| 02.12.2004 - 08:16 - Ervé | |
|
1. USA neopustí pilotovaný vesmírný program po ukončení STS. STS odlétají jen nezbytné minimum letů k dokončení ISS, takže CEV se realizuje na 99%.
2. Úprava Sojuzu za několik desítek miliónů se nedá srovnávat s vývojem nové lodi, který bude stát miliardy. Rusko má sice víc peněz, ale téměř nic z toho nepůjde do pilotované kosmonautiky, protože většinu dostane armáda - reformy strategických i taktických sil, obnovení satelitní sítě, taky musí investovat obrovské částky do Ruska - nemocnice, výplaty, vzdělání, průmysl.
3. Pokud ATV uspěje, neměl by být velký problém vyměnit kontejner s nákladem za pilotovanou kabinu vyvinutou ve spolupráci s Rusy.
4. Pokud Rusko postaví víc než tři Klipry, co s nimi proboha bude dělat ? Tolik turistů nenajde, víc než tři čtyři lety ročně si neumím představit, vy ano ?
|
|
Předělat ATV na pilotovanou loď mi nepřijde moc reálné. Z ATV by šlo převzít tak maximálně stykovací systém, automatický systém pro přiblížení a připojení, fotovoltaické panely a motorovou a manévrovací jednotku. Nic jiného (podstatného) mě nenapadá ...
Pár fotek Kliperu -
http://www.photocenter.ru/myphoto/en/films/eu6gN6F3c8hO3c1TIF9ScQ/LMPLy8MOOoUAABZLBrsAAAAE.html |
|
| Pěkné fotky! Tohle už vypadá jako docela poctivá technologická maketa. |
| 02.12.2004 - 15:40 - Patrik Kutílek | |
|
Takových maket a fotek už z ruska přišlo, za 7 let chtějí letět? Před sedmi lety sem si myslel, že budou lítat MAKSem (taky měli hezkou maketu ... ta se mi líbila víc  ). Další ruská kachna, až to bude lítat s lidma tak pak až možná uvěřím. Neznám jedinej projekt za posledních 10 let který byl dotažen do úspěšného konce (a co jich bylo). Možná bude za sedum let startovat sojuz s lidičkama z Guajany, to bude tak něják všechno. |
| 02.12.2004 - 16:57 - Vítězslav Novák | |
|
Pánové, stát se samozřejmě může ledacos. Hlavně špatného.
Rusové poctivě přiznávají, že nemají peníze a že na tom to všecko drhne, čemuž věřím. bohužel.
EU má peněz podstatně víc, ale taky pěkně zhejčkaný obyvatelstvo - včetně nás - který nebude nahnutý dávat peníze do kosmického programu.
USA jsou ve válce a je otázka jak dlouho ještě budou. Plán budgetu pro NASA mě rovněž neplní nadšením. Ale počkáme si, jestli se Bush aspoň o svém programu zmíní.
Plus může dojít k hospodářské krizi, energetické krizi, můžeme mít spoustu starostí tady dole. Překvápka jsou většinou nedobrá.
Takže celkově je skepse, aspoň u člověka středního věku jako jsem já, na místě.
Ale mám-li být aspoň trochu optimista, v tom našem kosmickém koníčku, pro většinu lidí naprosto zbytečném, tak bych sázel na Rusy a Kliper.
|
| 03.12.2004 - 18:17 - Vítězslav Novák | |
|
A k využití Kliperů, případně jejich počtu - buď se bude pilotovaná kosmonautika rozvíjet, nebo ne. Když bude stagnovat na současné úrovni, nemá smysl vyvíjet nic nového, ani Kliper, ani CEV, prostě nic. Sojuzy to zvládnou, bude-li jich dost, tedy bude-li na ně dost peněz. Nic nového pro pilotované lety není potřeba.
