| 31.3.2006 - 22:33 - Adolf | |
|
Ať je to bláto nebo tekutý písek, je to krajně zajímavé. Osobně bych se dost divil, kdyby se tam skutečné bláto docela hojně nevyskytovalo. Ložiska tekutých písků jsou na Zemi záležitostí jejího podzemí, jak dost nepříjemně ví horníci i stavebníci. Charakter depozice jemných částí hustou zemskou atmosférou, vodou a činností organismů ale moc povrchovým depozitům takových písků u nás nepřeje. Na Marsu, kde mají v depozici přednost extrémně jemná zrnka se zrnitostí pozemských dýmů, však situace může být naprosto odlišná.
Ať je to, co je to, ale to ale jistě pro výzkumníky i techniky stavící zařízení pro Mars krajně pozoruhodné. Proto doufám, že vozítko nejenže z toho uniklo, ale také to usilovně analyzovalo a vbrzku se o tom něco spolehlivého dovíme, abychom nebyli odkázání jen na svou fantazii.
 |
|
| O tom, že by to zkoumali, nepadlo ani slovo. Měli plné práce s testováním nefunkčního kola. Ale stejně to vypadá, že to nebylo nic zajímavého, jinak by se jistě ozvali geologové, ne? |
|
Spirit teď moc času na nějaký průzkum nemá, musí spěchat na dobře osvětlené místo, aby přežil zimu. K průzkumu Home Plate (i toho mazlavého písku) by se ale pak měl vrátit.
Navíc to pravé přední kolo je podle posledních zpráv téměř jistě nefunkční, takže celý pohyb roveru je a bude trochu komplikovanější. |
| 03.4.2006 - 12:10 - J2930 | |
|
citace:
citace:
Zamlouval by se mne robutek co by mnel kompaktni povrch znejz by nevycuhovala ani kola...bublina..nic by se nedostalo dovnitr..ale asi take nic ven 
Takže asi robo-píďalka nebo robo-had?
Jasne! A mohl by mit kloaku SuperStick TM na vystup exkrementu a vstup nahradnich soucastek Robo-Plugin TM.
Sony a ted i novy Panasonic DMC-L1 (vymnene objektivy) fototak pouziva protiprachovy filtr na elektrostaticke bazi? Presne ted nevim...Proti pisku ale slabota. Bryle na motokros maji vrstvu kterou kdyz zanese blato odloupnete a cistota vyhledu na nejaky cas opet trva...svlekani robo-hada z kuze....ocista optickych cidel. |
| 03.4.2006 - 15:34 - Adolf | |
|
citace:
Ale stejně to vypadá, že to nebylo nic zajímavého, jinak by se jistě ozvali geologové, ne?
Jak by to mohlo být nezajímavé už jen proto, že je to nebezpečné pro vozítka? Má to i takové vlastnosti, že v tom asi nelze vyloučit vodu. Každopádně je to překvapivé a co je překvapivé, je zajímavé. Ale zmiňovaný útěk na zimoviště je jistě pádný důvod zanedbat i nějaký výzkum.
Víte někdo, jak dlouho tam bude muset přežít zimu? ____________________
Áda |
|
| zhruba do konca roku bude musiet spirit trcat na zimovisti ... :\ |
| 03.4.2006 - 18:04 - J2930 | |
|
citace:
zhruba do konca roku bude musiet spirit trcat na zimovisti ... :\
a kdyz nahodou zimu neprezije nebo nekdo sktne rozpocet, vypukne valka v Iranu... sance zjistit o tom materialu neco vice bude ta tam. A pak mozna za 20 let to sezere kosmonauta... |
|
| Bahno, ve kterém uvízne kosmonaut musí být trošku jiné než tohle, člověk má větší vyprošťovací výkon než terénní automobil, schopnosti Roverů se s tím nedají srovnat. Pokud jde o zimování, dojde k výraznému omezení aktivity, ale při slušném čistícím efektu vírů tam pořád aktivita bude - posledně v zimě taky byla. Jezdilo se nebo pracovalo každý druhý den, první se dobíjeli baterie. Aktivita bude, ale menší a tak bude víc panoramatických fotek. |
| 04.4.2006 - 17:10 - J2930 | |
|
citace:
Bahno, ve kterém uvízne kosmonaut musí být trošku jiné než tohle, člověk má větší vyprošťovací výkon než terénní automobil, schopnosti Roverů se s tím nedají srovnat. Pokud jde o zimování, dojde k výraznému omezení aktivity, ale při slušném čistícím efektu vírů tam pořád aktivita bude - posledně v zimě taky byla. Jezdilo se nebo pracovalo každý druhý den, první se dobíjeli baterie. Aktivita bude, ale menší a tak bude víc panoramatických fotek.
