|
citace:
Nekritizuju Američany. Nárok na kritiku mají Rusové, kteří horko těžko a se zatnutýma zubama udržují v provozu něco, co byl původně americký nápad a co Američani nedokázali zrealizovat a teď ani provozovat. A nedivím se jim, že jim už dochází trpělivost
Pokud vím, tak společná stanice s ruským servisním modulem, americkými vědeckými moduly a ruskými záchrannými loděmi není americký nápad. Někdy na přelomu let 1992/93 jeli Semjonov a Koptěv do USA s nabídkou spolupráce na jejich nové koncepci společné stanice připomínající Mir - k základnímu bloku Mir-2 by se připojil centrální americký modul, a k němu do kříže čtyři velké moduly ze stanice Freedom.
citace:
Současný stav je vlastně jen udržování ISS v provozu za účasti minimální posádky. Že je to zbytečně drahé? No je. To by bylo zadarmo drahé. Takže je další argument, až se bude projednávat zkrácení peněz pro NASA - je to drahé a nic moc to nepřináší. Šup sem s miliardou na armádu v Iráku!
Rozpočet NASA pro rok 2005 byl schválen ve výši navrhovaných 16,2 mld. USD. Až se bude projednávat rozpočet na rok 2006, měla by už stanice mít opět tříčlennou posádku.
citace:
USA si zakázaly jim za dopravu lidí a nákladů platit, protože Rusko pomáhá Íránu stavět jadernou elektrárnu v Búšehru. Jak to souvisí? Ptejte se v Kongresu USA...
Elektrárna v Búšehru byla dostavěna minulý měsíc. Přetrvávajícím problémem je to, že Írán chce zpracovávat vyhořelé palivo z Búšehru na svém území a nekontrolovaně. Takže nyní jde ze strany USA o tlak na Rusko, aby samo vyvinulo tlak na Írán. Ptejte se v Kremlu... |
| 14.12.2004 - 11:59 - Vítězslav Novák | |
|
Ano, měl jsem na mysli Reaganovu stanici Freedom. Kde nic - tu nic.
Íránu jde především o to, aby si mohl sám obohacovat svůj vlastní vytěžený uran. To se nelíbí ani USA ani Rusku, protože když ho vytěží a obohatit bude muset nechat někde jinde - kdepak to asi bude? Čí firmy dostanou super zakázku? Kolik je zemí, které to zvládají (a je jim dovoleno zvládat)? A do Izraele do Dimuny s tím asi nepůjdou, že...
Docela mě zajímala souvislost mezi elektrárnou a kosmickými lety, kde se dnes jedna strana musí spoléhat na druhou stranu, přitom ji ovšem nic neplatí a dokonce ji "trestá" či na ni "tlačí".
No, doufejme, že posunuté obnovení letů raketoplánů se už opravdu uskuteční v květnu 2005 a zase shuttly budou zadarmo vozit ruské kosmonauty, o nákladech nemluvě. A že O´Keefe rezignoval, jak to dnes hlásila ČT1, z osobních důvodů, ne v souvislosti s tímtéž. |
|
citace:
....O´Keefe rezignoval, jak to dnes hlásila ČT1, z osobních důvodů, ....
Vždy jsem měl pocit, že O´Keefe je spíše manažer ekonomického typu a jeho hlavním úkolem bylo vylepšení vnitřního ekonomického řízení NASA. Obávám se ale stále, že od dob Apolla se NASA stala více byrokratičtější a změnit to se mu asi nepodařilo (obě havárie raketoplánů vlastně s touto byrokracií NASA souvisí: vědělo se, že těsnící kroužky za studena netěsní, vědělo se, že z nádrže odpadají kusy izolace, ale stejně se nechal raketoplán létat a odstraňovat se to začalo až po haváriích). Výměna vlády je příležitostí, kdy se mění úředníci. (V případě NASA se to dělo i v minulosti). Demise O´Keefeho prostě znamená, že prezident Bush chce do čela NASA někoho jiného (a je přirozeně lepší podat demisi sám, než se nechat odvolat). LL |
|
add resignace O Keffe:
ČT jako zpravodaj opět zaspala, není to nic nového,když defakto přinese starou zprávu. O Keffe o resignaci hovořil otevřeně již cca před 1/2 rokem. V poslední době hlasitěji to bylo již v něděli 12.12.2004 a dnes se rozhodl tento krok učinit oficiálně. Informace mám z Internetu. Osobní důvody se zde vidí jako nenaplněné ambice tohoto člověka,který přišel do vedení NASA s jistými plány a představami. Tento jeho oficiální krok resignovat na svou funkci zaskočilo administratívu USA, a nyní se hledá náhradník-tedy nejvhodnější. Hovoří se o jistém generálovi......ale není to tak trochu hloupost jmenovat vojáka do této funkce .......
