|
Tak jsem se pokusil nasimulovat let apolla k Mesici. Pouzil jsem Orbit expolorer. Vzhledem k tomu ze ma numericky engine a jeho interface je velice jednoduchy a nema zadnou moznost jak vyuzit engine externe, nebo pomoci makra, tak je pomerne slozite ho nakrmit spravne a o optimalizaci drah nemuze byt ani rec (tim nechci rict ze bych mel nejakou zkusenost se simulaci orbitalnich drah - zabyvam se jen inzenyrskymi simulacemi). Taky jsem uvazoval jen zjednoduseny system Zeme-Mesic-kosm.lod, takze vliv Slunce je zanedban, coz v konecnem dusledku ma jisty vliv, ale princip zustane stejny. Vpodstate jsem zjistil ze draha Apolla je vymyslena velice sikovne. Zabyval jsem se pouze trajektorii free return a pak jsem se pokusil najit cestu do L1. Vpodstate se mi nepodarilo trajektorii Apolla na 100% replikovat, protoze je k tomu zapotrebi velice jemne nastaveni u Mesice tak, abyste co nejvic usetrili palivo pri vstup na orbitalni drahu Mesice. Je nutne si uvedomit, ze v tomto bode se A. vuci Zemi vpodstate jakoby zastavi a Mesic prochazi kolem rychlosti 1km/s. Kruhova rychlost drahy kolem Mesice je 1656 m/s ve vysce 50km, ale nedelejte chybu se scitanim nebo odecitanim. Proste je zapotrebi cca 800m/s manevru abyste se na tu drahu v idelanim pripade dostali. Jak rikam, tak se mi zatm nepodarilo tu drahu presne zreplikovat a bez kvalitniho software asi ani nepovede. Jinak samotna trajetorie free return neni moc citliva na zmeny a k Zemi se raketa porouci velmi ochotne.
Take je nutne si uvedomit, ze trajektorie Apolla neprochazi v blizkosti L1. V momente kdy L1 protina trajetorii A. se A nachazi uz na odvracene strane Mesice. Vzajemna protinaci rychlost techto trajetorii je cca 1km/s.
Do L1 se da nejrychleji dostat po nizsi trajektorii nez ma A., ale rozdil pocatecniho impulzu je v radu 10-20m/s. Takova trajektorie se staci v blizkosti L1 ve smeru pohybu L1, takze staci cca 700m/s abyste se tam dostali (versus 800m/s Apollo na Mesicni orbitu). Lepsim, ale delsim zpusobem jsou ruzne oblety kolem Mesice, kterych existuje cela rada a ktere vam usetri impuls, ale vyrazne prodlouzi cas. Po tesnem obletu Mesice zepredu, nebo velmi jemnem praku zezadu by se dalo k Mesici dostat v radu desitek dni jen s velmi malym impulzem mene nez 100m/s. Tedy velmi vyhodne pro start s chemickym motorem a pote s vyuzitim iontoveho. |
|
| Co se tyce prime drahy z L1 na Mesic, tak jsem to jeste nesimuloval, ale obavam se, ze skutecne coriolisova sila by nedovolila primy pad na Mesic. No ala at uz by se zvolila jakakoliv cesta, vychazi to priblizne stejne jako cesta Apolla (to melo vstupni rychlost do sfery vlivu Mesice cca 50m/s vzhledem k Mesici). Pokud spocitame jeho vstupni manevr a pristavaci manevr a odecteme vliv neidealit pri pristani, dostaneme cca 2500 m/s a to se nelisi prilis od unikove rychlosti Mesice (2300 m/s) a ani od dopadove rychlosti spocitane Programem Orbit explorer pro drahy strefujici se do Mesice (doletel jsem s raketou pred Mesic a pak jsem se jim nechal dohonit, jine drahy vas bohuzel vystreli pryc). Jak jsem jiz napsal tak cestu z L1 na Mesic jsem jeste nezkousel, ale obavam se ze dopadova rychlost bude mit velmi podobnou hodnotu, mozna pri vhodnem nacasovani snizenou pusobenim Zeme a Slunce. |
|
citace:
Po tesnem obletu Mesice zepredu, nebo velmi jemnem praku zezadu by se dalo k Mesici dostat v radu desitek dni jen s velmi malym impulzem mene nez 100m/s. Tedy velmi vyhodne pro start s chemickym motorem a pote s vyuzitim iontoveho.