byl to vtip. Na druhou stranu takovy tekuty pisek je vec vcelku zaludna a mhohdy zaden vykon cloveci nestaci. Snad provede dobrou praci dalkovy sat. pruzkum. Zimy se nebojim (mrzi mne ze tady konci) a politicka situace USA a tim i rozpocty snad jsou stabilni... |
|
Tak tu máme první 3D obrázky z MRO:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA08054 |
|
| Opurtinity opat zapadla ... nieje to asi az take zle ako naposledy, ale je to vazne aspon podla obr... |
| 29.5.2006 - 12:29 - Martin Gembec | |
|
Je to tak, ale tentokrát to asui nebude tak závažné, kola jsou i způli venku.
zadní
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=5933
přední
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-05-28/1F202134434EFF71GBP1151R0M1.JPG |
| 30.5.2006 - 19:11 - Anonym | |
|
citace:
Je to tak, ale tentokrát to asui nebude tak závažné, kola jsou i způli venku.
zadní
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=Attach&type=post&id=5933
přední
http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-05-28/1F202134434EFF71GBP1151R0M1.JPG
hmmm, ale jsou zahrabaný jak přední tak zadní...  na oficialnim webu nic nepisou.... |
| 30.5.2006 - 23:02 - Martin Gembec | |
|
Jasně, v tomto případě jsem vycházel z fora Unmannedspaceflight.com
.. a udělal jsem dobře. Dnes tam píšou, že jeden z uživatelů (Ustrax - známý svou teorií o Ultreyi/El Doradu) psal přímo S. Squyresovi a dostal odpověď, že to není tak hrozné..
'We don't think so. The drive was terminated by a slip check, and the rover is not as deeply embedded as it was at Purgatory. We feel confident about extracting it and moving onward. - SS' |
| 07.6.2006 - 13:14 - Anonym | |
|
| Uz je venku. |
|
Vyborne Uz se zacinam tesit na panorama krateru Victoria  |
| 07.6.2006 - 22:12 - Adolf | |
|
I v budoucnu je naděje, že se dočkáme dalších zajímavých pokračování:
http://www.space.com/businesstechnology/060607_msl_scientists.html
____________________
Áda |
|
Takže už se Opportunity uvolnil. http://qt.exploratorium.edu/mars/opportunity/forward_hazcam/2006-06-06/
Jen doufám že rover moc nezpomalí, aby snížili riziko zapadnutí.
Pokud jde o MSL, cena mise je obrovská. Jednotkovou cenu by snížilo vyslání druhého a třeba i třetího exempláře v dalších oknech k Marsu, jenomže krácení peněz NASA na nepilotované mise a nedostatek plutonia pro pohon to maří. Použití solárních panelů by zase omezilo možnosti použití na dobře osvětlená místa. |
|
Mise je dost draha a riskantni. Urcite naprosto dostacuje jeden robot a uvidime jak se osvedci.
Mozna ze by bylo lepe poslat dalsiho robota z rady Meru (treba s jinym vedeckym vybavenim). Ten se osvedcil vynikajicim zpusobem a ze stejne penize lze poslat robotu hned nekolik.
Nebo lze usetrene prasule vrazit treba na orbiter u Jupitera. |
|
JUNO a MSL se chystá (a Dawn, JWST atd.), na víc už nejsou a nebudou peníze. Možná by nebylo marné zkusit přesvědčit Billa Gatese nebo jiného miliardáře, aby zaplatil vlastní sondu.
Doufám v ExoMars od ESA. Rusové 20 let nevyslali úspěšnou planetární sondu, třeba ale budou mít štěstí a Grunt jim vyjde. |
|
Urcite by nebylo rozumne MSL vyrazne menit v teto fazi. Myslel jsem, ze par let po MSL by se na Mery mohlo nejak navazat. Jsou to vcelku levne rovery a ukazaly velkou uzitecnost. Pokud MSL vyjde, tak bude v provozu treba az do roku 2010-11 ci dokonce 2012.