S.OKeffe si stěžuje i na liknavost a malou pružnost jistých výkonných orgánů NASA,prohlísil mimoiné ,že se zasadí o pilotovanou misi pro záchranu SHT,kterou vidí jako neiideálnějším řešením jak Hubble ještě udržet v provozu.
Tak to je vše co se mi podařilo zjistit. Reagoval jsem vlastně jen díky tomu jak nás veřejnoprávné televize za naše peníze ve valné míře informuje :pozdě,krátce,nepodloženě,neúplně. Na dané téma se neporadí s odborníky a patřičně neprostuduje informace,které mají být pak předněseny ve zprávách. často používá stejných záběrů několikrát....
ale to je jejich práce .....a to je zase o něčem jiném.
Daniel Lazecký
|
|
O’Keefe jde zřejmě za lépe placeným místem (rektor Louisiana State University). Neviděl bych zatím nějaké politické či jiné důvody - vztahy O’Keefeho a Bushe jsou prý "nadstandardní", takže nějaké tlaky z této strany na jeho odchod nepředpokládám. To je také důvodem, že ho chce ta univerzita - má docela dobré známosti a vliv ve Washinghtonu a tím by mohl pomoci té univerzitě, aby se stala prestižnější (lepší, známější, ... ) školou.
Je ale pravda, že si velká část pracovníků v NASA přeje spíše někoho s bližším vztahem ke kosmonautice, což O’Keefe vůbec nesplňoval, protože je "pouze" manager bez hlubších znalostí "techniky" ...
Pokud se ale O'Keefe rozhodoval pod tlakem nějaké okolnosti, tak to mohly být zprávy o tom, že oprava HST pomocí shuttlu není zas až tak nebezpečná, jak to O'Keefe prezentoval, když oznamoval zrušení další servisní mise ...
Na místo administrátora je prý pět kandidátů, největší šance má generál Kadish. Dalšími jsou bývalý kongresman Walker a pak tři bývalí astronauté Ron Sega (druhý v pořadí, co se šancí týče), Charles Bolden a Robert Crippen. |
|
citace:
Reagoval jsem vlastně jen díky tomu jak nás veřejnoprávné televize za naše peníze ve valné míře informuje :pozdě,krátce,nepodloženě,neúplně. Na dané téma se neporadí s odborníky a patřičně neprostuduje informace,které mají být pak předněseny ve zprávách. často používá stejných záběrů několikrát....
Nebylo by vhodné jim jménem Kosmo Klubu nabídnout spolupráci? |
|
citace:
citace:
Reagoval jsem vlastně jen díky tomu jak nás veřejnoprávné televize za naše peníze ve valné míře informuje :pozdě,krátce,nepodloženě,neúplně. Na dané téma se neporadí s odborníky a patřičně neprostuduje informace,které mají být pak předněseny ve zprávách. často používá stejných záběrů několikrát....
Nebylo by vhodné jim jménem Kosmo Klubu nabídnout spolupráci?
Už jsem o tom s někým dokonce hovořil, že by to byla celkem dobrá aktivita Kosmo Klubu ... |
| 15.12.2004 - 15:44 - Vítězslav Novák | |
|
No, nevím jestli Ludvíkovická státní univerzita je TAK prestižní instituce, aby její rektor bylo vytoužené místo pro bývalého šéfa NASA a pokud je to místo lépe placené, pak nevím, jestli to svědčí o nadhodnocení rektorů nebo podhodnocení ředitele NASA. Doufám (DOUFÁM!), že to byla prostá změna kariéry, což je prý v USA normální a nesouviselo to s nějakým dosud méně známým prů...honicema ve spojitosti se shuttlem nebo něčím jiným. O´Keefe se vyjadřoval o obnovení letů velmi opatrně a i poslední ohlášený termín byl ohlášen zase opatrně. "Když budou lidi pro, tak snad...".
