Myslím že větší význam má jednak Bushova vodíková iniciativa, jednak politická nestabilita, která nahrává odklonu od ropy. Evropská unie chystá fůzní zdroj, nevíte někdo jak program pokračuje dál ? Němci zdokonalují vodíkové články pro ponorky, levné a lehké baterie vyvíjí výrobci mobilů i vojáci. Naštěstí postupně opadá hysterie z jaderné energie. Chce to investovat do zvýšení účinnosti jaderných elektráren, pokud vím, tak převod uvolněné energie (teplo) na elektřinu je jen kolem 25 %, u moderních nejaderných elektráren je to kolem 50%.
02.9.2004 - 10:17 - Vítězslav Novák
Bohužel vím. Poslední zpráva je taková, že USA (je to velmi mezinárodní iniciativa, vč. Ruska a Číny) zablokovaly stavbu ITERu ve francouzském Cadarache a podporují Japonsko. "Přece to nenecháme těm žabožrotům, co ani nešli do Iráku!". Zatím poslední zvěst je z června, kde se dohodli, že se (zatím) nedohodli.
Pokud dostanou rozum a ITER se postaví víceméně dle plánu a nedojde k dalším zdržením, počítá se s první komerční fúzní elektrárnou někdy k roku 2050.
S účinností přeměny v nejaderných tepelných elektrárnách kolem 50% mi to nějak nesedí. Rozdíl je vlastně jen v teplotě vstupující páry, která je u VVER nižší než v kotli uhelky. Na takový rozdíl mi to skutečně nevychází, ale můžu se mýlit, není to můj obor.
Osobně bych viděl velké možnosti ve zlepšeném využívání jaderného "paliva", vždyť dneska využívané řetězová reakce je naprosto primitivní a využije jednotky procent U235. Přepracování, transmutery, to je IMHO nadějná cesta. Mimo jiné i proto, že z nebezpečného "odpadu" dělá surovinu.
Osobně bych viděl velké možnosti ve zlepšeném využívání jaderného "paliva", vždyť dneska využívané řetězová reakce je naprosto primitivní a využije jednotky procent U235. Přepracování, transmutery, to je IMHO nadějná cesta. Mimo jiné i proto, že z nebezpečného "odpadu" dělá surovinu.
Ale vždyť se s tím počítá. Zatím však je několikařádově výhodnější spalovat nové palivo než ho přepracovávat. Protože celosvětově je vyhořelého paliva nedostatek, tak se skladuje a případně se pro něj budou budovat úložiště - přesněji by se však mělo říkat skladiště - protože většina materiálu (protože se v podstatě nejedná o odpad) se dá přepracovat na znovupoužitelné palivo pro současné elektrárny (jinak se dá všechno použít ale to se už bavíme o termonukleárních reakcích, což je poněkud jiné kafe)
02.9.2004 - 15:13 - Vítězslav Novák
Několikařádově ne. Několikrát. Ale těžitelná ložiska uranu se časem vyčerpají a přepracování je skutečně slibná cesta jak dostupný uran využít řádově líp. Ten z "odpadu" bude dokonce velmi dostupný. Pokud si ho nezabetonujeme v nějakém úložišti, což zatím rozhodně nehrozí.
Já netvrdím, že vymejšlím nějaké novinky. Já vůbec nic nevymejšlím.
citace:Několikařádově ne. Několikrát. Ale těžitelná ložiska uranu se časem vyčerpají a přepracování je skutečně slibná cesta jak dostupný uran využít řádově líp. Ten z "odpadu" bude dokonce velmi dostupný. Pokud si ho nezabetonujeme v nějakém úložišti, což zatím rozhodně nehrozí.
Já netvrdím, že vymejšlím nějaké novinky. Já vůbec nic nevymejšlím.
Ohledně přepracování - v dnešních cenách je cena o cca 10% vyšší, než výstavba a ukládání do úložiště. Cena výstavby úložiště například v USA se počítá na 2 miliardy dolarů. Cena 1 kg obohaceného uranu je nyní kolem 20 USD. Roční spotřeba Dukovan činní 660 tun. Tak proto několikařádově.
U jaderneho pohonu je treba si uvedomit, ze v soucasnych koncepcich /pokud vim/ unika pracovni latka /radioaktivni/ ven soucasne s reaktivnimi latkou /muj termin, nevim jak se to rekne odborne/, coz jednak snizuje jeho ucinnost, jednak je opravdu nebezpecne pro okolni prostredi. Sice se snad se podari vymyslet neco dokonalejsiho,nicmene v tomhle bych mozna zelenym i ustoupil a jaderny pohon pouzival jen mimo Planetu, prece jen, vsechno, co se pohybuje vypada nebezpecneji a skutecne nebezpecnejsi je. Jako priznivec jadra budu uplne spokojen, kdyz se prestane omezovat vystavba jadernych elektraren.
