|
Při mých úvahách se někdy dostavám k podivným závěrům a tak se chci zeptat i ostatních.
Jaký je váš názor na možnost osídlení sluneční soustavy? Dokázali by to lidé, nemyslím ale za sto či tisíc let, ale třeba za pár desetiletí.
Dokázali by se sjednotit a jít do toho?
Jak si to asi představuju? Zajímalo by mě jestli by šlo vytvořit organizaci lidí, úplných lajků, kteří nemají potřebný kapitál. Lidí co by se jednou sešli a řekli něco zkusíme. Nikdo by neměl žádné super informace a tak by každý začal šetřit a každý znich by dával určitou částku do společnýho fondu. Řekněme že by to začalo u pěti, pak u deseti lidí a počty by narůstali, nezáleželo by na tom, jestli do fondu dává někdo peníze rok či měsíc, záleželo by na tom že něčeho chtějí všichni společeně dosáhnout. Z fondu by se nechala financovat společnost a pak další a další, a pokud by to opravdu fungovalo a lidé by nestráceli naději, mohli by začít financovat vlastní novou společnost, která by se nestarala o zisk peněžních hodnot, ale o možnost jít o něco nového objevit, prozkoumat, nalézt prostě pomoc ostatním jít kpředu.
Fungovalo by to nebo by tam bylo jenom pár bláznů, kteří by makali a makali a nic z toho neměli protože by se tam objevil každou chvilku někdo, kdo by se pení ze snažil zpronevěřit.
Byly by tam různí lidé, lidé co mají zájem pracovat, další třeba učit se a studovat a další, každý by měl něco svého, co mu je blýzské.
Máte někdo na to nějaký názor |
|
Můj názor je, že to je nerealizovatelná utopie. Bohužel.
Takových našenců bude vždy málo, a přitom jsou snadno zneužitelní (ovladatelní) "vypočítavými chytráky". |
|
Myslim, ze na teto planete to funguje tak, ze pokud vymyslite jak pres cely Mesic nacmarat reklamni logo nejake velke firmy a to za 1000 dolaru, dostanete ty 4miliardy abyste to mohli provest. Chci rict - technika by byla - ale je treba spis nes techniku vymyslet duvod. Pokud nekdo prijde s dobrym duvodem proc letet kamkoliv, penize ani cas nebudou problem. Paxe treba na Mesic poleti uz pristi rok.... Nemate nekdo ten dobry duvod?
citace:
Můj názor je, že to je nerealizovatelná utopie. Bohužel.
Takových našenců bude vždy málo, a přitom jsou snadno zneužitelní (ovladatelní) "vypočítavými chytráky".
|
|
A jsou k tomu nějaké důvody? Velikost populace se má stabilizovat nebo dokonce klesat. Hodně zemí s vysokou životní úrovni dokonce pomalu vymírají.
Podle mně někdy v příštím století budou vznikat na planetách, měsících či asteroidech vědecké stanice a pár nadšenců se zde možná usadí natrvalo, ale k nějaké masivní kolonizaci nevidím důvod, to jedině, že by snad hrozila lidstvu nějaká globální katastrofa.
Už jsem to tady psal, s dlouhodobou kolonizací jsou problémy. Děti "Marťanů" či "Měsíčňanů" by nikdy nemohli Zemi navštívit, protože by zemská gravitace byla pro ně smrtelná. Pochybuju, že najdete hodně dobrovolníků, kteří by chtěli připravit podobnou perspektivu pro své potomky.
|
| 03.8.2004 - 11:53 - Vojta | |
|
Kdekoli na Zemi (včetně centrální Sahary nebo vrcholku Mt. Everestu) je lépe než na jakémkoli tělese naší sluneční soustavy.
Tak proč tam přesídlovat? Ještě tak chápu dobyvatelské motivy, ale proč tam zůstat?
|
|
Měco jiného je něco chtít a něco jiného je na to mít.
