|
citace:
Nemyslíš, že ATV je prostě tichý a efektivní způsob, jak za peníze určené původně na něco jiného vyvinout víceméně zbylých 90% CTV (ARD byl ostestován na balistické dráze už před řadou let), navíc s využitím existující ruské technologie pro bezpilotní setkání ? (Kurz)
Předpokládá se, že servisní moduly CTV a ATV se budou lišit minimálně - přibude pouze návratová kabina pro posádku, a ta už byla testována jako ARD (Atmosferic Reentry Demonstrator).
Ano, ATV je dobrá věc. Teda jestli neselže. Jenže to CTV furt neexistuje a nevidím žádný posun.
BTW, doufám, že si amíci pár ATV navíc koupí... |
| 29.3.2004 - 20:33 - Patek | |
|
citace:
Ale při letech na LEO všichni čekají na plnou vícenásobnou použitelnost, která přitom nebude slepou uličkou jako Shuttle. Když už se dostali tak daleko, tak se zdá absurdní nějaké odhazování přístrojové sekce. Proč ? To skoro vypadá, jako by těch Sojuzovských orbitálních vajíček (asi sériově odlevaných z vojenského titanu nějakou fabrikou na Sibiři, či co :-) měli skladem tisíce a nevěděli co s nima - cpou je do Progresů, do Klipperu, všude :-)
Podle mne jsou Orbitální sekce docela rozumné řešení.U Sojuzu neni v
SA moc místa pro rozměrný náklad a vybavení(jídlo,systém zabespečení
životních podmínek,WC,úložný prostor pro skafandry atd.)dále může nepřímo plnit i bezpečnostní zónu při příliš tvrdém spojení s jiným
tělesem(dva hermetické uzávěry vzdálené okolo 2m od sebe).Obdobný úkol má asi i u Klipru.
U Progressu plní úkol oddělení nákladu pro posádku od paliva pro stanici. |
|
| Taky doufám, že dalším vývojem ATV vznikne pilotovaná loď. Co se týká Klipru, použití orbitální sekce ze Sojuzu je hlavně snaha o úspory na vývoj, zkoušky a výrobní cenu. To znamená, že moc nepočítají s nárůstem financování kosmonautiky a to je špatná zpráva. Navíc pro 6místnou loď je malá - budou muset jíst, spát a vyměšovat na směny. Pochybuju, že Kliper se dá použít na kosmickou turistiku, let Sojuzem stojí 20 mil. dolarů a ročně se najde 1 zájemce, myslím, že se dá usmlouvat na 10-15 mil. dolarů. Start Klipru bude stát min. 40 mil. dolarů, reálně 50 - cenu to nezlevní, tolik turistů neseženou. |
|
Co to bylo včera ve zprávách za zvěsti o naštvaném vedení RKA ? Pochopil jsem z toho, že jsou naštvaní na NASA, protože celá ISS je na jejich Sojuzech a Progresech. Myslel jsem, že NASA a ESA průběžně platí svůj podíl podle dohod. Nebo jenom rusům dochází peníze a hledají jakoukoliv výmluvu pro větší vysávání Evropy a USA. Připadá mi, že nepříklad včerejší start z většiny hradila ESA.
Pokud mám pravdu, tak se můžeme nadlouho rozloučit se Sojuzem 2. Protože očividně ruské vedení nemá peníze ani na běžný provoz ISS, těžko budou shánět peníze na vývoj nové lodi. Ale aspoň že Sojuz dobře odstartoval a to, že povolili letět Kuipersovi znamená, že na ISS nemají nedostatek zásob a paliva, jinak by určitě neletěl a místo jeho 150 kg by se vezly zásoby. |
|
citace:
Co to bylo včera ve zprávách za zvěsti o naštvaném vedení RKA ? Pochopil jsem z toho, že jsou naštvaní na NASA, protože celá ISS je na jejich Sojuzech a Progresech. Myslel jsem, že NASA a ESA průběžně platí svůj podíl podle dohod. Nebo jenom rusům dochází peníze a hledají jakoukoliv výmluvu pro větší vysávání Evropy a USA. Připadá mi, že nepříklad včerejší start z většiny hradila ESA.