......
S jaderným pohonem v atmosféře se počítalo vážně snad jen v padesátých letech. V šedesátých všechny tyhle projekty postupně umřely, tedy až na nějaké armádní pokusy ale to sem tak docela nepatří. Civilně byly jaderné motory vyvíjeny vždycky pro meziplanetární lety. Nicméně dneska jsou už pro tenhle účel na lepší úrovni některé jiné motory. Takže skutečných atomových raketových motorů se asi už nedočkáme, ale reaktory se samozřejmě používat budou jako zdroje proudu. Jak RTG tak opravdové jaderné reaktory s tyčemi nebo granulemi. Já v pozemských podmínkách takový nadšenec pro jádro zase nejsem, ale pro lunární základnu nebo meziplanetární loď je to ideální řešení.
citace:Při mých úvahách se někdy dostavám k podivným závěrům a tak se chci zeptat i ostatních.
Jaký je váš názor na možnost osídlení sluneční soustavy? Dokázali by to lidé, nemyslím ale za sto či tisíc let, ale třeba za pár desetiletí.
Dokázali by se sjednotit a jít do toho?
Už to několikrát udělali, jen to nedotáhli do konce. Poprvé se o tom mluvilo vážně někdy v roce 29. Těch osidlovacích projektů i projektů lodí jsou desítky, možná stovky. Jde ale o to, že se vždycky musí nakumulovat nějaký kapitál, aby se to dalo uskutečnit. A že to není málo tu ví každý. Kdyby pokračoval vývoj takovou rychlostí jako mezi lety 54 až 64 mohla věda něco takového umožňovat už někdy v devadesátých letech. Jenže to měl zrovna svět úplně jiné starosti. Jinak by se ale lidi nadšení pro kolonizaci určitě našli.
citace:Při mých úvahách se někdy dostavám k podivným závěrům a tak se chci zeptat i ostatních.
Jaký je váš názor na možnost osídlení sluneční soustavy? Dokázali by to lidé, nemyslím ale za sto či tisíc let, ale třeba za pár desetiletí.
Dokázali by se sjednotit a jít do toho?
Myslím, že problém osídlení nespočívá v tom, jestli banda nadšenců po šichtě správce sítě nebo leteckého dispečera má chuť něco osidlovat. Kdyby dejme tomu ta parta byla Bill Gates, klan Rotchildů atp. tak by možná lecčehos dosáhli, ale osídlení vesmíru by asi nebylo o moc větší, než je nyní. Nyní totiž vesmír vlastně osídlený máme. ISS má stálou lidskou posádku – vesmír tedy osídlen je.
Na ISS by se vešlo i o dost víc osídlenců, ale nejsou tam. Osídlení vždy spočívalo v tom, že někam přišli lidé a uživili se tam – např. zemědělstvím na místní půdě, rýžování zlata z místních nalezišť, lovem kožešin ve zdejších lesích. I kosmonauti se nějak živí – hlavně údržbou systémů, které provádí nějakou výzkumnou činnost. Produkují zde určité informace. Je jich tam tak málo, protože pro větší počet jich kromě občasných montážních prací není tolik zapotřebí. Kolik vesmír vyprodukuje stálých pracovních příležitostí při současných cenách pracovní síly – hlavně co se týče dopravy do kosmu a podpory života v kosmu? Podle toho, kolik takových pracovních příležitostí je, podle toho má rozsah osídlení vesmíru. Bude-li do vesmíru levná doprava a levné bydlení, bude tam víc příležitostí uživit se, a budou-li programy výzkumu pro vesmír, které jsou schopné konkurovat výnosnostní pozemským výzkumům, bude větší poptávka po osídlencích, kteří tyto programy obslouží. Osídlení je vždy spjato s příležitostí uživit se.
Jakým asi zázrakem by mohla vzniknout rozsáhlá investiční činnost, která by dala možnost uživit se ve vesmíru třeba tolika lidem, kolik jich dnes pracuje na mořských ropných plošinách? Osidlovací příležitost je vedlejším produktem investiční příležitosti vyžadující pracovní sílu. Otázka tedy je, jak rozšířit investiční příležitosti ve vesmíru do projektů vyžadujících lidskou obsluhu? Zatím jediným projektem tohoto druhu je myslím cesta k Měsíci, ale i tak bude asi osídlení Měsíce spíš srovnatelné s ISS. Investiční příležitost generující rozsáhlou pracovní nabídku prostě neumíme smysluplně vytvořit ani s nadšením ani s případnými penězi.
troufl bych si rici, ze na Mesici bychom umeli (jak to je na trosku delsi rec) jinak to je asi taky jeden z duvodu proc amici tu zakladnu chteji stavet... ale problemem porad zustava draha doprava ze : ).
