|
Udajně je už ve značněe použitelném stadiu vývoje:
Více:
http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=239800&b |
|
| No to určitě, Rusové jsou asi stejně daleko jako NASA, hlavní rozdíl je v tom, že NASA dostane miliardu dolarů, zatímco Rusové How-know. Kabina pro 6 lidí je zbytečně velká, lepší by bylo postavit loď pro 4 lidi, kterou by nesl Sojuz 2 z Kourou a která by mohla letět na Měsíc. Typické ruské silácké řeči nepodložené penězi a bez reálného opodstatnění. |
| 18.2.2004 - 10:18 - Peter Janeka | |
|
To ERVÉ
Nemyslím že by to bolo nepodložené, takéto projekty podobného smerovania boli v Rusku/Sov. zväze už minimálne dva - TKS a Zarja. TKS už niekoľkokrát letel, Zarja skončila v štádiu projektu po skončení programu raketoplánu. Rusko už dlhú dobu tlačí USA do plného využitia ISS - t.j. 6 ľudí na orbite. To ale znamená mať tam stabilne dva Sojuzy alebo niečo väčšie pre min. 6 ľudí. Z tohoto je myslím jasné načo je dobrá taká loď. Navyše keď bude k ISS zadokovaný raketoplán, a zistí sa jeho poškodenie, ľudí z jeho posádky treba dostať na Zem. Akú máte predstavu o tom, ako to alternatívne urobiť ?
|
| 18.2.2004 - 10:22 - Peter Janeka | |
|
Mimochodom Koptev (šéf Rosiaviakosmosu) potvrdil, že z Fr. Guajany nebudú štartovať pilotované lety. Vyžiadalo by si to dvojnásobné náklady oproti štartu z Bajkonuru.
Jedine že by si ESA kúpila hotovú loď, a vyniesli by ju Ariankou 
(to je len špekulácia, ale lákavá) |
|
| Nemyslím, že to jsou silácké řeči. Mají rozhodně na čem stavět a pokud má být na ISS 6tičlenná posádka a USA chce dát postupně od ISS ruce pryč, tak je 6tičlenná loď nejlepším řešením. Je ekonomičtější připravit jeden start než 2. Navíc má mít znovupoužitelnou sekci, což je další plus. Takto velká loď může po úpravách sloužit i k přepravě lidí na Měsíc. Může se předělat např. na 3člennou loď a zbytek zabere náklad a užitečné zařízení. |
|
Zarja byl pokud vím hodně rozpracovaný projekt (viz astronautix.com), přihlášený už i do soutěže na "záchraný člun" ISS. Vynášet Zarju by mohla i spolehlivá raketa Zenit - kterou ovšem nevyrábí Energija, takže se takový spolupráce zřejmě kvůli nějaké vnitrovýchodoevropské řevnivosti se to konat nebude.
Nevím, jestli Zarju by šlo předělat na návrat od Měsíce. Sojuz na to původně dimenzovaný byl - ale dnes mu to dává spíš značnou rezervu bezpečnosti při návratu z orbitu, než že by se s touhle schopností dalo reálně počítat. Ze značného množství pokusů o návrat Sojuzu od Měsíce (program Zond) dosáhl pouze jeden jediný let takových parametrů, že by ho posádka měla šanci přežít - takže Rusko od pilotovaného obletu Měsíce nakonec upustilo (hlavně proto, že Američani riskli vyslání Apolla 8 rovnou naostro, s lidmi..)