Vycházím z toho, že se bude rozvíjet, byť ne tak rychle, jak bychom si přáli a jak jsme čekali v 70. letech. Pak bude nová dopravní loď velmi potřebná. A připadá mi - při těch informacích, které mám, a že jich není moc - že ruský přístup má naději. Nestanovili si cíle, které jsou možná nedosažitelné (viz původní cíle shuttlu) ale vyšli z možností existující technologie, případně dál mírně vyvíjené. Na Kliperu není nic, co by už nefungovalo. Nejnamáhanější části - zejména štít - se budou měnit. Není čas na hrdinství s tím, že to bude lítat skoro jako Boeing 747, všechno bude znovupoužitelné. Stejně není - ani u toho shuttlu. Takže tam mají povrch, který stejně musí procházet generálkou po každém letu, je zbytečně křehký a citlivý k vnějším vlivům a nespolehlivý. Podařilo se vyhmátnout horší vlastnosti z jednorázového i opakovaného použití. |
|
citace:
ruský přístup má naději. Nestanovili si cíle, které jsou možná nedosažitelné (viz původní cíle shuttlu)
...a Buranu. |
|
citace:
citace:
ruský přístup má naději. Nestanovili si cíle, které jsou možná nedosažitelné (viz původní cíle shuttlu)
...a Buranu.
Pravda, Buran letěl jen jednou, takže se nemohly projevit jeho slabiny a přednosti, ale přece jenom bych ho tak přímo se Shuttlem nesrovnával. Budeme-li se bavit o dosažitelné bezpečnosti, která je každopádně na prvním místě, je tady hned několik rozdílů. Buran byl kosmoplán, takže hlavní motory by byly pokaždé nové. To by jistě bylo drahé, ale také bezpečnější. Buran neměl SRB, nýbrž rakety na KPL. Motory s tuhým palivem mají tlak spalovací komory v celém svém vnitřním prostoru, jejich tah nelze regulovat a nelze je zastavit. To je z pohledu bezpečnosti jasná nevýhoda, zejména je-li těleso motoru složeno z mnoha částí a přiléhá-li k nádrži ET, jako je to u Shuttlu. Buran mohl také letět v bezpilotním režimu. Paměti jeho počítačů sice při prvním letu stačily jen na jeden oblet, ale to je vedlejší. Hlavní je, že nejenom zkušební lety, ale jakékoli jiné, které by nutně nevyžadovaly lidskou přítomnost, by probíhaly bez lidí, takže riziko ztráty lidských životů by úměrně kleslo.
Zkrátka, těžko říci, jestli by byl Buran bezpečnější, jestli i ostatní cíle Buranu byly dosažitelnější než u STS, nebyla příležitost to porovnat, ale přesto bych řekl, že přístup kostruktérů Buranu byl o dost realističtější.
|
|
Podle me hlavni nedostatky raketoplanu Buran prevzal dokonale. Zbytecne rozmerny a tezky (a drahy) stroj pro dopravu posadky. Slozita a potencialne nebezpecna tepelna ochrana.
K moznosti letu bez posadky jsem skepticky, jelikoz me nenapada jedina smysluplny cil takove mise.
Jako maly (a i pozdeji) jsem Buranu fandil a dodnes si myslim, ze je ho skoda. Na druhou stranu analogicky s raketoplanem se ukazuje, ze zdaleka neslo o optimalni reseni. |
| 06.12.2004 - 18:43 - Karel | |
|
Někdo to zde již před časem zmiňoval, že umístění plavidla VEDLE nádrže/rakety je obrovské riziko a nepřímo zavinilo obě havárie raketoplánů.
Malá kabina na špici rakety bude vždycky bezpečnější a umožňuje zácharanu posádky i při havárii na rampě a v první fázi letu (což koneckonců už jedné posádce sojuzů zachránilo život).
