|
Hawk : citace:
Podle mého názoru, důlěžitější než něco podnikat(solární plachetnice, mikrosatelity, planetární společnosti atd.), je vysvětlit lidem ,proč je nutný za takovou relativně vysokou cenu návrat na Měsíc, přistát na Marsu atd., co jim to přinese atd..
Protože v opačném případě se výše popsané věci možná zrealizují za X desítek let.
Pořád se píše jak bylo Apollo v konečném zůčtování výnosné díky novým technologiím, které to přineslo. Ale jaké konkrétní technologie to přineslo, jsem se bohužel alespoň na českých stránkách nedočetl.
Možná by stálo za to i na MEKu na hodně viditelném místě zdůraznit jaké má hlavně pilotovaná kosmonautika, ale vlastně i nepilotovaná(GPS, komunikace, meteroologie) přínosy pro člověka a jak mu pomáhá. Nebo pro to vytvořit celou sekci.
Třeba se tak stanem rychleji plnohodnotnými členy ESA, až tyto argumenty spatří naši poslanci )).
Abychom nějak začali, tak je třeba shromáždit ty informace Prosím tedy všechny čtenáře, aby do tohoto tématu dávali informace o technologiích, o kterých ví nebo si myslí, že mají nějakou spojitost s kosmonautikou (pilotovanou i nepilotovanou). Nemusí to být nějaký link na konkrátní článek, stačí jen název technologie nebo její použití v praxi
A začnu s docela čerstvými informacemi :
NASA Technology Gives Rescuers Breathing Room ,
NASA Device Is All About Heart
Jak je to s tím teflonem ? Je to kosmická technologie nebo není ?  |
|
A ještě pár odkazů z Evropy :
ESA : Space tech captures toxic micro-organisms
ESA : Telemedicine via satellite – the way forward
ESA : Winning sound with Ariane technology
ESA : Space technology races round Le Mans
ESA : Space technology hits the slopes |
|
Všechno, co mne napadlo, jsem už dřív dal do úvodu svého malého kurzu kosmonautiky ( http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/kurz/index.htm ).
Rozhodně tam nemám nic, co by "vysvětlilo lidem, proč je nutný za relativně vysokou cenu návrat na Měsíc, přistát na Marsu atd." :-(
S těmi technologiemi "vyvinutými" pro kosmonautiku bych byl raději opatrný. Většinou šlo o to, že už dříve objevené věci byly poprvé ve větší míře "použity" v kosmonautice (protože tam se nemuselo moc koukat na rentabilitu). Druhou námitkou může být to, že "kosmické" technologie by velmi pravděpodobně byly vyvinuty i bez kosmonautiky, jen by to možná bylo o pár let později. Tyto věci jsou velmi neprokazatelné a pokud možno bych se s nimi moc neoháněl. |
| 10.8.2004 - 15:49 - Anonym | |
|
| Neni propiska nahodou "kosmicka" technologie?!? |
| 10.8.2004 - 15:56 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Jak je to s tím teflonem ? Je to kosmická technologie nebo není ?
Podle http://www.czechdesign.cz/index.php?status=c&clanek=84&lang=1 pochází teflon z r. 1938, ovšem léta nevěděli co s ním.
Obávám se, že teflonem argumentovat nemůžem, i když by to bylo dobrý. Nakonec - o většině peněz rozhodujou ženský... |
| 10.8.2004 - 16:07 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Neni propiska nahodou "kosmicka" technologie?!?
Kdysi kdesi jsem četl, že propisku vymysleli Němci kvůlivá špiónům. V dobách, kdy se ještě používaly takové romantické pomůcky jako tajné inkousty, objevili (Francouzi, Angličani?) metodu, jak se nestarat o složení a tedy vyvíjedlo - snad najódováním papíru v parách zviditelnili text díky vláknům papíru narušeným perem. Tak Němci vymysleli Kugelschreiber, kde kulička vlákna nepoškozovala.
Pro projekt Apollo byla pokud vím vyvinuta super-hyper-extra-speciál propiska, kterou se dá psát na stěnu, na strop a i v beztíži. V 68. nebo 69. redakce ABC nabízela takovou tužku jako cenu v nějaké soutěži. Rusové používali obyč. tužky, a jak se přesvědčil (ke svému obrovskému překvapení) španělský kosmonaut Pedro Duque na ISS, funguje tam i standardní propiska (http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1061).