Byl to přece právě on, kdo zpochybnil pilotovaný servisní let k Hubblu, což je imho jediná šance, protože povídání o robotické misi je srandovní. Ve chvíli, kdy nejspolehlivější roboty v kosmu jsou Spirit a Opportunity a na onu misi by muselo během pár let letět něco, co zdaleka není ani vyvinuté, natož vyrobené a otestované, ne, to je nesmysl.
To s byrokracií NASA - z Feynmannovy knížky jsem neměl dojem, že by se vědělo, že kroužky za nízké teploty netěsní. a asi nikoho nenapadlo, že námraza může být taková, že poškodí keramické dlaždice. V souboji mezi kroupama a pálenou cihlou bych si vsadil na cihlu. A prohrál bych.
A k ČT1 - aspoň nějak informovala. Asi nezbyde, aby se naše menšina cvoků do kosmonautiky smířila se stavem věcí. Stejně ČT1 informovala dřív než papírové noviny. |
|
citace:
Byl to přece právě on, kdo zpochybnil pilotovaný servisní let k Hubblu, což je imho jediná šance, protože povídání o robotické misi je srandovní. Ve chvíli, kdy nejspolehlivější roboty v kosmu jsou Spirit a Opportunity a na onu misi by muselo během pár let letět něco, co zdaleka není ani vyvinuté, natož vyrobené a otestované, ne, to je nesmysl.
Myslím, že zpochybnění pilotovaného servisního letu k HST se objevilo poprvé v doporučeních komise CAIB.
Největším kandidátem na robotickou misi byl Dextre (SPDM), jehož jeden exemplář má být v roce 2007 dopraven k ISS a pracovat na konci manipulátoru SSRMS.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/mezinar/iss/moduly/mss/index.htm
|
|
| Nevím, jak prestižní Louisiana SU je, ale podle FloridaToday by tam měl O'Keefe brát ročně cca 500 tisic USD + nějaké další výhody, kdežto jako administrátor NASA měl něco málo přes 150 tisíc ... A to je dost velký rozdíl na to, aby změnil místo. Jako důvod sám uvádí, že příští rok půjde první z jeho tří dětí na univerzitu a byl by nerad, kdyby si musely na studium půjčovat ... |
|
Ročně 150 tis.U$? No to mě tedy překvapilo. Měsíčně 12,5 tis.U$, to fakticky šéf NASA má jen cca čtyřikrát větší plat než např. řidič městského autobusu v NY? Tak to je pro ambiciózního Američana spíše čestná funkce ...
Potom se ovšem nelze divit, že šéf NASA dává přednost zajištění vzdělání svých dětí před organizováním výprav do míst, kde "No Man Has Gone Before". |
|
citace:
Ročně 150 tis.U$? No to mě tedy překvapilo. Měsíčně 12,5 tis.U$, to fakticky šéf NASA má jen cca čtyřikrát větší plat než např. řidič městského autobusu v NY? Tak to je pro ambiciózního Američana spíše čestná funkce ...
Potom se ovšem nelze divit, že šéf NASA dává přednost zajištění vzdělání svých dětí před organizováním výprav do míst, kde "No Man Has Gone Before".
V USA je nejakej zakon o tom, ze statni zamestananci nesmeji brat vic nez prezinet, nebo clenove kongresu. Tim jsou omeyovani vsichni - NASA, CIA, FBI a dalsi |
|
Abychom se vrátili k původnímu tématu - Kliperu: Není jasné, zda Kliper je vyvíjen primárně pro lety na oběžnou drahu (k ISS) nebo pro lety k Měsíci. Myslím, že úvahy o raketě Oněga jako nosiči Kliperu jsou spíše zbožným přáním současného výrobce raket Souyz. Proč vyvíjet další novou raketu, když je vyvinut Zenit a je vyvíjena stavebnicová Angara.
Zenit pro vyneseni Kliperu na LEO plně postačuje a je nutno si uvědomit, že pouhým spojením 3 prvých stupňů (dále jen modulů) Zenitu -chcete-li boosterů Energie - v naprosto stejné paralelní konfiguraci jako má DELTA 4H a doplněním tohoto svazku o druhý LOX/LH2 stupeň s jedním motorem RD 0120 dostanou Rusové raketu s nosností cca 50 tun na LEO a s vnějšími rozměry (nikoliv hmotou) značně menšími než DELTA 4H. K takovému nosiči potřebují vyvinout jen nádrž druhého stupně. Motory RD 171 ze Zenitu byly zkoušeny na 20-ti násobné znovupoužití bez nutnosti opravy, takže není do budoucna vyloučena záchrana celých modulů. Motor je výkyvný až 8 stupňů a řiditelý až na 56% tahu.