Že nebudou pilotované starty z Kourou, to je velká škoda. Rusko si zjevně snaží udržet nejcenější knowhow které má u sebe doma. Kromě toho pro lety na skloněnou dráhu ISS je Kourou samozřejmě nevhodné. Bylo by ale vhodnější pro lety k Měsíci a Marsu.
|
|
Pilotované lety Sojuzů z Kourou narážejí na problém se záchrannými operacemi v případě selhání nosné rakety a následného použítí záchranné věžičky SAS na vrcholu rakety. Sojuz by pak přistával v Atlantiku a to by vyžadovalo rozmístění záchranných lodí, což zvyšuje náklady na start. A na přistání do vody asi není Sojuz příliš stavěný  |
|
| Mohl by někdo přiblížit jak funguje ta úniková věžička u sojuzu? |
|
| To Kana: Sojuz muze pristat i do vody, pri vyvoji se na to myslelo. Jeden Sojuz dokonce s posadkou do vody i pristal. |
|
Arccos : Hmm, to je možné  Takže odvolávám tento argument ...  |
| 18.2.2004 - 13:55 - Patek | |
|
S přistání na vodu se počítalo i u Vostoku (po katapultaci mohl kos-
monaut přistát na vodu).A obráceně Apollo bylo konstruované aby posádka přežila přistání na pevninu,z Gemini se mohli astronauti katapultovat jestli že by hrozilo přistání na pevninu(pravděpodobně
pokud se nepřevěsil padák)i raketoplán mohl nouzově přistát na hladinu moře. |
|
Jak funguje záchranný systém SAS?
O tom by se dalo napsat poměrně mnoho. Ve stručnosti asi toto:
V případě nějakého problému záchranná věž - system SAS oddělí kosmickou loď (orbitální s přistávací sekcí a to vše i s aerodynamickým krytem) od rakety a dopraví ji dostatečně daleko od rakety. Přistávací část pak klasicky přistane na padácích.
SAS má sadu motorů na TPH a celkem 1,5 t PH. Toto množství PH stačí k tomu, aby se kosmická lod dostatečně vzdálila od rakety, případně byla vynesena dostatečně vysoko (pokud raketa stojí ještě na rampě). SAS je použitelný od T-30 min do T+2:50 min, kdy dochází k odhození SAS a aer. krytu. SAS lze aktivovat dálkově nebo se automaticky aktivuje při vychýlení rakety z kurzu o 7° současně se systémem AVD (vypojení motorů).
Použit byl, pokud vím, pouze jednou (platí pro raketu Sojuz; na raketě Proton byl také minimálně jednou aktivován). V září 1983 došlo krátce před startem Sojuzu T k požáru rakety. SAS byl aktivován dálkově. Posádka úspěšně přistála několik km od rampy. Údajně se později diskutovalo o možnostech, jak zkrátit čas, který uplynul od zjištění požáru do aktivace SAS. Tenkrát to bylo tuším okolo 15 s.
|
|
to Xchaos: Kourou je nejvhodnější pro sklon dráhy od 0 do 90°, i pro pilotovaný let k ISS. Využívá totiž nejlíp doplňkovou rychlost zemské rotace. Nevhodný je pro let na retrográdní a heliosynchronní dráhy, pro takové je nejlepší Pleseck a Svobodnyj.
Sojuz musel při zkouškách vydržet přistání do sladké i slané vody.
Ten rozdíl v ceně bude hlavně díky platům pracovníků. Pokud start Sojuzu bude stojí 20 mil dolarů a start 6 místné lodi bude stát 60 mil. dolarů, tak kde je jaká výhoda větší kabiny ? |
| 18.2.2004 - 14:22 - Peter Janeka | |
|
Odkiaľ máte tú cenu 60 mil.$ ? Navyše nový pristávací modul má byť viacnásobne použiteľný (zníženie ceny).
