| 08.9.2004 - 08:33 - Csaba | |
|
| Dnes asi o 16:00 nášho času má přistát navratove pouzdro sondy Genesis se vzorkami slunečného větru, a kondenz. částeček prapůvodního materialu sluneč. soustavy v Utahu. |
|
| Podle článku z http://www.astro.cz/, bude přistání (návrat) v 17.52 až 17.54 SELČ. |
|
Zde jsou další informace : http://www.nasa.gov/mission_pages/genesis/main/index.html
Podle odpočtu na těch stránkách (ESTIMATED TIME UNTIL MID-AIR CAPTURE) by zachytávání mělo nastat okolo 18:16 SELČ ... |
|
| jo..jo....http://ihned.cz/1-10075640-14880440-006000_d-12 .....to bude podivana ... |
|
Takže ne.
|
|
| Pristani se nezdarilo, pokud jsem videl dobre, neotevrel se padak, a sonda se zaryla do pouste, takze vzorky uvnitr jsou asi "na trsatka"... |
|
Dalsi zabery z cele akce dam na
http://jezirko.wz.cz/genesis |
|
Nepatrne jsem to ucesal a strucne okomentoval.
Smutne, ale stava se to. Snad alespon neco ze vzorku se podari zachranit. |
|
| Jo jo nejhorsi na tom je, ze na to byly vsichni vedci a zasvecena verejnost:) zvedavi uz hezkou řádku nedel. a nakonec h.... |
| 09.9.2004 - 19:14 - Vítězslav Novák | |
|
No jo, co naděláme. Další ukázka toho, že kosmická technika je na hranici lidských možností a nějakou dobu tam zůstane.
Buďme rádi, že v tom nebyli lidi. Komarov dopad podobně.
Jak nejde o život... |
|
Řekl bych ,že si američani za nezdar mohou sami.Vypracovat přistání tohoto druhu a pak vsadit na jednu kartu možnosti resp způsobu přistání. Už se jim stalo toliko věcí tedy nezdarů,že se divím,že si tuto událost jaksi nezabezpečili ješte i jinak. Co tak kdyby nechali sondu doobíhat na dráze kolem Země a pak by si jí vyzdvihla posádka STS114 a ta by ji elegantně přivezla domů.......ale vydím i jiné způsoby jak tento tříletý kus práce přivízt domů a pak jej prozkoumat. Dovolil bych si tvrdit ,že sice zklamala technika ,ale především organizace lidí. Samozřejmě to není návod jak postupovat,ale čistě můj náhled na věc.
Daniel
|
| 09.9.2004 - 20:33 - Patek | |
|
citace:
Řekl bych ,že si američani za nezdar mohou sami.Vypracovat přistání tohoto druhu a pak vsadit na jednu kartu možnosti resp způsobu přistání. Už se jim stalo toliko věcí tedy nezdarů,že se divím,že si tuto událost jaksi nezabezpečili ješte i jinak. Co tak kdyby nechali sondu doobíhat na dráze kolem Země a pak by si jí vyzdvihla posádka STS114 a ta by ji elegantně přivezla domů....
Daniel
Dostat meziplanetární sondu při návratu na oběžnou dráhu Země by vyžadovalo brzdící motor,který by dokázal dostat sondu na předem stanovenou dráhu (u STS 114 by dráha musela být shodná s dráhou
ISS a tím pádem by ohrožovala bezpečnost stanice),dále by musela mít
korekční motor,který by dráhu vyladil na potřebné parametry pro zachycení raketoplánem(omezené manévrovací schopnosti STS).Z toho
všeho vyplývá značná hmotnost sondy.Otázkou zůstává jestli je vůbrec
reálné dostat sondu přilétající z meziplanetárního prostoru na vázanou ráhu(promiňte mi ten výraz)z jakýmkoli předmětem na oběžné dráze. |
|
| Ráno na ČT1 mluvili o tom, že se část vzorků z Genesis asi podaří zachránit, bohužel víc neříkali. Nevíte někdo podrobnosti ? Rozhodně by to byla dobrá zpráva. |
|
Údajně prý něco ze vzorků z vraku pouzdra půjde zachránit, ale asi jen zlomek....
