|
Rover Opportunity měl zkoumat místo Burns Cliff z bezprostřední blízkosti, ale charakter povrchu nedovoluje jeho přiblížení a tak bude prováděn pouze dálkový průzkum ze vzdálenosti 15 metrů. Pak se rover otočí a zřejmě z kráteru Endurance vyjede na stejném místě, na jakém do něj vjel (Karatepe).
U roveru Spirit se před časem objevily problémy s dynamickými brzdami na natáčecím systému pravého předního a levého zadního kola. Z testování a různých analýz této záležitosti vyplývá, že problém je pravděpodobně pouze v mechanických snímačích, ne však přímo v brzdách na natáčecím systému.
Zatím je tedy jediným problémem na Spiritu pohon pravého předního kola a na Opportunity vadný termostatický spínač vyhřívání na rameni IDD (kvůli němuž byl vyvinut režim hlubokého spánku "deep sleep").
Že rovery vydrží pracovat na Marsu minimálně do ledna (tedy jeden pozemský rok), o tom už ani celkem nepochybuji (pokud nedojde k nějaké fatální lidské chybě u řídícím středisku nebo k nevysvětlitelnému odmlčení některého z roverů). Ale zvládnou pak dalšího půl roku, nebo tam budou pracovat dokonce i v roce 2006 ? Zkusím si tipnout - v dubnu 2005 bude aktivní maximálně jeden z nich (pravděpodobněji Opportunity) ...
|
|
duben 2005 --> MINIMÁLNĚ 1
Spirit má problémy s pohybem. tzn podle teorie pravděpodobnosti  by se na Opportunity mělo podělat něco životně důležitýho a zbyde nám "nepohyblivý" Spirit, kterému se budou zanášet sluneční panely . |
|
No, on je také problém v tom, že tak dlouho fungují, tudíž "odčerpávají" peníze z jiných projektů. Takže až budou peníze potřeba na něco jiného, tak obsluha pošle signál shutdown a rovery se už neprobudí - oficiálně už jim nanaběhnul operační systém ;-))
Ne, vážně, tak to určitě nebude, spíše se pomalu budou množit drobné chyby přesně dle zákonů entropie... |
| 19.11.2004 - 08:45 - Anonym | |
|
Spirit ma v nejblizsim planu dojet k 'Machu Picchu'. Nevite, kde a co to je? Vrcholek kopce?
BTW: Vim, ze je to incka pevnost, ale porad se nemuzu zbavit predstavy jedne male zlute prisery . |
|
| To jsem byl ja. |
|
Na rozdil od vetsiny ostatnich se z meho zajmu o Spirit a Opportunity stala skoro obsese /byt na to nemam zas tak moc casu a anglicky vladzem jen castecne/.
, obe sondy se pro me staly zivymi bytostmi a byt verici, vroucne bych se za ne modlil.
Teprv ted sem si ale uvedomil skutecnost, ktera me skor polozila naznak, i kdyz byla hodne nasnade: rok na Marsu je delsi nez pozemsky /ma 687 pozemsky dnu/, coz znamena, ze po prestani obdobi nejhorsich podminek /vrchol zimy byl 20.9./ted pred nama lezi skoro cely pozemsky rok , kdy se situace roveru bude z energetickeho s /a diky tomu snad i z jinych hledisek/ jen zlepsovat! Rovery
! Kdyz budou mit stesti rovery se dostanou do podminek, kere jeste na Marsu nemely/i/, melo by to byt /vrchol leta/ na zacatku zari 2005, vzhledem k tomu, ze i za vrcholem leta budou podminky jeste pres 2 mesice velmi slusne, vidim budoucnost ruzove, otazka je, jerstli rocni obdobi na Marsu probiha tak podobne pravidlene jako na Zemi, vi o tom nekdo neco?
Nechci to zakriknout, ale myslim, ze jeste vydrzime.
A ohrozuju se proti tomu, ze je vyradej, driv, aby neubiraly finance jinym projektum: v dobe, kdy tolik misi ztroskotava by to udelal jen naprostej magor, delka prace podtstane zvysuje jefektivnost vynalozenych prostredku, technicke zkusenosti a moznost overit technologie az ke krajnim mezim z vozitek dela neco neocenitelneho. Podle meho jsou to zatim s prehledem nejuspesnejsi pristavaci sondy a i ztech nepristavacich by se s nima mohlo merit jen par: Voayagery, Galileo, pozdejc mozna Cassini, no a pak jeste do budoucna Mars Express a Mars Odyssey nic vic me nenapada.
