|
citace:
Kdyby se kopie apolla postavila dnes, tak na mesici muzou pristat v pohode tri astronauti za mnohem min penez. Mars je ale jiny kafe, snad opravdu neexistuje racionalni duvod na Mars letet s lidmi.
Hranica po ktoru sme sa doteraz dostali je od roku 1969 na Mesiaci. Je v ludskej prirodzenosti chciet posunut tuto hranicu co najdalej.
Vacsina ludi si mysli, ze by sa mala posunut az na Mars. Mam vsak pocit, ze skok medzi vypravou na Mesiac a vypravou na Mars je prilis velky a kazdeho, kto si porovna naklady medzi tymito dvoma vypravami z toho rozboli hlava a straca potom o Mars zaujem. Skratka, myslim si, ze by sa v pilotovanej kozmonautike mal zvolit primerany, dosiahnutelny ciel, ktory by vsak bol vacsi nez Mesiac. Za takyto ciel povazujem oblet okolo Venuse.
Preto ma zaujala ta americka studia z roku 1967, ze chce ist na vec postupne, po poriadku a nie vydat sa na povrch Marsu hned pri prvej vyprave za Mesiac.
Mnohe veci, ktore by si oblet Venuse vyziadal su velmi podobne niektorym predoslym vesmirnym letom:
1. Ludia by to zvladli: Dlzka letu by bola podla americkej studie 1 rok - to sa da zvladnut, ruski kozmonauti stravili takuto dobu v zakladnom bloku Miru.
2. Zakladny blok Miru mal hmotnost 21 ton, mozeme ho povazovat za overenu variantu americkeho Mission Module. Jeho hmotnost je porovnatelna s hmotnostou LEM Apolla (15 ton)
3.Sustava Apollo CM + Apollo LEM, ktora letela k Mesiacu mala hmotnost asi 21 ton. Sustava Zakladny blok Mir + Apollo CM, pre oblet Venuse by mala hmotnost asi 27 ton.
4. Apollo si este k tomu muselo zobrat na Mesiac palivo, potrebne na zakotvenie na mesacnej orbite a potom na unik z nej. Oblet Venuse by to nepotreboval.
5. Cely oblet Venuse by potreboval len niekolko kratkych korekcnych manevrov (Sonda Cassini, s hmotnostou asi 6 ton ich potrebovala 11). Podstatna cast celej cesty Zem - Venusa - Zem by sa vykonala bez spustenych motorov, len pomocou nebeskej mechaniky a tak aj pravdepodobnost, ze by sa vyskytla nejaka porucha by bola asi porovnatelna s pravdepodobnostou vykytu poruchy na Mire v prvych rokoch jeho existencie na obeznej drahe Zeme.
6. Pristatie na Zem po navrate od Venuse by sa uskutocnilo v Apolle CM, Zakladny modul Miru by sa predtym od neho odpojil - analogia s pristavanim Apolla po navrate od Mesiaca.
To co som tu napisal, su len hrube prirovnania, ich cielom je ukazat, ze k zahajeniu opravdivych medziplanetarnych letov by sme nemuseli mat az tak daleko, keby sa vhodne skombinovalo to, co tu uz pri roznych doterajsich letoch bolo.
