|
Při současných problémech s komunikací se sondami zkoumajícími Mars
a s nízkou přenosovou rychlostí mě napadá jedno řešení.
K Marsu by byla vyslána sonda, která by neměla žádné přímé vědecké
poslání (i když, pár experimentů by se možná vešlo), ale byla by
plně optimalizovaná jako komunikační družice pro marsovské mise.
Díky tomu, že by neměla žádné přímě vědecké poslání, mohla by nést
silnější, mnohonásobně zálohované vysílače, větší (a těžší) solární
panely a mohla by využívat veškerou svou energii na příjem a
vysílání informací. Mohla by obíhat po jiné oběžné dráze, vhodnější
pro komunikace než dráha vhodná pro výzkum. Mohla by také vydržet
déle než současné družice (i když i Surveyor se drží už celkem
dlouho) díky používání aerobrakingu a třeba i iontového motoru,
třeba i 10 - 15 let jako dnešní komunikační satelity.
Napadá mne ještě, že takováto komunikační družice by možná
pojala i komunikační laser, který by ještě dále zrychlil přenos
dat.
Takovýto satelit by ještě umožnil v kombinaci s ostatními
"obyčejnými" družicemi možnost přijímat a posílat data z jakéhokoli
místa povrchu prakticky kdykoliv. "Datová výtěžnost" povrchových
sond by se řádově zvýšila a umožnilo by třeba vysílat video v
reálném čase (třeba takový film "Den na Marsu", ukazující celých
24,45 hodin Marsovského dne  ) a díky výkonnějším anténním
systémům satelitu by sondy na povrchu nepotřebovaly tolik energie
na vysílání (mohly by tudíž např. vysílat i v noci).
Už i kvůli budoucí pilotované misi by se zřejmě nejednalo o
zbytečnou investici.
Tak co vy na to ? :-) |
|
Myslíš něco takového?
http://marsnet.jpl.nasa.gov/what-is-it/what-is-it.html |
| 26.1.2004 - 01:13 - Anonym | |
|
stará věc která dávno funguje.
|
|
No, nic takového ještě nefunguje. Zatím se k přenosům používá Odyssey a nejsem si jistý, jestli lze použít i MGS. Alespoň jsem nikde nečetl, že by byl použit pro komunikaci s MERy. Odyssey má přenosovou rychlost cca 110 kbit/s, takže nic moc a nějaké zařízení na povrchu s ní může komunikovat jenom asi čtvrt hodiny a to ještě pouze 2x denně (to ale nevím jistě), takže také žádná sláva. Na přenos videa v přijatelné kvalitě to rozhodně nestačí.
Jestliže NASA bude chtít realizovat nějaké to letadélko nebo balón, http://marsprogram.jpl.nasa.gov/missions/airplanes.html , které vypustí do atmosféry Marsu, a o kterém se občas píše, bude muset i zajistit nepřetržité spojení, pomocí několika spojovacích družic. Letadlo se nemusí udržet ve vzduchu dlouho a u balónu zase není jisté, kam ho vítr odfoukne. Nedá se tedy spoléhat na to, že párkrát za den bude na obzorem jedna jediná družice typu Odyssey, která přes dat zajistí. Družic musí být tedy více, které pokryjí většinu povrchu Marsu.
Ještě poznámku k tomu co psal Martin. Já osobně bych těm satelitům dal kromě komunikace ještě další funkci. Poslal bych tam ne šest těch mikrosatelitů, jak o tom píšou na odkazu, který jsem uvedl, ale tak cca 3x více a potom by mohly plnit i funkci takového marsovského GPS. Odpadly by pak problémy s lokalizací sond na povrchu. |
|
Zatím opravdu nic takového nefunguje, ale už následující sonda Mars Reconnaissance Orbiter má mít docely výkonný vysílací systém, pracující v pásmu Ka (32 GHz), současné sondy pracují v X-pásmu (8 GHz). Rychlost vysílání dat může dosáhnout až 6 Mb/s.
V roce 2009 by mohla být společně s dalším roverem MSL (Mars Science Laboratory) vypuštěna i první čistě telekomunikační družice Marsu - Telecom Orbiter, ale to zatím není moc jisté ... |
|
