|
| Jinak dekuju p. Pinkasovi za shrnuti Ruskeho programu, musim si to nechat projit hlavou jake z toho plyne ponauceni pro dalsi cestu na Mesic. |
|
Souhlasím s Jirkovou formulací :)
Jen mi zatím není zcela jasné, zda "zákazník" chce především dostat člověka na Měsíc (a Mars), nebo zda chce především tento prostor efektivně zkoumat a využívat (různými způsoby). Věřím, že se to brzy vyjasní (asi jako nějaká kombinace možností). Pak bude radost hledat optimální řešení :) Nebo už to bylo někde vyjasněno? |
|
| Mozna problem NASA je v tom, ze se nemuze a obcas ani nechce spolehat na osvedcene technologie a pousti se do neprobadanych vod (coz ma asi i v popisu prace). V tom pripade se ale musime smirit s naprosto nepredvidatelnymi vysledky. |
|
Zajimavy nacrtek plosiny pro pristavani na Mesici z dob Gemini je i na teto adrese.
http://history.nasa.gov/SP-4002/p1a.htm
Je tam i zajimavy navrh jak se dostat kolem tepelneho stitu pokud je pri startu vypousteny dva obytne moduly oddelene tepelnym stite. Navrh spociva v pouziti nafukovaciho tunelu. Ten napad se muze hodit a byl by vcelku lehce proveditelny. |
|
Oprava mého předešlého příspěvku: „ K tomuto projektu se vrátili opět v r. 1970 v projektu N1M/L3M“ ( omylem jsem napsal L1M/L3M).
Jinak plně souhlasím s Jirkou, že základní podmínkou úspěchu budoucího návratu na Měsíc je realistický projekt s pokud možno dostupným a ne příliš drahým řešením ale s perspektivou dalšího vývoje. Také bych odsunul lety na Mars do vzdálenější budoucnosti.
|
|
citace:
Zajimavy nacrtek plosiny pro pristavani na Mesici z dob Gemini je i na teto adrese.
http://history.nasa.gov/SP-4002/p1a.htm
Astronaut je zde uzavřen v proskleném prostoru, patrně hermetizovaném. Je to vidět jak při pohledu ze strany, tak shora.
Materiál, ze kterého byla nakonec vyrobena kabina LEMu, asi nebyl o moc těžší, než sklo. |
|
| Diky za upozorneni, opravdu jsem ho tam nevidel. Pokud je tam opravdu sklo (nebo laminatove sklo) a prostor uvnitr hermetizovan, tak snad jedine kvuli pilotazi bez rukavic. Clovek uvnitr by stejne musel mit hermetizovan skafandr. Pak by stacilo neco opravdu lehkeho. Zadny jiny smysl me nenapada. Vas ano? Pokud by to prece jen bylo sklo takove, aby astronaut vevnitr mohl dychat bez prilby, tak by to bylo v konecnem dusledku mozna i tezsi nez steny LM. Navic jak by do te bubliny lezl? Nicmene jsem ten odkaz myslel jen jako inspiraci a zajimavy napad. Pokud budou lide letat na Mesicni zakladnu, tak sebou zcela urcite nepotahnou zbytecny vnitrni pracovni mikroprostor jako byl v LM Apollo a palivo, nebo jeho cast, se bude dotankovavat. |
|
citace:
Navic jak by do te bubliny lezl?
Manuál výstupu na Měsíc:
Horní část bubliny se odklopí dolů do pozice vyznačené šrafováním. Výstup je velmi jednoduchý - každý si jej může nacvičit na své židli u PC. Astronaut se bude držet (může si vylézt na křeslo), pootočí se, překročí otevřenou bublinu, jednu nohu přendá na plošinu, a druhou nohou už může vstoupit na Měsíc.:)
Manuál přestupu do mateřské lodi:
Astronaut odklopí horní část bubliny, přiblíží se k mateřské lodi a natáhne ruku. Astronaut z mateřské lodi jej pak vtáhne dovnitř.:) |
|
citace:
citace:
Navic jak by do te bubliny lezl?