Chyba, spravne ma byt:
Po tesnem obletu Mesice zepredu, nebo velmi jemnem praku zezadu by se dalo do L1 dostat v radu desitek dni jen s velmi malym impulzem mene nez 100m/s. Tedy velmi vyhodne pro start na TLO s chemickym motorem a pote s vyuzitim iontoveho. |
|
| Pokud nekdo neni moudry z toho co jsem napsal, tak zaver je ten, ze pokud najdete zpusob jak se do L1 dostat pomoci praku od Mesice a vyuzijete treba iontovy motor, tak je to, co se impulzu tyce, vyrovnane s drahou Apolla. Ale jinak je to vcelku vyhodne pri letu k Marsu. Doletim od Zeme do L1 (i za cenu rychle drahy a impulzu 700m/s - takze me to bude stat min nez cesta na orbitu Mesice), tam dotankuju z Mesicnich surovin a letim k Marsu. Bohuzel prakovy efekt Mesice se zastavkou v L1 uz nebude tak silny. |
|
http://www.nytimes.com/2005/03/12/science/12nasa.html?
tak tady mame noveho reditele NASA, je to fyzik i praktik v jednom 5 doktoratu + ucastnil se projektu v ramci SDI a je pry prislibem toho, ze se NASA prestane klanet boeingu a lockeedu a zacne poptavat i jine subdodavatele, coz by melo vedsti ke vtazeni novych hracu do hry a zlevneni programů. |
|
Quote: Co se tyce prime drahy z L1 na Mesic, tak jsem to jeste nesimuloval, ale obavam se, ze skutecne coriolisova sila by nedovolila primy pad na Mesic.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jsem rád, že si Jirka dal práci s výpočty a ty potvrdily i z enegetického hlediska výhodnos t nebo alespoň rovnocennost cesty Apolla oproti cestě přes L1. Praktické hledisko asi převažuje u Apolla mnohem více. Co se týče přímé cesty (pádu) z L1 na Měsíc, byl bych rád, kdyby to šlo nasimulovat. Rozdílnost rychlosti bodu L1 oproti rychlosti povrchu Měsíce je cca – 170 m/s. Když udělíme výsadkovému člunu stejnou rychlost 170 m/s směrem k Měsíci, výslednice bude 45o setup, který vzhledem k přitažlivosti Měsíce přejde na strmou parabolu, takže člun by měl přistát na přivrácené straně Měsíce. Zajímavé jen bude, jak daleko od středu přistane. Také by šlo rozdíl rychlosti L1 plně eliminovat stejnou zápornou rychlostí a pak dát malý impuls cca 100 m/s směrem k Měsíci a dopad by byl v podstatě kolmý. To ale není nijak důležité, neboť i parabola bude již u Měsíce téměř kolmá. Vektorem a hodnotou impulsu můžeme řídit místo přistání.
|
|
Kdyz to tu tak ctu, tak mi pride, ze se tady zapomina na jednu dulezitou vec. Pokud letim na Mesic, bude me hlavne zajimat jak dlouho budu vystaven a jak velkym ucinkum radiace. Z toho duvodu povazuji nejake dlouhodobe letani v tezkem skafandru na Mesic jako dobry pokus o sebevrazdu. Taky cim rychleji doletim na Mesic a cim rychleji budu zpet pod ochranou magnetickeho pole Zeme tim lepe pro mne....  |
|
Hmm...
jak dlouho a jak ucinne vlastne ten tezky skafandr chrani? A jak dlouho lehky? Existuji na to nejake tabulky - existuje nejake objektivni srovnani parametru jednotlivych skafandru vubec. Tohle uz me zajima minimalne 2 roky a jeste jsem na to nikde nenarazil.
