|
JIMO = Jupiter Icy Moons Orbiter.
... http://www.spaceflightnow.com/news/n0402/10jimo/ ...
Stručně: NASA chce začít testovat reaktor pro JIMO do dvou let. Zatím se rozhodují, jakou chladící technologii pro jádro reaktoru mají vůbec použít. Zatím se rozhodují pro tekutý kovový sodík nebo lithium a to buď "pumpovaný" a nebo něco nepřeložitelného ("heat pipes") - že by nucená nebo samovolná cirkulace ? - a nebo inertní helium či xenon.
Takže fanoušci nukleárně-elektrického pohonu si rozhodně okolo roku 2011 přijdou na své. Půjde asi o první misi, která je alespoň řádově energeticky srovnatelná s pilotovaným letem k Marsu (i když Aleš Holub argumentoval tou "energetickou hustotou" a tak...) - "up to 100 kilowatts of electricity for ion propulsion". Tzn. k Měsíci by asi JIMO doletělo trochu rychleji, než SMART-1, a to i při větší hmotnosti.
Vyvinutá technologii ale nebude snadno škálovatelná (viz opět např. pilotovaný let někam): "there are fewer technical and development challenges for a 500-kilowatt-thermal reactor than a 1,000-kilowatt-thermal reactor"
Provoz něčeho podobného v bezpilotním režimu na oběžných drahách vzdálených planet je určitě opodstatněný a bezpečný. Létat s tím na LEO by bylo ale dost nebezpečné - viz např. rozpad jaderným reaktorem poháněné ruské družice z řady Kosmos nad Kanadou v 70. letech... LEO je potřeba pokládat v podstatě za součást ekosystému Země, protože bez vnějšího zásahu jakékoliv těleso pohybující se po LEO za pár let shoří v atmosféře.
|
|
| Heat pipes jsou jasné - využívá se efektu, kdy je jedna strana uzavřené trubice v chladném prostoru a druhá v horkém; uvnitř je náplň, která se vypařuje na horké straně a kondenzuje na straně studené. Pro návrat kondenzované kapaliny se na zemi používá gravitační (trubice je směrem do chladnějšího prostředí nakloněna nahoru), nebo kapilární (jde to i bez gravitace). Na podobném principu se stavěly pekařské pece, trubice (náplň voda+pára pod vysokým tlakem) přenášely teplo z ohniště (skrz stěnu) do pečicího prostoru. |
|
| Doufejme že pro JIMO se najde dost peněz. Dost mě štve, že se se startem počítá až za tak dlouho, to do té doby žádná sonda k Europě nepoletí ? Těšil jsem se na miniponorku, která po propálení přes led objeví život na Europě a zatím to vypadá, že do důchodu to nestihnu. Jestli JIMO bude startovat v roce 2011, misi u Jupiteru skončí kolem 2020. |
|
JIMO is death:
citace:
Američané plánovali výzkum měsíce Europa jako jeden z úkolů mise s názvem JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Avšak tento ambiciózní projekt, který předpokládal použití nukleární pohonné jednotky, byl opuštěn v důsledku změny priorit USA v rámci kosmické iniciativy, kterou vyhlásil počátkem roku 2004 americký prezident George Bush
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1940
Kolik toho ještě padne v zájmu víceméně vzdálené iniciativy...
|
|
Hetpipe je užasná věc, například valná většina chladičů počítačových komponent se už v současnosti bez hetpipe neobejde.
Sám mám chladič v procesoru se čtyřmy heatpipe a mohu vyjádřit napostou spokojenost :-) |
|
Sám mám chladič v procesoru se čtyřmy heatpipe a mohu vyjádřit napostou spokojenost :-)
Ok a co je to ta heatpipe? |
| 17.3.2005 - 13:03 - Peter Janeka | |
|
Pozrite si príspevok z 11.2.2004 - 19:05 - pavel nedbal
heatpipe = tepelná trubica |
|
citace:
JIMO is death:
Kolik toho ještě padne v zájmu víceméně vzdálené iniciativy...
Už jsem o tom psal i na IAN - http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1491 .
V rozpočtu NASA na rok 2006 se stále počítá s vývojem jaderně-iontového pohonu, jen ta první mise má být méně ambiciózní (levnější) Prometheus 1 místo JIMO. I přesto má být na program Prometheus do roku 2010 vydáno přes 2,5 miliardy dolarů ... Pokud by tedy měla NASA šetřit jen na pilotované lety, proč pak "vyhazuje" takové množství peněz na tento projekt ?
A ještě jeden názor z dikuse na FPSpace -
"Now this is not that surprising once you start to think about JIMO and its implications. First of all, it is a VERY expensive mission. I did some back of the envelope calculations once (and lost the envelope) and I think that when you factor in everything, including tech development and the cost of a heavy lift vehicle, JIM starts to push close to double-digit gigabucks, i.e. up to ten BILLION dollars or even more." Dwayne A. Day |
|
| Nechi do toho vnest zmatek (protoze to orpavdu nevim jiste), ale myslel jsem si, ze projekt Prometheus je souhrny nazev pro vyvoj kosmickeho jaderneho zdroje a pripadne pohonu. Predevsim zdroj je urcen mimo jine pro pilotovane lety. |
| 17.3.2005 - 14:47 - Anonym | |
|
| pro základnu na Měsíci - pokud teda nebudou chtít jen solární panely u pólu. |
|
| Tak to se mi nepovedlo, znovu: Reaktor z JIMO se dal použít i pro základnu na Měsíci, pokud ale postavíme základnu na pólu se solárními panely trvale osvětlenými, nebudem ji potřebovat, potom je JIMO zbytečně velký a drahý projekt, spíš by se NASA měla zaměřit na Europu - orbiter se SAR radarem (před zakotvením u Europy může párkrát proletět i nad ostatními měsíci) a později třeba i přistávací pouzdro. |
|
Porad mam dojem, ze zamenujete pricinnost .
Prometheus => JIMO, nikoliv JIMO => Prometheus |
|
| Prometheus je souhrný název projektu na vývoj pohonu, jemuž bude energii dodávat jaderný zdroj. Takže se v jeho rámci vyvíjí jak ten jaderný zdroj, tak i samotný motor. První misí z tohoto programu měla být sonda JIMO, ale vzhledem k její předpokládané náročnosti (finanční i technické) bude první misí Prometheus 1 (zřejmě dočasné označení, protože ještě není jasné, jaký bude mít cíl). |