Myslim si, ze pre taku Cinu by mohol byt v buducnosti oblet Venuse idealnym, dosiahnutelnym cielom, ktorym by ziskala obrovsku medialnu prestiz (pocas 6 mesiacov letu k Venusi, by kazdu hodinu, minutu a sekundu ich kozmonauti lamali svetovy rekord vo vzdialenosti od Zeme) a stala sa kozmickou supervelmocou cislo 1. |
|
| Sorry ale tohle nikoho moc nevzrusi. Co smysluplneho by ti kosmonati behem letu delali? To by mohla udelat opravdu jedine Cina. Za ty penize by mohlo byt nekolik desitek sond Casini. Nebo zakladna na Mesici, coz je opravdu mnohem smysluplnejsi. I takova ISS by zakladnou na Mesici ziskala na smyslu. A pokud si myslel kam dale az bude zakladna na Mesici (cca za 20-30 let), tak mnohem lepsi cil nez Venuse a pristani na Marsu by mozna pro lidi, vedu i prumysl bylo pristani na nejakem asteroidu(ech). Minimalne by to bylo jednodussi. |
| 27.11.2004 - 10:58 - Anonym | |
|
| Myslím, že důležitější, než dosáhnout nějakou planetu vnitřní soustavy je důležitější, aby mělo lidstvo k dispozici mnohonásobně použitelnou kosmickou loď. S vlastním zdrojem energie. S natolik silnými motory, aby bylo možné kdykoliv udělat otočku o 180 a domů. Tak velkou, aby na ní šlo umístit zařízení se simulací gravitace a nezabíralo to půlku lodi. Tak velkou, že bude mít protiradiační štít případně nějaký ty plasmový blbosti co se teprve zkoumaj(to by mohlo pochytat i neutrony;-) Tak velkou, aby na ni bylo možno umístit výkonější CPU než 486ky. A seděla by na GEO nebo výše. To by měl být cíl lidí(což je asi i cíl rusů) a ne roku 203x dolítnout "Apollem 2" na mars a možná se i vrátit a konec. A že technologie na realizaci existují, je snad jasné všem. A prachy do toho vložené by o moc program apollo nepřesáhli. |
|
| No ta Cina se nam nejak aktivizuje. Kdyz jsem se dival na aktuality na tomhle serveru co se stalo, tak tam tech Cinanu bylo nejak hodne. To jsem zvedav co z toho nakonec bude. Maji spoustu reci o Mesici tak uvidime. |
| 27.11.2004 - 17:12 - Anonym | |
|
citace:
Sorry ale tohle nikoho moc nevzrusi.
Ludi obycajne vzrusuju nove veci, a toto by bolo na rozdiel od rutinnych operacii na obeznej drahe Zeme (ktorych vyznam nespochybnujem) nieco nove. Takisto si myslim, ze pripadny oblet Venuse Cinanmi by bol dobrou rozbuskou dalsich vesmirnych zavodov - s USA o Mars. Iste by to len urychlilo vyvoj novych technologii (Neviem si dobre predstavit vypravu stylu Apollo na povrch Marsu a spet).
citace:
Co smysluplneho by ti kosmonati behem letu delali? To by mohla udelat opravdu jedine Cina.
Mohli by si napr. precitat vsetky Maove spisy.  |
|
| Zabudol som sa v predoslom prispevku podpisat. |
| 28.11.2004 - 00:15 - Patek | |
|
| Zapomínáte,že v případě pilotované mise k Venuši musí mít posádka vždy možnost se vrátit na Zem,a to pomocí nebeské mechaniky a motorů lodě.Jestliže se nějakým způsobem nepovede navedení na dráhu k Venuši,musíme zajistit posádce návrat na planetu Zem v reálních termínech.Jinak je projekt neuskutečnitelný.Tak,že těch 27 tun je nereálných.Dále se musí připočítat hmotnost potravin a vody(na Mir byly dopravovány Progressy). |
|
| Vratme se k tematu. Okolnosti zruseni programu Apollo zrejme pretrvavaji porad. Nestaci jen vyhlasit vracime se na Mesic, letime na Mars nebo k Venusi. Velke kosmicke akce se tykaji celych statu nebo cele planety. To musi byt vseobecne nadseni. To v dohledne dobe nehrozi. Naopak nejake soutezeni v pripade stanice na Mesici by bylo mozno oCekavat vzhledem k dostupnosti pro Cinany, Evropu, Rusy, Americany i soukromy sektor. To jsou vsak za momentalniho stavu plany na desetileti. Podle mojeho soukromeho nazoru k opravdovemu kosmickemu veku dojde az nasledkem upadku zivotnich podminek na Zemi. Kdy to nastane at si kazdy domysli sam. Ja doufam ze se toho nedoziju, takze si budu v klidu uzivat obrazky z automatickych sond. |
|
citace:
Takisto si myslim, ze pripadny oblet Venuse Cinanmi by bol dobrou rozbuskou dalsich vesmirnych zavodov - s USA o Mars. Iste by to len urychlilo vyvoj novych technologii (Neviem si dobre predstavit vypravu stylu Apollo na povrch Marsu a spet).citace:
Pozítří, 2.12.2004, se má ve Washingtonu uskutečnit setkání ředitelů kosmických agentur USA (Sean O'Keefe) a Číny (Laiyan Sun). Podle mínění analytiků bude jedním z témat rozhovoru i posouzení možné účasti Číny na americkém programu obnovení letů na Měsíc a případné budoucí expedice na Mars.