Rok 2003, 2004 a minimálně kus roku 2005 bude pouze na Sojuzech a Progressech. NASA a ESA na tyto lety nijak nepřispívá a nikdy nepřispívala!!! Téměř veškerý provoz ISS je tedy na Rusku (NASA nyní nejspíš platí pouze provoz Houstonu). Kromě státního rozpočtu má RKA jediné vedlejší příjmy z komerční činnosti jako jsou například turisti, zahraniční kosmonauti či experimenty. To je příjem ale hodně slabý (od 14 mil. USD za turistu (pozn. start raketoplánu stál okolo 400 mil. USD, start Sojuzu se Sojuzem z hlavy nevím)). Protože RKA má omezený rozpočet, tak je pro ní každý rubl či dolar navíc dobrý.
Pokud vím, tak RKA nikdy nedostala (jako příspěvek) od NASA či od ESA na ISS ani dolar. Pokud něco dostala, tak to bylo pouze na komerční bázi. Proto mě vždy dost naštve, když slyším, jak např. USA přispívají Ruskuo a podobně, protože to není vůbec pravda. Pravdou je opak. Rusko poskytlo NASA technologie (kosmická stanice, dlouhodobé lety), za které nikdy nic nedostalo.
Takže se není co divit, že je RKA naštvaná, když jí nikdo nic na provoz ISS nepřispěje.
|
| 21.4.2004 - 13:03 - Ľuboš | |
|
| Na najakom zdroji som v minulosti našiel, že ESA platí na rozdiel od turistov za jedného svojho astronauta cca 6 mil. USD. |
|
| Nejsem si jistý, ale za využívání stanice Mir zaplatily USA 400 mil. dolarů (Mir od Tomáše Přibyla), ale je fakt, že to bylo určitě přesně spočítané podle osobodní na Miru. Co se týká letů Sojuzů, tak to mě teda naštvalo, NASA by měla platit polovinu ceny letu, protože polovina posádky je americká ! Divím se Rusům, že NASA nepošlou účet, a pokud ho nezaplatí, že nevyšlou svoji dvoučlennou posádku a Amíka nechají dole. |
|
Novinářské zvěsti o naštvaném vedení RKA (nyní FKA) byly hodně přehnané. RKA po havárii Columbie sama nabídla, že až do obnovení provozu raketoplánů zajistí lety dvoučlenných smíšených expedic vlastními prostředky. Jen bych dodal, že dopravu expedic ISS-2 až ISS-6 zajišťovaly americké raketoplány také na základě partnerství, bez finanční kompenzace.
ESA platí Rusku 12-20 mil. USD za krátkodobý let jednoho svého kosmonauta. Přesná částka je dána hodnotou kompenzací v podobě evropských přístrojů, umístěných v ruském segmentu stanice.
Start pilotované rakety Sojuz stojí údajně něco přes 60 mil. USD.
Jsem zvědavý, zda se poté, co NASA dal z lékařských důvodů najevo svůj nesouhlas s prodloužením mise ISS-10 (Šaripov, Chiao) na jeden rok, podaří připravit turistu Olsena (USA), aby mohl letět již v lodi Sojuz TMA-5 (9.10.04). Pak by v Sojuzu TMA-6 (04.04) letěla posádka ISS-11 (Tokarev + McArthur ?) plus kosmonaut ESA (Thiele?) a FKA by vydělala plánované peníze. Pro úplnost doplním, že nepilotované Progressy M-49, 50 a 51 se mají ke stanici vydat 19.05.04, 28.07.04 a 24.11.04, což by na letošní provoz stanice mělo stačit.
Vývoj nové lodi Kliper je v současné době zakomponováván do výhledu aktivit FKA do roku 2015 (což je pozitivní zpráva, protože až dosud šlo pouze o iniciativu společnosti Energija). J.Semjonov, ředitel společnosti Energija, dokonce nedávno nabídl spolupráci na vývoji lodi Kliper organizaci ESA – a současně naznačil možnost jejího vynášení při startech z Francouzské Guyany raketami Ariane 5. Osobně by mě zajímala možnost zapracování Kliperu do evropského projektu Aurora, protože se shoduji s Ervém, že samotná FKA bude těžko shánět peníze na vývoj nové lodi.
|
|
| Upřesnění: Start lodi Sojuz TMA-6 v dubnu 2005 |
|
Ano. Vše co dostali Rusové za MIR bylo za něco (např. osobodny) - tedy na komerční bázi. Takže žádná dotace. Totéž platí i o ISS.