Viz. http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1224&pjmeno=&kredit=&p1=
Už nás to drží za límec, ještě nás to nestrhlo k zemi. |
|
Při čtení Indiho příspěvku jsem si vzpomněl na to, od koho jsou prostředky, které čekají ve fondu ceny X-prize. Vzpomněl jsem si, z jakých peněz jsou financovány projekty týmu Scaled Composites a dalších týmů ucházejících se o tuto cenu – a ono jim to funguje bez vykradení fondů. Snad se tedy dočkáme komerčních suborbitálních letů.
Třeba se jednou při podobném modelu financování turisté dostanou i na oběžnou dráhu.
Ale proč "za pár desetiletí" (trvale) osidlovat jiná tělesa Sluneční soustavy? Stejně jako Hawk a Vojta nevidím rozumný důvod. Asi není ta správná doba na podobné úvahy.
PS. Ta ropa půjde třeba nahradit pozemským vodíkem, ale to nechám na odbornících. |
|
| Hezky clanek, bohuzel jsem jej neprecetl cely. Snad zitra. Je tam neco napsano o tom, ze spotreba ropy sice roste, ale jednou se urcite zastavi? A to tehdy, az bude ropa dostatecne draha. Mozna je tam taky napsano, ze uz dnes a ani pred 50 lety nebyl problem vyrobit takrka cokoliv, takrka z cehokoliv. |
|
Mam tim namysli jakykoliv uhlovodik z jakehokoliv uhlovodiku, respektive z uhliku (uhli) a vodiku (zemni plyn). Jedina otazka je jen za kolik. Az bude ropa dostatecne draha, tak proste vsechno budeme vyrabet z uhli nebo treba z oxidu uhliciteho a vody. Postavime proste jaderne elektrarny, nebo treba termojaderne a bude se vyrabet. A komu se to nebude libit, ten bude zit v jeskyni. Tady se ale dostavame oklikou ke kosmonautice. Postavim si jadernou elektrarnu na asteroidu (lepsi by mozna byla kometa) s vodou a vyrobim vam tam cokoliv co budete potrebovat. Cim drazsi to bude na Zemi, tim driv vam to tam postavim. Cim hure bude na Zemi tim, vice lidi bude zit ve vesmiru. Az bude na Zemi tak jako v Irsku v 19 stoleti, tak se nasim starostem o kosmonautiku budeme smat. Naopak nas bude trapit, aby na nas nejake misto na Mesici zbylo.
Na zaver jedna otazka. Kdo premlouval staty aby kolonizovali Afriku nebo Ameriku, kdo premlouval lidi aby se hrnuli do Ameriky a utraceli tam posledni penize a dreli do umoru? Nechme se prekvapit budoucnosti. Jen aby jsme 21. stoletim nebyli prekvapeni vic, nez nasi predkove, kteri si na zacatku 20. stoleti mysleli, ze to bude nuda.
|
|
Jedná se zde o jednu věc a ta věc je jít a dokázat to, už jenom kvůli tomu, abychom si mohli říci. Jo my to zvládli.
Nemá cenu se ptát kolik nám to vynese. Až budeme staří, tak se můžeme ohlédnout zpět a sami sebe se ptát. Co jsme vlastně v životě udělali výmečného.
A jáká bude odpověď??? Byl jsem číšníkem a celej život jsem po sobě nechal šlapat./ Byl jsem v kanceláři vážím 130 kg prodělal jsem 3x infarkt a to mi je 60. Nebo se můžeme zastavit a říci. Byl jsem na mýstech, kde předemnouo byl jenom málo kdo./ Vyděl jsem hvězdy a planety dokonce jsem na nich stál, které pedtím nikdo neviděl a nedokázal si je ani představit. Pomohl jsem ostatním udělat první krok.
Takto bych mohl mluvit do nekonečna.
Potřebuje to pouze jednu věc a to říci si jednou KONEC!!! a ze starým životem skončit a začít znovu a lépe. Co to vlastně chce. Odvahu. Odvahu kterou má kazždý znás i když si to nepřiznává. Odvaha je vyjít s něčím ne veřejnost a mluvit o tom. Odvaha je jít a něco udělat.
Odvaha je když vidím nějakýho starýho třeba vopitýho a sfetovanýho chlapa jak se někde válí protože, už stratil všechny iluje o tomto světě, tak jít zvednout ho a pomoct mu, i když na nás ostatní divně koukají.