PS Nevie niekto, čo všetko sa znovu používa zo stávajúcich Sojuzov/Progresov? Ja viem len o stykovacom systéme na Progresoch, ten sa vracia ako "cargo" raketoplánom (alebo Sojuzom?). Dík za odpoveď ! |
|
| Současný stav kosmonautiky neumožňuje postavit vícenásobně použitelnou loď, která by byla levnější než jednorázová kabina. Je to totiž otázka sériovosti výroby a hlavně počtu startů - kabina pro 6 lidí asi nebude startovat 20-30 krát ročně, aby se vyplatilo vícenásobné použití. Jestli start rakety o nosnosti 8 tun na LEO stojí 30-40 mil. dolarů - Delta 2,3, Ariane 4, potom cena za pilotovaný let bude vyšší - bezpečnostní opatření, záchranné a komunikační prostředky atd. Navíc cena samotné lodi. Cena práce (hlavně konstruktérů) roste i v Rusku a vývojové náklady by se musely hradit v ceně startu. Pokud vím, tak při projektu Ariane 4 a MMC se došlo na cenu za start nejméně 100 mil. dolarů. Rusové to mohou u nového projektu dokázat o třetinu levněji - takže 70 mil. dolarů za start. |
| 18.2.2004 - 14:47 - Anonym | |
|
K systému SAS.Pokud vím tak systém SAS není jen ta záchranná věžička,ale různé druhy záchrany kabiny s posádkou.Vše je závyslé od výšky,rychlosti a času od startu rakety.Systé SAS zachraňoval i posádku Sojuzu 18-1 kdy se po zážehu třetího stupně druhý neoddělil
a SAS vydal příkaz k nouzovému oddělení lodi od nosné rakety a následné přistání posádky v kabině po balistickém sestupu a přetížení
okolo 20g.V té době už samozřejmě věžička byla odhozena i s aerodynamickým krytem.
SAS měli všechny kosmické lodě,které nesly nebo měly nést posádku,tedy i Vostok;Voschod;Sojuz;Zond 4-8(L-1);TKS 1 a 2;LVI 1-4;
N-1/L-3 a samozdřejmě i OK Buran. |
|
SAS.
Možná se mýlím (musel bych se doma podívat), ale myslím si, že za SAS je považována pouze záchranná věž. V dalších fázích letu to už jsou "neštatnyje situaciji". Tedy vypojení motorů, oddělení od rakety a "nějaké" přistání.
SAS měly Sojuzy, Zondy, TKS, N1-L3 a někdy snad i Progressy (ale důvod nechápu)
SAS neměly: Vostok (katapultovací sedačka), Voschod, Buran (katapultovací sedadla)
(V minulém příspěvku jsem úplně zapoměl na N1. Tam byl SAS také několikrát aktivován.) |
| 18.2.2004 - 15:55 - Patek | |
|
citace:
Současný stav kosmonautiky neumožňuje postavit vícenásobně použitelnou loď, která by byla levnější než jednorázová kabina. Je to totiž otázka sériovosti výroby a hlavně počtu startů - kabina pro 6 lidí asi nebude startovat 20-30 krát ročně, aby se vyplatilo vícenásobné použití. Jestli start rakety o nosnosti 8 tun na LEO stojí 30-40 mil. dolarů - Delta 2,3, Ariane 4, potom cena za pilotovaný let bude vyšší - bezpečnostní opatření, záchranné a komunikační prostředky atd. Navíc cena samotné lodi. Cena práce (hlavně konstruktérů) roste i v Rusku a vývojové náklady by se musely hradit v ceně startu. Pokud vím, tak při projektu Ariane 4 a MMC se došlo na cenu za start nejméně 100 mil. dolarů. Rusové to mohou u nového projektu dokázat o třetinu levněji - takže 70 mil. dolarů za start.
Možná,že mají na mysli záchranu vnitřního vybavení kabiny tj.elektronika a různé systémy,které se viplatí zachraňovat např.
spojovací systém Kurz(ten už se zachraňuje dnes z lodí Progress M a
Sojuz TMA. |
| 18.2.2004 - 21:17 - petr 2 | |
|
citace:
Odkiaľ máte tú cenu 60 mil.$ ? Navyše nový pristávací modul má byť viacnásobne použiteľný (zníženie ceny).