ps. - to kdysi kdesi byla nějaká knížka od V.P.Borovičky |
|
| Pro astronauty vyvinula firma Fisher zvláštní tužku, která se prodávala v USA. Přivezl jsem si ji z cesty za Apollem 11 v červenci 1999. Také jsem od té firmy získal nějaké podklady a mám dojem, že jsem o tom psal do L+K. Američané ji dali jako dárek tuším Leonovovi a na tomto základě ji potom Sověti objednávali u firmy Fisher i pro své kosmonauty. |
|
| Pardon, v červenci 1969, kdy jsem byl na Apollu 11 |
|
Nové technologie podle mě vznikají spíš v období, kdy se do nějakého oboru lidské činosti (válka, soutěž o přistání na Měsíci, fyzika elementárních částic - WWW) investuje o několik řádů více, než je nezbytně potřeba. Lidé díky tomu mají čas hrát si, experimentovat, plýtvat časem a prostředky (slovo "plýtvat" nemyslím pejorativně). Vzníká prostor pro vývoj metodou "pokus a omyl", shromážďování dat získaných při ekonomický nákladných experimentech, apod.
V dnešní době se do kosmonautiky nijak přehnaně neinvestuje, a proto naopak probíhá opačný proces - v kosmonautice se začínají používat levné technologie vyvinuté původně pro pozemní až spotřební využití... na druhou stranu, v takovém období podle mě šlo provést zásadní optimalizace a skoky v použité technologii. (Problém je, jestli by to nevedlo k destabilizaci společnosti - např. letadla těžší než vzduch nebyla vyvinuta pro účely války, ale jejich objev v podstatě předznamenal století válek...)
|
|
citace:
S těmi technologiemi "vyvinutými" pro kosmonautiku bych byl raději opatrný. Většinou šlo o to, že už dříve objevené věci byly poprvé ve větší míře "použity" v kosmonautice (protože tam se nemuselo moc koukat na rentabilitu).
Pokud byla nějaká ta technologie použita v kosmonautice a díky tomu se dostala na kvalitativně mnohem vyšší úroveň (a byly v té vylepšené verzi opět použita v běžném životě), pak je to jednoznačné plus pro kosmonautiku. Tím nechci říci, že se tomu dělo a děje v každém případě, ale ani tuto možnost bychom neměli přehlížet. Proto jsem se taky "chytil" Hawkova příspěvku a rád bych v tomto tématu ty technologie probíral a diskutoval o nich, zda opravdu vznikly či byly zlepšeny za přispění kosmonautiky.
citace:
Druhou námitkou může být to, že "kosmické" technologie by velmi pravděpodobně byly vyvinuty i bez kosmonautiky, jen by to možná bylo o pár let později. Tyto věci jsou velmi neprokazatelné a pokud možno bych se s nimi moc neoháněl.
Ano, část "kosmických" technologií by vznikla i bez kosmonautiky, později a možná s menšími náklady. Druhá část z nich by podle mne nevznikla a to ze dvou důvodů :
1. financování výzkumu bylo velmi nákladné a nikdo (komerční společnosti) by to tak nejisté věci neinvestoval.
( ESA : Space technology hits the slopes - nemyslím si, že by firma, vyrábějící lyže, investovala do vývoje nějakých vibračních snímačů)
2. nebyl požadavek na danou technologii - prostě ji nikdo nepotřeboval, nikdo něco takového nehledal. Až specifický požadavek kosmonautiky jí dal vzniknout a pak se našel někdo, kdo jí dokázal využít i v pozemská aplikaci.
( ESA : Winning sound with Ariane technology) |
| 20.8.2004 - 18:48 - Peter | |
|
| Pozor na Antimon. Sublimuje. Cokoliv co obsahuje antimon (běžné konektory apod.) nejsou příliš vhodné. Snad je jasné proč |
| 19.5.2008 - 17:43 - Martin P. | |
|
citace:
citace:
Milan Halousek shani autogramy kosmonautu, uz jich ma 420 - clanek na iDNES http://zpravy.idnes.cz/shani-autogramy-kosmonautu-uz-jich-ma-420-f0b-/vedatech.asp?c=A080516_111627_vedatech_itu
JJ, opakování je matkou moudrosti - již jsem vložil 17.5. javascript:icon(':)')
Škoda, že jde o pouhé upozornění na text, nikoli na jeho obsah. Pokud pan Halousek, jak v textu tvrdí, užívá ony konkrétní argumenty pro zdůraznění významu kosmonautiky a hodlá jimi přesvědčit mládež, aby se ke kosmonautice blíže přimknula a vnímala její užitečnost, pak by měl si měl svá laická tvrzení před jejich vyslovením alespoň nějakým jednoduchým způsobem ověřit. Jinak jde totiž o příslovečnou "medvědí službu" kosmonautice, protože co si vnímavý sedmák či osmák (raději nebudu mluvit o nižších třídách) pomyslí o tom, co při přednášce slyšel o uváděných příkladech poté, kdy se doma podívá na internetu stránky o suchém zipu. Navíc před týdnem i naše sdělovací prostředky informovaly o výročí vynálezu "suchého zipu". Pravda je totiž docela jiná. Kosmonautika suchý zip pouze začala využívat! Suchý zip vůbec nevznikl pro potřeby kosmonautů, protože jeho historie začíná už v roce 1948, kdy kosmonauti pobývali pouze na stránkách tehdejších vědecko fantastických románů. Na začátku byl nápad švýcarského inženýra, který se jmenoval Goerges de Mestrala. Traduje se, že využil pozorování toho, co po léta lidé vnímali v přírodě, když se jim bodláky chytaly za ponožky a další části opděvu, ale jak už to bývá, teprve až de Mestrala přišel na to, jak toto jednoduché zjištění s geniálním nápadem, jak ho využít. Vysledoval totiž že jemné háčky bodláku se chytají do oček bavlny. Vše pak napodobil háčky a smyčkami z tkaného nylonu. Nový materiál nazval velcro, což je složenina dvou francouzských slov velours a crochet, čili háček a smyčka. Suchý zip se dnes vyrábí tkaním nylonového vlákna, čímž vznikne tkanina s mnoha shluky malých smyček, přičemž druhá část zipu, tvořená „háčky“, se vyrábí stejným způsobem, pouze smyčky se rozpůlí, takže z každé smyčky se stanou dva háčky.
