|
V jednom diskusním fóru jsem četl zajímavý nápad - pro stažení (likvidaci) HST z oběžné dráhy po vzoru Miru vypsat soutěž ve stylu X-prize s tím, že NASA by poskytla vhodnou raketu a pro vítězný návrh 200 milionů dolarů ... 
Taky tam padla zmínka použití modulu ICM (Interim Control Module), který byl vyvíjen pro ISS - http://tid-www.nrl.navy.mil/Exhibits/pdfs/Info%20Sheet%20pdfs/Space%20Info%20Sheets/ICM.pdf |
|
| Bohuzel, aniz bych to cetl, predpokladam, ze s timto napadem prisel nekdo, kdo temi 200 miliony nevladne)). |
|
| HST není tak velký, aby musel být řízeně naveden do atmosféry. CGRO se taky neřídila. A těch 200 miliónů by měli použít na něco užitečnějšího, např. na urychlení startů raketoplánů nebo na sondu k Europě. |
|
CGRO měla cca 15 tun a BYLA řízeně navedena do zemské atmosféry - viz. Space40.
HST má necelých 11 tun, ale bezpečnostním problémem může být primární zrcadlo dalekohledu - je do velmi kompaktní celek, jehož část pravděpodobně přežije průlet atmosférou ... |
|
Tady prece nejde o nejake navadeni do atmosfery. Tady jde o zachovani funkcniho dalekohledu! To totiz neni zadny srot, je to jeden z nejvykonnejsich (a asi uplne nejvykonnejsi) teleskop na svete, jehoz unikum prekona az v roce 2011 (!) WST.
|
|
Stejně bude muset dříve či později zaniknout (doprava na Zemi je za současných podnímek nemyslitelná) 
Takže ten problém tu bude pořád a nějaké řešení se bude muset najít  |
|
| Ztráta to pro astronomii bezesporu bude, pozemní observatoře nemají kvůli atmosféře výhled v některých oblastech spektra (IR)-v té má provádět pozorování plánovaný JWST. Nástupcem HST ve viditelné oblasti spektra jsou pozemní teleskopy. |
|
Už padl i návrh přetáhnout HST k ISS a opravit ho u ní.
http://www.space.com/scienceastronomy/hubble_public_040125.html |
|
| Možná, že vědci začnou dělat větší rámus, prodloužit činnost HST za cenu dvou let práce a nejmíň 600 miliónů dolarů je dost drahé. Mezera vzniklá mezi koncem HST a začátkem JWST se ale může protáhnout, takže podle mně by ještě jeden let k HST měl být. Opravy u ISS a jiné podobné plány nejsou reálné. |
|
| Podle http://www.space.com/scienceastronomy/hubble_gehman_040129.html pověřil včera O´Keefe předsedu komise CAIB Gehmana, aby se ještě s komisí zamysleli nad rozhodnutím neposílat žádný raketoplán na servisní misi k HST. Vyhověl tak žádosti senátorky B. Mikulské o znovuzvážení celé záležitosti. LL. |
|
Pěkný článek k výše uvedené informaci je na: http://www.ian.cz/, vypadá to dobře  |
|
Z jistých důvodů se mi ten člínek moc nelíbí. Viz diskuse...
Ale samozřejmě by bylo dobré HST ještě udržet v chodu... |
|
Na servis Hubbla budou vysláni možná roboti:
http://www.space.com/news/hubble_robotic_040405.html |
|
Slova jisteho ignoranta z Honolulu Jeffrey F. Bella od jiste doby beru s obrovskym despektem. Nicmene v jeho poslednim zvastu na http://www.spacedaily.com/news/hubble-04e.html se vyskytla zajimava myslenka - totiz ze levneji nez vyslani servisni mise k HST by prislo vypusteni uplne noveho teleskopu, kopie HST.
Jak uz jsem psal, Jeff je idiot. Napriklad vubec pomiji fakt, ze jenom nekolik let by trvalo, nez by byl HST2 postaven. Nicmene jako postreh je to zajimave ("if true", rekli by amici). |
|
No nebylo by špatné,abychom vedle Webbova teleskopu měli na oběžné dráze zbrusu nový a možná i výkonější HST.
