|
citace:
citace:
Ja si osobne dokazu predstavit treba Sojuz s dosti zvetsenym navratovym modulem - treba pro ctyri nebo pet lidi a s vetsim nakladem. (A treba i vicenasobne pouzitelny.) To by umoznilo pouzivat porad stejny (stavajici) orbitalni modul i motorovou sekci.
No ale tohle, jen o neco vic je Kliper!
Vsak se taky s timto navrhem nikde nepocita. To je jen muj napad, jak zvysit uzitnou hodnotu stavajiciho Sojuzu. (A jinak nemate pravdu: pro Kliper sice na prvni pohled vyuzijete kdeco z hotovych veci, ale ve skutecnosti musite vsechno vyvijet znovu.)
citace:
Staci se podivat na prurez jeho navrhem a je v nem prakticky komplet "zazdeny" orbitalni modul Sojuzu. Motorova sekce je pochopitelne preskladana. A tvar navratoveho modulu je dany vetsi prepravni kapacitou a ma byt nekolikanasobne pouzitelny. Kliperu mi prijde skoda mj. proto ze ma (mel?) vyuzivat osvedcene veci ze Sojuzu a pritom vyrazne rozsirit jeho moznosti. Me osobne pripada jeho navrh jako velice, velice rozumny.
Jenomze jediny, kdo ho potrebuje, jsou prave Rusove pro dopravu nakladu z obezne drahy. Zvykli si k doprave svych dilu a pristroju pouzivat americke raketoplany - a to jim bude po roce 2010 citelne chybet.
Ja osobne Kliper pokladam take za zajimavy a rozumny, ale proste nepotrebny. Resp. potrebny pouze pro Rusko. Americanum i Evropanum proste zatim staci stavajici Sojuz. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Mě se Klipr nelíbil, protože má stejně úzký stykový uzel jako Sojuz (protože používá jeho orbitální sekci), takže se do něj dají dostat stejně malé věci jako do Sojuzu (jenom asi trochu delší), stejný problém ale bude mít i ATV. Nová ruská loď by měla mít nový velký stykový uzel.
Mě spíš vadí, že ty malé uzly jsou na stanici. Na orbitální sekci Sojuzů a tedy i Klipera není problém namontovat větší (EPAS, viz MIR). Spíš je otázka jaký průměr má uzel mezi Kliperem a orbitální sekcí. Na ruské části ISS jsou minimálně dva větší uzly (v osách Z). Na ten první má přijít energetická platforma. Tu měli vynést Američani raketoplánem a s největší pravděpodobností nevynesou. Jako odškodnění nabídli Rusům dodávku energie z vlastních panelů. Jestli se tedy bude tato platforma stavět je otázka (třeba bude více peněz na Klipera). Na druhém větším uzlu je připojen PIRS. Ten dělá "redukci" na malý uzel.
citace:
Jenomze jediny, kdo ho potrebuje, jsou prave Rusove pro dopravu nakladu z obezne drahy. Zvykli si k doprave svych dilu a pristroju pouzivat americke raketoplany - a to jim bude po roce 2010 citelne chybet.
Ja osobne Kliper pokladam take za zajimavy a rozumny, ale proste nepotrebny. Resp. potrebny pouze pro Rusko. Americanum i Evropanum proste zatim staci stavajici Sojuz.
Po roce 2010 bude raketoplán chybět nejen Rusům, ale všem na ISS. Stávající Sojuz bude muset stačit, protože nic jiného nebude. Kdyby Rusové potřebovali něco důležitého dostat dolů tak mají ještě možnost udělat nepilotovaný let Sojuzu. Tam by mohli nacpat tak půl tuny materiálů. Nebo se vrátit k návratovým pouzdrům Progressů.
Z hlediska budoucnosti to nějaký lepší dopravní prostředek bude chtít. Kliper je takový kompromis mezi něčím moderním a současným Sojuzem. Moc se mi nelíbil, ale už si zvykám. Ta (schválená) okřídlená verze je přijatelná, ta původní neokřídlená mi přišla jako nesmysl (krok zpět). |
|
citace:
citace:
Je opravdu potreba vyvijet vicemistny stroj? Prodluzte zivotnost Sojuzu na rok (existovaly plany az na tri roky pripojeni ke stanici!) - a mate sesticlennou posadku se soucasnou frekvenci startu a se soucasnou technikou.
