|
| A jestě jeden - http://story.news.yahoo.com/news?tmpl=story&cid=624&ncid=624&e=1&u=/ap/20041208/ap_on_sc/saving_hubble |
| 09.12.2004 - 13:21 - Ervé | |
|
Hlavní rozdíl je v tom, že při selhání STS při letu k ISS tam může být poškozený stroj zaparkován, bude pod neustálým dohledem, po opravě může přistát a být nadále používán. Posádka může klidně počkat určitou dobu na ISS, než dojde k její evakuaci na Zem. U HST je jedinou šancí rychlá evakuace posádky při záchranném letu (pokud bude porucha zjištěna až před návratem, tak ani to ne). Raketoplán sice bude dál létat na vysoké orbitě, ale bude mrtvý, jeho oprava a bezpečný návrat je téměř vyloučen, se zbylými dvěma STS by se nedala dokončit ISS a celý program STS a ISS skončí fiaskem. Jako bonus máme nad hlavou 80 t těžký neřízený a neřiditelný raketoplán s tepelnou ochranou, takže při dopadu na Zem by mohl napáchat škody.
Reálně to vidím tak, že je HST odepsaný. Kvůli pár rokům provozu HST riskovat ISS je hloupost, navíc se na HST může tři dny po opravě klidně porouchat něco jiného a celý let bude k ničemu. Peníze nachystané pro opravu by měli použít na urychlení a důkladné vyzkoušení JWST. |
|
Paranoia se nějak znatelně rozšířila. Na 111 misích nebyla žádná záchraná operace potřeba a najednou je jedna cesta k HST sebevražedná akce?? Po obnovení letů se na několika zkušebních misích prostě zjistí jestli bylo problematické místo správně lokalizováno a chyby napraveny. Pokud dojdou k výsledkům, které vyvrátí nebezpečí dalších letů pak se klidně může letět kamkoliv mimo ISS tedy i k HST.
|
| 09.12.2004 - 14:03 - Ervé | |
|
| Nemluvím o paranoi. Mluvím o možnostech a pravděpodobnosti. NASA uskuteční raketoplánem jen tolik misí, kolik bude NEZBYTNĚ nutné k dokončení ISS. Ani o jednu víc. Nebude riskovat možnost neúspěchu a blamáže. O tom to je. |
|
| Další paranoia?? Čim by tam pak lítali, když nic nového nemaj a jestli něco vyvinou budou snad riskovat blamáž s něčím novým nevyzkoušenym?? Pokud nechtěj riskovat měli by úplně lety zastavit ===> ŽÁDNĚ RIZIKO |
|
http://www.space.com/news/hubble_report_041208.html
No spis to vypada ze prece jen STS tu opravu udela. Robot by stal 2 mld s pravdepodobnosti uspechu 50 na 50. Koncepce STS je sice prekonana, ale za ty leta by uz prece jen melo byt jasne co je v silach STS a co neni. Podle zakona pravdepodobnosti by mel vydrzet nespadnout min dalsich 50 letu ikdyby nic nevylepsovali. Taky predpokladam, ze poukud dalsi raketoplan nespadne, tak budou litat az do vycerpani zivotnosti, nebo az nebude zadny rozumny duvod pouzivat STS dal - cili pravdepodobne s dostavbou ISS. Ale i potom muze byt v planu obcasna navsteva ISS nez bude k dispozici CEV. Pochybuju, ze se nechaji astronauti vecne vozit jen Sojuzem, nebo Kliprem??? |
| 10.12.2004 - 10:00 - Ervé | |
|
| Tohle je jenom zpráva o tom, že záchrana HST pomocí robota je horší nápad, než použít STS. Tahle komise ale nemůže nařizovat O´Keefovi, jaké lety uskuteční. Plán je myslím takový, že poslední lety pro dostavbu ISS se překrývají s kvalifikačními lety CEVu. Takže by měl být plynulý přechod mezi STS a CEV. Jenomže tyhle lety budou někdy v roce 2010, takže se o nich bude rozhodovat v roce 2008, kdy už bude HST mimo. V letech 2005-6, kdy bude oprava HST reálná, NASA podle mně nevyšle k jeho opravě raketoplán, přínos neodpovídá komplikacím. Napadlo mně, jestli se Američanům vyplatí řízený dopad HST, vždyť škody, které může způsobit, by neměly přesáhnout několik miliónů dolarů. |
|
citace:
V letech 2005-6, kdy bude oprava HST reálná, NASA podle mně nevyšle k jeho opravě raketoplán, přínos neodpovídá komplikacím. Napadlo mně, jestli se Američanům vyplatí řízený dopad HST, vždyť škody, které může způsobit, by neměly přesáhnout několik miliónů dolarů.