Nemá někdo informaci o tom, co by se stalo kdyby raketoplánu v počáteční fázi startu vysadil jeden motor ? |
|
Pokud by vysadil jeden motor SSME při startu tak by se nic nestalo. Raketoplán by přešel na nouzový režim RTLS. Let by pokračoval dál, oddělení SRB, pokračování v letu. A pak by přišlo to nejzajímavější - obrat raketoplánu o 180 stupňů (vůči směru letu). Raketoplán by tedy letěl "pozadu" a motory SSME by snižovaly rychlost až by se rychlost "pozadu" zněnila na dostatečnou rychlost "dopředu" (směrem k pobřeží). Vypojení motorů, odhození prázdné nádrže ET a klasické přistání na na Floridě na SLF. Při tomto režimu by motory SSME běžely na 109 % místo obvyklých 104 %. No a když by selhal ještě jeden motor, tak to už by měli astronauti začít rychle hledat plavky.  |
| 07.12.2004 - 11:07 - Vítězslav Novák | |
|
Můj vztah k raketoplánům včetně Buranu jsem tady už prezentoval. Shuttle byl pokus nad možnostmi technologie a Buran byl pokus o dohnání a předehnání Shuttlu. IMHO celkem povedený pokus, myslím, že je dokonalejší (taky aby ne - s těmi roky zdržení, možností vyjít z chyb apod.) ale pořád je to cesta do slepé uličky. Osobně jsem přesvědčen, že Buran byl do značné míry objednávka z výšin CK KPSS právě z důvodu dohnání a předehnání, Sověti ho totiž nepotřebovali. Rozhodně ne tak dramaticky jako Američani, kteří žádný jiný prostředek nemají.
Jak se začne plést politika (a politici) do vědy a vývoje, je to malér. A zásahy Leonida Iljiče do kosmonautiky byly zhoubné dvojnásob. Zejména tím, jak odmítal uznat, že za málo peněz je málo muziky a jednou ta koza chcípne, když se přestane krmit. Zlatej Nikita Sergejevič! |
|
citace:
Osobně jsem přesvědčen, že Buran byl do značné míry objednávka z výšin CK KPSS právě z důvodu dohnání a předehnání, Sověti ho totiž nepotřebovali. Rozhodně ne tak dramaticky jako Američani, kteří žádný jiný prostředek nemají.
Buran opravdu byl stroj na objednávku politbyra, to už dnes naštěstí není tajemství. Kromě toho jsme tady kolektivně opomněli jeden aspekt - armádu. Shuttle měl sloužit také vojákům a také jim nějakou dobu sloužil. Potom ovšem armáda z nějakých ne moc jasných důvodů o Shuttle ztratila zájem. Vojenské využití Shuttlu bylo možná nejpádnějším argumentem pro stavbu analogického stroje na sovětské straně. Takhle ostatně sověti postupovali skoro celou studenou válku. Američani začali stavět Valkýru (XB-70, třímachový bombardér) a sověti spustili vývoj podobného letounu Suchoj T4, atd. atd. Co všechno "vojáci" prováděli na oběžné dráze, se můžeme jen domýšlet, ale pochybuji, že šlo o neškodné experimenty. Každopádně doporučuji k přečtení
http://www.astronautix.com/craft/terra3.htm
(neznám solidnější zdroj, než je Mark Wade)
Jde o epizodu, která je málo známá a dobře ilustruje fakt, že o studené válce máme dost povrchní znalosti! |
|