Pak bude potreba na Mars posilat levne, vysoce specializovane mise, ktere se sem tam i pohnou. Na to je ale jeste vic nez dost casu.
O JUNO jsem ani nevedel. Mam ale takovy dojem ze je to jen koncept, tak doufam ze to vyjde (startovat ma v roce 2011). Za par penez tam kouka velky uzitek.
|
| 09.6.2006 - 13:56 - Anonym | |
|
| Rozhodne nesouhlasim s tim, aby se na MSL neco menilo nebo aby se mise nahradila dalsi vypravou MERu. Pri vsem respektu a obdivu ke Spiritu a Opportunity je nemuzeme srovnavat s moznostmi MSL, ktery je dalsi (velky) krok kupredu. Taktez jakekoliv osekavani MSL (solarni panely) by ho jenom nesmyslne degradovalo. |
|
| To jsem byl ja. |
|
| Dat na MSL solarni panely by melo smysl jen v pripade, ze by se planovala vyprava do mist, kde je to ted "zakazane" kvuli pritomnosti radioizotopovych clanku na palube a tim pofidernimu, ale ne nemoznemu nebezpeci ohrozeni pripadneho mistniho zivota. (alespon tak jsem pochopil nedavne zpravy) |
|
Tuto uvahu a duvody chapu, ale vedlo by to k vyraznemu omezeni funkce MSL.
Navic si stejne nedokazu predstavit, jak by takova 'jaderna havarie' ohrozila zivot na Marsu. Uz jenom vzhledem k lokalnimu dosahu tak maleho zamoreni. |
|
Proc byl vlastne zvolen izotopovy generator pro MSL?
Chapu ze rover bude mit vytapeni a bude moci pracovat lepe i pres noc a v zime. Na druhou stranu bude mnohem hmotnejsi a generator by bylo mozno vyuzit pro mise, kde je opravdu nezbytny.
Myslel jsem ze MERy dokazaly, ze slunecni panely na Marsu jsou dostacujici.
MSL je taky biologicka laborator s presnym pristanim. Tudiz bych predpokladal, ze je mozne ho vysadit pobliz zajimaveho mista a pak popojizdet uz jen velice malo.
Nebo snad ten zivot na Marsu bude muset honit? |
|
| Hlavnim duvodem je zrejme vykon. Solarni clanky na MERech maji spickovy vykon kolem 700W. Zkus s timto utahnout dostatecne vykonne vedecke vybaveni a jeste pohon! Nehlede k degradaci clanku. Spirit je ted na pokraji klinicke smrti s vykonem pod 300W, ktery taktak staci na vyhrivani a komunikaci. MSL ma mit moznost vyrazne vyssiho jizdniho dosahu s predpokladanou zivotnosti radu mesicu az let. Ze se tomu priblizuji i MERy berme jako velke stesti, ne jako pravidlo. Dale presne pristani neni za ucelem usetreni pojizdeni. Jde o to, dostat rover do jinak nebezpecnych mist. Dobrym prikladem je Spirit: Krater Gusev je urcite zajimavy, ale nejzajimavejsi mista v nem jsou stolove hory na jihu (v miste predpokladaneho pruniku vody) a krater Thira. Oba cile ale Spirit MUSEL ozelet, protoze pri velkem rozptylu pristavaci elipsy a nepresnemu tvrdemu pristani by mu hrozilo vysoke procento neuspechu - proste k pristani potreboval dostatecne velkou nicim nerusenou oblast. |
|
jj, solární články sou dobrá věc ale teprve RTGckama zacina ta správná sranda :-)
Jinak mě napadá, bude moct MSL pojíždět a pracovat i v noci (tzn. 2x tolik pracovního času co dnešní rover) ? |
|
citace:
jj, solární články sou dobrá věc ale teprve RTGckama zacina ta správná sranda :-)
Jinak mě napadá, bude moct MSL pojíždět a pracovat i v noci (tzn. 2x tolik pracovního času co dnešní rover) ?