Vaší poslední větě jsem neporozuměl. Před Apollem 11 letělo k Měsíci Apollo 8 a 10. |
| 30.11.2004 - 15:38 - Ervé | |
|
Vzhledem k pomalosti Číňanů při vypouštění pilotovaných misí bych řekl, že než poletí Číňan kolem Venuše, budu v důchodu (za 35 let).
Takže na tohle bych se moc netěšil. Peníze budou muset Číňané spíš vrazit do rozvoje venkova, jinak tam za deset let mají občanskou válku. |
| 30.11.2004 - 18:00 - Vítězslav Novák | |
|
"Jestliže se nějakým způsobem nepovede navedení na dráhu k Venuši,musíme zajistit posádce návrat na planetu Zem v reálních termínech."
Tak tohle prostě nelze pomocí nebeské mechaniky zaručit. Tam nejde o nějaké 180° a letí se zpátky - to prostě nejde. Takže pokud si nepočkáme na nějaké supernové pohony - hádal bych to na štěpný reaktor - bude to velmi riskantní let s tím, že podělat se nic důležitého nesmí. To znamená, že to musí být ďábelsky otestované, dvojené, ztrojené a stejně to bude risk. Let na Měsíc byl risk. Každý start je risk.
Kdosi mi tady připomínal Kolumba... No jo, jenže o jeho cestě 1) rozhodla svrchovaná a absolutistická Jejich Katolická Veličenstva bez ohledu na veřejné mínění 2) investovala do toho 3 rozeschlé kocábky, jednoho blázna - dobrovolníka a několik desítek nepotřebných vyvrhelů a 3) očekávala obrovský a bezprostřední zisk z "Indií".
Let na Mars (a na Měsíc koneckonců taky) je přesně v opačné situaci. Do čeho se bude investovat, do toho kecá kdekdo, pokud se nevykašle na volby, jak je česká zvyklost, cena by byla obrovská a zisk velmi sporný, až jistě žádný.
Jedině snad obětovat pár cvoků by zase tak moc nebolelo. |
| 30.11.2004 - 18:18 - Vítězslav Novák | |
|
Podle http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=11111 se zdá, že Američani se rozhodli pomocí Číňanů tlačit na Rusy kvůli Sojuzům. Edwin Aldrin prý prohlásil, že by se jako záchranná loď mohly kromě Sojuzů použít i Šenčžou. No - já bych se snažil v případě potřeby dostat spíš do desítkami letů prověřeného Sojuzu, než do Šenčžou, která letěla zatím s člověkem jen jednou.
Dále mají údajně požádat Čínu, aby "okazala davlenije", tedy "uskutečnila tlak" na Rusko kvůli smlouvám o dalším použití Sojuzů. Rusové se totiž začali (IMHO konečně) cukat a přestalo je bavit dělat zadarmo "kosmičeskogo izvozčika", tedy kočího. jiná záchranná loď je v nedohlednu, bez ní to nerisknou ani Rusové a jak bude se Shuttly, těžko říct. Zatím prý v květnu...
Podle mě je to spíš dost zoufalý pokus o tlak na dnes monopolního dopravce. |
|
citace:
citace:
Takisto si myslim, ze pripadny oblet Venuse Cinanmi by bol dobrou rozbuskou dalsich vesmirnych zavodov - s USA o Mars. Iste by to len urychlilo vyvoj novych technologii (Neviem si dobre predstavit vypravu stylu Apollo na povrch Marsu a spet).citace:
Pozítří, 2.12.2004, se má ve Washingtonu uskutečnit setkání ředitelů kosmických agentur USA (Sean O'Keefe) a Číny (Laiyan Sun). Podle mínění analytiků bude jedním z témat rozhovoru i posouzení možné účasti Číny na americkém programu obnovení letů na Měsíc a případné budoucí expedice na Mars.