Par dalsich novinek, i kdyz tu snad neco z toho padlo:
rovery uz poslali pre s50 000 snikmu, cili vic, nez ostatni predchozi /zrejme jen pristavaci/ sondy dohromady, vcetne Pathfinderu
U Opportunity doslo k nevysvetlitelnemu narustu vyroby energie ze solarnich panelu, nevi se presne proc, snad vitr odval prach z nich nebo doslo ke shluknuti castecek pracu mrazem
http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/041021status.html
problem s rizenim u Spiritu byl zrejme zpusoben jen vadnymi cidly a tak je budou proste ignorovat
http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/041030pictures.html
Tohle sem si cetl na vystave detskych praci a zaujalo me to, tak sem si to opsal, je to trochu detsky neumele, ale sala z toho uprimnosta basnicky je to rozhodne lepsi nez jinej vyplod na techto strankach, mejte se
Lide
Jsou vsude stejni
se stejnou bolavou dusi
neverni, verni
dve oci, usi
ruce a nohy
pohled upreny do oblohy
poznavat nove svety
zkoumat kam vede cesta
odlisna rec, slova a vety
vsak vsude stejna gesta
magadalena Rysova, ZS Sedlice, II kategorie, vystava v Celetne |
|
Rocni obdobi se stridaji celkem pravidelne, ostatne lze to pozorovat i ze Zeme, nejvyraznejsim rysem jsou totiz menici se polarni cepicky. S nimi ovsem dochazi k pomerne podstatnym zmenam mezi zimou a letem, jelikoz pri zvysene teplote se zacne vyparovat zmrzly CO2. To zpusobi podstatnou zmenu tlaku. V nejchaldnejsich obdobich se tlak pohybuje okolo 6mb a v nejteplejsich stoupa na 9mb. S tim take muze souviset mnozstvi prachu v atmosfere, cili rovery sice budou dostavat vyssi zareni, ale je mozne ze jejich panely budou take vice zaneseny prachem.
A ackoliv jsou obe vozitka jednoznacnym uspechem, dovolil bych si upozornit na orbitalni Mars Global Surveyor, ktery funguje uz od roku 1996 a stale bez problemu, viz www.msss.com |
| 26.11.2004 - 09:53 - Vojta | |
|
Nevíte někdo, zda si rover kamerou na rameni dokoukne na povrch slunečních článků? Řekl bych že ne, protože jsem nikde podobný snímek nezahlédl.
|
|
| TEzko rict, taky jsem videl pouze zabery koncu 'krovek'. Pokud by ale chteli pouzit kamery k inspekci kolektoru, jako vzorek by to postacilo. |
|
citace:
TEzko rict, taky jsem videl pouze zabery koncu 'krovek'. Pokud by ale chteli pouzit kamery k inspekci kolektoru, jako vzorek by to postacilo.
http://www.jpl.nasa.gov/mer2004/rover-images/jan-04-2004/send-p150x_pol.jpg
napr. polde tohoto snimku dohlidne /tenhle snimekje ale asi slozenej/ |
|
jeste menapadlo:
nemuzu najit, jaka je kapacita baterii?
udajne vydrzi 200 nabijecich cyklu /podle diskuze tady/, tak podle toho by se snad dalo priblizne vypocitat, jak dlouhou rovery vydrzej.
oni ty baterie totiz asi budou hlavnim limitovacim prvkem... |
|
| Baterie by měli vydžet 600-700 solů. |
|
| Nolanus: No jo, docela jsem zapomnel na jeden z uplne prvnich zaberu z mise. |
|
citace:
Baterie by měli vydžet 600-700 solů.
Ahoj,muzes dat nejakej odkaz? De mi o to, jestli je to vydrz predpokladana, neo uz nejakym zpusobem vyzkousena. Nebylo by treba mozne, kdyz budou mit rovery energie vic, omezit pouzivani baterii a jet rovnou na proud ze solarnich clanku?
samozrjeme uskali typu vytapeni v noci znam, ale aspon trochu je setrit by neslo?
Bud jak bud, 600 solu je dobrejch, to staci na to, aby rovery vyuzili marsovskeho leta. Vsichni vime, ze vecne nevydrzej, ale kdyby umreli jeste pre d letem, kdyz by meli nejvyhodnejsi podminky, to by me opravdu mrzelo.
A vi nekdo PODROBNEJSI INFORMACE o roverech dalsi generace, co maj letet 2009<
Mj. me v souvislosti se Spiritem a Opportunity napadlo, ze jestli ty 2 byly projektovany na 2 mesice a vydrzej pres rok, tak pokud se u tady tech pocita se 2 rokama, muzou vydrzet treba i 10 a je otazka, jestii by tohle uz opravdu nebylo moc - pak uz by totiz pristroje stejne byly moc zastarale a projekt by opravdu mohl odcerpat az moc prostredku, tak jestli by se konstrukteri ve svoji dobre praci nemeli krotit ...)
Ale kecam blbostui, samozrejme si ve skutecnostu preju, aby pracovali jeste i za 100 let)
A napadla me jeste jedna vec: vsechny nas sere, ze se projektum jako cesta na Mars nedostava pozornosti. Jenze i ten zajem tzv. fandu je preletavej - o roverech se tu mluvilo prvnich par mesicu a ted mi prijde, ze diskuzi v posldeni dobe ozivuju nejvic ja, kladu si otazku, zda by to podbne nevypadalo i pri expedici na Mars. Opravdu je nas zajem natolik silny? nenudilo by nas to uz za pul roku, stejne jako nas ted tak nejak nudi napr. ISS? Pokud byten zajem mel bejt tak kratkodobej jako je u marsochodu, tak to mozna v dalsich 20 letech opravdu nema cenu. |
|
citace:
citace:
Baterie by měli vydžet 600-700 solů.