Rusové Američanům účet za Sojuz nepošlou, to je otázka smluv a dohod (neznám je). Dohoda mezi Ruskem a USA mohla být něco ve stylu:" USA zajistí výměnu posádek, Rusko naopak zajistí nonstop přítomnost záchranných lodí (Sojuzů). S havárií raketoplánu se nejspíš nepočítalo. Podle dohod zřejmě není možné, aby na stanici byly pouze Rusové nebo Američani (každý stát si obsluhuje svá zařízení), tak vozí Rusové Američany Sojuzy.
Co se týče nákladů, tam mohla být dohoda nějaká taková: Rusko zajistí pohonné hmoty, část kusového nákladu a odvoz odpadu, USA zajistí vodu, část kusového nákladu a dopravu nákladu zpět na Zem.
Sojuzy i Progressy plně zaplatí Rusko. Ale myslím si, že by byla minimálně slušnost USA nabídnout nějaké kompenzace Rusku - například by koupily nějakou tu nákladní loď včetně jejího startu.
Pokud stojí start pilotované lodě Sojuz něco přes 60 mil. USD, tak kosmická turistika při ceně 14 mil. USD za jedno místo v třímístné lodi není zrovna příliš výnosná. Ale tady jde spíše o to, že buď tam bude volné místo nebo tam někdo poletí a bude pár mil. USD (z hlediska USA kosmonautiky absolutně směšná částka, z hlediska Ruské kosmonautiky už tak směšná není.) |
|
| Obávám se, že problém bude i v politické rovině - NASA je státní instituce, a jako taková prý nesmí financovat ruský kosmický program. Důvod zákazu je ten, že Rusko se podílelo na vývoji jaderných technologií Iránu... |
| 22.4.2004 - 09:37 - Anonym | |
|
citace:
Obávám se, že problém bude i v politické rovině - NASA je státní instituce, a jako taková prý nesmí financovat ruský kosmický program. Důvod zákazu je ten, že Rusko se podílelo na vývoji jaderných technologií Iránu...
Přesně tak. Hlavní problém je zde. Američani mají velice výhodné smlouvy. Podle nich je stanice defacto jejich a to i přesto, že většina modulů amerických není. Dále pak bych chtěl upozornit, že zatimco při letech raketoplánů byli ze 7mi občas nejvíce 2 kosmonauti, tak rusové musí vozit 1 ze 3. Osobně se domnívám, že kdyby v NASA byli nějací čestní lidé, tak ISS ostatním členům této trapné koalice věnují. Všichni vidí, že američané zde po technické i ekonomické stránce hrají velice podružnou roli. |
|
| Anonyme, zvláště s poslední větou nesouhlasím. |
|
Podle mě ,by už teď byla pro Rusy finančně výhodnější, zvláště v případě, kdy NASA bude trvat na půlročních pobytech, vlastní stanice (buď malá modulová stanice nebo něco typu Saljut).
Současná situace konečně ukazuje, že by její provoz finančně utáhli, protože nyní většina provozních nákladů ISS leží na Rusku.
Navíc by se nemuseli s nikým handrkovat o tom, zda na stanici mohou vyslat kosmického turistu.
Má vůbec NASA či ESA nějaký nouzový plán pro situaci, kdy by Rusko odstoupila od spolupráce na ISS? |
|
| Anonyme, za ruské peníze je jen jeden modul a PIRS. Zbytek je za americké peníze. Tudíž nemáš pravdu. |
|
| Co se týká turistů, už došlo k dohodě mezi NASA a RKA, takže turisti můžou, ale odpovědnost nesou rusové. Samostatnou stanici by Rusové neutáhli - vzpomeňte na problémy se Zvezdou, navíc ji nejde uživit z turistů - těch není a nebude víc než 2-3 ročně. Sojuzy musí létat dvakrát ročně k ISS už jen z důvodu přítomnosti záchranné lodě (Sojuz má záruku 180 dní spojení se stanicí). |
|
Připadá mi naprosto absurdní rozvíjet zde teorie o jednostranném odstoupení od projektu ISS ze strany FKA. Když se před třemi roky dělaly studie národní ruské stanice (základní blok jako Zvezda plus malé vědecké moduly), ukázalo se, že by její výroba a vynesení přišla na čtyři miliardy USD (několikanásobek rozpočtu FKA) a nejbližší možný termín vynesení základního bloku by byl v roce 2015. Uvědomme si, že hrubá konstrukce Zvezdy byla vyráběna již v roce 1986 jako záložní modul základního bloku stanice Mir. V současnosti FKA nemá ani volných 40 mil. USD na úpravy již hotového modulu FGB-2 na vědecký modul stanice ISS (předpokládám, že by asi potřebovali dalších 300 mil. USD na odkoupení modulu od Chruničevových závodů a na vynesení Protonem).