Omlouvám se za delší výklad, ale třeba bude pro některé z přítomných zajímavý, v každém případě je varováním, abychom nedbalostí či neznalostmi nedělali kosmonautice spíše medvědí službu. Ostatně už dříve jsem si na těchto stránkách s pobavením přečetl sdělení téhož autora, z něhož plynul nepochybně epochální objev nového fyzikálního zákona, jímž by měla být stlačitelnost kapalin, konkrétně vody.
Avšak o "stlačitelnosti či nestlačitelnosti" kapalin se vyučuje na základní škole ve fyzice, tudíž je zbytečné nesmysl rozebírat, a informace k suchému zipu jsou snadno dostupné na internetu. Navíc, jak jsem již zmínil, před pár dny i naše sdělovací prostředky, které vzdělaností příliš neoplývají, připomínaly 60. výročí narození suchého zipu, což vykladače přínosů kosmonautiky bohužel patřičně netrklo. A naopak nadále zmiňuje v textu, na který je zde odkaz, že "suchý zip" užívá při svých veřejných přednáškách na školách jako známý a a snad dokonce zásadní důkaz užitečnosti kosmonautiky, což je - znovu opakuji - nejen "medvědí služba" kosmonautice, ale také voda na mlýn jejím kritikům. O projevu neznalosti lektora nemluvě. Co si pak může vnímavý mladý posluchač pomyslet o druhém uváděném příkladu, jímž jsou družicové snímky? Že jde o stejný omyl či nesmysl?
Přimlouvám se za více pečlivosti a především vzdělanosti.
|
|
citace:
Pokud pan Halousek, jak v textu tvrdí, užívá ony konkrétní argumenty pro zdůraznění významu kosmonautiky a hodlá jimi přesvědčit mládež, aby se ke kosmonautice blíže přimknula a vnímala její užitečnost, pak by měl si měl svá laická tvrzení před jejich vyslovením alespoň nějakým jednoduchým způsobem ověřit.
Dobře, přiznávám, že příběh vzniku suchého zipu už v roce 1948 jsem neznal. Ale nadále si trvám na tom, že suchý zip, stejně jako například i teflon, se dostal do běžného používání díky využití v kosmonautice, díky které si jeho možností všimli i další obory. Nikde jsem nenapsal (a pokud ano, tak se za to omlouvám) a na přednáškách to takhle neříkám!!! (na které jste to, prosím, konkrétně slyšel?), že suchý zip nebo teflon vznikl v NASA k použití v kosmonautice, ale že ho NASA začala využívat a tím uvedla v život. Ani v kritizovaném textu to není, byť text je možná trochu zkreslující - cituji "Připravuji přednášky pro mládež, aby mladí lidé věděli, co to je kosmonautika. Každý ji využívá ve formě družicových snímků nebo třeba suchého zipu..." - předpokládám ale, že každý kdo se někdy setkal s novináří, ví, jakou zkratku dovedou v textu udělat.
Ale za rozvojem suchého zipu (a i teflonu, druhé to problémové komodity...) díky kosmonautice si stojím - a evidentně nejsem sám - http://www.ct24.cz/veda-a-technika/14911-suchy-zip-je-stale-nenahraditelny-zejmena-v-kosmonautice - nebo zpochybníte kompetentnost i doc.Koláře????
Další invektivy typu "medvědí služba" mě nestojí za to ani komentovat...