A jak dlouho by se nový HST stavěl?
Pokud by se jednalo o období 2-3 let, tak je to vážně dobrý nápad. |
|
citace:
A jak dlouho by se nový HST stavěl?
Včetně vývoje do vynesení tak 10 let. Nešlo by totiž o klon HST. HST je technologie 70.let, neschopný provozu bez servisních misí raketoplánu (solární baterie, gyroskopy, chladicí systém).
Ohledně SM-04: Snad by komise CAIB byla smířlivější, kdyby po dobu servisní mise raketoplánu byla na podobné, ale nižší dráze než HST, záchranná loď CEV v automatické verzi (třeba v rámci testů). Ovšem ta bude až kdoví kdy…
|
|
| Myslím že reálnější je, aby byl při startu připraven druhý raketoplán, například chystaný pro let k ISS. Údržbový raketoplán by měl mít blok EDO, aby mohl vydržet na orbitě déle. Samotná příprava ke startu a start záchranného STS by netrvalo déle než týden. Bylo by to sice o několik miliónů dolarů dražší, ale pak by to měli bez problémů povolit. Problém je asi hlavně v tom, že pokud by se zjistily potíže, po evakuaci by byl raketoplán ztracen. Při letech k ISS je mnohem větší šance na opravu a záchranu. |
|
Ani blok EDO by asi posádku poškozeného raketoplánu nezachránil (prodlužuje let pouze na 16 dní). A start druhého raketoplánu do týdne ? To je myslím absolutně nereálné. Oba raketoplánu by totiž musely být připravovány téměř současně a na to asi nejsou na KSC dostatečné kapacity (hlavně personálu). A vypouštět nahoru další raketoplán, aniž by byl zkontrolován, zda se u něj nevyskytuje stejná závada jako u prvního z nich, to by byl asi neakceptovatelný hazard. HST podle mě za takové riziko nestojí ...
Bral bych ale jakýkoliv pokus o záchranu pomocí robotické mise.
|
|
| EDO prodlužuje let na 16 dní při plném pracovním provozu Spacelabu nebo zdvojeného Spacehabu (+2 dny rezerva pro případ potíží). Pokud by přešly na minimální spotřebu, vydrží nejméně o týden, ale spíš o 10 nebo 14 dní déle. Záchranná výprava s tříčlennou posádkou by byla podniknuta bez ohledu na rizika, u USA to tvrdím bez zaváhání. Ale taky si myslím, že robotická mise je lepší a měla by být realizována. |
| 11.5.2004 - 10:49 - Vítězslav Novák | |
|
Roboti...
Nějak jsem nenašel na tom odkazu zmínku, jestli se už nějaký takový robot vyvíjí. Ergo soudím, že ne. Naopak se tam povídá, jak by to zapadalo do plánů NASA na cesty k Měsíci, Marsu... Vzhledem k tomu, že tyhle cesty jsou dnes ve stádiu sci-fi, bude ve stejném stádiu i robotický program NASA.
Soudím i podle toho, že to, co je zatím v tomto oboru nejdokonalejší, je robotická ruka raketoplánu, která je ovšem spíš dálkový manipulátor než robot. Vzpomínám na tu dlouhou, moc dlouhou operaci při připojování amerického modulu k Zarje. A celou dobu řízeno na místě člověkem.
Do kdy že se musí s tím HST něco udělat?
Promiňte, ale obávám se, že speciálně tohle je jen takové házení prachu do očí. "Podívejte, co všechno jsme zvažovali, ale bohužel...". |
|
Myslím, že robotický program NASA nemůže být považován za sci-fi. Přinejmenším Robonaut se vyvíjí už hodně dlouho (primárně pro ISS) a je už hodně daleko (viz. např. http://vesuvius.jsc.nasa.gov/er_er/html/robonaut/robonaut.html ).