| Ten odkaz na Terru 3 je moc zajimavy. Co se tyce noveho Soujuz, je to taky zajimavy a pokud se bude pouzivat jen pro cestu na LEO a zpet, tak muze poslouzit. Jenomze jsme u toho. Proc by melo cestovat 6 lidi na LEO a zpet? Jedine ze by to byli turiste (nebo kosmonauti cestujici ISS), protoze pro narocne operace to vybaveno nebude. Takze bude nezbytne vyvinout dalsi prostredek, ktery bude schopen se po vesmiru trochu proletet a sem tam neco vyzkoumat, nebo opravit. Tohle vsechno mel delat i STS a protoze vime ze to je slepa cesta, tak potrebujeme neco modularniho. Jakysi zakladni balicek pro preziti kosmonautu, balicek pro pristani, balicek pro pohon, balicek pro palivo, vedecky balicek, opravarensky balicek, vychazkovy balicek, balicek pro dlouhodoby pobyt atd. To jsem zvedav jak dlouho bude trvat tohle vykoumat. No ze zacatku snad budou stacit prvni 4 balicky ve verzi min tak aby se to vlezlo do cca 20t (Delta IV). Jde to? |
|
| Jo a mluvim o opravdove modularite. To znamena ze ne neco ve smyslu: pohon z ATV, kabina ze sojuzu, modul ze spacehabu atd. Ty komponenty musi byt vyvynuti se zretelem, ze v budoucnu budou pouzity treba trochu jinak, nebo s jinyma komponentama. To bude pekelne drahy. Doufejme ze se to vyplati a ze to nebude za 20 let. |
| 07.12.2004 - 18:11 - Vítězslav Novák | |
|
Nevím jestli vás chápu správně, ale podobné "balíčky" - tedy modulární stavebnice - byl původní plán NASA po Apollo/Saturn. STS měl být jen na dopravu nahoru a dolů (a měl to dělat bezpečně, levně a často - nepovedlo se ani jedno). A tam nahoře už měly čekat stanice, kosmické tahače, urychlovací stupně, montážní plošiny... Prostě všechno to, co dobře známe ze scifi od 60. let a co na začátku 70. vypadalo docela reálně.
Bohužel to skončilo ještě hůř než STS. Nebo líp, neb co neexistuje, nemůže zabít 14 astronautů, že. To byl smutný vtip. A vlastně ani nevím, jestli vůbec vtip.
Myslím, že Kliper je krok správným směrem. Pokud se skutečně podaří, aby lety jím byly lacinější a stejně bezpečné jako Sojuzem. Ale když se vrátím k plánům 70. let, tak z nich existuje jen orbitální stanice. S trochou štěstí by během krátké doby mohly být ATV, použitelné i pro pobyt kosmonautů v kosmu, rozhodně ne pro lety na a z LEO. Takže základ modulární stavebnice, ale pořád je to závislé na Zarje a Zvezdě, bez nich by to byl mrtvý kus.
Moc jsme nepostoupili, od těch 70. let. Kdyby tenkrát někdo hybernoval a dneska se vzbudil, podle stavu kosmického programu by musel usoudit na celosvětovou katastrofu. 3. světovou snad ne, ale překonanou globální hospodářskou krizi bychom mu těžko vymlouvali. |
|
Tou modularitou myslim neco jineho. Ted budu hodne fantazirovat a prehanet, aby bylo jasne co tim myslim. Vyhnano do extremu by to mohlo vypadat tak, ze bych mel tri ruzne navzajem zastupitelne sekce pro pohon, treba pulzne detonacni, klasicky, iontovy, pak bych mel sekci pro preziti posadky, nebo pro roboticke lety, pak dalsi sadu pro naklad, dlouhodoby pobyt, extra palivo, vedecky modul, pak by byl balicek pro navrat z LEO nebo pro navrat z Mesice atd.