Vaší poslední větě jsem neporozuměl. Před Apollem 11 letělo k Měsíci Apollo 8 a 10.
Myslel som to tak, že ročný oblet Venuše by sa dal uskutočniť aj klasickým spôsobom - krátkymi zážehmi chemických motorov + nebeskou mechanikou, tak ako letelo aj Apollo. Let k Marsu, pobyt na ňom a návrat z neho by však týmto spôsobom trval minimálne 2 roky, čo je už príliš dlhá doba (beztiažový stav). Nové technológie by mohli tieto problémy vyriešiť.
Nové technológie = iontové motory, ktoré urýchlia let Zem - Mars zo 6 na 3 mesiace a kozmická loď, "aby na ní šlo umístit zařízení se simulací gravitace a nezabíralo to půlku lodi...". |
| 30.11.2004 - 22:13 - Anonym | |
|
| No ta čínská rachotina je pokuď vím docela dobře okopírovaný Sojuz, takže by snad mohla být docela dobrá;-) |
|
citace:
Myslel som to tak, že ročný oblet Venuše by sa dal uskutočniť aj klasickým spôsobom - krátkymi zážehmi chemických motorov + nebeskou mechanikou, tak ako letelo aj Apollo. Let k Marsu, pobyt na ňom a návrat z neho by však týmto spôsobom trval minimálne 2 roky, čo je už príliš dlhá doba (beztiažový stav).
Vzhledem k eliptické dráze Marsu jsou vzdálenosti od Země při jednotlivých přiblíženích, opakujících se přibližně každých 26 měsíců, různé. Blízká přiblížení na cca 55 miliónů kilometrů, tedy prakticky shodná jako nejbližší vzdálenost od Venuše, se opakují přibližně každých 15 roků (2003, 2018, 2033). Na rozdíl od letu k Venuši (tj. směrem ke Slunci) by však nebyla nutná tak masivní protiradiační ochrana lodi. Pokud tedy uvažujete o průletu kolem Venuše za účelem testů technologií, není vhodnější průlet kolem Marsu či nějakého asteroidu během jeho přiblížení k Zemi? http://neo.jpl.nasa.gov/orbits
citace:
Tak tohle prostě nelze pomocí nebeské mechaniky zaručit. Tam nejde o nějaké 180° a letí se zpátky - to prostě nejde.
V nedávno vysílaném filmu Apollo 13 byla vidět debata v řídícím středisku o dvou variantách návratu směrem k Zemi. Varianta zážehu motoru servisního modulu Apolla, díky kterému by byla loď okamžitě navedena na návratovou dráhu k Zemi (otočka o 180°) byla zavrhnuta pouze z důvodu obav, že motor byl explozí poškozen. Proto byla přijata trajektorie průletu kolem Měsíce a volného návratu (což znamenalo delší let a problémy s el.energií). K té otočce by bylo použito palivo, původně plánované pro navedení celé lodi na orbit Měsíce a pro následný návrat CM+SM k Zemi. |
|
O tomto víkendu měl ve Valmezu Tomáš Přibyl přednášku "Projekt Apollo : Nerealizované lety" a ukazoval tam spoustu různých návrhu NASA z 60. a 70. let, jak si tam představovali vývoj dalších pilotovaných letů, postavených hlavně na hadrwaru Apolla.
Část z nich vypadala nerealisticky, ale jiné by se daly realizovat celkem rychle a levně. Vůbec bych se proto nedivil, pokud se některých z těch reálnějších návrhů v blízké budoucnosti objevil v rámci obnovy letů na Měsíc a dále pomocí CEVu. Podle Tomáše by se tyto informace mohly v nějaké dohledné době objevit i v Letectví ...