Milan
____________________
Milan H. |
| 19.5.2008 - 22:02 - Martin P. | |
|
Pokud pravdu nazýváte invektivami, pak je mi to líto. Dovolte mi však citovat z Vašeho blog a omlouvám se ostatním za délku citace, ale pro pochopení mého upřímného úmyslu upozornit na neblahé důsledky šíření nepravd a omylů je nutná :
Doslovně cituji.: "Proč se o tom tady zmiňuji? Protože teflon, a suchý zip, jsou moje oblíbená témata když na přednáškách přibližuji studentum využití materiálů používaných v kosmonautice které našly i užití v běžném životě. Pánvičky a žehličky - to jsou příklady které děti lehce pochopí... A tady jedna drobná příhoda s teflonem v kuchyni: Loni, po přednášce na jedné základní škole, mě volala maminka jednoho žáčka a sdělila mě, že jsem jí teda dostal do pořádné šlamastiky, že její syn přišel ze školy a vyhuboval jí, že nepoužívá v kuchyni teflonové nádobí, které je nejlepší, protože se teflon používá i v kosmonautice. A že on chce, aby koupili nové nádobí, teflonové... Sdělovala mě rozhodnutí jejich synáčka dost nešťastně, ale i hrdě!. I já jsem byl spokojen, že moje povídání někdo opravdu poslouchal. Nakonec jsme se s maminkou domluvili, že jejich nerezové nádobí je také dobré a že může říct synkovi, že i nerez je materiál použitelný v kosmonautice."
Sám tedy dokládáte velkou vnímavost dětí, proč tedy mávete rukou nad tím, kdy jsou Vámi mylně informovány? Bez diskuse totiž kosmonautika pouze použila již léta známý a užívaný nápad, což je něco zcela jiného, než "využití poznatků a objevů kosmonautiky". Suchý zip se totiž rozšířil bez zásluhy kosmonautiky, nebyl "užíván kosmonautikou, aby poté našel uplatnění i v běžném životě", jak vyprávíte dětem (sám to píšete), ale uplatnění v běžném životě naopak našel dlouho předtím, než začal být v kosmonautice hojněji využíván. Vsadil bych spíše na stanoviska odborníků oděvního průmyslu při úctě k odborníkovi, na kterého se odvoláváte a od kterého jste patrně bez citace nekriticky informaci převzal. Nehodlám ale diskutovat nad tím, co si jak vidno nechcete přiznat. Moje označení "medvědí služba" je bohužel přesnější, než Vaše uražené označení "invektiva". Nemusíme k tomu dokonce ani přibírat Váš objev stlačování tekutin. Možná by to chtělo více sebekritiky a zdravé pokory, nemyslíte? A mohu Vás ujistit, že to opět není žádná invektiva, ale dobrá a upřímná rada. Snažil jsem se Vás pouze vyvést z Vašeho omylu, ale Vy jste se raději urazil. Je ovšem jistě jednodušší a pohodlnější urazit se nad pravdivou kritikou, než přiznat omyl či neznalost. Ani toto není invektiva. Stejně jako ještě drobné upozornění, že "obory" si "všimly" a nikoli "všimli", kdy zjevně nejde o náhodný překlep, což lze doložit obdobnými "omyly" ve Vašich textech, do kterých jsem se začetl, viďte? |
|
citace:
... "Proč se o tom tady zmiňuji? Protože teflon, a suchý zip, jsou moje oblíbená témata když na přednáškách přibližuji studentum využití materiálů používaných v kosmonautice které našly i užití v běžném životě....
Dobře, tak znova - co je na té větě špatně?
citace:
Sám tedy dokládáte velkou vnímavost dětí, proč tedy mávete rukou nad tím, kdy jsou Vámi mylně informovány? Bez diskuse totiž kosmonautika pouze použila již léta známý a užívaný nápad, což je něco zcela jiného, než "využití poznatků a objevů kosmonautiky". Suchý zip se totiž rozšířil bez zásluhy kosmonautiky, nebyl "užíván kosmonautikou, aby poté našel uplatnění i v běžném životě",...
Zkuste mě, prosím, tohle Vaše tvrzení ("...Bez diskuse totiž kosmonautika pouze použila již léta známý a užívaný nápad...ale uplatnění v běžném životě naopak našel dlouho předtím, než začal být v kosmonautice hojněji využíván") nějak doložit - ať se dobereme nějakého konečného výsledku
citace:
...při úctě k odborníkovi, na kterého se odvoláváte a od kterého jste patrně bez citace nekriticky informaci převzal.