Ale lidé se na nás nekoukají často s odporem, udělali by to třeba také, ale bojí se co na to řeknou ostatní. Ale když jeden, je naděje, že začnou i ostatní. |
|
Pokud se nebudeme bavit pouze o kolonizací cizích světů ,ale o kosmonautice obecně, tak myslím, že pokud dnes člověk opravdu chce a má co nabídnout (nebo má alespoň tučnější konto) ,tak není zas tak nepřekonatelný problém vyvíjet aktivity v této oblasti.
Amaterských až profesionálních týmů není zas tak málo a pokud máš kromě idealismu i znalosti, které se mohou v praxi příslušného týmu uplatnit, tak máš šanci se realizovat, aniž by jsi sám disponoval větším finančním obnosem.
|
|
Ve své první reakci jsem se poněkud ukvapil.
Spousta nadací a různých soukromých fondů je důkazem, že to může fungovat i na nadšeneckém a dobrovolnickém základě.
Nejsem si sice jist, jestli snaha o osídlení kosmu je v tuto chvíli dostatečně aktuální, ale taková Planetary Society je vlastně téměř přesně to, co popisuje Indi.
Takže se omlouvám a opravuji. Pokud chceš, Indi, osidlovat Sluneční soustavu co nejdřív, tak vstup do Planetary Society. Ta se o to už snaží (mimo jiné). |
|
citace:
Ve své první reakci jsem se poněkud ukvapil.
Spousta nadací a různých soukromých fondů je důkazem, že to může fungovat i na nadšeneckém a dobrovolnickém základě.
Nejsem si sice jist, jestli snaha o osídlení kosmu je v tuto chvíli dostatečně aktuální, ale taková Planetary Society je vlastně téměř přesně to, co popisuje Indi.
Takže se omlouvám a opravuji. Pokud chceš, Indi, osidlovat Sluneční soustavu co nejdřív, tak vstup do Planetary Society. Ta se o to už snaží (mimo jiné).
Osídlení kosmu by mohlo být přechodnou stanicí. Nikdo neříká že člověk nemůže migrovat z místa na místo. Možná je to dobrodružný idealizmus, ale nebylo by to špatné.
Mé znalosti, názor na ně je takový, že vždy budu mít co dohánět.
Nyní se, ale musíme zaměřit na tu sluneční plachetnici, má někdo nějakou představu jak by to mělo vypadat. Furt nevím jakým směrem by se měla ubírat. Hodil bych třeba s klukama i něco na papír. |
|
Souhlasim se clankem z WM magazinu (jakkoliv je jinak plny pseudovedeckych a neserioznich blabolu). Urcujici smer pro nasledujici desetileti bude reseni svetovych krizi spojenych predevsim s nedostatkem ropy (cenove soky). Kosmonautika, dobyvani vesmiru, kolonizace alespon Mesice bude (a je) zcela odsunuta na vedlejsi kolej.
Technika je mocna a bude-li motivace (a ona bude, jen par let vydrzte), usporne technologie, nove materialy, vodikove motory, palivove clanky (nesmesovat s autem na vodu ;-) nas udrzi nad vodou. Problemem neni to, co chceme dosahnout, ale jak toho dosahnout klidnou cestou. Trzni ekonomika, vykonavana inteligentnimi opicemi a motivovana predevsim sobectvim je velice vykonna a ekeftivni, ale zaroven velmi nachylna k vnejsim otresum, tim myslim predevsim nadidkove soky. Vyznamna je i psychologicka stranka veci, kterou lze snadno demonstrovat na americke recesi po roce 2001.
Zprofanovana tvrzeni o "energeticke krizi" se, domnivam se, pozvolna stanou realitou. Moje generace tento problem bude vnimat ponekud zprostredkovane a vicemene nezucastnene, mluvim o 10, nejvyse 20 let vzdalene budoucnosti.
|
| 06.8.2004 - 08:41 - Honza Mocek | |
|
Technicky je mozne, pokusit se zacit osidlovat - pro zacatek treba Mesic. ALE! Ekonomicke zakony jsou v lidske spolecnosti stejne neuprosne, jako ty fyzikalni. Takze pripadna kolonie by musela jit velmi tvrde po sobestacnosti ve vsem co se da.