Pokud je mi znamo tak atronauti v tech tezkych skafandrech chodili po mesici mnoho hodin a prezili to bez viditelne ujmy na zdravi.
|
|
citace:
http://www.nytimes.com/2005/03/12/science/12nasa.html?
tak tady mame noveho reditele NASA, je to fyzik i praktik v jednom 5 doktoratu + ucastnil se projektu v ramci SDI a je pry prislibem toho, ze se NASA prestane klanet boeingu a lockeedu a zacne poptavat i jine subdodavatele, coz by melo vedsti ke vtazeni novych hracu do hry a zlevneni programů.
Na The Space Review je již článek o Michaelu Griffinovi - http://www.thespacereview.com/article/339/1 .
Malá ukázka, co bychom od něj mohli čekat :
While Griffin is a backer of heavy lift, he does not ignore the need for smaller launchers that could carry cargo and crew. “We desperately need much more cost effective Earth-to-LEO transportation for payloads in the size range from a few thousand to a few tens of thousands of pounds,” he said in October 2003.
A jeho jméno se vyskytuje i v článku "The last lunar outpost" - http://www.thespacereview.com/article/115/1 |
|
citace:
Pokud letim na Mesic, bude me hlavne zajimat jak dlouho budu vystaven a jak velkym ucinkum radiace. Z toho duvodu povazuji nejake dlouhodobe letani v tezkem skafandru na Mesic jako dobry pokus o sebevrazdu. Taky cim rychleji doletim na Mesic a cim rychleji budu zpet pod ochranou magnetickeho pole Zeme tim lepe pro mne....
Poradne si precti prispevky. Je vcelku jedno jestli jsi ve skafandru nebo v lodi, ktera si nemuze dovolit nejake extra tuny stineni proti rychlym protonum. Erupce se daji predpovidat na nejakou dobu dopredu, takze behem te doby to lidi musi stihnout ze vnitrku rad. pasu na Lunarni zakladnu a do stineneho krytu. V tomhle ma polarni zakladna vyhodu, protoze muze byt proste jen umistena v doliku, do ktereho slunicko nezasviti. A naopak mit solarni panely na kopecku, kam sviti (skoro) porad. To cestovani na otevrene plosine je z LLO na Lunarni zakladnu a LM Apolla to trvalo 2,5 hodiny. |
|
citace:
Hmm...
jak dlouho a jak ucinne vlastne ten tezky skafandr chrani? A jak dlouho lehky? Existuji na to nejake tabulky - existuje nejake objektivni srovnani parametru jednotlivych skafandru vubec. Tohle uz me zajima minimalne 2 roky a jeste jsem na to nikde nenarazil.
Pokud je mi znamo tak atronauti v tech tezkych skafandrech chodili po mesici mnoho hodin a prezili to bez viditelne ujmy na zdravi.
IMHO te tezky skafandr chrani proti radiaci uplne stejne jako lehky, tedy nijak. Rozdil si myslim je hlavne v lepsi tep izolaci "tezkeho skafandru", v ruznem pristrojovem vybaveni a v delsi podpore zivotnich funkci. Tak to aspon bylo u Apolla. Takze pokud bude podpora ziv funkci na plosine, muzes teoreticky klidne pristavat v "lehkem skafandru Appola". (Nepredpokladam, ze by ses mohl spalit mrazem nebo horkem o izolaci plastove plosiny). Pri pohybu na Mesici by to ale asi moc bezpecne nebylo. |
|
Souhlasím s tím, že skafandry proti radiaci moc nechrání. Jenom připomínám, že pokud je mi známo, tak kosmonauti v LEMu přistávali "s holýma rukama a čistýma očima" (tedy bez nasazených rukavic a přilby) takže to by byl hlavní rozdíl při (případném) přistávání na otevřené plošině.
