|
CEV, nebo nějaká kabina pro posádku. Moc nevěřím, že je možné použit jeden stroj na cestu k Měsíci, Marsu, obsluhu ISS. Nejspíš by to měl být vývoj jakýchsi modulů, které lze skládat dohromady. Netuším ale co je třeba vyvíjet, protože je přece všechno už hotovo, nebo ne? Stačí to jen poskládat dohromady. Na to těch pár miliard bude stačit. Funguje kabina STS nebo Apola nebo Sojuzu špatně? Nebo jsou snad problémy s manévrováním, nebo zajištěním životních funkcí? Nebo je snad potřeba dál vylepšovat tepelnou ochranu? Pokud vím, tak dokonce i na STS to nebylo tak hrozný (Nejspíš se tam chtělo šetřit na váze, tak proto ta nešťastná keramika a navíc na dveřích od podvozku, nebo náběžné hraně křídla). Nekamenujte mě, to že nějaká část funguje ještě neznamená, že bude fungovat celek, ale co je principiálně zapotřebí dovyvinout pro CEV, kromě celkové koncepce? Taky považuju za rozumné vynášet kabinu pomocí klasických raket, nebude tak těžká, do 20 tun se určitě vleze komplet se vším všudy. Na oběžné dráze stačí připojit 50t nákladu, 50t pohonných hmot pro znovu použití 3.stupně vynášejícího posádku na LEO a můžeme se letět.
Jinak tipuju přistání člověka na Marsu do 50 let.
Predem diky za kritiku a za precteni sahodlouhych prispevku.
|
|
Můj názor je zhruba následující:
Dokud Číňani nezačnou na Měsíci "kolíkovat" pozemky, tak si můžeme nechat o lunárním programu jen zdát.
Co se týče letu na Mars, tak níže uvedený vztah bude platit na další "Dnešní datumy" ještě hodně dlouho:
Datum přistání na Marsu=Dnešní datum + 20 let
|
| 02.8.2004 - 15:58 - Jarda | |
|
citace:
Můj názor je zhruba následující:
Dokud Číňani nezačnou na Měsíci "kolíkovat" pozemky, tak si můžeme nechat o lunárním programu jen zdát.
Co se týče letu na Mars, tak níže uvedený vztah bude platit na další "Dnešní datumy" ještě hodně dlouho:
Datum přistání na Marsu=Dnešní datum + 20 let
Jedno porekadlo pravi.Kdyz se nechce,tak to je horsi nez kdyz se nemuze.Problem letu na Mesic a Mars je prave v tomto,neni zajem ani potreba.Kdyby nebyly vynalozeny takove prostredky na ISS a nebyl by porad(a opravnene)strach z Rusaku a neco malo z Cinanu,tak kde je ISS konec.Po tragedii Columbie by se projekt zrusil a lety do vesmiru s lidskou posadkou by na dlouhou dobu uplne zastavily.Nasa by vyvijela komercni prostredky,sem tam by nejaci nadsenci vypustily pod Nasa hlavickou nejakou sondu,rozpocet by se snizoval a snizoval,zarizeni by chatralo a zastaravalo.Az po nejake rane by se znovu vsechno budovalo a stavelo jen bylo by to nutnosti nebo ve statnim zajmu.Bohuzel Amerika a vyspely svet doplaci na socialisticky imperialismus.Nekde jsem cetl ze roky 1963-73 byly nasilne vytrzeny z konce 21.stoleti.Kdyby se civilizace rozvijela takovym tempem jako se leta za poslednich 25 let s lidmi do vesmiru,tak dodnes skaceme po stromech.
Muj odhad - Mesic znovu lide rok 2080-2100,(v pripade vybudovani zakladny na sledovani treba potencialne nebezpecneho asteroidu,nebo neceho podobneho max.do 2let)
- Mars v nedohlednu
|
|
| Co se z Marsu asi doveze? Hrst písku? Za jakou cenu? Stovky miliard? Dovedete si představit kapitalitu, který do toho bude investovat a při tom nezkrachuje? Návratnost je až za několik generací. Přitom zisk musí být okamžitý. Měsíc, to je něco podobného. Kapitalistický systém bez konkurence svého nepřítele není schopen nic podobného uskutečnit. Tyto plány jsou jen snahou odvést pozornost od mnohem větších problémů např. ukončení ropného věku a tím skončení veškeré velké kosmonutiky. Už končí podpora USA ISS a a raketoplány už také nevzlétnou! |
|
Zajímavé a pěkné názory :-)
Každý asi máte svůj díl pravdy a řekl bych, že některé věci spolu souvisí.
