|
| Dle TVzpráv poletí na Mars mousenauté. Pokud vše dobře dopadně, tak se tam vydají lidé a vše by mohlo být v roce 2015. |
|
S těmi mausonauty mi to nesedí apřistání na Marsu v roce 2015 je velmi nereálné. Na radiu BBC (neděle)byla diskuze Toufar,Roth- slovák, NASA, vědec a I. Béla - kosmonaut. Žádným velkým optimismem neoplývali. Nic se neví, není zatím známa technologie pro let, prognózy jsou hádání.  |
|
| Mousenauté nepoletí na Mars, přílišné riziko kontaminace při havárii. Spíš bych to tipoval na dlouhodobý let ve vzdáleném okolí Země, potom přistání a po určité době znovu dlouhodobý let - taková mise ale bude nezbytná i pilotovaná, aby se odladila technika, prostředí, zásoby, denní program atd. před prvním ostrým letem na Mars. |
|
Jenom jsem napsal co bylo ve zprávách. Ale s těmi mousenauty mě to nepřipadá jako tak špatný nápad. Cesta tam spojená s obletem Marsu a zase zpátky by mohla přinést v otázce delších pilotovaných letů nové důležité poznatky o kterých zatím nemáme ani zdání. Myslím, že podobné pokusy udělali už i Rusové resp. Sověti v rámci příprav letu na Měsíc. Samozřejmě v případě této dlouhé cesty je otázkou jak pro mousenauty vyřešit záležitost potravy ,vody a biologického odpadu. |
|
| Myši nepoletí na Mars. Media to poněkud upravila. Poletí se kolem země, výzkum mikrogravitace a beztíže. viz:http://science.nasa.gov/ |
|
Škoda.
Ještě bych se vrátil k problematice člověk,Mars a gravitace. Myslím, že dokud nebude vyřešena otázká důsledků malého G na člověka, tak se dlouhodobá kolonizace Marsu a menších těles obecně stává těžko představitelnou.
Vlasně lidé dlouhodobě žijící v prostředí s malým G by nemohli navštěvovat prostředí s větším G (atrofováné svalstvo včetně srdečního, řidší kosti, atd). Naopak lidé žijící dlouhodobě v prostředí s velkým G by byli zvýhodněny a mohli by volně cestovat po komunitách žijící v malém G.
Těžko říci co by to udělalo s lidskou civilizací jako takovou. |
| 12.2.2004 - 10:52 - dodor | |
|
ale zase na druhou stranu se prý budou dožívat lidé ve vesmíru daleko vyššího věku. Protože nebudou mít vnitřní orgány tolik opotřebeny. Ale je to jen doměnka (A.C.Clarke). I když to je známo i na zemi. Např živočichové kteří mají dlouhé doby reakce a nízkou energetickou náročnost žijí déle než jejich protějšky.
Všeobecně plazi. Ale stačí srovnávat i savce různých velikostí. Čím větší a pomalejší jde o poměr (váha / reakce)(tím déle žije) myš vs slon
myš: m= 0,1kg v= 2km/h delka ž. = 3roky
slon m= 8000 kg v = 40km/h delka ž. 60roků
energetické poměry pole poměru váhy a rychlosti by slon měl běžet mnohem rychleji a jeho reakce by byly bleskové ale nejsou a to je právě důvod jeho dlouhého života.
Výpočet pokulháva výdej energie při pohybu roste kvydraticky. A údaje o živočiších jsou vycucané z prstu |
|
| Tu povídku od Clarka jsem četl taky, šlo v ní o to, že na Měsíci při nízké gravitaci nebudou orgány a hlavně srdce tak opotřebovány, takže se člověk dožije mnohem vyššího věku, což by vedlo k obrovskému tlaku na vznik měsíčních měst a jejich růstu. Osobně považuju za možné, že by se velké množství lidí vzdalo možnosti žít na Zemi výměnou za delší život na Měsíci nebo Marsu, vždyť jak říká jiný klasik: "Domov je tam, kde srdce." |
|
| Podle mne by Mars kolonizovat šel, ovšem více než problém s gravitací se mi zdá problém se zářením. Lidé majé potíže se zdravím pokud jsou delší dobu vystavováni záření a pokud by byl mars kolonizován, populace by stárla, neumírali by přece jen lidé v důsledku záření v nižším věku? |
| 13.2.2004 - 13:14 - Dodor | |
|
A opět budu prezentovat nápady A.C.Clarka.
Clarke většinu obydlí přemísťuje do podzemí. Ať už kvůli záření nebo lepší tepelné izolaci či snadné stavbě atd. Na povrchu jsou jen potřebné objekty (specializované) Takže žádné skleněné kopule se nekonají.
A stou radiací vidí jen jeden významný problé a tou je sterilizace lidí. Takže dlouhodobě se lidé rozmnožují klonováním.
|
|
| Klonování lidí ovšem přináší značná rizika. Nešlo by umělé oplodňování? |
|
| Já osobně se teda rozmnožovat klonováním nebudu, to radši olověné trenky a bydlet 100 m pod povrchem ve slušivém bytečku. |
|
S tou delkou veku to je jen fikce, on se taky pan ACC hodnekrat ve svych romanech seknul.
Kdyz si odmyslime vliv radiace, kyslikove dane atd. na delku veku, zbyde nam pouhy vliv gravitacniho pretizeni. Pak jsou v zasade tri moznosti co v nizsi gravitaci nastane:
1) Vek se prodlouzi, protoze se zmensi opotrebeni. Tehle variante moc neverim.
2) Vse zustane jak je, protoze starnuti je pohaneno chemickymi mechanismy.
3) Prumerny vek se zkrati, protoze je ogranizmus nejakym zpusobem vyladen na "normalni" 1g a tak nastanou problemy (ridnuti kosti...).
V kazdem pripade je to neco, co nikdo nijak zvlast nezkoumal, ono nebylo kde. Kosmonauti jsou netypicky vzorek a beztize je neco dost jineho nez dejme tomu mesicni gravitace.
Podle mne je tohle jedna z veci, kvuli kterym by se na Mesic melo vratit.
PS Napada mne jedna bizardni vyhoda zivota na Mesici: Holkam nebudou tak rychle s vekem "padat prsa"  |
|
| Stárnutí je vyvoláno biologicky, ale velmi málo lidí umírá na sešlost věkem, většina umře na infarkt nebo mrtvici, a u těch by nižší g opravdu mohlo fungovat pozitivně, co se týká rakoviny, tady se asi nic nezmění. Abychom ale získaly opravdu věrohodné údaje, je nezbytná stavba stanice na Měsíci. |