Ahoj,muzes dat nejakej odkaz?
Bylo to v tomhle videu: http://www.jpl.nasa.gov/missions/mer/flightdir/Nov_10_Favretto_T1.mov
jako odpověď na drouhou otázku. |
| 30.11.2004 - 19:57 - Swear | |
|
Dobrého dne přeji.Našel jsem takový zajímavý link že mi to neda a musim se o něj s váma podělit Při browsení na nasa.gov jsem narazil na bezva věc. MER Analyst Notebook. Má to být nějakej společnej deník pro Spirit a Oppurnity. A je tam opravdu vše. Úplně první obrazky(uplne, ne ten z hazard avoidance kamery). Pak ke kazdymu solu poznamky atd. V jednom souboru jsou tam asi vyjety systemovy promenny z toho jejich softu pro kazdou fotku. Fakt super. Drzim palce do dalsich 300 solu.
Tu je link: http://anserver1.eprsl.wustl.edu/ |
|
citace:
A napadla me jeste jedna vec: vsechny nas sere, ze se projektum jako cesta na Mars nedostava pozornosti. Jenze i ten zajem tzv. fandu je preletavej - o roverech se tu mluvilo prvnich par mesicu a ted mi prijde, ze diskuzi v posldeni dobe ozivuju nejvic ja, kladu si otazku, zda by to podbne nevypadalo i pri expedici na Mars. Opravdu je nas zajem natolik silny? nenudilo by nas to uz za pul roku, stejne jako nas ted tak nejak nudi napr. ISS? Pokud byten zajem mel bejt tak kratkodobej jako je u marsochodu, tak to mozna v dalsich 20 letech opravdu nema cenu.
To, že se tu o roverech (a i jiných sondách) příliš nediskutuje, nemusí být způsobeno nezájmem, ale třeba jen nedostatkem času (diskutujících) či informací o těchto průzkumnících. Těžko asi diskutovat nějak intenzivně o roverech po dobu 10 měsíců, když se jediné informace o jejich působení objevují maximálně jednou za týden a navíc ještě nejsou nijak obsažné. A moc odborníků na marsovské minerály, astrobiologii apod. tady v republice (a navíc ještě na tomto fóru) asi taky není ... |
|
| A to se objevují jen fotky, protože na vědeckých závěrech dalších experimentů pracuje jiný tým, kterému to přirozeně trvá déle než něco vymyslí... |
|
citace:
To, že se tu o roverech (a i jiných sondách) příliš nediskutuje, nemusí být způsobeno nezájmem, ale třeba jen nedostatkem času (diskutujících) či informací o těchto průzkumnících. Těžko asi diskutovat nějak intenzivně o roverech po dobu 10 měsíců, když se jediné informace o jejich působení objevují maximálně jednou za týden a navíc ještě nejsou nijak obsažné. A moc odborníků na marsovské minerály, astrobiologii apod. tady v republice (a navíc ještě na tomto fóru) asi taky není ...
V republice je takovych lidi asi pet (doufam ze jsem nekoho neurazil, ale takovy je podle me soucasny stav). Bohuzel na zadne vysoke skole se specializovana planetarni geologie ci astrobiologie nevyucuje, coz je podle meho mineni velka skoda. |
|
Tak, kdyz jsme se bavili o inspekci clanku kamerami, tak hele, co si Spirit snimkoval mikroskopem, narcista
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/spirit_m327.html |
|
| Na to že tam zanedlouho budou jeden pozemský rok, vypadají solární články jako nové ! I prachi je tam nějak málo....nebo je příliš jemný. |
|
Co se tyka prachu, tak dnes v releasu je zminena hypoteza, ze prach mohl zhrudkovatet diky namraze, ktera se na roverech behem zimy objevovala. Pak mohl docela klidne sklouznout dolu.
Jinak Opportunity se uz vyskrabal zpatky na planinu a ted se, en, eeen, pojede na jih. |
|
fakt že jo
 |
|
Tepelný štít:
 |
|
Coze? Jaka zahada?
 |
|
| Tak se zda, ze me prani se splni a Opportunity vyrazi k tomu tepelnemu stitu. Mohlo by to prinest nove informace o marsovske atmosfere. |
|
| Zatim to vypadá že než k tomu štítu, tak se blíží spíš k díře co vyhloubil. No ještě uvidíme - neni to tak daleko od sebe) |
| 28.12.2004 - 16:11 - Kalimero | |
|
| A co ta lebka vlavo dole ? |
| 28.12.2004 - 16:12 - Kalimero | |
|
citace:
A co ta lebka vlavo dole ?
tam malo byt |
| 29.12.2004 - 11:59 - Anonym | |
|
| nevite jak je na tom presne Spirit??? vsude pisou o Oportunity,ale o Spiritu temer nic...diky Tomas |