Takhle to samozrejme nemuze fungovat v soucasnosti. Spis by to melo byt zdokonaleni ystemu ze bych mel kabinu vzor kliper, CEV, k ni bych pripojil balicek obsahujici navratovy stit a padaky opet podle aktualnich pozadavku, pripojil bych standartni motorovou sekci a leti se. Klicem by bylo, ze by se vsichni kdo vyvyji vesmirne plavidlo drzeli jednoho standardu. Tak by se daly kombinovat uz vyvinute veci dohromady a v konecnem dusledku usetrit penize i cas. Na to se v soucasne dobe zrejme moc nemysli, takze o nejake kompatibilite nemuze byt ani rec. (Maximum je vzajemne propojeni ruskych a US modulu na ISS) Pritom by stacilo aby kazdy modul mel nejaky standartizovany 'interface' pres ktery by komunikoval a byl pripojen k dalsim modulum. Neco jako objekty v programovani. Protiargument muze byt, ze stejne jako v programovani objekty nebezi zrovna nejrychleji, na druhou stranu je programovani nesrovnatelne rychlejsi. |
|
| Problem STS z tohoto pohledu byl v tom, ze sam nebyl skoro vubec modularni a poskytuje temer nulovou sanci na znovupouziti nektere z jeho casti v jinem projektu bez nejakych rozsahlych uprav. Vrcholem modularity bylo vynaseni roboticke ruky, laboratore, nebo prechodove komory v nakladovem prostoru. Ale to vsechno se dalo pouzit zase jen pro STS. |
| 09.12.2004 - 13:57 - Ervé | |
|
| Rozhodně je takovýto modulární přístup výhodný a v současnosti a blízké budoucnosti potřebný. Pro lety k ISS máme kombinace - pohon + kabina jako záchranný člun, pohon + zásobní modul - zásobní let, pohon + větší nádrže - zvýšení dráhy. Můžeme ale taky uvažovat pohon + kabina + zásobní modul pro samostatné lety - laboratoř, lety na polární dráhy nebo dokonce pohon+větší nádrže+kabina+zásobní(obytný) modul pro lety k L1 a návrat při Měsíčním programu. Takhle funguje Sojuz, jenom se díky ruským (ne)možnostem ani zdaleka plně nevyužívá. U Klipru nevidím nějakou reálnou budoucnost, nevěřím tomu, že bude levnější než dva starty Sojuzu, sehnat turistu, který projde půlročním výcvikem a zaplatí 15-20 mil. dolarů je možné tak jednou za rok. Dnes startují dva Sojuzy ročně, reálně vidím vzrůst na 4-6 startů, to znamená 2-3 starty Klipru. Dvě věci vím téměř jistě (95%), NASA vyvine CEV a rusové nebudou mít peníze. Ani jedna z těchto věcí nesvědčí pro vývoj Klipru. |
| 09.12.2004 - 14:34 - Peter Janeka | |
|
Neviem prečo tu každý hovorí o plnej prepravnej kapacite Klipru. Ja si skôr predstavujem jeho využitie na lety k ISS s trojčlennou posádkou, zvyšok by tvoril užitočný náklad - voda, potraviny, palivo, náhradné diely - aj väčších rozmerov ako na progrese. Ale oveľa dôležitejšie je, že sa s Kliprom dajú dopraviť späť na Zem pokazené prístroje, znovu využiteľné veci (stykovacie zariadenia a bloky s riadiacou elektronikou) a hlavne výsledky pokusov. Toto Sojuz nedokáže (v dostatočnej a potrebnej miere) a Kliprom sa Rusi oslobodia od monopolu Amerického STS.
A nakoniec je oveľa lacnejšie a jednoduchšie mať Kliper vo funkcii záchranného člna na ISS - teda ak začneme hovoriť o plánovanom počte ľudí na palube - ako dva Sojuzy. |
| 10.12.2004 - 10:22 - Ervé | |
|
| Bohužel se mýlíte. Dva Sojuzy jsou mnohem bezpečnější záchranný člun, než jeden Klipr. Pokud totiž k nehodě dojde v části, kudy se přichází ke Klipru (nebo jednomu Sojuzu), posádka ho nemůže použít a je namydlená. Při použití dvou Sojuzů může klidně všech 6 naskákat na palubu, oddělit se a opět se připojit na jiném místě. Tady je ale obrovská nevýhoda ruského stykovacího systému, který je sice lehčí než americký, ale na rozdíl od něj není možné po automatickém oddělení druhého Sojuzu oba spojit, aby tři kosmonauti do něj mohli přestoupit, protože Sojuzy jsou samečci a stanice je samička. A omezení nákladu při návratu na Zem se v Sojuzu dá řešit $ k, že pošlete dolů jen dva nebo žádného kosmonauta a naplníte kabinu nákladem. To jsme opět u základního problému, Rusové nemají na něco takového peníze. Základní omezení je totiž průměr spojovacího tunelu, a ten bude u Klipru stejný, jako u Sojuzu. |
| 10.12.2004 - 13:11 - Peter Janeka | |
|
Máte pravdu v tom, že nie je dobré mať všetky vajíčka v jednom košíku.