Tady jsou moje poznámky:
- pilotovaný let na Měsíc a Mars teď opravdu nejsou potřeba (naléhavě), časem se ale bude snižovat cena takové akce, takže jednou se to uskuteční i bez potřeby :-)
- politické a vojenské tlaky to mohou velmi uspíšit (to by byla ta "potřeba")
- průmyslová potřeba a byznys jdou ruku v ruce (dokud kosmický průmysl nepřinese prokazatelný zisk, neprosadí se ve velkém)
- pořádný nosič na LEO s jednotkovou cenou pod 1000 USD/kg by možná už některým průmyslovým aktivitám umožnil ziskovost (lepší by ale byla ještě nižší cena)
- "dvojstupňový VentureStar" je dobrým adeptem (nejsou třeba žádné převratné technologie), ale rentabilitu si netroufám odhadovat
- souhlasím s názorem, že pro CEV není v podstatě třeba vyvíjet vůbec nic
Takže závěrem můj odhad (nazval bych ho "mírně optimistický" :-):
- kosmonautiku asi ještě dost dlouho potáhne věda (a z ní plynoucí velké programy - "exploration") a rentabilní byznys (telekomunikace, dálkový průzkum)
- snad se podaří snížit cenu za vypuštění i za "satelity" (technologickým pokrokem a konkurencí)
- pak začne kosmonautiku táhnout průmysl a byznys (před rokem 2050???)
- to dál sníží ceny a zpřístupní kosmonautiku většímu počtu lidí :-)
- pak bude snadnější reagovat i na případné "kosmické hrozby" |
|
| Uz jsem to napsal vcera a seradil A-E. Na prvnim miste je ta kosmicka hrozba. Muze to byt ale i socialismus tady na zemi. Neni lepsi podnikat ve vesmiru, neplatit dane, byt nezavisly na statech? Mozna utopie, mozna druhy divoky zapad. Vubec si myslim, ze tohle je jedina sance jak osidlit slunecni soustavu behem nekolika stovek let. Jestli je to realny, to opravdu nevim. A jestli je tam venku clovek schopen dlouho zit s dnesnim genofondem to nevim taky. Mozna ale zanedlouho bude lepsi zit na Mesici nez tady na Zemi. Clovek nikdy nevi co bude zitra. Proto bych radsi mel pro strycka prihodu poradnej tahac na LEO. |
|
citace:
Nekde jsem cetl ze roky 1963-73 byly nasilne vytrzeny z konce 21.stoleti.
Tato myšlenka je obsažena v knize Poslední muž na Měsíci od E.Cernana a D.Davise na str. 363: "Někdy se zdá, že Apollo předešlo svou dobu. Prezident Kennedy sáhl hluboko do jedenadvacátého století, vzal odsud desetiletí času a úhledně je vklínil mezi šedesátá a sedmdesátá léta století dvacátého. Podle veškeré logiky jsme po Mercury a Gemini měli přikročit k vývoji raketoplánu, poté postavit orbitální stanici na oběžné dráze kolem Země a teprve pak usilovat o cestu k Měsíci. Tak, jak se to stalo, jsme dosáhli nemožného – a vzápětí jsme se do toho zase pustili od začátku."
citace:
Už končí podpora USA ISS a raketoplány už také nevzlétnou!"
???
|
|
Jirka vyjadřuje v tomto tématu (str.9 dole)nedůvěru v to, že by v třídě nosičů do 20 tun mohl (momentálně) nosný prostředek se znovupoužitelným prvním stupněm cenově konkurovat zaběhaným nosičům a současně vyjadřuje potřebu takového nosiče ve třídě kolem 50 tun na LEO pro velké programy "exploration". Odhaduje, že by vývoj takového nosiče "stál cca stejně jako STS".