Jen pro Vaší informaci, protože evidentně nevíte o koho se jedná - tak doc.Kolář je ředitelem České kosmické kanceláře a mým šéfem :-)
A přidám ještě jeden odkaz na "suchý zip" - zdroj i autora považuji za mnohem kvalifikovanější než Vaše dohady - http://www.czechspace.cz/cs/media/prinos
citace:
... Nemusíme k tomu dokonce ani přibírat Váš objev stlačování tekutin
Říká se, že když dochází argumentace je dobré rozmělnit téma...
P.S.: Ten text nebyl můj, ale Masarykovy Univerzity Brno, a hned po Vašem upozornění (ale neobjevil tu chybu náhodou někdo s nickem "Šťoural"?) byl původní text na který jsem se odkazoval opraven - ale to snad k suchému zipu nepatří...
citace:
... ale Vy jste se raději urazil.
Ne, určitě jsem se neurazil...
citace:
... Stejně jako ještě drobné upozornění, že "obory" si "všimly" a nikoli "všimli", kdy zjevně nejde o náhodný překlep, což lze doložit obdobnými "omyly" ve Vašich textech, do kterých jsem se začetl, viďte?
Bezesporu, korektořy mě mylujý. Své by o tom mohl napsal třeba i Michal Václavík, který mé výlevy občas počešťuje...
Ale ani tohle nepatří k suchému zipu...
Závěrem omluva čtenářům, protože tohle rozhodně nepatří do tohoto vlákna - kdyžtak prosím Admina o přesunutí.
A úplně závěrem. Já se za své jméno nestydím a vždycky ho zveřejňuji - jmenuji se Milan Halousek a jsem z Pardubic. A vy, Martine P.?
____________________
Milan H. |
|
Milan Halousek - " Dobře, přiznávám, že příběh vzniku suchého zipu už v roce 1948 jsem neznal. Ale nadále si trvám na tom, že suchý zip, stejně jako například i teflon "
teflon nasa, nielenže nevynašla, ale ani ho nepresadila do bežného "života".
teflon bol objavený už v roku 1938 http://cs.wikipedia.org/wiki/Roy_J._Plunkett
a po prví krát, sa začal vo väčšom množstve vyrábať a využívať cez druhú svetovú vojnu, v projekte "manhattan", pri separovaní jadrového paliva.
potom, sa úžasné schopnosti, tohto materiálu, dostaly do povedomia priemyslu, a teflon sa uplatňoval stále viac, a bol čoraz lacnejší.
od odstrediviek na separáciu plutónia, k teflonovej panvici, viedla dlhá cesta, ale s kozmonautikou, mala máločo spoločné. |
| 19.5.2008 - 23:48 - Martin P. | |
|
| To opravdu nemá smysl. Já že Vám mám doložit, co jsem o suchém zipu přitom doložil odkazem na skutečnost, odlišnou od Vašich ničím nedoložitelných dojmů? Odvolávat se na nadřízené je mírně řečeno slabošské. Raději jste si měl otevřít www stránky na tématu suchý zip, kde jsou další podrobnosti. Pokud jde o "stlačenou vodu", jen jste sám potvrdil, že jste zhola nic nerozpoznal a proto dál šířil hrubou chybu, kterou nyní svádíte na jiné. Pokud jde o teflon, dostalo se Vám už vysvětlení od dalšího poučenějšího čtenáře, kterému děkuji, že mne v tom nenechal, abych nebyl Vámi osočen, že jsem snad "osobní". Za svou gramatickou nevzdělanost byste se spíše měl stydět, než ji znevažovat ubohým pokusem o vtipkování a dalším schováváním se za jiné lidi, protože sám o sobě uvádíte, že dokonce jménem oficiální organizace předstupujete před děti a mládež, abyste je poučil a vzdělával. V takovém případě je "medvědí služba" pouze velice mírným označením Vašeho jednání a jeho důsledků. Snažil jsem se Vás upřímnou snahou pouze vyvést z omylu odkazem na fakta, abyste nešířil své výmysly, ale zjevně o to nestojíte. Kritické upozornění Vám dokonce tak vadí, že se dožadujte vyhození mé kritiky z diskuse jinam. To jste tedy pašák. Nemusíte se toho však domáhat, měl jsem snahu Vás upozornit na chyby a omyly i na značné mezery ve vzdělání, ale byla to jak vidím naprostá ztráta času. |
|
Panové, omlouvám se za vstup do diskuse, ale pokud teflon a suchý zip není přínosem kosmonautiky, co tedy vlastně a skutečně je?
1) Přínos nových materiálů, technologií a postupů jako přímý výsledek vývoje kosmonautiky?
- keramické materiály pro STS. Nenašel jsem zdroje.
- areospike, iontové (Rusko - MHD) a další podobné extravagantní motory, zde je přímá souvislost.
- Aplikace jako GPS, meteorologické a komunikační družice atd. ?
2) Nové použití stávajícíh materiálů, technologií a postupů ?