Jinak ještě k L1. Zdá se být už téměř jisté, že let přes L1 nebude energeticky výhodnější než přímý let (Země - Měsíc), ale musíme se ještě pokusit zjistit další důvody (neenergetické), které vůbec vedou k myšlence využívat L1. Pak snad lépe pochopím všechny souvislosti. |
|
| Jeste bych pripomel velice omezeny vyhled z LM, neporovnatelne horsi nez vyhled pres prilbu a ve specialni rukavici muzes mit i svuj oblibeny joystick. Stejne to ale zvladne s prehledem automatika. Pristani bude prece navadeno radiomajakem z Mesice a doplerovym efektem si muzete hned zmerit i rychlost, radarem vysku a porovnanim s radiomajakem ze Zeme a CEVu (nebo dalsich satelitu) i okamzitou polohu plosiny, neco jako GPS. Pokud dokaze lip pristat astronaut koukajici na kratery, tak opravdu smekam. V pripade krize se to vsak muze hodit. Rozhodne ale nehrozi hledani pristavaciho mista, pokud by se nestalo neco setsakramentsky oskliveho. |
|
citace:
Zdá se být už téměř jisté, že let přes L1 nebude energeticky výhodnější než přímý let (Země - Měsíc), ale musíme se ještě pokusit zjistit další důvody (neenergetické), které vůbec vedou k myšlence využívat L1. Pak snad lépe pochopím všechny souvislosti.
Ze všech těch studií, do kterých jsme nahlédl, vyplývalo, že jediné (smysluplné) využití letu na Měsíci přes L1 spočívá v jeho využívání jako "překladiště"; tam skončí let meziorbitálního letounu nízká GEO dráha <---> L1, náklad (nebo lidi) se přeloží do měsíčního přistávacího modulu a naopak.
Samozřejmě se hovoří o použití L1 i k pokračování jinam (L-body v soustavě Země-Slunce, případně na meziplanetární dráhy vůbec.
Co je skutečně problémem (nejen týkajícím se problematiky L1, ale přepravy Země-Měsíc všeobecně), je skutečně otázka radiační bezpečnosti posádek. O tam se hodně diskutovalo již v době začínajícího i vrcholícího projektu Apollo.
[Upraveno 15.3.2005 poslal avitek] |
|
citace:
Co se tyce pruzkumnych vyprav ve stylu Apollo o tom to prave je. Zadne takove vypravy nebudou. Vsechen pruzkum automaty, lide proste budou jen na zakladne,...
Já jsem to pochopil tak, že první výpravy na Měsíc (fáze Spiral 2, cca od roku 2020 pobyty na Měsíci v délce trvání 4-14 dnů) mají být dřív, než nějaká základna. Ta by mohla být využita až později, ve fázi Spiral 3 (pobyty až 98 dnů na povrchu Měsíce). |
|
Je zajimave si uvedomit, ze v L1 teleso obiha po kruhove draze kolem Zeme, ale take kolem Mesice, ve stejnem smyslu, ale vektory rychlosti jsou opacne :-) a maji ruznou velikost. Pokud zvysite obeznou rychlost vzhledem k Zemi, snizite obeznou rychlost vzhledem k Mesici a naopak. Zalezi na smeru pusobeni impulzu, ale vzdy dostanete protahlou a chaotickou drahu. Pokud chcete cestovat z L1 k Mesici, zvyste svou rychlost na kruhovou rychlost Mesice (impulz 155 m/s) a za 12 dni a par obezich dopadnete rychlosti 2328 m/s na Mesic. Pokud impulz zvysite na 205 m/s a vhodne nasmerujete k Mesici, muzete tam byt za 3 dny a dopadnete rychlosti 2335m/s. Zvyseni dopadove rychlosti je tedy zanedbatelne. Posledni trajektorie je skutecne skoro prima draha k Mesici mirne zakrivena coriolisovou silou.
Z Mesice na Zemi se leta proste proti smeru obehu Mesice a pak se nechate pritahnout Zemi. Opet nejakym vhodnym vektorem smerem k Zemi lze cestovani zkratit.