Jsem zděšen představou, že by tato položka byla zahrnuta do programu "exploration" a stala se další záminkou ke zrušení celého programu. Buď vyberme nejlevnější bezpečnou variantu z dostupných nosičů, nebo čekejme několik desetiletí na nové levné technologie (vyvinuté draze v rámci jiných programů).
Současné možnosti:
- rakety Delta 4H, Atlas 5H, v případě potřeby upgradované až na cca 50 tun
- výměna raketoplánu v sestavě ET+SRB za bočně připojený lunární náklad
PS. Nevíte někdo, kolik lidí by mělo v souvislosti s plánovaným ukončením provozu raketoplánů přijít o práci?
|
|
Som trochu optimista . Vývoj kozmických technologii niesu len obrovske náklady ale aj práca pre tisice ludi v aerokozmickych firmach.
Tie maju v americkom perlamente silne lobysticke skupiny a verim ze sa im pedari presadit vývoj kozmickej techniky . Vyvoj JSF sa blizi ku koncu , kapacity sa uvolnuju , treba nove programy . Myslim ze nove typy bojovych lietadiel to nebudu.Po roku 2010 skonci vyroba JSF a F22 .Dovtedy by mala byt vyvinuta nova technika , ktora by umoznila zachovat vyrobne kapacity a zamestnanost.Ani Kerry si asi nedovoli odpilit Boeing alebo Lockheed od statnych objednavok. To by demokratom neprospelo.Vyvoj a výroba techniky pre Mesiac moze byt tym novym programom. |
|
Střílím sice od boku, ale myslím ,že po zrušení Apolla přišlo o práci také spousta lidí.
Další věcí je, že nový lunární program, tak jak ho navrhuje Bush je finančně podhodnocený, v tom má asi Kerry pravdu.
Podle mě je východisko v akích typu X-prize, a docela bych fandil "lunární X-prize", nemuselo by se jednat hned o přístání, ale stačil byl oblet Měsíce. Konečně na toto téma zde již diskuse probíhala. Byl by to určítě větší zážitek, než pobyt na ISS. |
| 05.8.2004 - 13:46 - petr 2 | |
|
"lunarní X-prize" je nerealna(tedy podle mne)a to i v zjednodušené podobě.Nevěřím že soukromník bude schopen v dohledné době realně uvažovat o obletu měsíce,něco jineho je skok do 100km(pouze skok na par minut tedy žádný kosmický let) a něco jineho je měsíc.jenom finance jsou podlemne oněkolik řadu jinde(a dnes jde o peníze vždy aš na prvnim místě)Měsíc je dnes vpohodě dosažitelný dnesni technikou ovšem problem jsou peníze(pokolikate?) jemi to hrozně líto ale nevěřím že se dočkam letu na měsíc možna aš vduchodu (jemi 30 let)
dřív ne. Ale uvidíme.
|
|
citace:
Střílím sice od boku, ale myslím ,že po zrušení Apolla přišlo o práci také spousta lidí.
Další věcí je, že nový lunární program, tak jak ho navrhuje Bush je finančně podhodnocený, v tom má asi Kerry pravdu.
Podle mě je východisko v akích typu X-prize, a docela bych fandil "lunární X-prize", nemuselo by se jednat hned o přístání, ale stačil byl oblet Měsíce. Konečně na toto téma zde již diskuse probíhala. Byl by to určítě větší zážitek, než pobyt na ISS.
samotná NASA prepustala ,to je pravda , ale výrobcovia leteckej techniky ,ktorí vyrábali jednotlivé súčasti APOLLA sa v čase studenej vojny nenudili. Naplno bežalo vyzbrojovanie Americkej armády novou leteckou technikou. B1, F16, F15, F14 a prebiehal základný výskum stealth technológií. Taký masívny výrobný a vývojový program dnes americké aerokozmické firmy nemajú a nieje ani v dohlade.