- lze zde zařadit teflon (DuPont 1935), suchý zip?
- areogely (Stanford University 1930) byly take vynalezeny mimo, prakticky náhodou a pouze začaly být používány například jako tepelna izolace. Poprvé použity v NASA.
- mylar (DuPont 1950), kevlar (DuPont 1965) a podobne materiály. Poprvé použito v NASA.
- solární články (Charles Fritts 1883) je další případ ?
Přiznám se, potěší mne jakákoliv zajímavá informace. Spíše mám pocit, že kosmonautika přichází s netradičním použitím stávajícíh materiálů. Kvůli nutnosti výroby ve velkém se objevují nové postupy, které tyto materiály zlevňují a dostávají do širšího povědomí.
Děkuji za jakoukoliv odpověď.
|
| 20.5.2008 - 07:10 - Martin P. | |
|
2) Nové použití stávajícíh materiálů, technologií a postupů ?
- lze zde zařadit teflon (DuPont 1935), suchý zip?
Nehledejme prosím argumenty pro potvrzení chyby či dokonce nesmyslu.Mluvil jsem o suchém zipu. Proto zůstanu u něj. Více než kosmonautika se o jeho rozšíření postaral oděvní průmysl. Nepochybně lze najít dost jiných a skutečných a proto přesvědčrivých a věrohodných důkazů přínosu kosmonautiky, než ty, které sice jeden autor uvádí jaké "své oblíbené", ale bohužel mylně. Pokud budeme hledat omluvy pro tvrzení uraženého pana Halouska, který odmítl uznat veřejné šíření chyb a neznalostí, pak zavolejme znalce science fiction, kteří nám už vysvětlí, jak to bylo s objevem suchého zipu. Nahlédněte do české Wikipedie! Také se třeba přidají i znalci tajemných záhad, kteří ovládají metody, jak ohromovat laickou veřejnost neznalostmi a nevzdělaností, ale i přímo výmysly a nesmysly. |
|
citace:
citace:
2) Nové použití stávajícíh materiálů, technologií a postupů ?
- lze zde zařadit teflon (DuPont 1935), suchý zip?
..... Více než kosmonautika se o jeho rozšíření postaral oděvní průmysl. Nepochybně lze najít dost jiných a skutečných a proto přesvědčrivých a věrohodných důkazů přínosu kosmonautiky.....
Děkuji za odpověď na téma suchého zipu. Přiznám se, že mne ale zaujal problém, které technologie a materiály kosmonautika skutečně přinesla. Máte nějaké informace na téma uvedených či dalších materiálů? U teflonu jste už říkal projekt Manhattan. |
|
citace:
2) Nové použití stávajícíh materiálů, technologií a postupů ?
- lze zde zařadit teflon (DuPont 1935), suchý zip?
Nehledejme prosím argumenty pro potvrzení chyby či dokonce nesmyslu.Mluvil jsem o suchém zipu. Proto zůstanu u něj. Více než kosmonautika se o jeho rozšíření postaral oděvní průmysl. Nepochybně lze najít dost jiných a skutečných a proto přesvědčrivých a věrohodných důkazů přínosu kosmonautiky, než ty, které sice jeden autor uvádí jaké "své oblíbené", ale bohužel mylně. Pokud budeme hledat omluvy pro tvrzení uraženého pana Halouska, který odmítl uznat veřejné šíření chyb a neznalostí, pak zavolejme znalce science fiction, kteří nám už vysvětlí, jak to bylo s objevem suchého zipu. Nahlédněte do české Wikipedie! Také se třeba přidají i znalci tajemných záhad, kteří ovládají metody, jak ohromovat laickou veřejnost neznalostmi a nevzdělaností, ale i přímo výmysly a nesmysly.
Velcro got its first break when it was used in the aerospace industry to help astronauts maneuver in and out of bulky space suits. However, this reinforced the view among the populace that velcro was something with a very limited utilitarian uses. The next major use velcro saw was with skiers, who saw the similarities between their costume and the astronauts, and thus saw the advantages of a suit that was easier to get in and out of. Scuba and marine gear followed soon after. After seeing astronauts storing food pouches on walls[9] and stand upright in the weightless atmosphere with the aid of velcro, children's clothing makers came onboard.[8] As velcro only became widely used after NASA's adoption of it, NASA is popularly credited with the invention of velcro.
Je to část textu z ang. wikipedie, překládat doslovně ho nebudu, ale závěr je následující:
NASA není vynálezcem ani objednatelem technologie S.Z., ovšem jako jedna z prvních ho začala prakticky nasazovat a využívat. Oděvní průmysl ho do té doby bral jako "nepraktickou věc". Z použití v kosmickém průmyslu (i když rozhodně nešlo o masovou záležitost) si vzali příklad i uživatelé v dalších oblastech (potápění, sport) a tak došlo k postupnému masovému rozšíření do oděvního průmyslu.