Kdyz si predstavim, ze by kazda molekula co jim, piju a dycham, mela byt vyrabena umele, bal bych se, jak se to zaplati (=kdo to udela). Z toho plyne ze na Mesici bude 1) mohutna robotizace vsech cinnosti ktere to umoznuji a 2) mizive mnozstvi neuzitecnych uredniku.
Energeticky to zas-az-takovej problem neni, pokud srovnam mnozstvi paliva ve vsech dopravnich letadlech za rok, za to by se jiste par set, nebo i tisic lidi na Mesic dostalo.
Jo a poznamka, "vodikova ekonomika" resi jen to, ze koncovym uzivatelum muze byt jedno, kde se H2 bere, ale globalne je to problem primarnich zdroju. A to je, bohuzel, krome fosnich paliv uz jen zase to jadro... |
|
Souhlas kompletne. Jadro nebo deuterium, pokud se to stihne, ale valce se stejne nevyhneme. Nase nadeje je, ze Spojene staty stihnou ovladnout klicove oblasti drive, nez je stihne ovladnout nekdo mene predvidatelny. Sanci maji dost dobrou.
Mam strach z rstoucich cen ropy a pozvolne recese svetovych ekonomik. Leto jsme preckali tim, ze jsme pri vareni palili doskovou strechu na dome a zima se neuprosne blizi ... |
|
Nějaký pádný důvod k expanzi do vesmíru? V dobách objevitelských cest se vyráželo za zlatem a kořením. Magallanova cesta kolem světa byla zisková díky třem tunám hřebíčku který dovezla jediná loď která se z výpravy vrátila. Je ve vesmíru něco co má pro pozemskou ekonomiku nějakou hodnotu ,něco co by přimělo šedá saka investovat miliardy? Mluví se o vyčerpání zdrojů, očekáváme Poslední ropnou krizi a dohadujeme se jestli začne za pět, deset let nebo jestli začala předloni. Vesmír je veliký a jeho zdroje nekonečné, co z nich můžeme dnes využít? Myslím že energetika vyspělé technické civilizace se dokáže obejít bez fosilních paliv, zrovna tak jsme schopni syntetizovat v podstatě každou sloučeninu takže ani v tomto ohledu nejsme zcela závislí na tom co dokážeme vytěžit či vypěstovat. Co ale zatím neumíme je transmutace prvků, takže v tomto směru jsme odkázáni na těžbu, přitom některé vzácné prvky mají strategický význam a technika se bez nich neobejde. Krize kterou teprve očekáváme u ropy, je už realitou u platinových kovů. Těžba zatím zůstává zhruba stejná, ale poptávka neustále roste především v souvislosti s rozvojem elektroniky, a tak přibližně posledních deset let jejich cena systematicky roste, u rhodia během pěti let o neuvěřitelný deseti násobek. S tím jak jejich cena stoupá hledají se způsoby jak je používat v co nejmenším množství, výrobky často obsahují jen setiny gramu vzácných kovů. V takovýchto malých koncentracích pak není možná recyklace a tak končí rozptýleny na skládkách, tím vypadávají z oběhu. Platinových kovů budeme potřebovat stále víc, chceme vyrábět umělí benzín, ale až to bude aktuální nejspíš neseženeme palladium nezbytné ke katalýze reakce. Nespasí nás auta s palivovými články, protože obsahují platinu a její současná celosvětová roční produkce by nestačila na obměnu vozového parku asi ani v České republice (ročně se těží asi 200tun platinových kovů z toho je asi 90tun platiny, o něco méně palladia, zbytek ostatní). To jsou dosti vzdálené výhledy, v současnosti úplně stačí tlak který na tyto zdroje vyvolává hospodářský růst v Číně. Shrňme to, platinové kovy mají unikátní vlastnosti bez kterých se naše civilizace neobejde, nemáme za ně náhradu a protože se jedná o elementární prvky nejsme schopni je vyrábět uměle, těžba už deset let nestačí poptávce a dříve či později skončí. Vesmír je jediné místo kde je můžeme získat. To by znamenalo vytipovat si vhodný asteroid (nejlépe železný?), provést důkladný geologický průzkum jestli obsahuje žádané kovy v dostatečné koncentraci, vymyslet způsob těžby a vytěžený kov dostat na zemi. Když s tím začnete dnes, první dodávka mimozemské platiny dorazí za 15-20 let, v té době mohou být ceny asi třikrát vyšší než teď. Aby jste to dokázali budete muset vybudovat infrastrukturu kterou můžete pak využít i na jiné věci, když už budete vtom těžení můžete sebou vzít i obecné kovy, které sice na zemi nebudou mít takovou hodnotu, ale na oběžné dráze stojí tolik kolik by stálo jejich vynesení ze země, pak se může začít se stavbou velkých konstrukcí ve vesmíru. Myslím že tento systém by mohl fungovat, protože se dokáže sám přímo zaplatit, kdyby dodával dnešní celosvětovou těžbu platinových kovů disponoval by od okamžiku první dodávky příjmem vyšším než deset miliard dolarů ročně.