Výzvy typu X -price možu cenu dopravy na LEO znížiť ale niesu odpoveďou na potreby exploatácie blízkeho kozmu.Turisti nikdy nezaplatia výstavbu orbitálnej alebo lunárnej základne.Toto ešte dlho zostane na pleciach národných rozpočtov kozmických velmocí.Bolo by smutné keby sa vesmir stal len exkluzívnym zábavným parkom pre hrstku zbohatlíkov. |
|
".Bolo by smutné keby sa vesmir stal len exkluzívnym zábavným parkom pre hrstku zbohatlíkov."
Konkurence mezi společnostmi by právě vedla k tlaku na vývoj nových technologií a na snižování nákladů. Stačí se podívat na vývoj letecké dopravy v minulém století. Myslím, že podobný vývoj budeme moci sledovat i u suborbitálních letů - zde jde nyní hlavně o to, aby se SS1 a další případné dopravní prostředky vzešlé ze soutěže X-price ukázaly jako bezpečné.
Kromtoho "zbohatlící" rovněž přispějí svými penězi na vývoj sofistikovanějších kosmických prostředků a urychlí tak snižování cen "kosmoletenek".
Já se stejně domnívám, že jediným impulsem, který by mohl urychlit pilotované dobývání kosmu je cestovní ruch. Průmysl pilotovanou kosmonutiku zatím nepotřebuje a vědecké obory využívající pilotované lety jsou hlavně závislé na rozpočtové politice vlád.
"lunarní X-prize"
V některé ze zdejších diskusí, se uvažovalo o komerčních obletech Měsíce v Soyuzu. A pokud by se standardní Xprize ukázala jako úspěšný podnik, tak ta lunární Xprice(možná nebude ani potřeba) nenechá na sebe dlouho čekat. Nadnárodní korporace disponují velkým kapitálem a věřím, že na světě je spousta soltentních multimilonářů, který by za podobný podnik zaplatilo nemalou částku. Uvidět něco z blízka(třeba i jenom ze začátku z oběžné dráhy) , co nemůže vidět 99,99% lidi.
Lunární výlety s přistáním a později lunární hotely, by následovaly až v dalších krocích. |
| 05.8.2004 - 18:51 - Vítězslav Novák | |
|
Uvědomte si, že zatím je X-prize, i když SS1 doletěl "do kosmu" někde na 3% cesty na LEO. On se tam totiž dostal při nulové rychlosti - ne 1. kosmické. A to je setsakra rozdíl!
Kosmos, skutečný kosmos, je pořád velmi drahý běh na velmi dlouhou trať. A do toho se mají pustit firmy, které fungují od výroční valné hromady k té příští? Investovat desítky miliard s tím, že se to začne vracet za 10 let, nebo třeba za 20, nebo taky nikdy? Výsledky jsou možné dva - akcionáři managora, který s něčím takovým přijde, rovnou vyhodí. Nebo prodají akcie, klesne kurs a managora vyhodí zbývající akcionáři. Možná ho i zažalují.
Nic z kosmického programu nebylo vyvinuto na komerčním, volnotržním základě. Ani v USA. Vždy je zadavatelem stát, resp. armáda, tedy zase stát. Teprve když je vyvinuto, dá se něco využít komerčně.
Nakonec, i rozvoj zmiňovaného letectví způsobily obě světové války plus ta studená. Kdyby to mělo zůstat na nadšencích typu Wrightů, nejspíš by to dodneška byla zábava pro horních 10 000 a ti by lítali na ultralightech. Jako je SS1 suborbitální (hodně sub-) ultralight. |
|
Re: 04.8.2004 - 11:53 - Jiří Hošek
Ten nosič s větší kapacitou bude potřeba na podporu velkých projektů, jestli někdy přijdou. Nepochybuju o tom, že by bylo rozumné použít co nejvíce rakety Delta 4 a Atlas 5, ale kolik takový start stojí? Uvažuje se o dalším zvyšování kapacity? A bude to mít vůbec nějaký výrazný efekt na cenu za kg, která je klíčová pro rozvoj astronautiky? Psal jsem, že lidé by měli létat na klasických raketách a k tomu myslím i směřuje Delta 4. Náklad na modifikovaném STS je docela science fiction, protože STS bylo už odpískané. Ukázalo se jako příliš složité a nespolehlivé. Nevím jestli tohle kříšení by něčemu pomohlo, protože by to stejně nebylo hned a ani zadarmo. To už by bylo lepší použít SRB z STS jako silný 0 stupeň na posílení nějaké klasické rakety. Je to ale pořád jen flikování.