Takže role NASA v rozšíření tohoto vynálezu je zde poměrně jasně vysvětlena. Určitě se vyplatí prostudovat si uváděné zdroje, ne jen se vzájemně osočovat. Nic není černo-bílé a pravda je občas i kdesi uprostřed... |
|
Kozmonautika fungovala a funguje v niektorých oblastiach ako katalizátor.
Nejaká vec je známa a funguje, ale jej výroba je drahá a často prebieha len v doslova laboratórnych podmienkach.
Pokiaľ sa nájde/našlo využitie v kozmonautike, bol to impulz k tomu, aby sa vec začala vyrábať vo väčšom množstve, vybudovali sa výrobné kapacity, vylepšila technológia výroby... Odrazu toho bolo relatívne dostatok, aj pre experimenty typu "čo s tým", keď boli aktuálne potreby kozmonautiky nasýtené.
Kozmonautika takýmto veciam zabezpečila dve podstatné veci - prvotný impulz na rozvoj výroby a použitia, a propagáciu, alebo ak chcete reklamu. Pritom nemuseli byť pôvodne vôbec vymyslené pre koumonautiku, len, vďaka jej často extrémnym požiadavkám, boli vytiahnuté zo šuplíku a stali sa známymi. |
|
Také je potřeba v případě přednášky dětem, nebo široké veřejnosti zaujmout a prezentovat materiály, kreré jsou známé. Jinak by to asi byla děsná nuda. "Odborníci z NASA vymysleli extrémě odolný těsnící materiál pro použití v kriogenních technologiích, má obchodní náev xxxxxxxxx a jeho parametry jsou: yyyyyyyyyyy, používají ho tam a tam." Na takovou přednášku bych šel asi jenom jednou.  |
| 20.5.2008 - 13:07 - Jirka Salek | |
|
Pokud se bavime o kosmickych technologiich, tak bysme nemeli zapominat na vojenske kosmicke technologie.
Casto vyvoj probiha tak, ze v nejakem oboru vznikne technologie, ktera je v jinem oboru prevzata upravena a dovedena k praktickemu pouziti. V uplne jinem oboru pak teprve dojde k jejimu masovemu rozsireni a splaceni nakladu.
Tak napriklad satelity MIDAS pouzivaly infracervene pasmo pro sledovani zmeskeho povrchu z LEO, serie americkych spionaznich satelitu KH-8 pouzivala spektrum viditelneho i infracerveneho svetla naraz a prevratem pak byla serie KH-11 (1976) ktere vyuzila vynalezu CCD chipu v roce 1969 a ktera predstavuje vlastne bratranky Hubblova teleskopu v prime linii (prumer zrcadla 2.3m, vaha 13t - Hubble ma zrcadlo 2.5m a vahu 11t, Lockheed vyrobil Hubbla i 15 satelitu KH-11/12 a vyrabi i jejich nasledovniky).
Zasluhou techto investic vime jake je pocasi, sleduji se morske proudy, divame se na satelitni televizi a komunikujeme pres ocean.
Nejenze vojaci a jejich obliba technickych hracek vzdy tahli civilni kosmonautiku, z vojenskych dodavek ziji i firmy typu Boeing, LM, Orbital a odkojen na vojenskych dodavkach je i treba SpaceX.
Hledat nejakou kosmickou technologii, kterou puvodne nefinancovali vojaci je opravdu obtizne.
A ted nam selhal i ten suchy zip a vesmirne plnici pero jako puvodni kosmonauticky vynalez. |
| 20.5.2008 - 13:18 - Tomas Habala | |
|
| Myslim, ze dnesnej mladezi su pristupne aj klasicke nepriestrelne argumenty typu satelitne snimky, meteorologia, GPS a telekomunikacie (TV, internet, telefon). |
| 20.5.2008 - 13:37 - Jirka Salek | |
|
Jako dalsi dukaz toho ze civilni kosmonautika je jen ubohym zbytkem vojenske kosmonautiky vezmeme napriklad Raketu Sojuz, ktera byla puvodne balistickou raketou a kabinu Vostok, ktera nasla hezke uplatneni jako spionazni druzice.
Soucasna NASA se taky prilis nevzdalila od prsu matky Armady, ktera mela patronat nad Apollem a ktera se vyzname podilela na STS a je tvurcem a hlavnim zakaznikem raket Delta II i EELV.
Z tohoto pohledu tak trochu nechapu smysl zduraznovani vyznamu civilni kosmonautiky, pokud se vynecha hlavni zdroj investic kterym je armada. Tak tomu bylo odjakziva.