|
|
A jsme zpět u měsíce, tedy pakliže by tam byl dostatek vody, resp. třebas jen vodíku a vymyslíme jak z něj vyrábět palivo. Co nám potom stačí ???
Dostanu na oběžnou dráhu loď (je asi vcelku jedno z kolika segmentů, myslím, že by 3-4 mohly stačit). Ta si doletí na měsíc pro palivo, které tam klidně mohla vyrábět robotická továrna, udržovaná 3-5 techniky (nebo možná i bez nich).
Loď načerpá palivo, doletí natěžit hromadu platiny, doletí na oběžnou dráhu, v návratovém modulu pošle platinu dolů + připojí prázdný návratový modul (pakliže se ten nebude rovnou vyrábět na měsíci) pro další náklad. Doletí na měsíc pro palivo .....
No to je jak vystřižené z nějakých Starwars 
Ale vážně, dneska vynést 1kg na oběžnou dráhu stojí totéž co 1kg zlata (nebo to už neplatí ?). Ovšem z předchozího příspěvku se zdá být velmi ale velmi zajímavé za nějakých 10 let dovážet cokoli směrem dolů, v ceně možná mnohem vyšší než něco dostat nahoru.
Co tomuto scénáři už dneska chybí ??? Myslím, že technologicky vcelku nic moc, takže to zůstává otázkou rentability, a to může být otázkou pár let (bohužel nebo bohu dík, jak se na to člověk podívá). |
|
Z hlediska ekonomiky se vždy mulivilo o těžbě. Jiná možnost snad zatím ani v dohledu není. Nevšimnul jsem si zatím žádné organizace, která by se zajímalo o těžbu ve vesmíru. Vypadá to zatím finančně nad síli lidí. Ale, když se nad tím více zamyslím a dám si pár věcí do hromdy, tak by to tak nereálné být neuselo.
Náhodný příklad
Tým, který vyhraje cenu X-prize by potencionálně mohl mít loď, ke které by se dala přidělat nějaká úložná kapacita a mohl doručit, družici, či jiný materiál na obježnou dráhu za minimální náklady ve srovnáním z NASA a pod. Jediný co k tomu chybí je organizace, která by měla o něco takového zájem a ryskovala by případnou strátu družice...
Nechápu jednu věc (kapku mimo téma)
Je zde hromada lidí, která by do něčeho chtěla jít a něco dokázat, proč se zde nedohodlo prá lidí a nezaložilo nějakou organizaci či společnost????????? |
|
citace:
... Nechápu jednu věc (kapku mimo téma)
Je zde hromada lidí, která by do něčeho chtěla jít a něco dokázat, proč se zde nedohodlo prá lidí a nezaložilo nějakou organizaci či společnost?????????
Nemám teď zrovna moc času. Vlastně skoro žádný, takže reagovat na všechny ty příspěvky budu někdy později.
Ale tohle mi nedalo a raději budu déle v práci, než abych nereagoval...