Zpusobene skody by mohly byt v rozsahu od nuly do nekolika miliard (kdyz by sestrelili nejake mesto a pozustali by je zazaloval). Navic to neodpovida vesmirne politice. Takze HST sestoupi rizene. No a s tou opravou se proste uvidi kolik penez Amici budou mit a jak budou fungovat raketoplany. O'Keefe nebo jak se jmenuje proste nemuze ignorovat prani tehle komise a prani senatoru. |
| 10.12.2004 - 10:44 - Ervé | |
|
HST nemůže sestřelit žádné město - bude to jenom pár stokilových kousků padajících z oblohy, nejhorší následky by mělo "sestřelení" dopravního letadla, ale pravděpodobnost je minimální a dá se dále snížit preventivním omezením letadel v místě dopadu, který zase není tak obtížné na základě sledování odhadnout a průběžně aktualizovat. Pravdou je, že to není moc diplomatické řešení.
Co se týká přání komise a několika senátorů, odpovědnost ponese O´Keefe a on bude rozhodovat. Hlavní problém vidím v tom, že taková mise se připravuje asi 1,5 roku a to je hodně dopředu a příliš závislé na aktuálním stavu HST. Osobně bych ale uvítal opravnou misi, jenom ji napovažuju za příliš pravděpodobnou. |
| 10.12.2004 - 14:25 - Anonym | |
|
| Hlavni zrcadlo pry prezije prulet atmosferou a trosky budou dopadat na dost velkem uzemi, asi mensim nez MIR, ale i tak by to byla ostuda, kdyby HST nesestoupil rizene. Souhlasim ze opravna mise neni na 100 proc, tak se nechme prekvapit. |
|
Jistá skupina astronomů navrhuje nezachraňovat Hubbla, ale za cenu 1 miliardy dolarů (což je určitě minimální cena na opravu pomocí raketoplánu nebo nějakého robota) postavit technicky podobného následovníka HOP (Hubble Origins Probe) s využitím již hotových přístrojů (Cosmic Origins Spectograph a Wide Field Camera 3). Doba stavby 65 měsíců (cca 5,5 roku) ...
Více info - http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=16050
Podle mně je to lepší řešení než opravovat HST - celý teleskop by byl nový, šlo by použít aktuálně dostupné technologie a mohl by být vypuštěn na vyšší dráhu pro delší životnost (nebyl by tam samozřejmě požadavek na dosažitelnost raketoplánem a na jeho opravy). Nebo by mohl být umístěn na podobné dráze jako HST, ale měl by na palubě pohonný systém, který by ho buď přesouval na vyšší dráhy nebo by jej při ukončení jeho činnosti řízeně navedl do atmosféry ... |
|
| Raději bych tu 1 miliardu a 5,5 roku úsilí investoval do JWST, který by měl být řádově lepší než Hubble. Třeba by pak mohl startovat o rok dva dřív. |
|
citace:
pravděpodobnost je minimální a dá se dále snížit preventivním omezením letadel v místě dopadu, který zase není tak obtížné na základě sledování odhadnout a průběžně aktualizovat. Pravdou je, že to není moc diplomatické řešení.
Problém je v tom, že ani u velice pečlivě sledovaných drah družic před zánikem nelze stanovit ani v časovém horizontu desítek minut před zánikem skutečný čas zániku a tím ani místo zániku s přeností větší než plus/mínus několik minut. I kdyby to byla 1 minuta, tak to znamená, že střední místo dopadu budete znát s přesností (ve směru letu) +/- 240 km. U progressů, které jsou naváděny a to velmi přesně do moře, je to +/- 750km ve směru letu a +/- 100 km ve směru kolmo ke směru letu. To jsou rozměry tzv. "dopadové elipsy", ve které jsou rozptýleny jednotlivé zbytky, které během sestupu neshoří v atmosféře. Ten rozptyl je dán zejména tím, že při aerodynamickém rozpadu tělesa vznikají úlomky s velmi rozdílnými balistickými koeficienty a v důsledku toho nejkompaktnější objekty dopadnou dále ve směru letu a nejobjemnější a nejlehčí dopadnou naopak, tedy po strmější dráze sestupu.