Třeba američané nakonec vezmou jen pár Delta 4 a na ten Měsíc si zaletí zase jen na otočku. Bohužel by to bylo ještě komplikovanější než u Apola. A postavit po 4 tunách na jednu Delta 4 základnu na Měsíci by asi nešlo.
Každopádně má J. Hošek pravdu v tom, že pokud budeme čekat na nějaký nový dokonalý nosič, budeme čekat na Měsíc nebo Mars pěkně dlouho. Nic jiného nám ale zřejmě nezbude. Zatím bych se možná držel schématu NASA:
1. Vyvinout modulární loď CEV schopnou přepravit posádku na LEO a tam provádět výzkum, opravy, obsluhu ISS, nebo schopnou přeletět k Měsíci. Měla by být schopná letu na širokém spektru nosičů.
2. Výstavba struktur ve vesmíru by měla probíhat poněkud rychleji a hladčeji než na ISS a pokud možno bez lidí. Tuto práci by měli převzít roboti, nebo „robotické ruce“ a lidé by zasahovali, jen kdyby něco selhalo.
3. Testování výroby LOX na Měsíci, nebo aspoň někde na Zemi v poušti (robotické).
Pokud se tohle zvládne do deseti let, můžeme popřemýšlet dále.
PS: Pochybuju, že zrušením STS přijde kdokoliv o práci, proto přece Busch vyhlašuje nějaké iniciativy. Navic to tu uz zaznelo. Amerika potrebuje zakazky. Pokud nebude vyzkum superzbrani, ktere nejsou proti teroristum zapotrebi, musi byt vyzkum v kosmonautice, nebo vyzkum k nahrazeni vypadku ropy, nebo neco jineho. Neni jine cesty. Proto nebudme zase prehnane pesimisticti.
|
|
Za ideální cílový stav považuju v tuto chvíli něco, co by se blížilo současnému stavu pozemské dopravy. Lodi, auta, nebo letadla jsou různých druhů a různě využívané. Moře brázdí luxusní lodi "pro hrstku zbohatlíků", ale současně s tím také nákladní obchodní lodi, velké osobní lodi i malé jachty. Rakety a kosmické lodi by tak byly vlastně jen dopravní prostředky, používané k různým záměrům (věda a výzkum, průmysl, obchod, turistika, sport, zábava a dobrodružství).
K takovémuto stavu je určitě ještě hodně dlouhá cesta a těžko říct, kdo k tomu přispěje nejvíc, ale řekl bych, že nejspíš to bude kombinace všech možných vlivů (armáda, věda, průmysl, obchod, turistika, soukromé zájmy, ...). Podporujme všechno nové a nadějné a snad se brzy dočkáme (kosmických) výsledků :-) |
|
Nevim k cemu vlastne ten X-prize je. Chapu to jako zabavu a sport. Ma zabava a sport nejaky uzitek pro kosmonautiku?
No kazdopadne nebudme pesimisticti, lidstvo roste s velkyma vyzvama a jedna k nam zrovna miri. Ropna krize, terorismus, zmena klimatu, neudrzitelnost socialismu v EU. Mame se na co tesit. Lidstvo potrebuje vyzvy a potrebuje trochu dokopat, aby zacalo neco se sebou delat. Bojovali jsme s evoluci po miliony let, tak jsem narame zvedav jak to dopadne tentokrat. (Myslim ze nakonec dobre - tj. vyjdeme z toho o neco chytrejsi nez jsme ted)
PS: je legracni pozorovat, jak vsude si lide na neco stezuji. Ve Francii se neda zit, Amerika se riti do zahuby, o Cesku radsi nemluvme, jen v Britanii je dobre :-)
No a ted nostalgicky vzpominame na dobu pred prvni ropnou krizi, na dobu, kdy si nikdo nebyl jistej kdy zacnou padat bomby, amerika dostavala na prdel ve Vetnamu (Irak je proti tomu pohadka), kazdej do sebe valil drog co to dalo a nas ruinoval bolsevik.