Na prodloužení životnosti HST by podle mne stačil i jednodušší "stroj" (pohonný blok s palivem, gyroskopy a fotovoltaikou). Robonout by byl možná zbytečně dokonalý (ale mohl by např. zůstat "sedět" na HST až do konce jeho mise a obsluhovat ho podle potřeby [samozřejmě ve skutečnosti člověk, který ho teleprezenčně ovládá ze Země]). S Robonautem by se možná dal vyměnit i nějaký vědecký přístroj v HST. |
|
citace:
Roboti...
Nějak jsem nenašel na tom odkazu zmínku, jestli se už nějaký takový robot vyvíjí. Ergo soudím, že ne...
Skúste napríklad túto linku a možno zmeníte názor:
http://www.space.com/news/hubble_robotic_040415.html
|
|
I kdyby posádka vydržela v raketoplánu měsíc a do té doby by k ní přiletěl druhý raketoplán, pak tu máme dalšíá rizika spojená s přiblížením raketoplánů a přestupem posádky do záchranného stroje.
Přesto nevěřím, že by se daly (v současné době) souběžně připravovat dva raketoplány - vždyť i v minulosti se stávalo, že bylo něco opomenuto nebo přehlédnuto. A dělat najednou dva stroje by jen několikanásobně zvyšovalo bezpečnostní rizika ...
Robotická mise nutně nemusí znamenat použití nějakého hi-tech robonauta, řekl bych, že je tím zřejmě míněno použití nějakého stoje, jak píše Aleš. |
|
| Nevím o žádných skutečných rizicích při setkání a přestupu z jednoho STS do druhého, pokud se s tím počítá už od začátku první mise - vždyť pro let k HST se stejně nakládají 4 skafandry, takže stačí vzít tři nebo čtyři navíc a SAFERy, setkání z ruky do ruky pomocí RMS. Příprava dvou raktoplánů s rozdílem 14 dní v jednotlivých fázích bych neviděl jako neřešitelný problém, jistě by to bylo dražší, ale zas o tolik určitě ne. A HST za to určitě stojí. Samotný start STS je ale tak drahý, že vhodnější je robotické řešení - pro start stačí Delta nebo Atlas. |
|
Asi to tak jednoduché nebude
Problémy jsou popsány v http://spaceflightnow.com/news/n0403/14hstwhitepaper/ , http://www.thespacereview.com/article/111/1 a http://www.thespacereview.com/article/111/2 .
Ve stručnosti :
- bez připojení k ISS by bylo třeba vyvinout nové nástroje, postupy a techniky pro opravu tepelné ochrany raketoplánu (to bude třeba i pro ISS, ale pro jednu misi k HST by asi byly o něco jiné).
- na dráze HST není bezpečný "přístav" (Lack of Significant Safe Haven), myšleno ISS.
- pro přesun posádky mezi dvěmi raketoplány nejsou vyvinuty postupy.
- evakuační procedury by byly mnohem složitější - "Space Shuttles routinely dock with the ISS; Soyuz evacuation procedures are well trained. These represent the normal operations mode today supported by extensive training, analysis and documentation. A rescue from the ISS, with multiple hatches, airlocks, and at least one other vehicle available (Soyuz), is much less complex and risky than that required by a stranded Space Shuttle being rescued by a second Space Shuttle. ".
- velká zátěž pozemního personálu "First, because the Hubble Servicing Mission and stand-by rescue mission would have to be processed essentially in parallel, there would be greater strains on the workforce—more people working overtime, more resources stretched thin, and a greater possibility of overlooking problems."
- nemožnost v krátké době změnit náklad záchranného raketoplánu.
- v případě přerušení startu k HST nemožnost přistání na východním pobřeží USA (při letu k ISS je to možné), ale až v Africe v Gambii.
- při selhání OMS na oběžné dráze ve výšce HST se raketoplán nedokáže vrátit na Zemi. Při selhání OMS ve výšce ISS lze navést raketoplán na sestupnou dráhu jen pomocí systému RCS. |
|
No potěš Pánbůh, to je teda věc. Tak jsem si to pročetl a řekl bych, že záchrana HST není moc reálná.