Po dokončení Kliperu a při využití osvědčené techniky automatické stykovky mohou Rusové provádět kterékoliv operace na LEO nebo u Měsíce, které plánují v USA s mnohaletým vývojem za mnoho mld. USD. Samozřrejmě pro přistání na Měsíci by museli oprášit své projekty přistávacích modulú ze šedesátých let. Levné a snadno manipulovatelné palivo u Zenitu, plně automatizovaná příprava před startem včetně plnění umozňuje zkrátit předstartovní přípravu na zlomek času kterékoliv současné rakety. Deltu 4H bych v tomto směru raději ani nesrovnával. Kromě toho DELTA 4H má šiři 15,5 m, kdežto 3 moduly Zenitu by měly při dvojnásobné nonosti nosiče celkovou šíři necelých 12 m a ještě o 4m nižší výšku.
Nevěřím, že se budou někdy Rusové vracet k raketě Energia. Vždyť svazkem pěti modulů Zenitu v prvém stupni doplněným druhým LOX/LH2 stupněm se 2 motory RD 0120 dostanou témeř stejnou nosnost jako měla Energia, při značně menším průměru i výšce, mnohem snadnější přípravě ke startu i snadnějšímu transportu modulů z výrobních závodů, což je v jejich podmínkách velmi důležité. I na těchto stránkách se různě diskutovalo, jak dnes postavit raketu s nosnotí 50 a více tun na LEO, jak dlouho bude trvat vývoj a kolik bude stát. Kromě nádrže druhého stupně není třeba nic vyvijet, vše existuje. Čtyři moduly Zenit ve svazku jiz letěly jako boostry Energie, není důvod, proč by nemohl letět i pátý v jejich centru. Čtyři motory RD 0120 ve svazku jiz fungovaly v centrálním bloku Enegie, není důvod, proč by nefungovaly stejné dva motory v druhém stupni nového nosiče. Jde jen o penize a potřebu to realisovat.
Další zvětšováni rozměrového monstra jakým je Delta 4H rozhodně není řešením. Zvětšování Atlas 5H na 5 modulů by bylo bezproblémové (průměr modulu je 3,8 m), ale stále modul Atlas 5H je tahem polovinou modulu Zenit. Je možná i varianta centralniho modulu z Delta 4H a čtyř bočních modulů z Atlas 5H. Celek by měl mírně větší nosnost, než 5-modulový Atlas.
Je zcela možné, že nově plánovaný US nosič EELV pro CEV nebude vycházet ani z Delta 4H ani z Atlas 5H, ale bude bude mít v prvém stupni LOX/KER motory RS-84 s tahem okolo 450 tun vyvíjené Rocketdyne Propulsion & Power Division Boeingu. Mají mít tedy mírně vyšší tah než motor RD 180 z Atlasu ovšem značně menší než RD 171 ze Zenitu.
Zajímavé je si přečíst, jak Boeing, který kdysi kritizoval fy Lockheed Martin za to, že koupila licenci na údajně “starou LOX/KER technologii” – ruské motory RD180 nyní sám zdůvodňuje vývoj nových podobnych motorů jako náhradu za “konvenční” motory LOX/LH2:
The RS-84 is effort now under way to develop an alternative to conventional, hydrogen-fueled engine technologies. RS-84 is fueled by kerosene - a relatively low-maintenance fuel with high performance and high density, meaning it takes less fuel-tank volume to permit greater propulsive force. That benefit translates to more compact engine systems, easier fuel handling and loading on the ground, and shorter turnaround time between launches. All these gains, in turn, reduce the overall cost of launch operations, making routine space flight cheaper and more attractive to commercial enterprises.