Nojo, ale cloveka na obezne draze tri roky tezko muzem bezne nechat. Takze pri pouziti Sojuzu jako DOPRAVNIHO stroje je jejich nutny pocet dany potrebou rotace posadek, ne tim, jakou ma zivotnost jako ZACHRANNY stroj.
Tri roky rovna se maximalni zvazovana kapacita zachranneho stroje, nikoliv doba rotace posadek. Vyslovene jsem mluvil o moznosti zvyseni zivotnosti Sojuzu na rok, ne na tri - jen jsem uvedl, ze takove plany existovaly. (Kdyby se zachovala soucasna frekvence startu, tak by pri trilete zivotnosti Sojuzu a stejne rotaci posadek bylo na ISS skoro dvacet kosmonautu... A to je samozrejme nesmysl.)
citace:
Jakou kapacitu ma HTV pro NAVRAT z obezne drahy?
Ech, ted jsem si nabehl Ale sam o par radku vys pises, ze kdyz se chce, i do ruskeho prulezu se veci vejdou 
Vejdou (ruske veci, ktere uz davno byly s ohledem na tento zpusob dopravy dimenzovany), to je pravda. Ale opet jen "nahoru". Dlouhe desitky let to stacilo, jenomze poslednich cca deset let si Rusko na dopravu nakladu z obezne drahy pomoci raketoplanu velmi zvyklo. O tuto moznost prijde, a prave to je pro Rusko problem - proto chce/potrebuje Kliper. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Ředitel RKK Perminov včera oznámil, že RKK právě připravuje uzavřený tender na konstrukci Kliperu, kterého se zúčastní vybrané ruské aerokosmické společnosti. |
|
citace:
Ředitel RKK Perminov včera oznámil, že RKK právě připravuje uzavřený tender na konstrukci Kliperu, kterého se zúčastní vybrané ruské aerokosmické společnosti.
A uvedl taky, kde na konstrukci vezmou penize? ;-) (Veskere prace - no, spise "prace" - na Kliperu dosud ze svych zdroju tahla NPO Energija, ale ze statniho rozpoctu ci odjinud zatim nebyla uvolnen ani rubl. A pokud je mi znamo, stejna situace je i v rozpoctu pro rok 2006.)
Osobne me to prijde jako reakce na evropske odmitnuti Kliperu - "my vas nepotrebujeme, my pujdeme sami!" Ostatne, Perminov v teto souvislosti take prohlasil "jsme pripraveni k mezinarodni spolupraci".
(Jo, a Perminov je reditel Federalni kosmicke agentury - tedy Roskosmosu. Ne RKK - coz je Raketno-kosmičeskaja korporacija. Ale to je detail.) ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
Ředitel RKK Perminov včera oznámil, že RKK právě připravuje uzavřený tender na konstrukci Kliperu, kterého se zúčastní vybrané ruské aerokosmické společnosti.
A uvedl taky, kde na konstrukci vezmou penize? ;-) (Veskere prace - no, spise "prace" - na Kliperu dosud ze svych zdroju tahla NPO Energija, ale ze statniho rozpoctu ci odjinud zatim nebyla uvolnen ani rubl. A pokud je mi znamo, stejna situace je i v rozpoctu pro rok 2006.)
Dosud byl Kliper soukromá aktivita RKK Energija (Proto, aby se program stal financovatelným ze státního rozpočtu, tak ho nejdříve musel někdo vymyslet a pak prosadit - samozřejmě za své peníze. RKK Energija to samozřejmě nedělá proto, že má moc peněz, ale proto, že chce urvat významnou část peněz ze státního rozpočtu na jeho konstrukci). Kliper je už schválen v FKP 2006-2015 (Federálním kosmickém programu). Pokud je mi známo, tak už v plánovaném rozpočtu na rok 2006 jsou na něj vyčleněny peníze (prohlásil to ředitel FKA Perminov při návrhu rozpočtu, který šel na schválení). Rozpočet FKA je 23 mld Rublů, což je +25,9 % oproti letošnímu roku (inflace by měla být v Rusku letos asi 13,7 %, takže nějaký nárůst tam je).
Příští rok se toho na Kliperu moc (viditelného) dít nebude, tak to nebude potřebovat ani moc peněz. Projekt Kliperu má být dokončen v 2007, výrobní dokumentace 2008, použití na ISS od 2013. |
|
citace:
Pokud je mi známo, tak už v plánovaném rozpočtu na rok 2006 jsou na něj vyčleněny peníze (prohlásil to ředitel FKA Perminov při návrhu rozpočtu, který šel na schválení). Rozpočet FKA je 23 mld Rublů, což je +25,9 % oproti letošnímu roku (inflace by měla být v Rusku letos asi 13,7 %, takže nějaký nárůst tam je).