Pokud automatické řízení něco v noci uvidí... |
| 10.6.2006 - 16:09 - Adolf | |
|
Mně připadá MSL jako krok tím jedině správným směrem. Také bych jich viděl nejradši na misi víc, čímž by pěkně klesly jednotkové náklady a výrazně stoupla celková rentabilita mise. Když už jsou do toho jednou vloženy obrovské fixní náklady na vývoj, tak výroba, doprava a provozní zabezpečení dvou robotů poskytne v lepším případě dvojnásobný výnos při nižších celkových nákladech. Normálně je výhodnější postupovat tak, že se snažíme více o vzestup rentability nákladů než o úsporu absolutní velikosti nákladů. Náklady spoří buď ten, kdo má v něčem výrazné neoptimálnosti, které náklady šetřit umožňují, nebo chudák, který nemá na to, aby zaplatil náklady, z nichž vznikají výnosy, a tak o tyto výnosy v důsledku své chudoby přichází. Bohužel kosmonautika asi tímto chudákem je.
Přistání na Marsu je velice riziková záležitost. Je to přistání ve velice turbulentní atmosféře. Předurčené místo přistání ve stanovený čas klidně může zrovna jakékoliv přistání naprosto znemožňovat, a kdo to zkusí, má zákonitě smůlu. Podle některých snad takto dopadla tehdy ta evropská sonda. (Trochu by mě zajímalo, zda by s optimalizací přistání v rozhodujících chvílích mohly pomoci fungující orbitální sondy.) Jeden přistávající robot je podle mě skoro nepřípustně vysoké riziko.
Robot se solárními panely mi připadá skoro jako vyhazování peněz. Přiveze se tam spousta drahého zařízení. Když si uvědomím, že bych každému dolaru dovezených technologií mohl za zlomek ceny, kterou by stálo několikanásobné množství těchto technologií, dodat několikanásobek příkonu, aby poskytlo několikanásobné množství užitečné práce, tak je posílání robůtků se solárním panelem vyhazováním peněz za drahé technologie s podinvestovanou zabezpečovací energetikou. Jestliže dolar investovaný do zvýšení výkonu energetické jednotky způsobí větší nárůst užitečných výkonů než dolar do rozšíření zařízení, tak má být investován, i kdyby to mělo být na úkor zabezpečovaných zařízení.
Drazí roboti, kteří pořád čekají, kdy dostanou nějaký joule na přiblížení o metr k zájmovému kameni či navrtání na výbrus, jsou vyhazováním peněz. Věřím, že znásobení nákladů na výkonnější energetickou jednotku by přineslo daleko vyšší násobek práce od celého zařízení než by přineslo několik robotů s nevýkonnou energetickou jednotkou, jako je to dosud.
Pořádný výkon nám zajistí jen jádro. Zelená argumentace proti radioizotopovým termoelektrickým generátorům argumentující ochranou případného tamního života žijícího možná v podmínkách blížících se vnitřku jaderného reaktoru mi připadá stejně zvrhlá jako příspěvky o Síle na Volné energii, leč o dost nebezpečnější, protože se jí přikládá závažnost bohužel i mimo blázinec.
S jaderným zařízením lze ve vzdáleném kosmu dělat za stejné prachy mnohonásobek současné práce a měli by se stát podle mě prioritou NASA. Představme si, že by současná vozítka mohla jezdit několikanásobně rychleji, daleko rychleji a do větších hlo$ ek vrtat, pracovat ve dne v noci i během zimy pomocí energetické jednotky, která by nestála tolik, co deset takových vozítek. Nejspíš bychom si tím koupili i daleko vyšší životnost. Pořádná energetická jednotka a máme k dispozici mnohonásobek otáčení kol a otáček vrtáků atd. za stejné prachy. Nekupujeme roboty na Maru ale jejich práci na Marsu. Nehledě na to, že v současnosti, kdy nám robůtci v noci spí a v zimě jsou minimálně aktivní, se zříkáme spousty cenných informací o tom, co se během noci či při přechodu dne a noci děje s atmosférou aj. Díky této neznalosti můžeme také jen spekulovat o tom, co čistí současným roverům solární panely. Vyjeveně zíráme na množství prachových ďáblů za dne a možná bychom hodně zírali na to, co se děje při rozbřesku, kdy se odpařuje či sublimuje námraza, u malých namrzlých zrnek i explozivně, a prachové částice se přetvářejí v nanorakety. Zíráme na současná podivná mračna, ale jaká mračna začne přinášet prudké ochlazení a prudká kondenzace po setmění? K reálnému využití do robotů investovaných peněz i k poznání marťanských nocí atp. nám patologická nukleofobie uzavírá cestu. |