Sory za mensi vylev, ale znova opakuju, nestahujme kalhoty, brod je jeste daleko. Proste Americanum nevysla era STS a z toho asi vzesly vsechny tyhle problemy. Co delala Evropa a Rusko? |
|
Ruskorsp. tehdejší SSSR skoro dokončilo Buran a Energii. Podařilo se mu po dlouhou dobu udržovat modulární kosmickou stanici nad rámec její projektované životnosti. Každopádně má teď velmi spolehlivý dopravní prostředek pro pilotované lety do kosmu.
Co se týče nadnárodních korporací, ty jsou podle mě ochotni investovat do perspektivních projektů. Pokud se SS1 ukáže jako spolehlivý a bude o jeho lety zájem, proč by nějaká velká společnost neinvestovala do jeho zdokonalování(či něčeho podobného) nebo do vývoje větší a výkonější verze? Jakým směrem by se další vývoj ubíral je myslím evidentní(od snahy dosažení čím dál větších výšek k dosažení 1 kosmické rychlosti atd.).
|
|
citace:
Nepochybuju o tom, že by bylo rozumné použít co nejvíce rakety Delta 4 a Atlas 5, ale kolik takový start stojí? Uvažuje se o dalším zvyšování kapacity?
Podle http://www.astronautix.com/lvs/dellarge.htm
stojí jeden start rakety Delta IV Heavy 170 miliónů USD.
Možnosti dalšího zvýšení kapacity jsou dobře popsány v http://spaceflightnow.com/news/n0404/28rockets/
(hmotnostní přepočty: 1 kg = 2,2 pounds)
citace:
Náklad na modifikovaném STS je docela science fiction, protože STS bylo už odpískané. Ukázalo se jako příliš složité a nespolehlivé. Nevím jestli tohle kříšení by něčemu pomohlo, protože by to stejně nebylo hned a ani zadarmo. To už by bylo lepší použít SRB z STS jako silný 0 stupeň na posílení nějaké klasické rakety. Je to ale pořád jen flikování.
Výše uvedený článek ze Spaceflight Now, popisující i toto téma, byl z letošního dubna. Následující je dokonce z července (vše po "odpískání" STS): http://uplink.space.com/printthread.php?Cat=&Board=missions&main=5077&type=thread
_______
"Motor kosmonautiky"
Přikláním se k názoru Milana Somory, že tím pomyslným "motorem kosmonautiky" (jak to nazval Jirka) pro lety na Měsíc by v současnosti mohla být celá letecko-kosmická lobby ve Spojených státech (reprezentovaná zejména společnostmi Boeing a Lockheed Martin), která se cítí ohrožena neustálými škrty ve vojenském a NASA rozpočtu.
_______
Kosmická turistika
Všechny předpoklady k zajištění turistických orbitálních letů "na klíč" v USA pro libovolnou ccstovní kancelář mají sice Boeing a Lockheed Martin se svým know-how a raketami Delta a Atlas (popř. Zenit od konsorcia Sea Launch, jehož členem je Boeing), ale těžko by s tím byli výrazně levnější než Sojuzy, kde je mimochodem seriózní zájem o let za 20 miliónů USD docela mizivý.
Třeba NASA, inspirovaná suborbitálním letem SS1 vyhlásí tu uvažovanou cenu 200 miliónů USD za soukromý orbitální let a Scaled Composites/XCOR se pokusí vyvinout něco na způsob Mrija / raketoplán Molnija :-) |
| 06.8.2004 - 12:27 - Vítězslav Novák | |
|
Mně ten modifikovaný STS připadá nejmíň jako sci-fi. Rozhodně míň scifoidní než vývoj něčeho od začátku. Byl by to osvědčený ruský způsob "Co máš, využij do mrtě", díky němuž v SSSR/Rusku nikdy nedošlo k přerušení pilotované kosmonautiky, navzdory všem politickým a ekonomickým problémům, které mělo, má a mít bude. Cesta postupných kroků a postupného vylepšování se osvědčila, na rozdíl od cesty velkých skoků. Ta se naopak neosvědčila ani v USA, ani v Číně...