citace:
Jakým asi zázrakem by mohla vzniknout rozsáhlá investiční činnost, která by dala možnost uživit se ve vesmíru třeba tolika lidem, kolik jich dnes pracuje na mořských ropných plošinách? Osidlovací příležitost je vedlejším produktem investiční příležitosti vyžadující pracovní sílu. Otázka tedy je, jak rozšířit investiční příležitosti ve vesmíru do projektů vyžadujících lidskou obsluhu? Zatím jediným projektem tohoto druhu je myslím cesta k Měsíci, ale i tak bude asi osídlení Měsíce spíš srovnatelné s ISS. Investiční příležitost generující rozsáhlou pracovní nabídku prostě neumíme smysluplně vytvořit ani s nadšením ani s případnými penězi.
Naprosto správná otázka, ale se závěrem tak docela nesouhlasím. Jasně, že první věc je něco jako základna polárníků. A možná to taky na nějakou dobu zůstane, jenže já si na rozdíl od vás myslím, že tam ta příležitost k podnikání je.
Mimochodem když už se bavíme o tom osidlování Měsíce, tak tady je taková roztomilá srandička.
citace:
Naprosto správná otázka, ale se závěrem tak docela nesouhlasím. Jasně, že první věc je něco jako základna polárníků. A možná to taky na nějakou dobu zůstane, jenže já si na rozdíl od vás myslím, že tam ta příležitost k podnikání je.
Pokud je tam bonanza, která učiní rentabilními dopravní aj. obrovité náklady na každý kg kapitálu a pracovní síly, tak tam budou létat Oriony jak autobusy Student Agency mezi Brnem a Prahou a lidmi se to tam bude hemžit jak na tom roztomilém videu. Jestli ne, tak tam bude výskyt lidí velmi sporadický, ať je nadšenců na Zemi, kolik chce.
Já bych taky chtěl věřit, že tam ta bonanza je. Sběr vzorků aj. však asi obživu pro celé městečko pozemšťanů nevytvoří. Podstatné však je, že osídlení tam nevytvoří nadšení, nýbrž objem nalezených investičních příležitostí, které by učinily ty monstrózní náklady rentabilními.
Kdo takovou investiční příležitost objeví, ten lidské osídlení založí.
Zatím slýchám jen o takových zoufalostech, jako je těžba He3. To zatím beru jako stéblo pro tonoucího, ne jako vážnou naději.
Další naděje je přes pokles dopravních nákladů. Ten ale může asi vytvořit jen technologická singularita, která není v dohledu. Těžko vyloučit, že přijde napřesrok, ale nepřišla za celých těch 50 let trvání kosmonautiky.
Myslím, že pokud něco takového přijde, bude to překvápko, nikoliv něco zapsaného ve známých a v současnosti hojně dotovaných výzkumných a vývojových programech. Naděje je to tedy velice neurčitá. Nevím, je-li tu někdo, kdo by mohl poskytnout naději určitou. Bylo by to hezké, ale nepravděpodobné.
troufl bych si rici, ze na Mesici bychom umeli (jak to je na trosku delsi rec) jinak to je asi taky jeden z duvodu proc amici tu zakladnu chteji stavet... ale problemem porad zustava draha doprava ze : ).
V tom případě by to mohola řeč zajímavá, i kdyby byla dlouhá.
citace:
Já bych taky chtěl věřit, že tam ta bonanza je. Sběr vzorků aj. však asi obživu pro celé městečko pozemšťanů nevytvoří. Podstatné však je, že osídlení tam nevytvoří nadšení, nýbrž objem nalezených investičních příležitostí, které by učinily ty monstrózní náklady rentabilními.
Kdo takovou investiční příležitost objeví, ten lidské osídlení založí.
Je to vcelku jednoduché, cokoli, co se nemusí dovézt ze Země má na oběžné dráze větší cenu než je cena zlata. Vezměte si kolik peněz stojí doprava kilogramu čehokoli ze Země na její oběžnou dráhu. A kolik by stála cesta z Měsíce na oběžnou dráhu Země. Kdyby se podařilo vyrobit alespoň ten kyslík nebo i vodu z ilmenitu, víte kolik by stál litr? A přitom by byl pořád ještě levný. Vždyť si vezměte kolik musí stát zásobování orbitální stanice. A to nemluvím o energii. I s tou by se samozřejmě dalo dobře obchodovat. Ani by to nemusela být žádná termonukleární reakce stačil by vodík do palivových článků.
V první řadě by šlo tedy o obchod s orbitálními stanicemi, ne přímo se Zemí.
To stále omílané shazování valounů surových vzácných kovů na Zem je spíše krajní a ne moc rentabilní řešení.