Nemáte pravdu v otázke technickej údržby dvoch lodí oproti jednej (na obežnej dráhe). Ďalej je určite lacnejšie vypustiť jeden stroj na LEO Zenitom ako 2x štart Sojuzu. Sojuz nemá takú kapacitu nákladu ako bude mať Kliper - Sojuz je určený primárne pre dopravu posádky na a z ISS alebo inú orbitálnu stanicu. Náklad, ktorý doveziete späť na Zem je rádovo v desiatkach kg. U Klipra by to malo byť rádovo stovky kg. To je ten hlavný rozdiel.
A nakoniec asi to najhlavnejšie, Sojuz je tu už dlhé desaťročia. Je to fantastická a spoľahlivá loď. Ale už z nej nejde vyťažiť viac. Je proste na hranici technických možností, z tohto konceptu už viac nedostanete. Keď chcete niečo, na čom sa bude lietať ďalších minimálne 20 rokov, musíte urobiť čosi podobné ako je Kliper.
|
|
Tak to prr. Konceptu se musim zastat. Kde je hranice technickych moznosti Sojuzu? Soujuzu se k nim pouze priblizil. Ostatne mam dojem ze Kliper je na stejnem principu, nebo ne? Bohuzel jsem zadny detalilnejsi popis nevidel. Sojuz je sice zrejme ponekud obstarozni, ale nez uvidim Kliper bez problemu na LEO, tak vede. Ostatne klicove bude jestli Rusaci budou ochotni to financovat. Nebo ze by pomohla Evropa?
Jinak me 2 mensi zachranne lode u ISS neprijdou jako mnohem bezpecnejsi komcept jako jedna vetsi. A pro bezpilotni navrat nakladu by nemelo byt slozite upravit napriklad ATV. Evropane to umi, viz. reentry demonstrator. US budou mit jeste nejakou dobu raketoplan a Rusaci, pokud by o to stali muzou poslat prazdny Sojuz.
Jen mi neni jasne co presne chteji vracet z ISS, kdyz se tam bez STS ani nic neda dopravit.
Jinak nic proti Klipru, jestli nekdy bude a najdou pro nej vyuziti. |
|
citace:
Jen mi neni jasne co presne chteji vracet z ISS, kdyz se tam bez STS ani nic neda dopravit.
Například teď už je ISS tak plná výsledky vědeckých experimentů, a dále odpadky (které Progressy nestíhají odvážet), že když se kosmonauti chtějí dostat k některým zařízením, musí si před sebou uklízet cestu. I proto se už netrpělivě čeká na raketoplán Discovery. Ale k nepořádku, jaký byl na Miru, prý mají pořád ještě daleko. |
|
| To by teda mel vyresit ATV a Raketoplan. Tedy neco co uz je. Na Kliper tak zbydou opravdu jen ti turisti, nebo kosmonauti cestujici na ISS az jednou bude mit vetsi kapacitu osob. Tim ale nechci rict, ze by to nemelo smysl. Ovsem v te dobe muzou byt k dispozici i privatni zpusoby dopravy na LEO v jine cenove relaci (doufejme). |
| 13.12.2004 - 10:16 - Vítězslav Novák | |
|
ISS má větší kapacitu. Co ji omezuje je 1) nedostatečný záchranný člun, který nahrazuje 3-místný Sojuz a 2) po odstavení shuttlů nedostatečné zásoby. Teď jsou na takových stavech, že se uvažuje o evakuaci stanice, kdyby se hrubě nepovedl vánoční start (tedy, kdyby raketa vybuchla nebo podobný průser, ne že by se o pár dnů odložilo). Bod 1) by se dal odstranit druhým Sojuzem, bod 2) větším počtem startů Progressů.