U HST bude situace o to komplikovanější, že létá po prakticky kruhové dráze a během sestupu se bude excentricita dráhy ještě snižovat. To tím více komplikuje předpověď okamžiku zániku i dráhu v atmosféře (je plošší, než např. u zmiňovaných progressů).
Souhlasím s tím, že nejlacinější by bylo hodit osud HST za hlavu a v nejhorším případě zaplatit odškodné na základě Smlouvy o odpovědnosti za škody způsobené provozem kosmických objektů (samozřejmě, že budou tady škody politické, které lze těžko vykalkulovat a že opět budou někteří lidé volat: "Zase ti zasr... Američané!"). |
|
Jen pro ilustraci uvádím průběh předpovědí u zániku družice Kosmos 2332, která byla navíc mimořádní tím, že průběh zániku sledovala společná pracovní skupina pro problematiku kosmického smetí, ustavená NASA, ESA, JAXA, CSA a FKA. Když se podíváte na informace zveřejněné americkým Kosmickým velitelstvím, tak poslední výpočet (první shora), byl udělán až po samotném zániku a tam je chyba ta jedna minuta. Odhad udělaný dvě a půl hodiny před vlastním zánikem byl zatížen chybou +/- 2 hodiny a od skutečného okamžiku zániku stanoveného dodatečně, se lišil o 42 minuty! Skutečný zánik proběhl behěm letu nad jižní Evropou, Středozemním mořem a severní Afrikou, zatímco předchozí předpověď hovořila o Tichém oceánu jižne od rovníku. Tedy na opačném konci světa!
Predicted Decay Time 2005-01-28 18:05:00 GMT +/- 1 Minutes
Predicted Decay Location 14° N, 25° E
Direction descending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 18:09:00 GMT
Final Report
----------------------------------------------------------------------
Predicted Decay Time 2005-01-28 17:23:00 GMT +/- 2 Hours
Predicted Decay Location 12.5° S, 194.4° E
Direction ascending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 15:40:00 GMT
Final Report
----------------------------------------------------------------------
Predicted Decay Time 2005-01-28 16:23:00 GMT +/- 5 Hours
Predicted Decay Location 80.2° N, 344.6° E
Direction descending
Inclination 82.9°
Revolution Number 46537
High Interest Object N
Report Date/Time 2005-01-28 10:10:00 GMT
Next Report 2 Hours
|
| 18.3.2005 - 17:06 - asimi | |
|
-Nebolo by mozne zorganizovat medzinarodnu zbierku pre zahchranu HST?
-Nahradi JWST HST? JWST bude pracovat len v IR oblasti.
-Je nutny na opravu raketoplan? Je mozna aj ina alternativa (Sojuz pre ludi a Proton pre vercajch)? ____________________
Andrej |
|
citace:
-Nebolo by mozne zorganizovat medzinarodnu zbierku pre zahchranu HST?
Záchranná mise byla odvolána kvůli rizikům, ne kvůli penězům.
citace:
-Je nutny na opravu raketoplan? Je mozna aj ina alternativa (Sojuz pre ludi a Proton pre vercajch)?
Při startu z Bajkonuru není možné se dostat na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku, a odjinud pilotované Sojuzy startovat nebudou. |
|
Možná je ten humbuk kolem stařečka HST zbytečně velký. V roce 2007 má být na obežné dráze ještě výkonější evropská astronomická observatoř.
HSO (Herschel Space Observatory). Netvrdím ,že má totožné parametry jako HST, ale na překlenutí období k vypuštění Webba je podle mě více než dostatečná.
http://www.astro.cz/clanek/1965 |
|
| Herschel rozhodne neni adekvatni nahrada za Hubbla, protoze bude pracovat ve spektralnim oboru 60-670 mikrometru. Coz je unikatni pro takove zrcadlo, ale ve viditelnem oboru nebude Hubble plne nahrazen ani Webbem. Mimochodem i pri prumeru 3,5 metru bude mit Herschel diky velke vlnove delce uhlove rozliseni asi tolik jako dalekohled o prumeru 0,3-3 cm ve viditelnem oboru (coz je i tak pro daleke infra zatim nedosazitelne). |
|
| Pak se ovšem nabízí otázka, zda se chystá nástupce Hubbla s podobnými technickými parametry. Nebo zda jeho úlohu převezmou opět pozemní teleskopy - ovšem nedovedu si představit jak udělají pozemské byť to budou superdalekohledy např. dlouhodobou několikahodinovou expozici. |
| 15.4.2005 - 09:17 - asimi | |
|
Uplne suhlasim z ARCHIMEDOM a HAWKOM.
