| 03.2.2004 - 08:28 - Peter Janeka | |
|
| Prosím, prosím, vysvetlite mi, ako je bez digitálneho zásahu do obrazového materiálu získaného z krátera Gusev možné, že obrázky z Mars Express-u ukazujú celú oblasť v zelenej farbe (minerál olivín??)a obrázky z MER-a sú celé červené ??? Nemám rád konšpiračné teórie, ale kde je pravda ??? |
| 03.2.2004 - 08:48 - Peter Janeka | |
|
citace:
Pro Tomáše Česrnáka:
- Kolik váží ponorka Typhoon? Nemám prostě představu.
- Máš nějaké spolehlivé informace o způsobu přenosu obrázků z MERů? Odkazy? Já jsem zatím žádné náznaky o "interpolaci" obrázků nenašel.
Typhoon (projekt 941, AKULA) má výtlak 23200 ton na hladine, pod hladinou 48 000 ton. O vyradení z výzbroje neviem, okrem jednej nedokončenej ponorky, ktorú rovno rozobrali. |
|
K barevným obrázkům. Protože se barevné obrázky jak u MERů, tak i u Mars Expressu skládají vždy nejméně ze tří černobílých, pořízených přes různé (barevné) filtry, tak výsledná barevnost je v tomto případě skutečně dost subjektivní a "digitálně" ovlivnitelná. Záleží na kalibraci a vyvážení. Osobně se ale spíš přikláním k "červené" z MERů.
Výsledná barva ovšem samozřejmě nemá vliv na rozlišení obrázku, ani na tvary na něm zachycené. |
|
Ještě ke kalibraci. Na každé sondě je barevný terčík, s definovanými barvami spektra. A právě jejich prostřednictvím dochází ke kalibraci kamer. Terč je vidět například na obr. http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/spirit/a12_20040128.html
kde je celý článek o kalibraci barev ...
Véna[Upraveno 03.2.2004 poslal mikes] |
|
O tom, jakým způsobem se obrázky upravují zde na Zemi jsou na stránkách JPL dva články -
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/spirit/a12_20040128.html a http://marsrovers.jpl.nasa.gov/spotlight/spirit/a13_20040128.html
Pro správné nastavení úrovní barev se používají barevné kalibrační terčíky, umístěné na zadním solárním panelu roverů. Takže ty snímky z roverů jsou většinou asi ve skutečných barvách (minimálně ty z tiskovek). Jinak na barevnost fotek má vliv denní doba, kdy byly pořízeny, a stav (prašnost a také asi trochu teplota) atmosféry. |
|
Sakra, byl jsem pomalejší   |
|
| Zato přesnější a informativnější |
|
citace:
Typhoon (projekt 941, AKULA) má výtlak 23200 ton na hladine, pod hladinou 48 000 ton. O vyradení z výzbroje neviem, okrem jednej nedokončenej ponorky, ktorú rovno rozobrali.
Tedy, mám pocit, že něco takového by na dráhu k Marsu nedostalo ani těch 200 MW co by to uchladilo. Navíc to že titan ochrání před gama zářením není až tak podstatné, mám pocit, že nebezpečné jsou i jiné složky kosmického záření...
Bude určitě zajímavé sledovat, kudy se vývoj bude ubírat - jestli poletí minimalistická 30ti tunová expedice, nebo nějaká mnohasettunová s jaderným pohonem. Ty stovky tun taky bude potřeba vynést na oběžnou dráhu, že ano...
|
| 03.2.2004 - 15:19 - Anonym | |
|
citace:
Prosím, prosím, vysvetlite mi, ako je bez digitálneho zásahu do obrazového materiálu získaného z krátera Gusev možné, že obrázky z Mars Express-u ukazujú celú oblasť v zelenej farbe (minerál olivín??)a obrázky z MER-a sú celé červené ??? Nemám rád konšpiračné teórie, ale kde je pravda ?
Na nerostech je naneseny oxidu zeleza,proto to cervene zabarveni,nerost byl nalezen po odsrtaneni one vrstvi...Doufam ze se nepletu |
| 03.2.2004 - 17:49 - Tomáš Černák | |
|
TK-202 byl roku 1992 těžce poškozen a vyřazen z oprační služby. Pravda je, že čeká v záloze na "opravu".
údaje na výtlak na hladině se různí, a s ohledem na výtlak polovíční třídy Ohio přes 19000 tun, je jasné, že musí být výrazně těžší než tato třída. Takže 24ktun je až příliš malá hodnota. Nicméně to sem nepatří a nehodlám o tomto dále diskutovat. Podstatou věci je, že jsem použití obrovské ponorky myslel ve vtipu a uvažoval jsem pouze(protože typhoony brzo čeká hromadné vyřazování) jejich užitečnost jako zásoba drahých kovů...
A domnívám se, že 200MW reaktor s vysokou účiností rozhýbe 2 kilotuny těžký kolos jedna-dvě. Když si uvědomím, že jeden blok temelína má výkon cirka 500MW...