Pokud chcete z L1 letet ke hvezdam, musite dat impuls kolmo na obeznou drahu L1 (primo k Mesici). (pokud date impulz ve smeru obezne drahy, tak skoncite nejcasteji kolizi s Mesicem) 500 m/s kolmo na drahu staci k tomu, abyste proleteli za Mesicem (diky staceni coriolisovou silou) a ten vas vymrstil na cestu k Marsu. Prakovy efekt vsak neni v tomhle pripade moc silny, protoze uz mate dost vysokou rychlost ve smeru obehu Mesice, vetsina energie na cestu ke hvezdam pochazi z prace motoru rakety. Celkove to vsak vyjde priblizne nastejno. Letet k Marsu primo od Zeme, nebo si udelat zastavku v L1, impulz je priblizne stejny. Letova doba je sice mnohem delsi (cca 1 den versus mozna 10 dni), ale hlavni vyhoda je v tom, ze v L1 muzete dotankovat a budete tedy potrebovat mnohem mensi lod. Navic muzete usetrit dalsi palivo (a ztratit par dalsich dni) letem do L1 kolem Mesice.
|
|
citace:
citace:
Co se tyce pruzkumnych vyprav ve stylu Apollo o tom to prave je. Zadne takove vypravy nebudou. Vsechen pruzkum automaty, lide proste budou jen na zakladne,...
Já jsem to pochopil tak, že první výpravy na Měsíc (fáze Spiral 2, cca od roku 2020 pobyty na Měsíci v délce trvání 4-14 dnů) mají být dřív, než nějaká základna. Ta by mohla být využita až později, ve fázi Spiral 3 (pobyty až 98 dnů na povrchu Měsíce).
V tom pripade je zapotrebi velmi tezky nosic pro dopravovani velmi tezkych nakladu na Mesic, nebo montaz nekolika dilu na LEO, nebo pouzit ten zpusob co jsem navrhoval ja s cca 50t nosicem pro posadku a predtim na stejne misto na Mesici vyslat 20t naklad 80t nosicem. V tom 20t nakladu by muselo byt vsechno co posadka bude potrebovat + systemy zapezpecujici jeji pristani a pruzkum mista pred pristanim. Osobne ale povazuju pristavani posadky zbuhdarma na par dni ve stylu Appola za dost neefektivni. Pruzkum a navrat vzorku musi probihat davno pred tim roboticky a misto pro zakladnu musi vybrat taky roboti. Cili me osobne nedava smysl pristavat nekde mimo zakladnu. Vse co pristane u zakladny se da znovu pouzit. Vse co pristane nekde daleko musite vyhodit. Ostatne co brani tomu, aby u zakladny pristal hermetizovany rover a jedne ci dva clenove posadky se vydali na nekolikadenni turu po Mesici? Behem te doby muzou najet peknou radku kilometru a tak se zabavit na dlouhy cas, treba i roky, nez infrastruktura na Mesici dovoli globalni lidsky pruzkum. |
|
Ostatne co brani tomu, aby u zakladny pristal hermetizovany rover a jedne ci dva clenove posadky se vydali na nekolikadenni turu po Mesici? Behem te doby muzou najet peknou radku kilometru a tak se zabavit na dlouhy cas, treba i roky, nez infrastruktura na Mesici dovoli globalni lidsky pruzkum.
No nebrani tomu asi nic ale Bush ve svem projevu rikal, ze Americane ziskaji na Mesici zakladnu ... a ja si pod pojmem zakladna na Mesici predstavuji neco podstatne vetsiho, nez je treba v soucasnosti ISS. Takze s tim pruzkumnym roverem nevim nevim, spis bych tipoval, ze se tam poslou nejake automaty designem a vybavou vylepsene stavajici Marsovske, aby udelali geologicky pruzkum a pomohli definitivne vybrat vhodne misto na kterem bude mozne zacit stavet. |
|
Quote: Pokud impulz zvysite na 205 m/s a vhodne nasmerujete k Mesici, muzete tam byt za 3 dny a dopadnete rychlosti 2335m/s. Zvyseni dopadove rychlosti je tedy zanedbatelne. Posledni trajektorie je skutecne skoro prima draha k Mesici mirne zakrivena coriolisovou silou.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je to přesně tak, jak jsem si představoval. Když z L1 na Měsíc a zpět, tak radějí přímou drahou (to ovšem neznamená přímku). Je opět vidět, že jeden výpočet ukáže více, než deset úvah. Ani přímou drahou by však nemohli zřejmě letět z L1 lidé ve skafandru na plošině – trvá to příliš dlouho. Zvýšení impulsu pro zkrácení času by znamenalo větší dopadovou rychlost, což není žádoucí. Pro dopravu nákladů z L1 by taková dráh byla zřejmě zcela přijatelná a řízení místa přistání jednoduché.