Otázkou je, zda požadovaná částka na Kliper byla vládou schválena, a v jaké výši - alespoň procentuálně vůči celkovým odhadovaným nákladům na Kliper(já to nevím, ptám se). S navýšením celkového rozpočtu FKA to nemusí mít žádnou souvislost.
Ve schváleném rozpočtu NASA na FY06 (1.10.05-30.9.06) činí položka Constellation Systems (konstrukce CEV+CLV) 1,12 miliardy dolarů (dostali 100% požadované částky). A v požadavku NASA na FY07 je 2,4 miliardy dolarů. Celkem má vývoj CEVu stát přibližně 5,5 miliardy, CLV 4,5 miliardy USD. |
|
Hledal jsem rozpočet Klipru na rok 2006 a probrouzdal se úplně jinam.
Takže doplňuji svoji předchozí informaci.
Schválený rozpočet NASA na fiskální rok 2006 obsahoval na vývoj CEV + CLV částku 1,12 mld. USD (jak jsem uvedl v předchozím příspěvku), ale podle http://www.freerepublic.com/focus/f-news/1514709/posts v něm byly v souvislosti s urychlením prvního startu z roku 2014 na rok 2012 provedeny dvě dodatečné revize, při nichž byl rozpočet CEV + CLV na FY 2006 navýšen o dalších 0,785 miliardy USD na celkem 1,9 miliardy (včetně uvedení konkrétních položek, z kterých se ty peníze vzaly).
Píše se tam i o té šílené redukci v rozpočtu Space Shuttle na roky 2006-2010 o 4,85 miliardy dolarů. |
|
citace:
Mě spíš vadí, že ty malé uzly jsou na stanici. Na orbitální sekci Sojuzů a tedy i Klipera není problém namontovat větší (EPAS, viz MIR). Spíš je otázka jaký průměr má uzel mezi Kliperem a orbitální sekcí. Na ruské části ISS jsou minimálně dva větší uzly (v osách Z). Na ten první má přijít energetická platforma. Tu měli vynést Američani raketoplánem a s největší pravděpodobností nevynesou. Jako odškodnění nabídli Rusům dodávku energie z vlastních panelů. Jestli se tedy bude tato platforma stavět je otázka (třeba bude více peněz na Klipera). Na druhém větším uzlu je připojen PIRS. Ten dělá "redukci" na malý uzel.
Velké uzly slouží pro průchod mezi jednotlivými moduly stanice (jsou i mezi moduly Zvezda-Zarja-Node 1).
Malé uzly slouží pro připojení transportních lodí (ale třeba na některý z předpokládaných budoucích ruských průchozích modulů stanice nainstalují velký uzel na oba konce). |
|
Porovnejte nadpis a pak vlastní text uvnitř článku 
Rusko: Budeme vyvíjet raketoplán s Čínou - http://lidovky.zpravy.cz/ln_veda.asp?r=ln_veda&c=A051209_084910_ln_veda_lvv
|
|
Cituji: Me osobne setkani nezklamalo, ale mile prekvapilo... :-)
---------------------------------------------------------------------------------------
Mne také nezklamalo, ale ne proto, že bych měl radost, že Kliper bude „mrtvý“ a nebo že Rusové nebudou moci “ždímat“ ESA. Spolupráce s ESA v této etapě by znamenala nekonečné diskuse a zdlouhavé schvalovací procedury o kompetencích, o technickém provedení, o rozdělení výrobního podílu, o kalkulačních cenách výroby v Rusku a v EU. To by pravděpodobně velmi oddálilo jakékoliv smysluplné nasazení Kliperu. Rusové jsou buďto sami schopni po 40 letech vyvinout novou, relativně nenáročnou loď (např. ve srovnání s Buranem), nebo zůstanou u Sojuzů a tím pomalu skončí, ale tomu moc nevěřím. Pro Rusy je výhodná mezinárodní kooperace v komerční oblasti, kde nemají takové zkušenosti, jako je SeaLaunch, ILS, SpaceAdvanture, případně jako s ArianeSpace, kde poskytují hotový výrobek. Při konstrukci něčeho složitějšího v kooperaci mohou dopadnout jako s ISS, kde nakonec zajišťují její provoz sami a celý obrovský projekt se může dostat do slepé uličky.