Právě se zakládá "Kosmo Klub". Klidně to může být TA organizace... |
|
citace:
citace:
... Nechápu jednu věc (kapku mimo téma)
Je zde hromada lidí, která by do něčeho chtěla jít a něco dokázat, proč se zde nedohodlo prá lidí a nezaložilo nějakou organizaci či společnost?????????
Nemám teď zrovna moc času. Vlastně skoro žádný, takže reagovat na všechny ty příspěvky budu někdy později.
Ale tohle mi nedalo a raději budu déle v práci, než abych nereagoval...
Právě se zakládá "Kosmo Klub". Klidně to může být TA organizace...
To zní docela slibně. Poskytněte mi někdo nějaké další info., docela mě to zajímá. Díky. |
|
citace:
citace:
Nemám teď zrovna moc času. Vlastně skoro žádný, takže reagovat na všechny ty příspěvky budu někdy později.
Ale tohle mi nedalo a raději budu déle v práci, než abych nereagoval...
Právě se zakládá "Kosmo Klub". Klidně to může být TA organizace...
To zní docela slibně. Poskytněte mi někdo nějaké další info., docela mě to zajímá. Díky.
Brzy bude založeno občanské sdružení Kosmo Klub. To může být klidně zárodkem pro něco většího. Bude pak záležet jen a pouze na členech... |
|
Podle mého názoru, důlěžitější než něco podnikat(solární plachetnice, mikrosatelity, planetární společnosti atd.), je vysvětlit lidem ,proč je nutný za takovou relativně vysokou cenu návrat na Měsíc, přistát na Marsu atd., co jim to přinese atd..
Protože v opačném případě se výše popsané věci možná zrealizují za X desítek let.
Pořád se píše jak bylo Apollo v konečném zůčtování výnosné díky novým technologiím, které to přineslo. Ale jaké konkrétní technologie to přineslo, jsem se bohužel alespoň na českých stránkách nedočetl.
Možná by stálo za to i na MEKu na hodně viditelném místě zdůraznit jaké má hlavně pilotovaná kosmonautika, ale vlastně i nepilotovaná(GPS, komunikace, meteroologie) přínosy pro člověka a jak mu pomáhá. Nebo pro to vytvořit celou sekci.
Třeba se tak stanem rychleji plnohodnotnými členy ESA, až tyto argumenty spatří naši poslanci)). |
| 09.8.2004 - 12:07 - Vojta | |
|
K tomu Měsíci.
Stále mi vrtá hlavou takový detail, který ilustruje problémy kolonizace se kterými se setkáme při prvním pokusu o jeho delší osídlení.
Téměř v každé studii se píše, že základna na měsíci musí být pod zemí, kvůli silné radiaci. Představte si ale, že na měsíčném povrchu vedle vás leží právě přivezený modul základny, cca 3,5 metru v průměru a 10 metrů dlouhý a vy máte za úkol ho zahrabat, aby nad ním bylo alespoň metr regolitu (myslím, že je třeba spíše víc).
Tady na Zemi by to nebylo snadné, ale 50 schopných kopáčů nebo jeden bagr to bude mít na dva dny hotové. Ale zkuste totéž v šestinové gravitaci. Ve skafandru. A zkuste dovést bagr na měsíc. Zdá se, že kvůli takovému vcelku triviálnímu problému bude třeba vyvinout (a odzkoušet!) zcela novou (těžkou) techniku a pak ji tam odvézt. A tam ji ve velmi krutých podmínkách udržovat provozuschopnou, 300 tisíc kilometrů od nejbližší dobře vybavené opravny.
Zkusme se zamyslet nad tím, co všechno by musela obsahovat měsíční kolonie aby byla (téměř) nezávislá na Zemi (předpokládejme, že všechno velké a těžké bude potřeba získat z místních zdrojů):
Stroje na "výrobu" atmosféry, vody a paliva
Stroje na zpracování surovin.
Stroje na opravu (a možná i výrobu) výrobu jiných strojů.
Prostory a technologie na "výrobu" jídla.
atd. atd...
Všechno dvakrát ale spíše třiktát i víckrát zálohované.
No a pak už jen prostory pro bydlení a práci obsluhy stanice a těch co sem přišli dělat nějakou smysluplnou činnost, kvůli které to všechno vzniklo.