|
|
| Tak ja tu otazku polozim jeste jinak. Nevite nekdo, jak dlouhou dobu je mozne chodit ve skafandru po Mesici, aniz by jeden dostal nemoc z ozareni. Jak dlouhe expozici muze byt astronaut vystaven? Je nejaky rozdil v tehle dobe mezi lehkym a tezkym skafandrem? |
|
citace:
No nebrani tomu asi nic ale Bush ve svem projevu rikal, ze Americane ziskaji na Mesici zakladnu ... a ja si pod pojmem zakladna na Mesici predstavuji neco podstatne vetsiho, nez je treba v soucasnosti ISS.
Exploration Spiral 1 (Crew Transportation System Earth Orbit Mission) - Encompasses the capabilities necessary to insert humans into Earth orbit and return them safely to Earth, employing a post-Space Shuttle flight system. A programmatic constraint has been imposed on Spiral 1: "NASA shall conduct the initial test flight for the Crew Exploration Vehicle before the end of the decade in order to provide an operational capability to support human exploration missions no later than 2014". The flight elements of the Exploration Spiral 1 Crew Transportation System are the Crew Exploration Vehicle and Crew Launch Vehicle. Robotic Precursor Missions that are scheduled to launch prior to the Earth orbit demonstration of the Spiral 1 CTS are considered Exploration Spiral 1 missions.
Exploration Spiral 2 (Extended-Duration Lunar Campaign) - Encompasses the capabilities necessary to execute extended-duration human lunar exploration. Extended duration lunar missions will be 4-14 days in duration on the lunar surface, and do not require pre-deployed surface systems (e.g., Habitation Module or Surface Power). A programmatic constraint has been imposed on Spiral 2: "NASA shall conduct the first extended human expedition to the lunar surface as early as 2015, but no later than the year 2020, in preparation for human exploration of Mars and other destinations". Robotic Precursor Missions scheduled to launch after the Spiral 1 CTS flight demonstration, and prior to the first Spiral 3 Lunar mission are considered Exploration Spiral 2 missions.
Exploration Spiral 3 (Long-Duration Lunar Campaign) - Encompasses the capabilities necessary to execute a long-duration human lunar exploration campaign. This campaign requires development of extensive surface systems (e.g., habitation and surface power system), and long-duration lunar-vicinity parking capability of the crew transportation system. Long-duration lunar missions will extend from 14-98 days. Robotic Precursor Missions that are scheduled to launch after the last Spiral 2 extended- duration lunar mission, and prior to the initial Exploration Spiral 4 mission are considered Exploration Spiral 3 missions. |
|
citace:
Tak ja tu otazku polozim jeste jinak. Nevite nekdo, jak dlouhou dobu je mozne chodit ve skafandru po Mesici, aniz by jeden dostal nemoc z ozareni. Jak dlouhe expozici muze byt astronaut vystaven? Je nejaky rozdil v tehle dobe mezi lehkym a tezkym skafandrem?
