze diky atmosfere (CO2 a voda) tam funguje asi i chemicka eroze, a castecky mohou na svem povrchu menit chemismus a vytvaret sekundarni mineralni povrch. To navic se statickou elektrinou muze zpusobovat soudrznost tech zrn (asi jako treba u cementu). Je tedy otazkou jak jemny prach se muze dostat do zarizeni a jaky uz ne. |
| 21.3.2006 - 12:57 - Adolf | |
|
Sulinare, díky za výklad!
Ten prach počítám někdo usilovně řeší, ale nepřehání to s publikací. Je to vážný problém tady na Zemi a ještě vážnější to bude tam, při čemž každé z těchto prostředí bude mít spoustu specifik, jak velmi zajímavě dokládáš.
Jinak vzhledem k tomu, co jsi uvedl o měsíčním prachu, jsem si odvodil, že bude ještě abrazivnější než elektrárenský popílek.
Pak si tu dovolím opět prohodit jednu svou spekulativní hypotézu o prachu a prachových vírech na Marsu. Nedal jsem si práci, abych ji formuloval, aby šla trochu počítat či ji dokonce zkoušel počítat, ale přesto ji drze přednesu. Na Marsu je 100% relativní vlhkost. Na zrníčcích tamního prachu tedy bude vymrzat voda. Zrníčko, které nebude teplé, bude vždy zledovatělé. Na druhou stranu mikroskopické zrníčko ve vznosu se musí přeci snadno a rychle prohřát Sluncem i při nízké teplotě atmosféry bude schopno zrníčka prohřívat na teploty, kdy led rychle až explozivně sublimuje. To by mohlo vyvolat i reaktivní pohon zrníčka a každopádně velké gradienty tlaků a koncentrací vodní páry v nepatrném měřítku. Odpařená a expanzí zchlazená vodní pára si pak zas bude lačně hledat kondenzační jádra, čímž přispěje k rychlým tlakovým spádům a opakováním procesu. Věřím tedy, že při dostatečném slunečním příkonu mohou mít tamní atmosférické víry dynamiku, která nepochází jen z běžného větru tamní řiďoučké atmosféry, nýbrž může mít i doplněk z rychlých fázových přeměn vody na tom prachu, a kdo ví, jakou by to pak mohl mít prachový vír sílu. Měl jsem dojem, že ve snímcích prachových ďáblů vidím úzké trubice, což by naznačovalo velký tlakový spád. Kde by se, sakra, vzal velký gradient tlaku tam, kde skoro žádný tlak není?! Leda z bouřlivých fázových přeměn vody, si myslím.
 ____________________
Áda |
|
| Na Marsu bych se prachu až tak nebál, pouštní podmínky na Zemi jsou dostatečně podobné, rovery a landery fungují a fungovali spolehlivě, takže stačí nepolevit v nárocích. Měsíc bude mnohem horší, ale zase se o problému ví, pro prvních pár vycházek stačí i současné technologie a zkušenosti z Apolla jsou. |
|
citace:
Ten prach počítám někdo usilovně řeší, ale nepřehání to s publikací.
Pár informací přeci jen existuje :
Don't Breathe the Moondust
Lunar Lawn Mower
Mesmerized by Moondust
The Smell of Moondust |
| 24.3.2006 - 08:58 - Adolf | |
|
citace:
Na Marsu bych se prachu až tak nebál, pouštní podmínky na Zemi jsou dostatečně podobné, rovery a landery fungují a fungovali spolehlivě, takže stačí nepolevit v nárocích. Měsíc bude mnohem horší, ale zase se o problému ví, pro prvních pár vycházek stačí i současné technologie a zkušenosti z Apolla jsou.
Je moc fajn, že na Marsu to není tak hrozné jako na Měsíci a možná o fous lepší než v pozemské poušti. Ovšem v pozemské poušti je ta ošklivost, že i ta nejjednodušší montáž se musí dělat v dílně pod olejovou lázní. Tady ty drobné operace jako sundat zaseklé kolečko a nasadit jsou bez olejové lázně v poušti nemyslitelné. Bude-li to v jiném světě srovnatelné nebo dokonce horší - jako asi na Měsíci, tak to může být pro dlouhodobé činnosti strašlivý problém.
Vzpomínám na ty robůtky, co se vyvíjí. Jsou to různé takové potvůrky, co všelijak pojíždí a koulí se jako malá žoužel a pak se spojí do většího celku, aby se za chvíli zase rozpadli. V těch článcích to vypadá moc hezky. To spojování a rozpojování robůtků do většího robota, to je montáž, která by nemusela dopadnout dobře.  ____________________
Áda |
|
nejake animacie z testov zaseknuteho kolesa Spiritu
http://s.ics.upjs.sk/~random/astro/mer/spirit/
|
|
| Takže Opportunity po více než dvou letech na Marsu překonal Spirit v ujeté vzdálenosti 6,9 ku 6,8 km, dnes už je to víc. Vzhledem k problémům s kolem Spiritu a terénu se náskok bude dál zvyšovat. Jen tak dál... |
| 29.3.2006 - 16:01 - J2930 | |
|
citace:
Vzpomínám na ty robůtky, co se vyvíjí. Jsou to různé takové potvůrky, co všelijak pojíždí a koulí se jako malá žoužel a pak se spojí do většího celku, aby se za chvíli zase rozpadli. V těch článcích to vypadá moc hezky. To spojování a rozpojování robůtků do většího robota, to je montáž, která by nemusela dopadnout dobře.
Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven |
|
Zajímavá je tato zpráva:
Sol 787: Spirit moved away from the sticky mound with a 4.5-meter (15-foot) drive
Mazlavý - lepkavý povrch... co to může být? Prach s vodou nebo nějaký písek blízký grafitu? |
|
citace:
Zajímavá je tato zpráva:
Sol 787: Spirit moved away from the sticky mound with a 4.5-meter (15-foot) drive
Mazlavý - lepkavý povrch... co to může být? Prach s vodou nebo nějaký písek blízký grafitu?
no podla fotografii usudzujem ze sa jedna o velmi ale naozaj velmi jemny prach nejakej soli ... ten moze mat za urcitych predpokladov velmi podobne vlastosti velmi vyskoznych tekutin ... vychadzam z jedneho predpokladu: tekutina -> amorfna latka bez pevnej krystalickej mriezky, takze molekuli sa mozu volne pohybovat po celom jej objeme ... velmi jemny prach sa sprava velmi podobne a hlavne ked je to nejaka sol ... soli maju klske plochy vid. uz iba taka kamenna sol staci prejist po nej rukou je to ine ako ked sa "omaka" taky kremen .. a teda srniecka solneho prachu sa pri posobeni vonkajsiej sily mozu spravat ako vyskozna tekutina... |
| 31.3.2006 - 22:01 - Adolf | |
|
citace:
Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven
Takže asi robo-píďalka nebo robo-had? |