PS Nevie niekto, čo všetko sa znovu používa zo stávajúcich Sojuzov/Progresov? Ja viem len o stykovacom systéme na Progresoch, ten sa vracia ako "cargo" raketoplánom (alebo Sojuzom?). Dík za odpoveď !
Pokud si dobře vspomínam(na diskuzi ve valmezu)tak se vozí spatky jen systemu kurz a to ještě raketoplanem, mam dojem že sojuz nema spateční nosnost větší neš 70kg(nepočítam 3 kosmonauty) |
| 19.2.2004 - 07:47 - Patek | |
|
citace:
SAS.
Možná se mýlím (musel bych se doma podívat), ale myslím si, že za SAS je považována pouze záchranná věž. V dalších fázích letu to už jsou "neštatnyje situaciji". Tedy vypojení motorů, oddělení od rakety a "nějaké" přistání.
SAS měly Sojuzy, Zondy, TKS, N1-L3 a někdy snad i Progressy (ale důvod nechápu)
SAS neměly: Vostok (katapultovací sedačka), Voschod, Buran (katapultovací sedadla)
(V minulém příspěvku jsem úplně zapoměl na N1. Tam byl SAS také několikrát aktivován.)
Omlouvám se za tu nepřesnost(špatně jsem porozuměl originálu)po odhození aerodynamického krytu se používá záchranný systém,ale
jeho označení neznám.K tomu Progressu,pokud si vzpomínám tak při
startu prvního Progressu bylo v TV řečeno,že věžička SAS je tam
proto aby se neměnily letové vlastnosti celé sestavy. |
|
Ano, s tím Progressem a SAS je to přesně tak (už si vzpomínám).
A mýlil jsem se, Anonym měl pravdu. SAS není pouze DU SAS (věžička), ale je to systém fungující pro celou dobu navádění na dráhu. V případě rakety Sojuz je DU SAS jeho hlavním prvkem. Ve zbylé části navádění na dráhu (po odhození DU SAS) SAS využívá systémů lodě Sojuz.
A ještě doplnění: Dle literatury byla v září 1983 doba mezi zjištěním požáru rakety a zážehem motorů DU SAS 11 s. |
| 19.2.2004 - 15:54 - Peter Janeka | |
|
citace:
citace:
Současný stav kosmonautiky neumožňuje postavit vícenásobně použitelnou loď, která by byla levnější než jednorázová kabina. Je to totiž otázka sériovosti výroby a hlavně počtu startů - kabina pro 6 lidí asi nebude startovat 20-30 krát ročně, aby se vyplatilo vícenásobné použití. Jestli start rakety o nosnosti 8 tun na LEO stojí 30-40 mil. dolarů - Delta 2,3, Ariane 4, potom cena za pilotovaný let bude vyšší - bezpečnostní opatření, záchranné a komunikační prostředky atd. Navíc cena samotné lodi. Cena práce (hlavně konstruktérů) roste i v Rusku a vývojové náklady by se musely hradit v ceně startu. Pokud vím, tak při projektu Ariane 4 a MMC se došlo na cenu za start nejméně 100 mil. dolarů. Rusové to mohou u nového projektu dokázat o třetinu levněji - takže 70 mil. dolarů za start.
Možná,že mají na mysli záchranu vnitřního vybavení kabiny tj.elektronika a různé systémy,které se viplatí zachraňovat např.
spojovací systém Kurz(ten už se zachraňuje dnes z lodí Progress M a
Sojuz TMA.
Myslím, že aj vonkajší plášť sa dá použiť, predpokladám že rusi zostali pri osvedčenej legovanej oceli - takýto plášť by mal vydržať min. 5 pristátí, navyše sa dá pomerne jednoducho skontrolovať neabrazívnymi metódami. Vymieňal by sa ablatívny štít, ten tvorí malú časť povrchu kapsule. Alebo by mohli použiť keramiku a po každom pristátí otrhať keramické dlaždice a nalepiť nové. Väčšina ostatných častí okrem amortizátorov a korekčných/brzdiacich motorov sa dá tiež použiť znova. |
| 19.2.2004 - 17:49 - Patek | |
|
Otázkou je na kolik by ty odstrojovací práce a kontroly přišly peněz.