V pilotovaném obletu Venuše (nebo několikadenní/týdenní průzkum z oběžné dráhy) nevidím žádný dostačují přínos (vědecký, technický, ...) pro realizaci této mise. Na oběžné dráze se pro dálkový průzkum lépe uplatní sondy.
Jinou věcí je případný pilotovaný oblet Marsu - tam by totiž zřejmě šlo (kromě vědeckého průzkumu) hlavně o otestování techniky pro pozdější přistání na povrchu (+ další argumenty J.Hoška) - na což se u Venuše asi ještě dlouho nebude ani pomýšlet.
|
| 01.12.2004 - 16:00 - Vítězslav Novák | |
|
Takhle z hlavy si nepamatuju parametry dráhy A13 ani misto, kde k tomu maléru došlo, takže jen kvalitativně - let k Měsíci trvá/al cca 3 dny, zpátky taky. Takže vzdálenost od Země je nulanulanic a snížit apogeum by (určitě dokud se loď pohybovala v poli Země a více-méně kepplerovsky) neměl být problém. Ovšem co uděláte, když budete na cestě k Marsu takových 100 dní a najednou se budete potřebovat vrátit? Odhaduju, že doba návratu bude řádově stejná. Žádný o 180° a mažeme zpátky. A to nemluvím o uskutečnitelnosti manévru, aby se loď dostala nejen do blízkosti oběžné dráhy Země, ale i Země samotné.
Já vím - je to plácání, bez výpočtů naprosté. Ale obávám se, že stejně jako jsou startovní okna pro cestu Země-Mars a určitě i Mars-Země (i když to zatím nikdo nedělal), budou i "návratová okna" z různých míst dráhy. zatím každý manévr bude krátký let "pod ťagoj" a úprava trajektorie - pak dlouhý let po části elipsy - možná další krátký zážeh motorů pro korekci - a zase flákání podle Newtona. Tah minuty, desítky minut, let dny, spíš desítky a stovky dnů.
Kdepak - s nějakým neplánovaným návratem se počítat nedá. Při současné - a ještě dlouho i budoucí - technice ne. Bude čekání na startovní okno, let, něco u Marsu a čekání na návratové okno a zase dlouhý let. Buď se let dokončí - i s nějakými problémy, nebo budou problémy takové, že se to zpátky stejně nestihne. V kosmu se umírá rychle - vzpomeňte na Dobrovolského, Volkova a Pacajeva. Řádově desítky sekund. Málo desítek sekund...
Z důvodu dlouhé cesty mi nepřipadá jako rozumné začít jen obletem Marsu bez přistání. Schopnost lodi/í manévrovat se musí ověřit tady na zadním dvorku, u Země, případně Měsíce. A protože to nepotrvá řádově dny, jako měsíční expedice, ale stovky dní, budou ty testy muset být podobně řádově tvrdší. Nebeskou mechaniku spočítat umíme, takže vlastně není co ověřovat. A8 ověřovala letem kolem Měsíce, že se to dá udělat, že to Apollo zvládne. A nebýt nebezpečí, že Sověti to stihnou dřív (dnes víme, že to nehrozilo, ale to víme dnes) testů by bylo podstatně víc.
A Venuše? Tam přichází v úvahu JENOM oblet, případně energeticky hodně náročné zaparkování na orbitě, zkoumání a start zpátky. Nic, co by stejně dobře nezvládla flotila automatů. A místo jedné lidské posádky by těch automatů mohla být skutečně flotila - žádné jídlo, žádná voda, žádný kyslík. A taky žádný návrat, takže mnohem míň paliva. |
|
Myslim, ze pan Novak ma pravdu.
Mozna bysme se ale mohli bavit o celkove koncepci letu.
Hodne se mi libi treba napad, ze prisitavaci modul, pohonne hmoty pro let zpet, vedecke vybaveni etc. by se mohlo poslat napred bez lidi, cili cesta by pak mohla byt daleko pomalejsi a mohli by byt menis naklady na bezpecnost.