Já vím, nevypadá to efektně a člověk se těch velkých výsledků nemusí dožít. Ale je to celkem spolehlivé. |
|
citace:
Mneˇ ten modifikovany´ STS prˇipadá nejmínˇ jako sci-fi.
Upravit STS na vynaseni nakladu nebude tak jednoduchy. Podle me jde vyuzit vpodstate jen SRB, vse ostatni muzes zrecyklovat, ale ne primo pouzit. nedokazu si predstavit vyvoj motoru a nakladoveho prostoru pro pripojeni na hrbet nadrze STS. To bude prece priserne drahy a zrovna tak neekonomicky jako STS. Pripojte SRB ke klasicke rakete, nebo trochu zvetsene a dostanete neco levneho a rozumneho.
Byl tady odkaz na nejakeho papalase z NASA, ktery to rozebiral, ale pochybuju, ze je mozno STS reinkarnovat |
| 09.8.2004 - 13:35 - milan somora | |
|
Problém úpravy STS na nepilotovaný nosič tažkých nákladov nieje v SRB ale v umiestnení SSME . Tie sú súčasťou orbitera -raketoplánu.
Bolo by teoreticky možné upraviť STS do podoby nosiča ENERGIA v nepilotovanej konfigurácii alebo ARIANE 5, ale to je v podstate potrebný vývoj nového prvého stupňa. A cena motorov SSME moc nenabáda ku ich jednorazovému použitiu . Ak by sa mali zachranovať, potom stačí využiť Raketoplány v nepilotovanom režime a v podstate nič sa neušetrí, alebo vyvinút nový návratový orbiter osadený motormi SSME a jeho vývoj pohltí more dolárov. Mne sa preto nezdá "reinkarnácia "STS technicky nemožná ale nepraktická. |
|
citace:
A cena motorov SSME moc nenabáda ku ich jednorazovému použitiu .
Pokud by "nákladní" jednorázový STS dopravil na LEO 70 až 100 tun, pak by ta cena motorů ani nemusela být tak důležitá (při poměru "cena rakety / hmotnost vyneseného užitečného nákladu") 
Mohl by tu někdo znalejší dát cenu motorů SSME, nádrže ET a ceny znovupoužití SRB (vylovení, údržba, naplnění) ?
|
|
Dá se použít motorová sekce z STS (SSME, OMS a RCS), stačí ji vybavit jednorázovým tepelným štítem, přidat padáky a airbagy a přistávat do pouště.
Myslím, že udržovat infrastrukturu STS (a Apolla) VAB, rampy, dopravník, haly,... není dobrý nápad a efektivnější a perspektivnější by bylo postavit raketu z vyvinutých prvků s nosností 50-55 t : 4-6 bloků Atlas CCB 1. stupeň, centrální Delta CBC jako druhý stupeň. Výhodou by byl konec obrovských udržovacích nákladů na STS a jeho deriváty, využití vývojových a vytížení výrobních prostředků obou firem, většina prvků už je vyvinuta a vývoj by nemusel být dlouhý ani drahý.
S takovou raketou se dá založit základna na Měsíci, parkoviště v L1 - malá stanice pracující většinou bez posádky (1-2 základní bloky Miru) - k té připojovat CEV s motory - trasa Země-L1-Země, a výsadkové moduly (podobné LM) pro let L1-Měsíc-L1. 50 t na LEO znamená 23 t UZ do L1 a asi 11 t UZ na Měsíci - dva Spacehaby (á 4,1x3,4x2,8 m, 4,3 t) a nejmíň dvě tuny dalšího vybavení. |
|
Vůbec nejsem proti myšlence smíšené rakety, sestavené ze 4-6 bloků Atlas CCB v 1. stupni a centrální Delty CBC ve 2. stupni, pokud budou výhody (například bezpečnost a cena) převažovat nad nevýhodami. Rozhodně tato myšlenka stojí za propracování. Jen mě napadá, že takovou raketu asi nebude navrhovat ani Lockheed Martin, ani Boeing, naopak každá bude prosazovat svůj vlastní návrh. Impuls by zřejmě musel přijít z NASA v podobě kontraktů na studie zvlášť 1. a zvlášť 2.stupně nosiče. Startovní operace takové rakety by zřejmě zajišťovala společná firma těchto výrobců, United Space Alliance, která se už nyní stará o systém STS. Je otázkou, zda lze pro takovou raketu použít startovní komplex 41 (Atlas) či 37B (Delta), nebo zda by bylo nutno přebudovat komplex 39 z raketoplánu.