Boeing dobře ví, že LOX/LH2 motory v prvém stupni nosičů jsou do značné míry slepá ulička. Raketa Delta 4H nebyla navržena jako nejlepší řešení z hlediska techniky a praktického použití ale jako východisko z nouze, neboť neměli jiný motor. Při kontrukci prvých stupňů jsou mnohem důležitější rozměry a operační vlastnosti než hmotmost. Lze si jistě představit, jaké strašlivé a nerealizovatelné rozměry by musely mít LOX/LH2 nádrže, kdyby takové motory měly nahradit motory SRB u STS. To, že LOX/LH2 má mnohem lepší specif. impuls než motory SRB je na nic.
|
| 21.12.2004 - 10:22 - Ervé | |
|
| V podstatě souhlasím, náklady na vývoj ruské rakety o nosnosti 50 t ale budou rozhodně velké, řekněme třetinové než u NASA, pokud použije vyvinuté motory a prvky. Vzhledem k tomu, že NASA má a bude mít nejméně 10krát víc peněz než FKA, a bude je investovat do amerického průmyslu, tak spíš věřím NASA. Musíte postavit/nebo zgenerálkovat (což není tak velký cenový rozdíl) rampu, vyvinout řídící systém, zkoušky a zkušební starty, RD-0120 neletěl 16 let, takže budou mít velké potíže při znovuzavedení. Podle mně opravdu není moc dobré dávat LOX/LH2 motor do 1.stupně, největším problémem (kromě všech problémů s LH2) je nízký impulz u země, který je nižší než u LOX/Ker motoru. První stupeň pracuje téměř polovinu doby v hustých vrstvách atmosféry. Globálně by bylo nejlepší, kdyby USA vyvinuly loď, moduly a stanici, Rusko nosnou raketu a ESA by poskytla pro starty Kourou. Jenomže si nemyslím, že to tak dopadne. |
| 21.12.2004 - 10:26 - Ervé | |
|
| Chybička, LH2 má vyšší impulz u země než Kerosín, ale rozdíl není tak výrazný, aby převážily výhody LH2 (365 s LH2, 310 s LOX/Ker u RD-171). |
|
Jo. Ale hlavně Erve choď někdy do své pošty...  |
| 21.12.2004 - 14:59 - Ervé | |
|
Tam já chodím pravidelně, to není problém .
Jenom jsem líný odpovídat. |
| 22.12.2004 - 00:31 - Anonym | |
|
citace:
V podstatě souhlasím, náklady na vývoj ruské rakety o nosnosti 50 t ale budou rozhodně velké, řekněme třetinové než u NASA, pokud použije vyvinuté motory a prvky. Vzhledem k tomu, že NASA má a bude mít nejméně 10krát víc peněz než FKA, a bude je investovat do amerického průmyslu, tak spíš věřím NASA. Musíte postavit/nebo zgenerálkovat (což není tak velký cenový rozdíl) rampu, vyvinout řídící systém, zkoušky a zkušební starty, RD-0120 neletěl 16 let, takže budou mít velké potíže při znovuzavedení. Podle mně opravdu není moc dobré dávat LOX/LH2 motor do 1.stupně, největším problémem (kromě všech problémů s LH2) je nízký impulz u země, který je nižší než u LOX/Ker motoru. První stupeň pracuje téměř polovinu doby v hustých vrstvách atmosféry. Globálně by bylo nejlepší, kdyby USA vyvinuly loď, moduly a stanici, Rusko nosnou raketu a ESA by poskytla pro starty Kourou. Jenomže si nemyslím, že to tak dopadne.
Nutno si uvědomit, že Rusové při vývoji či výrobě neradi platí BMWčka kdejaké nule z Boeingu. Takže pokud by předpokládaný komplet byl pouze v režii Ruska, cena bude zhruba desetinná než by ji udělali američané. |
|
Jeste bych tu vetu zdovolenim zjednodusil. On je vlastne problem v tom, ze Rusove obecne neradi plati.
Nejradeji si treba nekde vytezi uran, takovou malou zasobu pro vlastni potrebu na desitky let a naleziste tim vydrancuji. Neuznavaji patentova ani autorska prava, pokud je mi znamo, tak naposledy opajcli nejakou Nikiji i s chlupama cca pred tydnem... Za bolsevika si pomatuji jak v knihovne byla nejnovejsi americka skripta matematika, fyzika 2 mesic po tom co vysla ve statech k dispozici prelozena do klinoveho pisma - pardon do azbuky. To je levny vyvoj, kdyz se bezostysne krade.
A to maji jeste tu drzost zadat Ameriku jeden den o penize a druhy den celemu svetu velkohube vyhrozovat novym jadernym raketovym systemem.