Kosmonauti by pak mohli dorazit v mensim, rychlejsim, bezpecnejsim a levnejsim plavidle. A pro navrat by jen precerpali pohonne hmoty. Pokud by se s pomalou lodi neco stalo, kosmonauti proste zustanou doma.
S touhle ideou si rad hraju: dalo by se treba dopredu poslat daleko vetsi mnozstvi potravin a daleko pohodlnejsi obytny modul, aby, pokud by se neco porouchalo, kosmonauti v klidu mohli pockat na dalsi lod.
Nebo, pokud se bude litat castejc, se mohla napred poslat rovnou 1 kosmicka lod navic, ktera by byla proste pro vsechny expedice zalozni. |
|
citace:
snížit apogeum by (určitě dokud se loď pohybovala v poli Země a více-méně kepplerovsky) neměl být problém. Ovšem co uděláte, když budete na cestě k Marsu takových 100 dní a najednou se budete potřebovat vrátit? Odhaduju, že doba návratu bude řádově stejná. Žádný o 180° a mažeme zpátky. A to nemluvím o uskutečnitelnosti manévru, aby se loď dostala nejen do blízkosti oběžné dráhy Země, ale i Země samotné.
Představuji si to tak, že loď je na své vlastní oběžné dráze kolem Slunce, takže jde o snížení apohelia (obdoba toho zvažovaného manévru Apolla 13). Ale samozřejmě si velice uvědomuji ten problém, který jste popsal v poslední větě (aby se loď dostala nejen do blízkosti oběžné dráhy Země, ale i Země samotné). Loď, letící k Marsu, má přirozeně delší dobu oběhu kolem Slunce, než jakou má Země, takže pokud chce Zemi dohonit, musí snížit perihelium a dohánět Zemi ve směru od Venuše.
Při klasickém dvouročním letu k Marsu a zpět se čeká na to, až Země udělá o jeden oběh kolem Slunce víc než loď (čekání na další opozici obou planet).
Tím jsem narazil na problém, že asi nelze uskutečnit průlet kolem Marsu a návrat na Zemi za 12 měsíců bez nutnosti snížení perihelia při návratu na Zemi až na úroveň Venuše. |
|
citace:
Ale to je přece výrazný rozdíl. Mít teorii ale přijímat důkazy, které ji třebas radiálně popravují je základ vědeckého myšlení. Pravým opakem v víra v teorii a odmítat jakékoliv důkazy, které by ji vyvrátili. Z vašeho příkladu je jen zřejmé že prvenství v vynálezu či objevu může být zmotané, což co projevuje v mnoha oblastech např. bezdrátová komunikace - Marconni x Popov, či objev krevních skupin - Landsteiner x Jánský.
S tím vědeckým přístupem nelze než souhlasit, jenže je tu ještě jiná věc. Naprosto nekriticky přijímáme výmluvy, které nám noviny nabízejí, ale přiznejme si to:
Nikdo z nás skutečný důvod ukončení lunárních misí nezná.
Nikdo nám ho totiž neřekl.
Tohle je víc než pořádná díra ve všech lunárních výkladech, včetně těch oficiálních. Absence rozumného vysvětlení samozřejmě vede lidi k tomu, že věří čemukoli. Třeba nepřistání na Měsíci, nebo Zakázané zóně. |
|
citace:
S tím vědeckým přístupem nelze než souhlasit, jenže je tu ještě jiná věc. Naprosto nekriticky přijímáme výmluvy, které nám noviny nabízejí, ale přiznejme si to:
Nikdo z nás skutečný důvod ukončení lunárních misí nezná.
Nikdo nám ho totiž neřekl.
Tohle je víc než pořádná díra ve všech lunárních výkladech, včetně těch oficiálních. Absence rozumného vysvětlení samozřejmě vede lidi k tomu, že věří čemukoli. Třeba nepřistání na Měsíci, nebo Zakázané zóně.
Ale jakto, že neřekl? Vždyť to bylo zřejmé, peníze. Kennedy se nažral a peníze se hodí i jinde. |
|
| Ano to je nejčastější a nejméně rozumná výmluva. |
|
citace:
Ano to je nejčastější a nejméně rozumná výmluva.