Z tohoto pohledu je srovnání projektu Apolo a projektu stálé základny podobné přirovnání letu SpaceShip One s programem stálé kosmické základny IIS.
No a teď mi řekněte jaká smysluplná činnost na měsíci vydělá dost peněz na to, aby se tohle všechno zaplatilo. A to jsem se jako malý kluk těšil, že se na ten měsíc jednou podívám.
 |
|
citace:
Téměř v každé studii se píše, že základna na měsíci musí být pod zemí, kvůli silné radiaci. Představte si ale, že na měsíčném povrchu vedle vás leží právě přivezený modul základny, cca 3,5 metru v průměru a 10 metrů dlouhý a vy máte za úkol ho zahrabat, aby nad ním bylo alespoň metr regolitu (myslím, že je třeba spíše víc).
Tady na Zemi by to nebylo snadné, ale 50 schopných kopáčů nebo jeden bagr to bude mít na dva dny hotové. Ale zkuste totéž v šestinové gravitaci. Ve skafandru. A zkuste dovést bagr na měsíc. Zdá se, že kvůli takovému vcelku triviálnímu problému bude třeba vyvinout (a odzkoušet!) zcela novou (těžkou) techniku a pak ji tam odvézt. A tam ji ve velmi krutých podmínkách udržovat provozuschopnou, 300 tisíc kilometrů od nejbližší dobře vybavené opravny.
A kde je psáno, že ta díra musí být vykopána za dva dny ? Když se bude nějaká taková základna stavět, tak přeci již dlouho před příletem budeme vědět, kam ten nový díl položíme. A pak již není problém s dostatečným časovým předstihem vykopat tu díru nějakým docela malým stojem. Tomu to sice bude trvat i měsíce, ale zato může být ten stroj velikosti řekněme malého osobního auta o hmotnosti cca jedné tuny.
Soběstačné základny budou asi ještě dlouho dobu nereálné. Některé materiály a výrobky bude snažší a levnější dovážet, než je vyrádět na místě, zejména těch "hi-tech".
Jeden příklad za všechny - pro kolonii s tisícovkou obyvatel bude třeba dovézt osobní počítače (pro každého jeden, ať se mají dobře ). Počítače se mohou měnit tak jednou za pět let. Takže teoreticky stačí vyrábět ročně 200 procesorů, základních desek, atd ... Má to smysl, stavět pro tak malé množství nějaké specializované továrny ? Nejde jen o to dovézt stroje, které tam budou ty součástky vyrábět, ale bylo by tam nutné rovněž postavit továrny na zpracování vstupních surovin, atd ...
Podle mě to s tou soběstačností nebude tak horké a spíše než na čase tam bude záležet na velikosti základny (resp. na počtu jejich obyvatel). |
|
| U toho zakopávání je výhodné použít robota, kdyby za minutu vykopal a přemístnil jen jednu lopatu regolitu (asi tak 2 litry), za hodinu je to 120 litrů, za 13 dní měsíčního dne už 37,5 m3, to je dva metry hluboká díra o průměru 5 m. Stačí malé rypadélko a lehký dopravníkový pás na solární pohon. |
|
| Podle mého názoru by se kopat vůbec nemuselo (popř. jen minimálně) a to v případě, že by se stavba naplánovala v některém z menších kráterů či jiné terénní proláklině. Pak by stačilo stanici pouze "zahrabat", čímž se ušetří hodně energie a času. |
| 13.8.2004 - 11:43 - somora milan | |
|
1- Asi by vznikol problém ako povedzme 10tonový modul stanice do krátera alebo prolákliny dostat. Ak by sa tam malo priamo pristát,musel by byť uvažovaný kráter pomerne velký . Následný rozsah zemných prác by bol asi obrovský. Kedysi som cital clánok o moznej výrobe kvádrov z regolitu, z ktorých by sa potom okolo modulu vybudovala pyramída.Bolo by možne aj jednoducho navršit okolitý regolit a vytvorit nad modulom sarkofág.
Ak by sa mali moduly dopravovat z miesta pristátia na miesto stavby , potrebné mechanizmy by museli byť tak silné ze potrebné zemné práce by pre ne namohli byt problem .