Rusové na to nemají peníze a USA si zakázaly jim za dopravu lidí a nákladů platit, protože Rusko pomáhá Íránu stavět jadernou elektrárnu v Búšehru. Jak to souvisí? Ptejte se v Kongresu USA...
Současný stav je vlastně jen udržování ISS v provozu za účasti minimální posádky. Že je to zbytečně drahé? No je. To by bylo zadarmo drahé. Takže je další argument, až se bude projednávat zkrácení peněz pro NASA - je to drahé a nic moc to nepřináší. Šup sem s miliardou na armádu v Iráku! |
|
| Neni docela zvlastni kritizovat zrovna USA ze davaji malo penez na kosmonautiku? Uklidme si na vlastnim dvorecku. Je to jejich vec kolik penez na to daji a my bychom jim meli podekovat ze jsou ochotni se vubec o poznatky rozdelit. Ikdyz chapu ze prezentovat vysledky je proste nezbytnost, tak jsem presto vdecny, ze si American utrhne od huby nejaky ten hamburger. |
| 13.12.2004 - 11:32 - Vítězslav Novák | |
|
Ale klidně. Jsou to jejich peníze, jejich president, jejich válka...
Je fakt, že zrovna z ČR jakákoli kritika na adresu někoho, kdo na kosmonautiku dává NĚCO, je mimo mísu. Pravicové vlády to zamázly, zřejmě že jsme spolupracovali s Ruskem, levicové se taky nepřetrhly. A když to vypadá, že bychom měli dávat nějaké naprosto zanedbatelné peníze do ESA, tak se náměstek Buzkové skoro omlouvá, že to bude drahý, ale přece jenom bychom měli, a plné zapojení do ESA bude ještě 8x dražší... Což vyjde na jednu plzeň v nic moc restauraci na každého.
Ročně...
Nekritizuju Američany. Nárok na kritiku mají Rusové, kteří horko těžko a se zatnutýma zubama udržují v provozu něco, co byl původně americký nápad a co Američani nedokázali zrealizovat a teď ani provozovat. A nedivím se jim, že jim už dochází trpělivost |
|
| Ja myslim ze koncepce sojuzu je porad neprekonana a stalo by za to ji rozvinout (coz si asi minimalne Rusove a Cinani uvedomuji). Pokud bude CEV (nebo Klipr) modularni, meli by byt schopny minimalne toho co sojuz/progres: 1) pilotovaneho letu s navratem 2) doprava zasob na LEO bez navratu 3) doprava zasob s navratem na zemi. Pokud to bude koncepce dobra, tak umozni i smostatne lety s laboratori a treba lety k mesici. Delsi lety predpokladam ze nejsou realne aspon dalsich 30-50 let. To ze ATV bude jednou schopny i navratu z LEO je hezky, stejne snad ale Evropa bude chtit mit jednou vlastni pilotovanou misi, ne? |
| 13.12.2004 - 18:14 - Vítězslav Novák | |
|
Pokud jsem správně pochopil koncepci Kliperu, má tam být pilotní kabina pro let nahoru a dolů, za tím připojená orbitální část v podstatě ovozená ze Sojuzu a motory. Čili hlavní přínos by měl být 1) více lidí při jednom startu a 2) menší přetížení při přistání. Plus větší manévrovatelnost při přistání a na orbitě, delší doba pobytu na orbitě a tak. Žádný revoluční skok, využití ověřených technologií ze Sojuzu a Progressu, údajně i z Buranu.
A proto mu dávám lepší šanci než CEVu. Ovšem - ty peníze...
Nemyslím, že by ESA musela nutně vyvíjet vlastní pilotovaný prostředek, když může nakoupit u Rusů. A zase může nabídnout ATV nosnější než Progress. |
|