Naopak za vším je třeba vidět peníze.
To, že se vám to nelíbí ještě neznamená, že tomu tak není. |
|
citace:
Naopak za vším je třeba vidět peníze.
To, že se vám to nelíbí ještě neznamená, že tomu tak není.
Peníze jsou prostředek k něčemu - proto je hromadíme, abychom je k něčemu využili a tím zhodnotili. Samy o sobě žádnou cenu nemají, je to jen zástupná hodnota. Ale jestli se vám nelíbí tohle vysvětlení tak to zkusím jinak. Rakety Saturn V pro expedice Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 byly postavené. Lodě i lunární moduly byly vyrobené. Posádky byly vycvičené. Takže kolik se skutečně ušetřilo jejich zrušením? Jasně něco ano, ale zdaleka ne tolik. Spousta toho všeho už byla totiž zaplacená. Ono to opravdu nedává moc smysl. |
|
citace:
citace:
Naopak za vším je třeba vidět peníze.
To, že se vám to nelíbí ještě neznamená, že tomu tak není.
Peníze jsou prostředek k něčemu - proto je hromadíme, abychom je k něčemu využili a tím zhodnotili. Samy o sobě žádnou cenu nemají, je to jen zástupná hodnota. Ale jestli se vám nelíbí tohle vysvětlení tak to zkusím jinak. Rakety Saturn V pro expedice Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 byly postavené. Lodě i lunární moduly byly vyrobené. Posádky byly vycvičené. Takže kolik se skutečně ušetřilo jejich zrušením? Jasně něco ano, ale zdaleka ne tolik. Spousta toho všeho už byla totiž zaplacená. Ono to opravdu nedává moc smysl.
Zruseni poslednich misi bylo podle mne hlavne politicka zalezitost - volici proste jiz nehodlali dale vyhazovat tak strasne sumy penez podle nich doslova oknem - vedecky prinos je nezajimal ani jim ho zrejme nikdo poradne nevysvetil - a to ze zrusenim misi se tolik neusetri jim nikdo nerekl a zrejme by je to ani nezajimalo - proste jiz na to nehodlali dat ani dolar a jejich zastavenim se proste neco usetrilo.
Zajem o mise na Mesic u verejnosti skoncil co vim jiz behem 3 vyprava k nemu. |
| 16.6.2008 - 14:14 - Tlama | |
|
...Zajem o mise na Mesic u verejnosti skoncil co vim jiz behem 3 vyprava k nemu.
Jojo, taky jsem někde četl, jak klesala sledovanost v TV, i když to moc nechápu, když si vezmu, jak hltám každý start a přistání raketoplánu a všech dalších dopravních prostředků, ať už s lidmi nebo bez nich. Ale asi to bude tím, že mě říkají hvězdárenskej... (a to už tam osm let nebydlím :-) ) |
|
Zkrácení rozpočtu NASA znamenalo, že se buď bude létat na Měsíc, nebo se vyvine raketoplán. Kongres a NASA se rozhodli pro STS, takže bylo jasné, že na Měsíci nebude v dohledné době stanice ani složitější výpravy, tím pádem Apollo 18-20 nepřinesou nijak výrazný užitek, který ospravedlní riziko letu (které bylo i přes úpravy po Apollu 13 pořád velké). Potom už začalo handrkování o jednotlivé mise, snaha snížit riziko neúspěchu tím, že se nepoletí (opakuje se teď u STS), navíc se objevila potřeba vypustit stanici Skylab jako Apollo Aplication a odpověď na Saljut. Počítalo se se zálohou pro případ neúspěchu Saturnu 5, takže potřebovali dva - 1. letěl, 2. byl v záloze, 3 Saturny 1B s kabinami pro tři posádky (+ 4. jako záloha) a začalo se mluvit o letu Apollo-Sojuz. Pokud by letěli Apolla 18-20, musela by NASA pro Skylab a Sojuz-Apollo pokračovat v Apollu a odložit STS, nebo Skylab a ASTP zrušit. My teď víme, že STS nebyl tak úspěšný, jak se plánovalo, ale tehdy to smysl mělo. Osobně jsem rád, že zrušili Apollo 18-20 a letěl se místo toho Skylab.