Manuál výstupu na Měsíc:
Horní část bubliny se odklopí dolů do pozice vyznačené šrafováním. Výstup je velmi jednoduchý - každý si jej může nacvičit na své židli u PC. Astronaut se bude držet (může si vylézt na křeslo), pootočí se, překročí otevřenou bublinu, jednu nohu přendá na plošinu, a druhou nohou už může vstoupit na Měsíc.:)
Manuál přestupu do mateřské lodi:
Astronaut odklopí horní část bubliny, přiblíží se k mateřské lodi a natáhne ruku. Astronaut z mateřské lodi jej pak vtáhne dovnitř.:)
Mam navrh, vypusti krok c.1 i s bublinou a tesnenim.  |
| 30.3.2005 - 14:30 - Jarda | |
|
citace:
Souhlasím s tím, že skafandry proti radiaci moc nechrání. Jenom připomínám, že pokud je mi známo, tak kosmonauti v LEMu přistávali "s holýma rukama a čistýma očima" (tedy bez nasazených rukavic a přilby) takže to by byl hlavní rozdíl při (případném) přistávání na otevřené plošině.
Jinak ještě k L1. Zdá se být už téměř jisté, že let přes L1 nebude energeticky výhodnější než přímý let (Země - Měsíc), ale musíme se ještě pokusit zjistit další důvody (neenergetické), které vůbec vedou k myšlence využívat L1. Pak snad lépe pochopím všechny souvislosti.
Mam takovy dojem ze pri pristania a staru LM na Mesici meli astronaute nasazene prilby a i ty rukavice,byli napojeni na vnitrni okruh klimatizace a zivotnich podminek,tak jako pri vyhazovani vseho nadbytecneho harampadi pred startem z Mesice pri posledni kratke dekompresni prestavce,PLSS 2x,neexponovane filmy,kryty od schranek s naradim a potravinama i potraviny same,spaci pytle a hamaky,patrony s hydrox.li.proste vse co jiz nebylo potreba.Dokonce rozprasili i prebytecnou vodu co nepotrebovali pomoci odpadniho ventilu ven do prostoru.V kabine stali prikurtovani k podlaze pomoci gumovych provazcu a lanka prez karabinku u pasu.Vse dokonale promysleno do posledniho detailu.Z dnesniho pohledu nemozna vec. |
|
Co se týká te bubliny, podle mně mohla astonauta jen chránit před prachem zvířeným motorem při přistání (a startu). Plexisklo je mnohem těžší než hliníková stěna, proto taky astronauti v LEMu stáli - umožnilo to zmenšit okna a tím odlehčit LEM.
Při startu a přistání měli sice rukavice a přilbu, ale lehké - bez těžké a nepohodlné (neohebné) tepelné izolace. |
|
citace:
Mam navrh, vypusti krok c.1 i s bublinou a tesnenim.
Hm, to už by se dala použít plošina z projektu Moonrise. Návratová (na LLO) s člověkem a nenávratová s bublinou-základnou.
Právě jsme ušetřili 40 mld. USD za vývoj LSAM.  |
|
citace:
Plexisklo je mnohem těžší než hliníková stěna, proto taky astronauti v LEMu stáli - umožnilo to zmenšit okna a tím odlehčit LEM.
Při startu a přistání měli sice rukavice a přilbu, ale lehké - bez těžké a nepohodlné (neohebné) tepelné izolace.
Zrejme zalezi na tom jake to sklo je. Pokud je jen proti prachu, pak staci hodne lehky pruhledny polymer. Okna v LM byly urcite s dobrou izolaci, tesnenenim, filtry proti zareni a vetsi pevnosti a vazily urcite mnohem vic. Hlinikova stena mela taky spoustu vyztuzi a izolaci.
No kazdopadne jde o nico jineho. O navrh mise. Budto lide potrebuji nejaky zivotni prostor vozit sebou v LM, nebo nepotrebuji. Budto potrebuji dotankovat nebo ne. Pokud nepotrebuji zivotni prostor a muzou dotankovat nejlepe spolehlive hyperbolicke palivo, pak pro LM misto 15-20t bude stacit 4-5t, nebo jeste min. Tim se taky zmensuje vsechno ostatni od CEVu po nosic na LEO. V extremnim pripade by mohla vyjit i mise s 50t na LEO, ale prakticky to bude vic - spis tech 80t. |
|
Záleží na několika věcech. Pokud se bude vypouštět loď k Měsíci kompletní při jednom startu, dá se hodně ušetřit tím, že pro manévry letu k Měsíci, navedení na jeho orbit a přistání modulu použít motory na LOX/LH2 - po dobu 4-5 dní totiž nejsou ztráty vypařováním nijak hrozné. Start z Měsíce a let zpět k Zemi musí zajistit trvanlivější KPL - tady doufám vsadí na LOX/Methan - potom totiž startovní hmotnost lodi a la Apollo dosahuje kolem 60 t. Pokud použijí osvědčenou, ale méně výkonnou kombinaci Aerozín(UDMH) a N2O4, začne hmotnost výrazně růst, hlavně při použití pro brždění u Měsíce a přistání.