Na tuto otázku asi neexistuje jednoznačná odpověď, protože radiační expozice se kumuluje, takže délka pobytu na povrchu Měsíce závisí na tom, kolik toho ten astronaut už dostal dříve. (Nějaké radiaci bude vystaven i během letu na Měsíc) To se dá nějak přibližně spočítat, ale rozhodně si asi nikdo netroufne předpovědět, jak by vypadala situace při erupcích na Slunci. Proud vysokoenergetických částic pronikne každým skafandrem a i krátká expozice potom může skončit těžkou nemocí z ozáření. Pokud má člověk pobývat na Měsíci dlouhodobě, bude potřebovat účinný kryt (asi v podzemí) a spolehlivý systém, který protuberance na Slunci včas odpozoruje. |
|
citace:
Je opět vidět, že jeden výpočet ukáže více, než deset úvah. Ani přímou drahou by však nemohli zřejmě letět z L1 lidé ve skafandru na plošině – trvá to příliš dlouho. Zvýšení impulsu pro zkrácení času by znamenalo větší dopadovou rychlost, což není žádoucí. Pro dopravu nákladů z L1 by taková dráh byla zřejmě zcela přijatelná a řízení místa přistání jednoduché.
Z vyse popsanych simulaci vyplyva, ze cesta na Mesic ve stylu Apollo versus pres L1 jsou co se tyce impulzu vcelku dobre porovnatelne pokud pro cestu do L1 vyuzijete gravitaci Mesice (jinak je to pres L1 horsi a stale pomalejsi nez Apollo). Rozdil v delce letu v takovem pripade desitky dni. Pro dopravu lidi bych kazdopadne zvolil cestu na zpusob Apolla i s tou moji navrhovanou plosinou. Pro dopravu materialu ktera by asi probihala kompletne pomoci LO/LH matoru pripada v uvahu taky pouze ta rychlejsi cesta, vylepsena o vypusteni zastavky na nizke Mesicni orbite.
Nebudme ale smutni, pokud na Mesici bude mozno vyrobit palivo pro rakety, urcite si L1 vyuziti najde (ne vsak pro cesty na Mesic, ale nekam dal) |
|
citace:
Exploration Spiral 2 (Extended-Duration Lunar Campaign) - Encompasses the capabilities necessary to execute extended-duration human lunar exploration. Extended duration lunar missions will be 4-14 days in duration on the lunar surface, and do not require pre-deployed surface systems (e.g., Habitation Module or Surface Power).
V tom pripade by ten muj napad dostal na frak a NASA by musela vyvinout super tezky nosic, nebo se spolehnout na nespolehlovou montaz na LEO. Jeste by ten muj zpusob sel modifikovat tak, ze by CEV a LM doleteli na nizkou obeznou drahu Mesice nezavisle, lide by prestoupili z CEV do LM a pristali. Pri navratu by pak prestoupili na LLO zpet do CEVu. Tak by se to snad dalo taky zvladnout bez super tezkeho nosice. |
|
citace:
Tak ja tu otazku polozim jeste jinak. Nevite nekdo, jak dlouhou dobu je mozne chodit ve skafandru po Mesici, aniz by jeden dostal nemoc z ozareni. Jak dlouhe expozici muze byt astronaut vystaven? Je nejaky rozdil v tehle dobe mezi lehkym a tezkym skafandrem?
Nekde jsem cetl, ze pokud nedostas sprsku ze slunecni erupce, nebo nejakeho jineho kosmickeho zdroje, tak muzes ve volnem prostoru stravit v klidu tydny, mozna i mesice. Problem ale je, pokud budes mit smulu. |
|
Radiace byl jeden z důvodů pro návrh základny v L1 - pokud tam totiž dovezem 20 t stykovací a parkovací modul, můžem tam přivézt druhý s těžkým bezpečným antiradiačním krytem na půl cestě mezi Zemí a Měsícem, tedy v oblasti, kde v Apollu můžou jen zemřít. Pokud ale délky letů mezi L1, Zemí a Měsícem vycházejí řádově stejně - 3-4 dny na cestě, pak tato výhoda ztrácí důležitost.
|
|
//
Dalším velkým projektem, který by měl být uveden „do života“ v období 2015 až 2020, je realizace dalekohledu SAFIR (Single Aperture Far-IR). Bude studovat vesmír v oboru dalekého infračerveného záření. Na rozdíl od činnosti dosavadních kosmických dalekohledů, ovládaných pouze dálkově, u projektu SAFIR se počítá i s bezprostřední přítomností člověka.