-----------------------------------------
Naopak za vším je třeba vidět peníze.
To, že se vám to nelíbí ještě neznamená, že tomu tak není.
---------------------------------------------------------------------
Peníze jsou prostředek k něčemu - proto je hromadíme, abychom je k něčemu využili a tím zhodnotili. Samy o sobě žádnou cenu nemají, je to jen zástupná hodnota. Ale jestli se vám nelíbí tohle vysvětlení tak to zkusím jinak. Rakety Saturn V pro expedice Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 byly postavené. Lodě i lunární moduly byly vyrobené. Posádky byly vycvičené. Takže kolik se skutečně ušetřilo jejich zrušením? Jasně něco ano, ale zdaleka ne tolik. Spousta toho všeho už byla totiž zaplacená. Ono to opravdu nedává moc smysl.
|
|
| Klesající zájem - bla bla bla - spočítejte si mise Apollo najděte si, kdy došlo k těm škrtům a podívejte se na sledovanost. Jsou to kydy! Nehledě na to, jak by asi skončila kosmonautika, kdyby se spoléhla na veřejné mínění pokaždé když se něco na výpravách nepovedlo - hned byly všude názory, že se to vůbec nemělo dělat. Tohle přece není ani trochu seriózní tvrzení. |
|
citace:
...Zajem o mise na Mesic u verejnosti skoncil co vim jiz behem 3 vyprava k nemu.
Jojo, taky jsem někde četl, jak klesala sledovanost v TV, i když to moc nechápu, když si vezmu, jak hltám každý start a přistání raketoplánu a všech dalších dopravních prostředků, ať už s lidmi nebo bez nich. Ale asi to bude tím, že mě říkají hvězdárenskej... (a to už tam osm let nebydlím :-) )
Ono v té době přece jen nebylo jednoduché zprostředkovat pěkné záběry z Měsíce. Apollo 11 pomaloběžně a černobíle vypadalo jak vypadalo, a když si Apollo 12 vzalo normální barevnou kameru NTSC, tak zamířili na odraz Slunce a bylo po kameře, takže taky nic extra na koukání. Pak zase Apollo 13, ani na Měsíci nebylo a koukat na "estrádku" pár chlapů zavřených v konzervě ... no reality show ještě nezačaly svou vlnu. I dneska spíše láká start, přistání, výstup do kosmu. |
|
citace:
citace:
Naopak za vším je třeba vidět peníze.
To, že se vám to nelíbí ještě neznamená, že tomu tak není.
Peníze jsou prostředek k něčemu - proto je hromadíme, abychom je k něčemu využili a tím zhodnotili. Samy o sobě žádnou cenu nemají, je to jen zástupná hodnota. Ale jestli se vám nelíbí tohle vysvětlení tak to zkusím jinak. Rakety Saturn V pro expedice Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 byly postavené. Lodě i lunární moduly byly vyrobené. Posádky byly vycvičené. Takže kolik se skutečně ušetřilo jejich zrušením? Jasně něco ano, ale zdaleka ne tolik. Spousta toho všeho už byla totiž zaplacená. Ono to opravdu nedává moc smysl.
Rakety byly postavené, neboť se prostě na začátku jich vyrobilo 15, podobně lodě, které však nebyly dokončeny. A pak tu byla idea programu Space Shuttle - 100x levnější doprava na oběžnou dráhu. To je známý ekonomický fenomén "cena příležitosti" (Opportunity Cost), která říká, že je třeba za ušetřené počítat nejen peníze, které vůbec nevynaložíte, ale i ty, které může použít na něco jiného, a přinese to lepší zhodnocení investice. V tomto případě to byl právě projekt Space Shuttle a orbitální stanice, od kterých se očekávalo celkové zlevnění letů. viz třeba článek oznamující rušení letů z L+K
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/lkc.htm právě v souvislosti s rozpočtem na fiskální rok 1971 a požadavky na pokračování nových projeků. |
|