----------------------------------------------------------------------
Při startu z Bajkonuru není možné se dostat na dráhu se sklonem 28,5 stupně k rovníku, a odjinud pilotované Sojuzy startovat nebudou.
----------------------------------------------------------------------
Ked teraz Rusi maju dohodu s ESA (starty z Courou), nie je tato cesta realnejsia ? ____________________
Andrej |
|
| Je pravda, ze pozorovani ve viditelnem oboru je dnes uz do znacne miry nahraditelne pozemnimi dalekohledy - prakticky od odoby, co se technologie adaptivni optiky (ktera umoznuje velmi slusne vykompenzovat vliv vlnici se atmosfery) dostala ze spionaznich druzic do velkeych astronomickych dalekohledu. I tak ale v kosmu neni nikdy sluncem presvetlena, spinava nebo zamracena obloha. A ve chvili, kdy se chceme podivat jen kousek mimo "okno" viditelneho svetla, ktere atmosfera dobre propousti, je vyhoda neruseneho vyhledu z vesmiru znacna a pro nektera pozorovani zasadni a vyvazi i vysokou cenu kosmickych observatori. |
|
citace:
Pak se ovšem nabízí otázka, zda se chystá nástupce Hubbla s podobnými technickými parametry ...
Nastupcem HST by snad mel byt Webbuv kosmicky teleskop, viz adresu:
http://www.jwst.nasa.gov/. LL |
|
L.Lejcek:
O Webbovi vím, já jsem myslel plnohodnotného nástupce HST. Webb zcela HST nenahradí. Viz. např. příspěvek Archiméda:
citace:
14.4.2005 - 21:01 - Archimedes Reagovat
Herschel rozhodne neni adekvatni nahrada za Hubbla, protoze bude pracovat ve spektralnim oboru 60-670 mikrometru. Coz je unikatni pro takove zrcadlo, ale ve viditelnem oboru nebude Hubble plne nahrazen ani Webbem.
|
|
citace:
O Webbovi vím, já jsem myslel plnohodnotného nástupce HST. Webb zcela HST nenahradí. Viz. např. příspěvek Archiméda:
Plnohodnotneho nastupce nama ani STS, Galileo, Cassini, Saturn V a spousta dalsich projektu, proc by Hubble mel byt vyjimka? Pro poteseni astronomu?  |
|
| Pro lepší práci |
|
| Nic netrva vecne, ale zatim si jeste uzivejte fotek. Nepochybuju o tom, ze analyza dat stejne potrva spousty dalsich let. |
|
Griffin leaves door open for shuttle flight to Hubble
http://spaceflightnow.com/news/n0504/12griffin/
|
| 20.4.2005 - 12:39 - Vítězslav Novák | |
|
Nevím, xChaosi, co si o tom mám myslet. Na jednu stranu říká rozumné věci, na druhou ten závěr mi připomíná závazkové projevy na závěr každého sjezdu (tedy Sjezdu, samozřejmě!).
"Víme, že to můžeme udělat, protože to musíme udělat!"
"Ale ty jsi sovětský člověk!"
Asi je to potřeba, Američani by něco opatrnějšího nevzali, ale nějak mám pocit déja vu.
Snad aspoň ten Hubble... |
|
Ať to verbálně připomíná co chce, jen když se to dostane do fáze realizace.
Osobně jsem optimista, zaměřuje se na krátkodobé cíle(HST, urychlení vývoje CEVu). Pro slibotechny je spíše typické stanovování dlouhodobých cílu. Za dvacet přistaneme na Marsu, za 20 let budeme mít základnu na Měsíci, za 20 let budeme dopravovat na orbit náklady 10krát levněji atd.. |
|
Jo jo. Jinak já se vsadím, že už dnes jsou reálné technologické náklady na na samotné starty do kosmu 10x nižší než před deseti nebo dokonce dvaceti lety. Ale samozřejmě koncová cena zůstává konstantní - není tu trh pro levnější starty, a ten "přeplatek" se dílem investuje do zvýšení spolehlivosti (a je to znát - a ten posun od nějakých 95 k 99% úspěšných startů může znamenat desetinásobné zvýšení ceny...), dílem to nejspíš sežerou nejrůznější mzdové a byrokratické náklady... tím je proslulá hlavně NASA...
Ale samotřejmě je dobře, že se lítá... |