//
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1935
Pokud se takto počítá s obydlenou observatoří, tak by mohla být umístěna v L1 a po připojení příslušných modulů, by mohla zároveň sloužit jako přestupní stanice k cestám na Měsíc. |
|
Spravne. Za tu dobu co doletis do L1 muzes byt na nizke obezne draze Mesice. A za skoro stejne spotreby paliva (pokud pouzijes ty nejrychlejsi a casove stejne dlouhe drahy pro obe varianty, tak je ten rozdil pouze 150-200m/s ve prospech L1). No ale a z obezne drahy Mesice 50 km nad povrchem se pristava urcite lip nez z L1, odkud je to tak tri dny cesty a o 900 m/s "drazsi".
Co se tyce observatori, tak mi unika pointa, nebot chapu umisteni infracerveneho dalekohledu do L2 mezi Zemi a Sluncem (mozna se pocita se zmensenym slunecnim tokem, jednak neco odstini Zeme a jednak je to dal) a chapu umisteni SOHO do L1 mezi Zemi a Sluncem kvuli hezkemu vyhledu na Slunce. Ale umisteni dalekohledu mezi Zemi a Mesicem smysl nema a navic s lidskou obshluhou (leda za trest). Co se tyce obrich dalekohledu na Mesici, prvne tam musi byt obri infrastruktura, takze si jeste chvili pockame. |
|
| Jaké jsou současné plány na robotický výzkum Měsíce ? Vím že se plánuje LRO pro snímky s obrovským rozlišením, SMART funguje, ale chystá už někdo rovery podobné MERům ? Měsíc je přece jenom obrovský a zajímavých míst je na něm spousta, takže i těch míst k přistání člověka bude víc, proto jsem spíš pro klasický LEM. Jak je to se setkáním CEVu a LEMu na orbitě Měsíce před přistáním na Měsíci, nebudou nějaké problémy s rovinami drah ? |
|
I když jsem nebyl velkým zastáncem letů na Měsíc přes L1, přesto vidím jedno výhodné řešení pro dopravu nákladů a možná i lidí: Pokud by L1 sloužil jako překladiště nákladů (i lidí) na cestě k Měsíci, pak aby ta kyvadlová doprava L1-Měsíc –L1 byla smysluplná, musela by být vícekrát použitelná (reusable). Aby to šlo realisovat, výsadková loď by musela být jen jednostupňová, neboli takový Měsíční VentureStar. Myšlenka VentureStar ztroskotala zatím na Zemi, neboť bylo nutno v jednom stupni dosáhnout rychlost 7,9 km/s, navíc musel při startu překonávat odpor atmosféry, musel mít pro návrat tepelný štít a zesílenou konstrukci kvůli velkému aerodynamickému namáhání.
Měsíční VentureStar by musel dosáhnout rychlost jen cca 2,5+2,5 = 5 km/s , konstrukce může mít libovolný tvar vhodný z technického hlediska (na př. kulové nádrže). Takový VentureStar by byl realisovatelný i v současné době se skladovatelnými palivy. Na L1 by načerpal palivo, přeložil náklady nebo by posádka přestoupila a přímým letem, to je akcelerovaným volným pádem ovlivněným jen Coriolisovu silou by přistál na Měsíci a po splnění úkolu odstartoval kolmo zpět na L1. Na nestabilním L1 by musel bý připojen k nějaké stanici, která by dlouhodobě zajišťovala jeho polohu. Palivo výsadkové lodi by tedy muselo být chemicky stabilní jen na dobu letu L1-Měsíc –L1 a samozřejmě Země –L1. Zásobování palivem na L1 by mohly provádět automatické lodě. Vedle Lunární základny na Měsíci by mohl být umístěn ještě jeden menší , jednosměrný záchranný návratový člun pro případ selhání startu k L1, nebo nutnosti rychlého návratu posádky přímo na Zem . V tom případě by musel být vybaven i přistávací kabinu pro návrat na Zemi.
|
|