Co se týče vývojových nákladů, jestli kdysi řekli, že jim stačí 300 mil USD (údajně i s úpravami Sojuzu na Oněgu), pak zřejmě šlo o čisté vývojové náklady, to je konstrukční a snad výrobně-technologickou dokumentaci . K tomu přistupují velké náklady na osvojení a zavedení výroby, speciální výrobní zařízení, několik bezpilotních letů, včetně výroby raket a lodí pro tyto lety, změny dokumentace a technologie vycházející z testů systémů i celku, a jejich certifikace pro let s posádkou atd. Tyto všechny náklady budou určitě několikrát vyšší, než těch 300 mil. USD. Pokud by ten požadovaný příspěvek od ESA zahrnoval i možné vypouštění Kliperu z Courou, nebyl přehnaný. Činil asi 6 % z rozpočtu ESA a navíc každý požadavek je nadsazený, aby nakonec i poloviční realita byla přijatelná.
Nemohu si pomoci, přes veškerý význam průzkumu planet sluneční soustavy pomocí automatických sond, budoucnost kosmonautiky leží v letech lidí do vesmíru a v jejich aktivitě na místě, především na Měsíci. Zdá se, že si to USA dobře uvědomují, Čína také a proto vyvíjí své systémy sama. ESA k tomu mohla přijít poměrně levně a nakonec k tomu snad dojde vlastními silami také.
|
| 09.12.2005 - 18:34 - CD-RW | |
|
Predlzovanie zivotnosti Sojuzov nic neriesi, je to len predlzovanie terajsieho stavu, ziadna buducnost. Ziaden pokrok vpred. To si uvedomuju aj Rusi, takze Sojuz sa modernizovat pravdepodobne nebude (iba ak na oblet Mesiaca pre komercne ucely). Peniaze na Kliper su v rozpocte, s lodou by teoreticky nemal byt problem. Rusi sa myslim zaobidu aj bez EKA, ktora vo svojej vlastnej neschopnosti v pilotovanej kozmonautike a byrokracii zostane aj nadalej skostnatelou a neschopnou v oblasti pilotovanych letov. EKA nie je rovnocennym partnerom ani NASA, ani Rusom - co sa technologii tyka, je to taky nosic vody z hladiska technologie, jediny prinos jej prinos je akurat financny. A to by si mala Europa uvedomit a zbytocne sa nehrat na nieco, na co nema. Kliper sa pravdepodobne bude vyvijat, lebo sa s nim perspektivne pocita pri letoch na Mesiac a Mars, tieto plany v Rusku su a je nepravdepodobne, ze by sa ich Rusi vzdali. Sucasne pouzivanie Klipru zaroven prinesie zintenzivnie a zlacnenie komercnych letov do kozmu, spociatku na ISS, neskor povedzme oblet Mesiaca atd. atd. Nech sa Rusi vesmir snazia trochu skomercionalizovat, nech lety do vesmiru zlacneju...to od NASA ocakavat nemozno, pri ich vysokych cenach vstupov, Rusom konkurovat nebudu moct. Takze spolupraca RKA a EKA by bola na prospech rozvoja pilotovanej kozmonautiky...a ja som preto vzajomnej spolupraci dost fandil.
A co sa tyka prevozu nakladov z ISS na Zem, kde akoze Rusi potrebuju Kliper a Europa ho akoze nepotrebuje...Rusi mali svoj Mir aj bez americkych raketoplanov, neviem, co by tak z ISS mohli okrem par vzoriek na Zem privazat. Ak to bude potrebne, vyriesia si problem tak, ako to robili na MIR-e. A ze Kliper nema v sebe ziadne nove technologie a preto je nezaujimavy. Ja myslim, ze Rusi max. vyuzivaju svoje overene principy a zatial sa to ukazuje ako jedina spravna cesta. Vo vesmire ma navrch spolahlivost pred supermodernostou. |
|
| Ještě k nákladům na vývoj Kliperu: Kromě finančních prostředků, které do projektu vloží FKA, daleko větší podíl tvoří obrovské zkušenosti – Know How, které ruské raketo-kosmické korporace mají z vývoje lodí SOJUZ, SPIRAL, TKS, LKS, MTKVA, BOR, BURAN-Analog, BURAN, OK-M, Tu-2000, VKS, MVKS, MAKS. Tyto zkušenosti stály Rusko mnohonásobek požadovaného příspěvku ESA (celkem cca 600 mil. EUR), který mohl být při jednání ještě značně snížen. Za tyto peníze by rovnocenný přístup k využití těchto technologií a zkušeností vyšel ESA opravdu zatraceně levně. |
|
| Myslíte že miliarda dolarů je hodně pro vývoj nového kosmického prostředku?Já myslím že ne.Vždyť si vemte jen kolik stojí pronájem gripenů pro českou armádu.To je srovnatelná částka.A kolik máme obyvatel?10mil. oproti 160mil. Rusů.To pro ně nemůže být žádná velká zátěž.Kolik stál např.vývoj nového Airbusu či Boeingu?Daleko více než se předpokládá na Kliper. |
|
citace:
Myslíte že miliarda dolarů je hodně pro vývoj nového kosmického prostředku?Já myslím že ne.