Příští čtvrtek se O´Keefe sejde v Moskvě s Perminovem a mj. budou jednat o další spolupráci na projektu ISS.
|
|
Na té schůzce se zřejmě mj. bude jednat o zajištění dalších záchranných lodí Sojuz pro stanici. Smlouva zavazuje ruskou stranu bezplatně dodávat záchranné lodě pro základní posádky stanice do roku 2006. Poté má záchranné lodě zajistit americká strana (lze řešit nákupem Sojuzů od Rusů). Konkrétně myslím, že od posádky ISS-13, tedy přibližně od dubna 2006.
Ruský postoj je: od roku 2006 šestičlenné posádky stanice, tedy dvě současně připojené lodi Sojuz. Dodávku jedné lodi by nadále zajišťovala ruská strana, druhou loď by komerčně objednal NASA (třeba přes prostředníka ESA, když přímý nákup zakazuje "íránský zákon"). Výroba lodi Sojuz trvá dva roky, takže objednávku je nutno podat ihned.
Americká strana však ztratila o šestičlenné posádky stanice zájem a hodlá setrvat u tříčlenných posádek, pochopitelně včetně astronautů NASA.
Byla by docela sranda, kdyby NASA nakonec kupoval místo v Sojuzu komerčně přes Space Adventures.
|
|
| Opravdu ztratila NASA zájem o šestičlennou posádku ? Připadá mi to jako nesmysl nebo pomluva, vždyť 3členná posádka bude taktak schopná udržet dokončenou stanici v provozu. Kde je to napsáno ? |
|
"Six (crew members) has been a goal, but whether we get there or not is yet to be seen," NASA spokesman Rob Navias said in Baikonur.
Baker said six-person crews might be sent up in 2008.
http://cbs2chicago.com/topstories/topstories_story_110125820.html
Takže šestičlennou posádku můžeme očekávat nejdříve v roce 2008 ... |
|
| No skvělé, ale je pravda, že ISS asi stejně nebude dřív dokončena, a 6 lidí tam může být, až když bude mít Hab modul. Teď jsou jiné problémy, odešel gyroskop a zůstali jen dva funkční. |
| 26.4.2004 - 23:31 - Luděk | |
|
| O tom se moc nemluví, ale jestli si dobře pamatuju, tak ISS teď jede na 2 funkční gyroskopy. Když odejde ještě jeden z nich... |
| 27.4.2004 - 08:44 - Anonym | |
|
| Ak odíde ešte jeden, je tam dosť paliva na polročnú stabilizáciu komplexu pomocou korekčných motorčekov. A ten, ktorý práve odišiel, má pokazený napájací systém, ktorý je skladom na ISS už pripravený, plánuje sa "spacewalk" na jeho výmenu. |
|
Původně měla být záchranným člunem pro šestičlennou posádku kosmické stanice od roku 2008 loď OSP, která by zprvu byla vynášena bez posádky, a od roku 2012 s posádkou. Letos 14.1. byl v souvislosti s novou kosmickou vizí projekt OSP nahrazen projektem univerzálnější lodi CEV. První nepilotovaný testovací let prototypu CEV se předpokládá na rok 2008 nebo 2009. Napadlo mě, že pokud by už v období 2008/09 až 2014 byly nepilotované lodě CEV schopny být dlouhodobě připojeny ke stanici a sloužit jako záchranný člun, mohly by pilotované Sojuzy TMA být vypouštěny s nezvýšenou frekvencí v půlročních intervalech na půlroční lety k ISS, a přesto by stanice mohla mít šestičlennou posádku. Vtip je v tom, že posádky by na stanici pobývaly celý rok a na Zemi by se vracely až v následujícím Sojuzu (tj. jeden Sojuz, ale dvě tříčlenné posádky). Nebyla právě takováto varianta myšlena i u lodí OSP v období 2008-2012?
Přibližně od roku 2014 mají lodě CEV létat k ISS v pilotované verzi.
Ten modul Hab byl zrušen, ale jeho funkci by po úpravách mohl částečně převzít například modul Node 2, který by měl být ke stanici připojen v roce 2007. Pro ubytování současných posádek stanice slouží modul Zvezda. |
|
citace:
Opravdu ztratila NASA zájem o šestičlennou posádku ? Připadá mi to jako nesmysl nebo pomluva, vždyť 3členná posádka bude taktak schopná udržet dokončenou stanici v provozu. Kde je to napsáno ?