Ted me ovsem napada ze treba velice dulezite vynalezy kola a pary prechazeli vojaci pomerne dlouho bez povsimnuti. Jeste stesti ze ted uz zijeme v jine dobe. Treba takova retezova stepna reakce mela vojenskou aplikaci mnohem drive nez civilni. To bylo asi jeji stesti, jinak bychom na jaderne elektrarny cekali asi mnohem dyl. Jaderna bomba se pak stala dulezitou pricinou rozvoje kosmonautiky. |
| 20.5.2008 - 13:47 - Jirka Salek | |
|
| Mluvit s madezi o kosmonautice a opomenout ci dokonce zatajit klicovy vyznam armady, jadernych zbrani, spionaznich druzic, vojenskych komunikacnich siti, balistickych raket a antiraket nebo dokonce zatajit pravy vyznam politicky motivovanych cinu jako byl Gagarin, Sputnik a Apollo lze povazovat s jistotou za balamuceni mladeze ve jmenu svetlych zitrku, ktere neprijdou. |
| 20.5.2008 - 14:16 - Tomas Habala | |
|
| To je ale podstatna zmena uhlu pohladu. Miesto vymenovavania vedlajsich pozitivnych efektov kozmonautiky vymenovat kozmonautiku ako vedlajsi pozitivny efekt studenej vojny. To sice je sice historicka pravda, ale nie je to dobre zdovodnenie pre dnesok. |
| 20.5.2008 - 14:44 - Jirka Salek | |
|
citace:
To je ale podstatna zmena uhlu pohladu. Miesto vymenovavania vedlajsich pozitivnych efektov kozmonautiky vymenovat kozmonautiku ako vedlajsi pozitivny efekt studenej vojny. To sice je sice historicka pravda, ale nie je to dobre zdovodnenie pre dnesok.
Zduvodneni pro co?
Fakt je ten, ze penize investovane do civilni kosmonautiky nebo do vojenske kosmonautiky temer jedno jsou. Misto nejake uzitecne "vojenske" aplikace, dostanete nejakou uzitecnou "vesmirnou" aplikaci. Technologie bude podobna a vydelaji na tom ty same firmy a ti sami lide.
Ted se jedna o to ktera aplikace je uzitecnejsi. Vojenska nebo vesmirna?
Co by se stalo s USA, kdyby treba venovali extra 8mld USD rocne na Lunarni zakladnu misto na protiraketovou obranu?
Byl by to dobry kseft? |
|
citace:
Zduvodneni pro co?
Fakt je ten, ze penize investovane do civilni kosmonautiky nebo do vojenske kosmonautiky temer jedno jsou. Misto nejake uzitecne "vojenske" aplikace, dostanete nejakou uzitecnou "vesmirnou" aplikaci. Technologie bude podobna a vydelaji na tom ty same firmy a ti sami lide.
Podle mne jde o zdůvodnění pro veřejnost. Snímky z Marsu, dostupné volně na internetu, jsou pro veřejnost jednoznačně lepším a viditelnějším výsledkem, než dokonale tajné špionážní snímky (přestože pořízené obdobnou technologií a za obdobné ceny). Proto zde hledejme především prokazatelné přínosy té civilní části kosmonautiky (veřejně dostupné a využitelné).
Osobně se domnívám, že pro dostatečné "zdůvodnění" a propagaci kosmonautiky pro veřejnost je vhodné se soustředit na PŘÍMÉ a jednoznačné přínosy kosmonautiky. "Boční efekty" ve formě zdokonalení některých materiálů a technologií bych bral raději jen jako "bonus", který je sice příjemný a očekávatelný, ale nemělo by to být to hlavní, proč kosmonautiku rozvíjet a podporovat.
"To hlavní" pro přitažlivost civilní kosmonautiky vidím v rozvoji poznání (vědecké družice, sondy, orbitální stanice), v přímém užitku (satelitní televize, satelitní telefony, telekomunikace, navigace, meteorologie, dálkový průzkum Země), v zábavě (fotografie, pilotované lety, turistika [obecně je objevování nových věcí a překonávání překážek vnímatelné jako dobrodružství]) a v příležitostech (kosmická města, kosmický průmysl, suroviny, planetární základny, terraforming, osidlování, astroinženýrství).
Za hlavní "boční efekt" nepovažuju ani tak "kosmické technologie v pozemské praxi", jako spíš celkové zvyšování úrovně firem, které pro kosmonautiku pracují (protože musí dodržovat nejvyšší standardy kvality a často jsou nuceny i k inovacím [k tomu je nutí extrémní kosmické podmínky]).
Obecně beru za podstatné to, že jedině kosmonautika nám umožňuje vesmír opravdu důkladně prozkoumat, pochopit a využít. |
|