To už možná lepším řešením by bylo znovu uvedení do provozu lodi TKS
(ikdyž nikdy neletěla s lidmi),ta má znovupoužitelnou návratovou kabinu(při zkouškách jedna letěla do kosmu třikrát)a FGB by šlo využít pro náklad akorát nevim o jak velký náklad by šlo,ale urcitě podstatně víc než Progress.Velkým problémem je asi Proton(Rusové
se nikdy neodvážili na ni posadit lidi,spolehlivost a hlavně jedovaté pohnné hmoty). |
|
Asi nic nového pro vás, ale pan F. Martinek má článek o tomto "Sojuzu" a obrázky toho co rusové vyvíjeli na stránce:
http://www.astro.cz/ |
|
Quote:
Mimochodom Koptev (šéf Rosiaviakosmosu) potvrdil, že z Fr. Guajany nebudú štartovať pilotované lety. Vyžiadalo by si to dvojnásobné náklady oproti štartu z Bajkonuru.
____________________________________________________________________
Raketa Soyuz je nyni vyuzivana pro siroky sortiment ukolu jako zadna jina raketa: LEO, SSO, MEO, GTO, GEO, a unikova draha (MARS) a to vcetne letu cloveka. Jediny ukol, ktery prinasi ztraty pri startu z ruskych zakladen je GEO . Proto ta spoluprace s ESA na Fr. Guajane. Ostatni ukoly maji vetsinou drahy 51o a vice, proto neni podstatne, zda budou provadeny z Baikonuru, nebo z Kourou. To plati i pro lety cloveka, kde by z Kourou pristoupily problemy, o kterych se jiz zde psalo. To je zrejme hlavni duvod, proc se lety cloveka z Kourou neplanuji. Pri nizkych sklonech drah k rovniku by byly starty lidi z Kourou energeticky vyhodnejsi ale je otazka, zda kdy bude planovana mise s clovekem na takovu drahu.
|
|
citace:
Pri nizkych sklonech drah k rovniku by byly starty lidi z Kourou energeticky vyhodnejsi ale je otazka, zda kdy bude planovana mise s clovekem na takovu drahu.
No co treba ten let na Mars ? ;-) |
|
citace:
No co treba ten let na Mars ? ;-)
Aha, to je let do roviny ekliptiky.
|
|
Pilotované lety z Kourou by byly energeticky výhodnější (větší UZ) při všech dosud uskutečněných pilotovaných letech. Jediné nevýhodné lety jsou na dráhy se sklonem větším než 90°, takový pilotovaný let ještě nebyl. Navíc se z Kourou dají uskutečnit lety se sklonem menším než 50°, což z Tjuratamu nejde, například k HST. Problém je hlavně s penězi - musela by se postavit infrastruktura a platit personál - mnohem dražší než v Rusku. Tady je na řadě ESA, pokud USA omezí lety k ISS, budou muset zajistit dopravu osob a nákladů, navíc při založení pilotovaného centra by Kourou mohlo být startovištěm pro lety na Měsíc a Mars i pro USA.
Bez finanční pomoci ESA nabo Číny ale Rusko není schopné zaplatit vývoj nového velkého Sojuzu. |
|
Ervé: Nevím odkud bereš jistou ,že Rusko není schopné zaplatit vývoj Sojuzu. Je to o ochotě investovat do kosmonautiky nikoliv o penězích.
Ruská ekonomika roste o 6-7% HDP/rok, takže finanční zdroje nejsou tak velký problém.
http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=223317 |
|
| To, ze maji rostouci ekonomiku, prece jeste neznamena, ze maji taky dost penez. To je o jinych cislech. |