Nikdy nikdo netvrdil neco jineho. Ani v teto diskusi...
Jenomze problem je v tom, ze otazka nebyla postavena "za kolik nejlevneji vyvineme pilotovany prostredek?", ale "potrebujeme novy pilotovany prostredek?" ESA rekla "ne, nepotrebujeme". Nebo snad navrhla jine reseni namisto Klipru? Neni mi znamo... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Peniaze na Kliper su v rozpocte, s lodou by teoreticky nemal byt problem.
Opet (jako uz ponekolikate) se zeptam: kolik penez je v rozpoctu? Vsichni o tom mluvi, ale zatim nikdo mi nedokazal odpovedet. (I rusti publiciste, kterych jsem se ptal, jen bezradne pokrcili rameny.) Prosim, prosim, prosim: konkretni cisla... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
citace:
Ředitel RKK Perminov včera oznámil, že RKK právě připravuje uzavřený tender na konstrukci Kliperu, kterého se zúčastní vybrané ruské aerokosmické společnosti.
A uvedl taky, kde na konstrukci vezmou penize? ;-) (Veskere prace - no, spise "prace" - na Kliperu dosud ze svych zdroju tahla NPO Energija, ale ze statniho rozpoctu ci odjinud zatim nebyla uvolnen ani rubl. A pokud je mi znamo, stejna situace je i v rozpoctu pro rok 2006.)
Dosud byl Kliper soukromá aktivita RKK Energija (Proto, aby se program stal financovatelným ze státního rozpočtu, tak ho nejdříve musel někdo vymyslet a pak prosadit - samozřejmě za své peníze. RKK Energija to samozřejmě nedělá proto, že má moc peněz, ale proto, že chce urvat významnou část peněz ze státního rozpočtu na jeho konstrukci). Kliper je už schválen v FKP 2006-2015 (Federálním kosmickém programu). Pokud je mi známo, tak už v plánovaném rozpočtu na rok 2006 jsou na něj vyčleněny peníze (prohlásil to ředitel FKA Perminov při návrhu rozpočtu, který šel na schválení). Rozpočet FKA je 23 mld Rublů, což je +25,9 % oproti letošnímu roku (inflace by měla být v Rusku letos asi 13,7 %, takže nějaký nárůst tam je).
Příští rok se toho na Kliperu moc (viditelného) dít nebude, tak to nebude potřebovat ani moc peněz. Projekt Kliperu má být dokončen v 2007, výrobní dokumentace 2008, použití na ISS od 2013.
Spousta zajimavych a pravdivych cisel, ale ANI JEDNO JEDINE malinkate cislicko ohledne rozpoctu Klipru (navrovany, schvaleny...). Prosim, prosim, smutne koukam... Aspon jedno...
Mam pocit, ze s rozpoctem na Kliper je to jako s Yettim: vsichni o nem mluvi, ale jeste ho nikdo nevidel... :-( ____________________
Tomas Pribyl |
| 10.12.2005 - 20:51 - Jan Pinkas | |
|
On July 14, 2005 the Russian government approved the national space program for 2006 to 2015 with a budget of 305 billion rubles (ca. $ 11 billion - the whole budget for the 10-year period will be 425 billion rubles = ca. 15 billion dollars [5]). The budget includes the needed funding for the Kliper program.
A zbytek verim velmi radi dodaji Cinane. Evropa je pekne blba, mohla za ty prachy chtit kooperaci na vyrobe, ozivilo by to prumysl. |
|
citace:
The budget includes the needed funding for the Kliper program.