Ze jezdi amici bavorakama - tak at jezdi, kdyz chteji a maji na to ... ublizuji tim snad nekomu? Mozna tim zkrati zivot nejakemu zavistivemu cechackovi. Slysel nekdo z vas nekdy neco jako "zij a nech zit" |
|
Quote: To je levny vyvoj, kdyz se bezostysne krade
S těmi skripty a knihami je to pravda, ale těžko si z minula vzpomínám na nějaký ruský výrobek, kde bych mohl říci, že byl „opajclý“ a už vůbec ne u kosmonautiky a vojenské techniky.Tam, kde ruští konstruktéři byli v kosmonautice donuceni stupidním politickým vedením aby nešli svou cestou ale v zájmu „patity s USA“ napodobili princip (i když vylepšený) technického řešení USA, jako tomu bylo u Buran-Energia, doplatili na to. I v tomto případě lze „opajcnout“ opravdu minimum – viz motory. I když byl zvolen podobný tvar u Buranu, celé konstrukční i technologické řešení bylo nvyhnutelně nutno zpracovat vlastní cestou. Aerbus také „neopajcl“ Boeing i když má tvarově podobná letadla. Uvádím, co si o vývoji ruských raketových motorů napsal jedna z největších kapacit co se tyce historie astronautiky Mark Waide:
Soviet engine technology led that of the United States in many detailed points of liquid rocket design. By the mid-1960's the USA had practically abandoned development of liquid fuel engines, with the sole exception of the SSME. The US military preferred to use solid rocket motors for missile and booster stage applications. Russian rocket engineers had spent their entire lives perfecting military liquid fuel rockets and had never favoured solid fuel. Therefore Russian Liquid Oxygen/Kerosene and N2O4/UDMH engines were of much higher performance than those in the US. The contribution of unique Soviet technology and the inevitable changes that occurred during development resulted in the RD-0120 main engine….. Single-shaft turbo-pump for both liquid hydrogen and liquid oxygen was selected (the SSME had separate turbo-pumps for each fuel component). Use of a single pump simplified the engine control system and manufacturing, but also required more detailed and sophisticated methods of design and optimization then were available to the Americans.
|
| 22.12.2004 - 07:51 - Ervé | |
|
U kosmonautiky to asi moc nešlo, protože šlo o nejutajovanější techniku a hlavně používali rozdílný systém. Ale pokud jde o vojenství, tam už se kopírovalo naprosto běžně, např. americké rakety TOW, kompletní technologie laserového navádění, protiletadlové střely Strela jsou kopie raket Redeye. Taky se dost často nekopírovalo přímo, ale použilo se zkušeností a plánů a vyvinulo se něco za poloviční cenu. Díky zveřejňování informací na některé problémy nemuseli rusové přijít sami za podstatně vyšší peníze.
Co se týká desetinových nákladů, to už je pasé. Rusové šetřily na zkouškách, testech a platech, to už dneska nejde, a neudělali to ani v případě Energia-Buran. Třetina jo, ale desetina ani omylem. |
| 22.12.2004 - 08:39 - Peter Janeka | |
|
Čo sa týka tých pajcnutých skrípt - nerobím si ilúzie že to rusáci nerobili. Ale tiež si nerobím ilúzie že to nerobili aj amíci. Študoval som strojárstvo - najskôr technológiu a potom termodynamiku/prenos tepla.... Kto sa v tom trošku vyzná, tak mu pripomeniem len jedno meno - Kutateladze. Nebol to veru američan, ani japončík. Choďte na katedru termodynamiky, a asi budete prekvapený, koľko literatúry vám doporučia v ruštine - myslím tým pôvodnej literatúry, nie prepisov. Podobné je to aj v materiálovej technológií. Kopec nových vecí a súvislostí majú na svedomí ruský mužici - a ja som sa to musel potom učiť.... Neviem či si však všetci uvedomujeme, že produkty základného výskumu, fyzikálne princípy sa nedajú chrániť patentami. Patent dostanete iba na konkrétne technické riešenie, hovoriť o pajcovaní je tu dosť nemiestne.