2- Na južnom póle Zeme leží dlhé roky americká základn McMurdo .Nikto sa nepýta kto to platí a či sa tam dá robit niečo zmysluplné co zaistí návratnost obrovských investícii.Nechcem porovnávat nárocnost prostredia na póle a mesačnom povrvhu , ale isté podobnosti tu sú. A myslím si ze ročná prevádzka McMurdo je rovnako finančne náročná ako prevádzka ISS./nemám presné čísla /. |
|
citace:
Souhlas kompletne. Jadro nebo deuterium, pokud se to stihne, ale valce se stejne nevyhneme. Nase nadeje je, ze Spojene staty stihnou ovladnout klicove oblasti drive, nez je stihne ovladnout nekdo mene predvidatelny. Sanci maji dost dobrou.
Mam strach z rstoucich cen ropy a pozvolne recese svetovych ekonomik. Leto jsme preckali tim, ze jsme pri vareni palili doskovou strechu na dome a zima se neuprosne blizi ...
Nejsem zrovna nějaký "levicový radikál" - ale naděje, že Spojené státy něco ovládnou, představuje naději zase právě jen pro Spojené státy. Ekonomickou rozhodně hlavně pro ně... no a pro nás, protože jsme momentálně v klubu pro zvané, dejme tomu trochu politickou nadějí... trochu. Z ekonomického hlediska ale Spojené státy tvrdě bojují, aby si udržely vedoucí pozici např. ve vědě a technologiích, a nemají zájem aby je dohnala např. některá z nový členských zemí EU jako jsme my...
USA si pomocí různých mechanismů, zejména podpora dovozu ropy, hlídají svoje strategické ropné zásoby na svém území, které jim zajišťují poslední slovo v případných záverečných válečných konfliktech "ropné éry".
Osobně dávám přednost důvěře v alternativní energetické zdroje, postindustriální ekonomiku, apod. Obrazně řečeno: budeme jezdit na kole a komunikovat po Internetu. Jaderná energetika má řadu háčků, jeden z nich je dost možná ten, že po skutečném nasazení vodíkové ekonomiky a plném vyřazení fosilních paliv (např. i v takových souvislostech jako je těžba surovin, pálení cementu, výroba oceli, transport betonu a oceli) zkráta JE za dobu svoji standardní životnosti nevyrobí tolik energie, kolik je souhrně potřeba na její výstavu a provoz. To se dá řešit prodloužením životnosti, ale tam jsme zase na hranici bezpečnosti z hlediska únavy materiálu a kumulace různých lidských a jiných faktorů v delším časovém období.
Přechod na obnovitelné zdroje je možný jen při dejme tomu desetinásobném snížení energetické náročnosti lidské civilizace, což dnes zní jako utopie - ale když si uvědomíme na co všechno dneska "plýtváme energií", tak by to mohlo jít zvládnout.
Kosmický výzkum by přechod na obnovitelné zdroje nemusel vůbec ohrozit, protože samotné lety do kosmu jsou sice proti jiným činnostem relativně energeticky náročné, ale vzhledem k jejich malému absolutním množství globálně představují jen zlomek energie, kterou civilizace vyplýtvá na jiné věci. (Stálo by např. za to spočítat kolik km jízdy osobním autem je ekvivalentem urychlení hmotnosti jednoho člověka na orbitální rychlost, za kolik dnů stejnou energii spotřebuje okresní město, apod.)
|
| 13.8.2004 - 15:38 - Vítězslav Novák | |
|
Kopat na Měsíci nemusíte. Ani tam dopravovat bagry. Existuje technika usměrněných výbuchů, na Zemi se to používá (používalo) zejména při hloubení příkopů pro velké zavlažovací kanály a průplavy. Je to neuvěřitelně přesný. Tedy samozřejmě, neuvěřitelně pro nás - laiky. Na Měsíci by byl problém s geologickým (selenologickým) průzkumem, ale zase tam není atmosféra. Problémů by s tím bylo dost a dost, ale určitě menší než s dopravou bagrů.
A máme hned první věc, kterou by ČR mohla přispět - perfektní průmyslová trhavina semtex. |
|