Overall budget for 10 years is about $11bn.
$2.5bn of it is dedicated to the ISS.
$60mln - ISS retranslation sattelites.
$350mln - Kliper.
$500mln - unidentified Moon & Mars hardware and research.
$100mln - science probes (Phobos-Grunt and others).
In May 2005 The Guardian reported that costs are estimated to be roughly 3 billion dollars (for development and construction of Kliper until 2015) of which the bulk of 1.8 billion is speculated to come from Europe [3]. Different sources have reported that the money needed for the program would be 1.5 billion Euros ($ 1.8 billion). [4]
|
|
| Zajímavá čísla, ale součet výdajů je cca 3,5 mld USD, na co jde těch zbývajících 7,5 mld ? Že by měli takové reservy pro řešení aktuálního vývoje situace? Jsou v plánu zahrnuty i příjmy z komerčních služeb a služeb pro ISS? |
|
citace:
Zajímavá čísla, ale součet výdajů je cca 3,5 mld USD, na co jde těch zbývajících 7,5 mld ? Že by měli takové reservy pro řešení aktuálního vývoje situace?
V tuto chvíli nevím, na jaké konkrétní programy je neuvedená částka vázaná; snad se k tomu ve volných chvílích dostanu. Zřejmě tam není Glonass, protože ten je financován z jiných položek státního rozpočtu. Ani nemyslím, že by to byla "rezerva". Tím příspěvkem jsem chtěl pouze sdělit, že z ruského státního rozpočtu je na Kliper přislíbeno pouhých 10 - 20% potřebných peněz. Bohužel se mi nepodařilo najít ani přislíbené peníze na Kliper podle jednotlivých roků (u CEVu to znám a chtěl jsem to porovnat).
citace:
Jsou v plánu zahrnuty i příjmy z komerčních služeb a služeb pro ISS?
Ta čísla se týkala pouze výdajů ze státního rozpočtu na Federální kosmický program 2006-2015, tj. bez příjmů z komerčních služeb. |
|
Opravdu rozporné signály, že by jen zastírací manévry?:
"I shall make all the efforts I can in the next few months to secure wide participation for Clipper among member states," ESA Director General Jean-Jacques Dordain said after meeting Russian space agency officials in Moscow.Dordain said he would push the project to be approved before June 2006 by the 17-member ESA, which backed off a decision on approval at a ministerial meeting in Berlin earlier this week. "Before the final decision is taken we will work together, we will come up with an action plan for the concept and utilisation and the participation of European industries in the project,"
Despite budgetary concerns voiced at this week's Berlin meeting, European financing would go ahead, Daniel Sacotte, the ESA's director of human spaceflight, microgravity and exploration, said. "The Russians are not going to finance it, we will finance it from our side," Sacotte told AFP. He added however: "We needed the support from at least two states out of France, Italy and Germany. We didn't get it."
|
|
citace:
Rozpočet FKA je 23 mld Rublů, což je +25,9 % oproti letošnímu roku (inflace by měla být v Rusku letos asi 13,7 %, takže nějaký nárůst tam je).
Perminov na rok 2006 požadoval 24 mld. rublů, a odůvodnil to takto:
Hlavním důvodem zvýšení rozpočtu FKA v roce 2006 o 30% je dokončení 26 ks orbitálních družic, které jsou hotové z 80-90%, aby mohly být vyneseny do roku 2008. Jde hlavně o spojové družice, družice pro TV vysílání, meteorologii, kartografii, monitoring životního prostředí, průzkum přírodních zdrojů atd., tj. družice nutné pro všechna ministerstva. Po roce 2006 bude možno financování snížit, upřesnil Perminov. |
|
| http://www.czech-tv.cz/teletext/index.php?page=682&ver=&channel= |
|
ESA je velmi opatrná, můj názor je, že měla do toho jít. Američané nebudou postupovat tak rychle jak si a se myslí.
A úloha Číny? Nepřeceňujeme je ? Co můžou rusům nabídnout? Zkušenost ze stavby skoro kopie Sojuzu - Šenčou? |
| 13.12.2005 - 12:34 - J2930 | |
|
citace:
ESA je velmi opatrná, můj názor je, že měla do toho jít. Američané nebudou postupovat tak rychle jak si a se myslí.