Možný nástupce STS, nazvaný Magnum, je nakreslen na
http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/MarsRef/addendum/A3.htm#A3.3.7
Zde jsou motory SSME nahrazeny zjednodušenými motory RS-68 z rakety Delta. Ohledně dvou nových boosterů (na první pohled odlišných od současných SRB) se domnívám, že zde jsou stonásobně použitelné kerosenové motory RS-84.
O vyvíjených motorech RS-83 a RS-84 je pojednáno zde (články jsou dlouhé, doporučuji vyhledat pomocí CTRL+F):
http://mek.kosmo.cz/novinky/kznl/200303.htm
http://mek.kosmo.cz/novinky/kznl/200202.htm
http://www.boeing.com/defense-space/space/propul/RS83.html
http://www.boeing.com/defense-space/space/propul/RS84.html
|
|
| Myslim ze skoncovat s STS teda neni az tak spatnej napad, idkyz se trebas neco z nej da nejak pouzit. Budem se muset jeste nejakou dobu spolehnou na rakety na jedno pouziti, presto si myslim, ze by bylo realny uspesny raketoplan na zpusob evropskeho hopperu vyvinout. Jen bych ho udelal o neco vetsi. Jsem proste optimista - za takovych 30 let bude zapotrebi. Jak uz jsem naznacil, ja spoleham na prumysl. a to zejmena drahe suroviny, ktere budou cim dal drazsi. |
|
Soyuz do roku 2010 s turistou k Měsíci!!! Jedná se samozřejmě pouze o oblet, ale i tak by to bylo fantastické.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1538
Cena letenky 100 mil $. Což mně připadá relativně levné. Bohužel si myslím, že zůstane pouze u prohlášení, alespoň co se týká termínu 2010.
|
| 11.8.2004 - 09:13 - milan somora | |
|
Je to velmi zauimave ale mám niekolko pripomienok ku tej zdanlivej technickej jednoduchosti . Pokial viem , sondy typu zond,odvodené od sojuzu , štartovali pomocou rakety Proton, aby im udelila druhú kozmickú rýchlost, navyše boli odlahcene. Nemali pripojenú orbitálnu sekciu.Kolko paliva bude potrebovat sojuz aby dosiahol potrebnú rýchlosť na cestu ku mesiacu? Bude cca 7 tonový zásobný modul, ktorý dokáže dopraviť ku iss raketa Sojuz, dostatočný?
|
|
| Článek (rusky) včetně obrázku - http://www.kp.ru/daily/23335/31058/ |
|
| Sojuz nestačí, pokud bereme Isp 4300, pak potřebných 3200 m/s získáte při 18/8,5 t, takže 11 t pohonný blok a 7 t Sojuz. Při návratu z Měsíce je takové přetížení, že by to mohlo ohrozit zdraví posádky vracející se po půl roce z ISS a výrazně to omezí počet vhodných turistů. Astronauti by určitě oblet Měsíce neodmítli. Hlavní problém vidím v tom, že náklady na vývoj a zkušební lety (nejmíň dva) snadno přesáhnou 1 miliardu dolarů a to by někdo musel zaplatit, rusové asi těžko, když nemají 40 miliónů na Progressy a Sojuzy. Turista ochotný zaplatit 15 mil. dolarů se najde jeden za rok, pro oblet Měsíce tak jeden za dva roky, a to je dost málo pro smysluplný program. |
|