A co se týče ostatních složek záření: ty by mělo pohltit elektromagnetické pole nebo ne? |
| 03.2.2004 - 18:02 - Tomáš Černák | |
|
A co se vynesení týče: ano máte pravdu, že váš projekt kdyby si NASA vzala za své, tak za 2mld postaví loď, za 1 mld to vynese a pošle k marsu. Když k tomu sednou teď, tak ke 40-tému výročí apolla 11 jsou lidé na marsu a možná se i vrátí. Teda pokud se umí v NASA hodně dobře modlit(což s ohledem na oživení spirit asi umí;-). Je to sice na jedno použití, ale není třeba vyvíjet nové technologie(atmosférické elektro-termální motory či jiné) a je to zalevno. Na Marsovskou základnu však při mentalitě američanů zapomeňte.
Zato když vyrobíte zcela autonomní kolos, který si pomůže nahoru(dodá energii nosným raketám) či jej jednodušeji na oběžce sestavíte, máte pravděpodobnost přežití mnohem vyšší(nedůležité?), ale také hlavně po návratu budete mít jednu nevyužitou obří loď. A za ty těžký miliardy(desítky) co se v ní utopí, by bylo škoda ji nevyužít.
Takže já budu vždy prosazovat obří lodě s výkonným motorem a plným komfortem pro posádku a vybavení, než malé ale levné střízlíky...
Jsem prostě MEGALOMAN;-) |
|
citace:
Když si uvědomím, že jeden blok temelína má výkon cirka 500MW...
Myslím, že jeden blok Temelína má výkon 1000 MW. Oba bloky pak dodávají 2000 MW. Bloky v Dokuvanech jsou staršího typu s výkonem pouze 500 MW. Proto jsou instalovány celkem 4 a dodávají 2000 MW, stejně jako Temelín :-) |
| 03.2.2004 - 20:31 - Tomáš Černák | |
|
| Aha, tak dík za opravu. Popravím si myšlení. Stejně je to kabrňák ten temelín, 1GW na blok když uvážím, že původně měli být 4:-) |
| 03.2.2004 - 22:24 - Anonym | |
|
| myslim odstraneni,povrchu,oxidu |
|
citace:
Aha, tak dík za opravu. Popravím si myšlení. Stejně je to kabrňák ten temelín, 1GW na blok když uvážím, že původně měli být 4:-)
Hmm, někomu se to může líbit, ale Temelín je každopádně příklad technologie, která sama sebe k Marsu rozhodně nedopraví - a to ani když odečteme všechen ten beton. Jaderná elektrárna je v podstatě vylepšený parní stroj - akorát pod kotlem se topí něčím jiným (zejména slepou vírou, že pravnoučata související negativní jevy a hrozby učitě nějak vyřeší...).
Nukleárně-elektrický pohon je legrační právě v tom bodě, že je to pořád jen parní stroj. Je potřeba vyvinout turbínu pracující ve stavu beztíže, vynést na oběžnou dráhu celou tu složitost s otáčivými mechanickými součástkami náchylnými k opotřebování apod. (Aspoň o jiných metodých výroby elektřiny pomocí jaderného reaktoru jsem moc neslyšel...). Bylo by potřeba soustrojí s výrazně lepším "konstrukčním číslem" než třeba u jaderných ponorek.... v praxi to NASA vyzkouší na projektu JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter), kde riziko selhání tolik nevadí, protože to bude bezpilotní výprava (navíc neralizovatelná např. pomocí solárně elektrického pohonu nebo sluneční plachty). Takže nadšenci pro tenhle druh pohonu si přijdou na své už brzo...
Radioizotopové generátory, to je něco úplně jiného, ty jsou jednoduché, bezpečné a celkem zajímavé. Mají ale zanedbatelný výkon - je to dobrá náhrada slunečních článků, pokud potřebujeme letět někam dále za oběžnou dráhu Marsu... ale na urychlení mnohatunového
pilotovaného planetoletu rozhodně nestačí...
Pokud se z jaderného reaktoru dá ve vesmíru získávat enerige stejně jako z radioizotopových generátorů (tzn. rozdílem teplot), tak je to jistě o něco zajímavější.. podle mě ale ty termální články jsou nějak limitované hmotností/velikostí ... nevím, o tohle jsem se nikdy tolik nezajímal.
|
| 04.2.2004 - 04:01 - Tomáš Černák | |
|
Bacha na to, reaktory s tekutým kovem(a potažmo takovým, jako je rtuť) nefungují stejně jako tlakovodní. Je pravda, že bych teďka kecal, takže si to nejprve nastuduju(případně kdyby byl někdo tak hodný a udělal to za mně, nebudu se zlobit;-) a pak poreferuji. Minimálně se však lze domnívat, že bude využito nejen tepla samotného, ale i tepelné roztažnosti kovu, jakožto proudění atd...
Proto mají také tak obrovskou účinost a zároveň se dají snadno regulovat(v celém primárním okruhu by snad měl být konstantní buď tlak nebo objem?). |