To byla reakce na mně, takže to zkusím vysvětlit.
Informace, že v USA v poslední době zájem o šestičlennou posádku kosmické stanice klesl, jsem měl jen z neoficiálních zdrojů.
Rekapitulace připravenosti na 6-člennou posádku:
- Obytný modul NASA byl zrušen a práce na uvažovaných náhradách se zřejmě zastavily - o ruském modulu Enterprise nejsou vůbec žádné zprávy a americký Node 3 v neoficiálním šestiletém výhledu montážních prací není uveden (v předchozím příspěvku jsem omylem uvedl Node 2, který má být ke stanici připojen v roce 2007 – ten údajně tuto funkci plnit nemá).
- Nemám potvrzeno, že by CEV měl hned od počátku létat k ISS a plnit roli záchranného člunu. Možná to počátkem května upřesní ve své závěrečné zprávě Aldridgeho komise). Zatím jsem zjistil pouze tyto cíle pro nejbližší období:
2008 – první nepilotovaný letový test prototypu (nevím přesně, co si pod tím představit)
2010 – zahájení pokročilých letových testů
nejpozději 2014 – první obyvatelná kapacita (zde se již myslím najisto počítá s využitím jako záchranného člunu kosmické stanice).
- Není potvrzeno, že by NASA plánoval financování dvou startů Sojuzů TMA ročně. Budoucí rozhodnutí o takovém kroku nemůžeme zcela vyloučit.
- Najisto počítat s Kliperem jako o záchranné lodi od roku 2010 bych zatím považoval za předčasné.
|
|
Na stránkách :http://www.astro.cz/
pan Martinek popisuje detailněji kosmickou loď Kliper (15.6). Vypadá to zajímavě a realisticky. |
|
| Problém bude hlavně v penězích. Ruské vedení je totiž zatím není ochotné vydávat a je otázkou, kdy bude a v jakém množství. Pokud plánují použít novou raketu, pak se první start ještě posune kvůli odladění rakety. Vzhledem k současné situaci si myslím, že CEV bude létat dřív než Kliper. |
|
| Rozpočet na Klipr je odhadován na cca 10 miliard rublů. V tom je počítána i cena za vývoj nosné rakety Oněga ? Neznám přesně kurz rublu a koruny, ale odhaduji jej přibližně na 1 : 1. To by znamenalo, že cena vývoje Klipru by se pohybovala kolem 10 miliard korun. To se mi zdá poměrně málo. Vždyť to bychom si mohli dovolit i v Česku. Samozřejmě přeháním. Rusové mohou využít již dávno vyvinuté komponenty ze Sojuzů a z Buranu a tím se cena vývoje Klipru významně snižuje. Přesto je uváděná částka neuvěřitelně nízká. Když si vzpomenu, že program Apollo stál v cenách šedesátých let 20. století asi 20 miliard dolarů ... |
|
citace:
Rozpočet na Klipr je odhadován na cca 10 miliard rublů. V tom je počítána i cena za vývoj nosné rakety Oněga ? Neznám přesně kurz rublu a koruny, ale odhaduji jej přibližně na 1 : 1. To by znamenalo, že cena vývoje Klipru by se pohybovala kolem 10 miliard korun. To se mi zdá poměrně málo. Vždyť to bychom si mohli dovolit i v Česku. Samozřejmě přeháním. Rusové mohou využít již dávno vyvinuté komponenty ze Sojuzů a z Buranu a tím se cena vývoje Klipru významně snižuje. Přesto je uváděná částka neuvěřitelně nízká. Když si vzpomenu, že program Apollo stál v cenách šedesátých let 20. století asi 20 miliard dolarů ...
To je sice pravda, ale zatímco apolo přišlo na 24 tak ruský program měsíce na 2 miliardy. Již dávno jsem se naučil, že RKA může ceny NASA dělit deseti, pokud si to vyrobí "sama". NASA by Klipr postavila za dobrých 5-6 miliard a to už odpovídá ruské alternativě. |
| 21.6.2004 - 10:35 - Dodor | |
|
Mám dotaz bude klipr lepší než podobný projekt NASA. Parametry jsou podobné jen peníze jinde.
Škoda jen že to nefinancuje ESA místo 400mld do zemědělství by se dala postavit celá flotila ročně. |
|