HST přestane být funkční kvůli gyroskopům tak v roce 2006 nebo 07. Je reálné, aby se do té doby podařilo vyvinout, vyrobit a vypustit blok s novými bateriemi a stabilizačním systémem, když se NASA a vědci doteď nebyly schopny dohodnout na tom, jestli se HST zachrání nebo ne ? Let STS asi nepřipadá v úvahu. Štve mně, že kdyby NASA jasně řekla, že prodloužení HST je prioritou, mohly jít desítky miliónů dolarů, které NASA teď ušetřila na STS, přímo na vývoj bloku a ten mohl startovat snad už příští rok, přinejhorším v roce 2006, kdy je ještě záchrana HST reálná. |
|
Předběžné technické požadavky NASA na automatický stroj k HST:
http://www.nasawatch.com/hst/110187-DRAFT-002-001.pdf |
| 18.5.2004 - 17:25 - Vítězslav Novák | |
|
Pánové, rád bych sdílel váš optimismus. bohužel v těch odkazech jsem nic zvlát optimismus podporujícího nenašel. Většina jsou řeči co by to mělo dělat, kdyby, a povídání jak roboti pomůžou ve výzkumu Měsíce a Marsu.
Presentace robota předváděla hlavně fotografie z transportu, z čehož soudím, že mnoho přesvědčivějších není.
(157 stran draftu požadavků jsem nenastudoval a obávám se, že na to nebudu mít čas.)
Je to jistě hezká věc, ale, pánové, tady jde o to, že během několika let tohle zařízení musí letět do kosmu. Takže musí být nejen vyvinuté, ale taky postavené (pro kosmické podmínky, a to jsou setsakra tvrdé podmínky!), radši v několika exemplářích, protože něco se zničí při testech. A než se taková věc pustí na HST, bude muset být hodně otestovaná ve vesmíru a velmi, velmi spolehlivá.
Mluvíme o několika letech. Kdyby dneska byl podepsaný kontrakt, s tím, že něco se ještě jemně doladí ve výrobě, tak snad, možná, s pravděpodobností v desítkách procent. Nebo kdyby se vyšlo z fungujícího - průmyslově fungujícího - zařízení. Ale takhle?
Moc bych chtěl být špatným prorokem. Moc. Ale optimismus se v předpovědích pro kosmos vyplnil zatím jednou - když to Američani stihli před koncem desetiletí na Měsíc. Ale to měli za zadkem Sověty a touhu je konečně dohnat a předehnat... |
|
NASA sponzorovala vypracování nezávislé zprávy o možnostech opravy HST - hlavně tedy, zda pilotovaná nebo robotická mise. A zpráva doporučuje další servisní misi raketoplánu.
Mezi hlavními výhodami pilotovaného letu k HST se uvádí lepší časová dostupnost (robotickou misi se nemusí podařit vypustit před selháním některých systémů na HST, což pak znemožní jakoukoliv opravu nebo i bezpečné stažení do atmosféry), stejná finanční náročnost (cca 2 miliardy USD) při mnohem větší šanci na úspěšné opravení teleskopu (u robotické mise je to prý jen 50%!).
Ve zprávě se uvádí, že rozdíl v rizicích při letu k HST a k ISS je velmi malý. To je ale dost v rozporu s tím, co dosud NASA tvrdí o dalším letu mimo ISS.
Problémem by taky mohlo být začlenění servisní mise do extrémně nabitého programu shuttlů - už teď se počítá se 4-5 lety za rok. Servisní mise je sice jen jedna, ale připravit raketoplán na ni bude asi zdlouhavější než k ISS, což pak dále zkomplikuje celý plán ... |
|
Zapomněl jsem na odkazy :
- tisková zpráva - http://www4.nationalacademies.org/news.nsf/isbn/0309095301?OpenDocument
- kompletní zpráva (nelze stáhnou jako jeden soubor) - http://www.nap.edu/books/0309095301/html/ |