Problém u otevřené plošiny je zvýšení nebezpečnosti při problémech, pokud měl LM potíže s přistáním nebo se spojením s Apollem, nebyl problém počkat dva tři oběhy, u otevřené plošiny se ale situace astonautů (a jejich bezpečnost) bude výrazně zhoršovat s každým oběhem navíc. |
|
Chruničev nedávno oznámil záměr na vývoj těžkého nosiče Angara-100 s nosností až 100 tun na LEO. Současně s tím naznačil něco o nové kosmické lodi odvozené z TKS.
http://russianspaceweb.com/angara100.html |
|
| Dokud budou Rusové předkládat jeden projekt za druhým, neudělá se ani jeden. Teprve až se spojí a začnou spolupracovat, můžeme čekat výsledky. |
|
| Rusko na to technologicky má, ale dokud své ambice nepodloží adekvátním finančním krytím, tak to nikdo nebude brát vážně. Ale to platí i pro ostatní. Viz. Japonské či Jihoafrické Apollo, Evropská Aurora atd. . |
|
Quote: Chruničev nedávno oznámil záměr na vývoj těžkého nosiče Angara-100 s nosností až 100 tun na LEO.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zajímal by mně jeden technický detail u raket Angara 5A a Angara 100. Snad někdo, kdo se zajímá v rámci těchto stránek také o ruskou kosmonautiku mně může věc upřesnit:
Angara 5A s nosností na LEO 28.500 kg má mít v podstatě podobné paralelní řazení prvého a druhého stupně jako raketa Sojuz (R7). Prvý stupeň tvoří 4 universální moduly s jednokomorovými motory RD 191, každý o tahu u země 208 tun. Druhý stupeň tvoří zcela stejný centrální modul se stejným motorem, stejnými rozměry a hmotou, dokonce (podle www.astronauzix.com) se stejnou dobou hoření – 300 sec. Aby bylo možno mluvit o prvém a druhém stupni, musely by nejdříve vyhořet postranní 4 moduly a pak být zapálen centrální modul. Tomu však neodpovídá udávaný startovní tah rakety 975 tun. Kdyby byl centrální modul zapálen hned při startu (což je pravděpodobné), musel by krátce na to být jeho tah rychle redukován, aby mohl hořet jako druhý stupeň déle než postranní moduly ale pak doba jeho hoření by nemohla být 300 sec ale delší. U rakety Sojuz je to jednoduché – oba stupně startují současně, ale střední stupeň je delší, má více než 2x větší hmotu a hoří 2,5x déle než postranní (někdy se mluví o nultém a prvém stupni). Jak je to tedy u Angara 5A?
Stejnou konfiguraci jako Angara 5A má mít Angara 100 s nosností na LEO až 110 tun. Vychází však z mnohem větších modulů – prvý stupeň 4x RD 170 (z Energia), druhý – centrální 1x RD 180 (jako Atlas 5), třetí 1x RD 0122 (LOX/LH2 upravený z Energia). Ani u této rakety není jasné, zda centrální stupeň bude startovat současně s prvým, i když podle nákresů vypadá delší a mohl by mít značně delší dobu hoření než moduly prvého stupně.
V každém případě raketa Angara 100 splňuje mé představy o moderním těžkém nosiči. Vychází z dlouhodobě prověřených motorů s vysokým Isp, její konstrukce zajišťuje snadnou výrobu, montáž, transport a většinu paliva tvoří bezproblémový skladovatelný kerosen.
|
|
citace:
Viz též:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16642
"Human Space Flight - The Space Shuttle and Beyond"
Two obvious possibilities exist by which we might obtain such a vehicle. The first is to develop a launch system derived from Shuttle components, specifically the SRB with a new upper stage. The second option is to upgrade the proposed heavy-lift versions of EELV, again in all likelihood with a new upper stage.
A k té verzi derSTS ještě jeden článek (Scott Horowitz, ATK Thiokol): http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16645 |
|
EELV x shuttle-derived vehicle v plánech pro návrat na Měsíc :
http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050613.html
|