A ešte jedna poznámka - asi len pre technicky založených diskutujúcich - veľa sa hovorí o tom že rusáci pajcujú celé výrobky - lietadlá, lode, ponorky etc. Môj názor je jednoznačný. Je jedno či ste Američan, Rus, Mongol - keď chcete, aby niečo nejako fungovalo (máte na to rovnaké požiadavky) - bude to vyzerať skoro rovnako, či už je to lietadlo, raketoplán alebo obyčajná kávová lyžička. Fyzika platí v celom známom vesmíre, či sa to niekomu páči alebo nie. |
|
citace:
Môj názor je jednoznačný. Je jedno či ste Američan, Rus, Mongol - keď chcete, aby niečo nejako fungovalo (máte na to rovnaké požiadavky) - bude to vyzerať skoro rovnako, či už je to lietadlo, raketoplán alebo obyčajná kávová lyžička. Fyzika platí v celom známom vesmíre, či sa to niekomu páči alebo nie....
To je pravda, ale jde též o to, že někdo má nějaký šikovný nápad první. Takže ze zkušenosti doporučuji nikdy např. na vědeckých konferencích nemluvit o něčem, co jste jeste ještě nepublikoval. Jinak se může stát, že si o tom přečtete v článku, podepsaném jiným autorem než Vámi.... LL |
| 22.12.2004 - 10:13 - Peter Janeka | |
|
| Úplný súhlas. Na nedočkavosť sa dopláca (niekedy). |
| 22.12.2004 - 14:11 - Ľuboš | |
|
K príspevku p. Pinkasa z 21.12.
Zenit je síce akoby ušitý ako nosič pre Klipper (napokon dizajnéri Klipperu s tým určite aj počítali, ale nie je "čisto" ruská raketa a nedal by som ruku do ohňa, že Ukrajina sa nerozdelí, takže.... |
| 22.12.2004 - 15:02 - Vítězslav Novák | |
|
Pokud se rozdělí (myslím, že spíš ne), tak výrobce zůstane na proruském jihovýchodě.
Ale peníze bude potřebovat Janukovyč jako Juščenko. Ten víc - moc toho nasliboval. |
| 04.2.2005 - 14:34 - Anonym | |
|
Nějaké obrázky
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/newspictures/kliper_1.jpg
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/newspictures/kliper_2.jpg
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/newspictures/kliper_3.jpg
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/newspictures/kliper_4.jpg
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/newspictures/kliper_5.jpg
http://www.photocenter.ru/myphoto/films/eu6gN6F3c8hO3c1TIF9ScQ/LMPLy8MOOoUAABZLBrsAAAAE.html
Vot eto Buran i Gagarin
www.buran.ru/images/jpg/bbur432.jpg |
|
No vypada to moc hezky. Co jsem pochopil, tak spojovaci prulez to ma vzadu a z boku jeste jedny dvere (ktary asi funguji jen na zemi). Manevrovaci trysky jsou v cumaku, snad se jim zarem nerozpusti pri sestupu (nebo je budou vymenovat?). Jinak zajimavy ze tvar a zp. pristani je shodne s NASA X- (nicnerikajici cislo), ktery mel byt zachranym clunem ISS. Zeby stafeta? Startovaci hmotnost 13t. Prumer cca 3.5, takze takovy prditko. Ani zadny okynko jsem nevidel  Vydrzi to letet 5 dni a rok zaparkovany. Tudiz je to presne ta zachranna kapsle pro ISS, ktera je zapotrebi. |
|
Ja sa prikláňam ku názoru že skôr X-38, návrh záchranného člna pre ISS vychádzal koncepčne-ako vztlakové teleso - z ruských pokusných zariadení BOR, na ktorých sa testovala techológia tepelného štítu pre Buran. Tie sa na rozdiel od X 38 dostali aj do kozmu.
Klipper asi tiež navezuje práve na tieto štúdie . Mimochodom sa mi zdá že celý tepelný štít je na jedno použitie , včetne manévrovacích motorov,. Znovupoužiteľná má byť len samotná kabína osádky.Pokrok je v doprave 6 členov posádky na orbitálnu stanicu a plnenie úlohy záchranného člna po dobu 1 rok. Nič viac, nič menej.Žiadne lety na mesiac a mars.Má to ale jednu výhodu- je to dosť realistické. Ak sa rusom podarí do veci vtiahnuť ESA ,môže byť použiteľný akurát včas pri ukončení programu STS. |
|
| A mimochodom -okienka sú tam asi 4 . Tie veklké dvere na boku sú asi len na makete .Podobné boli na moduloch trenažéra stanice MIR. |
|
