|
Tak jsme se konečně dočkali
Předpokládaný průběh letu :
T+0:00:00 - zážeh motoru Vulcain 1
T+0:00:07 - zážeh pomocných startovacích motorů
T+0:00:07,3 - vzlet rakety z vypouštěcí rampy ELA-3 v Kourou
T+0:00:13 - zahájení devatenácti sekundového manévru pro nastavení rakety do polohy průlet atmosférou
T+0:02:20 - oddělení vyhořelých pomocných motorů (později dopad do Atlantiku cca 66km od kosmodromu)
T+0:03:13 - odhození aerodynamického štítu ve výšce okolo 106 km
T+0:09:47 - vypnutí hlavního motoru Vulcain 1
T+0:09:53 - oddělení prvního stupně rakety (později dopad do Pacifiku)
T+1:07:00 - dosažení nejvyššího bodu balistické dráhy (3 828 km)
T+1:56:43 - zážeh horního stupně rakety ve výšce 652 km
T+2:05:06 - dosažení nejnižšího bodu dráhy ve výšce 225 km
T+2:13:51 - vypnutí motoru horního stupně ve výšce 1 097 km
T+2:15:05 - oddělení Rosetty od horního stupně rakety (10:32 SEČ)
|
|
První stupěň bez problému vykonal svůj úkol a bezpečně se oddělil od zbývající části
Další bodem plánu je dosažení nejvyššího bodu balistické dráhy - to má nastat v 9:24 SEČ ... |
|
Úspěšný start Ariane 5G+ !
V 10:32 SEČ se Rosetta oddělila od druhého stupně rakety a vydala se více než desetiletou cestu ke kometě 67/P Čurjumov-Gerasimenko |
|
Konečně, jenom mně štve ta doba letu. Nemohli vybrat nějakou bližší kometu ? Kdo má těch 10 let čekat.  |
|
| Doba letu je skutečně strašně dlouhá ale rozhodně nebyla zvolena pro něčí potěchu. Prodloužení mise zvyšuje riziko selhání techniky. Je třeba si ale uvědomit, že je třeba sladit zákony nebeské mechaniky, možnosti raketové techniky a cíl kterého je třeba dosáhnout. A tady bude ten největší problém. Není nic náročného vyslat sondu ke kometě, kolem které jenom proletí. To už se několikrát povedlo. Rosetta má ale za úkol vlastně dosáhnout stejné oběžné dráhy jako kometa Churyumov-Gerasimenko a dlouhou dobu letět ve formaci s ní. Že to není nic energeticky jednoduchého, svědčí to, že i když byla použita velice výkonná Ariane, počítá se ještě s několika gravitačními asistencemi u Země a Marsu. Kometa Ch-G byla vybrána na základě mnoha faktorů - dráha ve Sluneční soustavě, velikost, "opotřebovanost stářím" atp. Ke zkrácení letu nebo k letu k jinému cíli by mohlo dojít, kdyby se například použil některý z moderních způsobů pohonu - iontové motory... Tato varianta však nebyla v zadání projektu. |
|
Celkově bude mise velmi přínosná, neboť Rosetta přiletí ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko v době dlouho před průletem periheliem a kometa se tedy bude jevit jako "mrtvé těleso". Postupně bude při přibližování ke Slunci docházet k nárůstu aktivity kometárního jádra, a začne se formovat z dvoutřetin prachový ohon. To vše bude sledováno jak z orbitální sekce, tak i z přistávacího modulu => tyto údaje budou pro vědce velmi přínosné a poodhalí roušku tajemnosti, kterou jsou komety dosud zahaleny. Na vše si však budeme muset nějaký ten rok počkat, ale určitě to bude stát zato. Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko byla po zralé úvaze vybrána jako nový cíl mise Rosetta a v tomto ohledu provedly jak vědci, tak i technici družice (kteří upravili přistávací modul a změnili softwarové vybavení) vylmi dobrou práci. Přejme tedy misi Rosetta hodně štěstí na její dlouhé pouti.
Václavík Michal |