A úloha Číny? Nepřeceňujeme je ? Co můžou rusům nabídnout? Zkušenost ze stavby skoro kopie Sojuzu - Šenčou?
Je mi taky lito organizace ESA a evropskych kosmonautu :-) Mozna ale je potreba ted financovat vyzkum zacleneni muslimskych mensin (Francie) nez vyzkum kosmu. A je to i politicky zajimavejsi. Dotyka se to vetsiho mnozstvi lidi tak nac rozmelnovat myslenky volicu dvema celkem zasadnimi smery. Nekde se tady psalo ze by to nebylo zas tak drahe - zapojit se do vyvoje s Ruskem, ale tech nekolik milionu je pro bezneho muslimskeho kluka z predmeti Parize, jeho Francouskeho kolegy nebo irskeho kluka z predmesti Londyna tucne sousto.
A Cina muze nabidnout nepreberne mnozstvi lidskych zdroju! Hlavne zkusebnich pilotu! Ted vazne. Uz aby to litalo a beze ztrat. |
|
| Přátelé, není plánovaná nosnost Kliperu - 700 kg příliš nízká ? Co si o tom myslíte ? |
|
Cituji: Přátelé, není plánovaná nosnost Kliperu - 700 kg příliš nízká ? Co si o tom myslíte ?
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
President RKK Energia Nikolaj Sevastjanov řekl v nedávném interview, že Kliper bude schopen vynést a vrátit cargo 500-1500 kg. Není jasné, zda tím myslel včetně posádky, neboť o ní mluvil zvlášť. Jakékoliv zvětšování nákladu by vedlo tam, kde je STS, k velké ceně Kliperu i jeho nosného systému. Nemohla by ho vynášet raketa Sojuz 2-3 a vše by se prodražilo. Pokud bude schopen vrátit na Zem 1500 kg (třeba v bezpilotním režimu), bude to zcela postačující. Pro vynesení velkých nákladů na LEO se budou používány klasické rakety.
Pro případné bezpilotní návraty nákladů z LEO do 500 kg mohou Rusové používat návratovou kapsli z transportní lodě TKS (Ťaželij korabl snabženija). Tato kapsle pro 3 kosmonauty (podobná CM Apolla) o hmotě 3800 kg a užitečné nosnosti na LEO 1880 kg byla v letech 1976-1983 celkem 13x vyzkoušena s návratem z LEO, z toho 10 x samostatně, 3x letěla jako součást celého TKS s hmotou 17,5 tuny. Ani v těch 3 kompletních letech neletěla s kosmonauty, neboť k vynášení se používala raketa Proton s nebezpečným palivem a ta nikdy nebyla kvalifikována pro náklad s posádkou. Pokud se bude na LEO používat tahač PAROM, mohla by tato kapsle znovu najít použití pro náklady na LEO i z LEO.
|
|
| Ještě k té nosnosti Kliperu - pokud vím, tak Progress má nosnost kolem 2,5 tuny užitečného nákladu, tedy cca 3,5 krát víc než Kliper. Takže buď Progress stále zůstane v činné službě, nebo bude třeba vyvinut bezpilotní Kliper(?). |
|
Ano, Progress M může dopravit cca 2,5 tuny nákladu (včetně paliva pro ISS). U letu Progress M-5 byla také poprvé zkoušena návratová balistická kapsle Raduga VBK, která má návratové UZ 150 kg a oddělovala se od Progresu při sestupu ve výši 110-130km. Byla však znovu použita (pokud vím) jen u letu Progress M-9 a M-23, neboť příliš omezuje nosnost na LEO a je málo přesná při přistání.
Pokud by bylo nutno vynášet pro ISS větší náklady, pak než upravovat Klipper pro větší nosnost by asi bylo lepší použít již 3x odzkoušený TKS (transportnyj korabl snabženija), který má celkovou užitečnou nosnost na LEO 12.600 kg a jeho řiditelná návratová kapsle VA může navrátit 500 kg (pokud je bez posádky). TKS má také velký obytný prostor, celkem 45 m3. Problém je ovšem cena jak TKS tak nosné rakety (Proton nebo Angara 5). Je zajímavé, že bylo již odzkoušeno vynesení dvou kapslí VA jednou raketou Proton. Jeden VA má celkovou hmotu 3800 kg a tedy dvě VA by dnes vynesl Sojuz 2. Pro operace s VA k ISS by byl asi nutný Parom. Celkově by bylo možno vrátit na Zemi 1000 kg.
|
|