Zde je např.otázka problému plánované dopravy vzorků z Marsu, které by se nám tu takhle roztříštily na Zemi, u kterých z hlediska biologického zamoření nebo jejich znehodnocení, by mohly nastat i horší až mezistátní a celosvětové problémy. |
|
Mimochodem v TV zmínili, že šlo první návrat mimozemských vzorků od Apolla 17, ale nějak pozapomněli na Lunu 24 v r.1976.
Jinak teď nevím jestli od r.1976 do současné Genesis, nebyl nějaký vzorek z kosmu na Zemi dopraven. Ale nic mě nenapadá. Kdyžtak jestli si někdo vzpomenete, tak sem napište.
Jinak v poslední době mi připadá těch havárií nějak moc. Vlastně i SS1 měl v červnu docela namále.... |
|
Podle mně z toho plyne poučení, že by návratové sondy s mimozemským materiálem měly napříště mít nějaký záložní povelový systém otevření padáku, třeba ovládaný na dálku.
Projekty návratových sond s mimozemským materiálem byly popsány v tématu Vzorky horniny?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=417
|
|
Dostat meziplanetární sondu při návratu na oběžnou dráhu Země by vyžadovalo brzdící motor,který by dokázal dostat sondu na předem stanovenou dráhu (u STS 114 by dráha musela být shodná s dráhou
ISS a tím pádem by ohrožovala bezpečnost stanice),dále by musela mít
korekční motor,který by dráhu vyladil na potřebné parametry pro zachycení raketoplánem(omezené manévrovací schopnosti STS).Z toho
všeho vyplývá značná hmotnost sondy.Otázkou zůstává jestli je vůbrec
reálné dostat sondu přilétající z meziplanetárního prostoru na vázanou ráhu(promiňte mi ten výraz)z jakýmkoli předmětem na oběžné dráze.
o to šlo v tom co jsem psal.....dostat sondu na orbitu kolem země není problém,problém je potřeba to řádně vše připravit a promyslet a mít v záloze vždy něco co kdyby...je to typické,že se NASA ukázala v tomto světle vsadili vše na jednu kartu. Problém v doladění dráhy tedy sinchnizací s ISS nebylo myšleno v bezprostřední blízskosti,ale tak ,že z bezpečnostních důvodů by sonda letěla napřed cca ve vzdálenosti 10km.Pokud se úspěšně daří dostat sondu do prostoru tam kde chci,pak opačný způsob tedy při příletu k Zemi nemáže být prostě problém,až na palivo,které potřebuji na jistou serii manévrů. Pokud jste myslel střet s jiným tělesem-pak ani zde není nic jistého ani pro ISS a jiné kos.tělesa |
| 10.9.2004 - 20:20 - somora milan | |
|
Myslím si že na pribrzdenie prilietajúcej sondy a jej navedenie na orbitálnu dráhu by asi bolo mozne pouzit aerobraking -po vzore Marsovských sond. Iná vec je manévrovaninie na orbite.Každopádne vzorky z povrchu marsu /ak sa ich dočkáme/ by bolo najlepsie skúmat na orbitálnej stanici a neriskovat podobnú nehodu ako pri Genesis na povrchu Matičky zeme.
Genesis zrejme doplatil na nový sposob konstrukcie sond -rýchlejsie, lacnejsie a "lepsie" To lepsie sa asi moc nepodarilo , Inu za málo penazi nebýva vela muziky. |
|
Podle posledních zpráv to vypadá, že se zřejmě podaří splnit nejdůležitější cíle této mise. Takže než odsoudíme NASA, neukvapujme se a počkejme si na výsledky.
A k té možnosti jiného způsobu návratu na Zemi : nebylo by to motorické zachycení na oběžné dráze Země (k tomu ještě přesně na dráze ISS), pak přiblížení raketoplánu a uložení sondy do nákladového prostoru příliš komplikované a drahé ?
Několik problémů, resp. finančně náročných částí : více paliva na palubě sondy (bylo by třeba zabrzdit z 11,1 km/ na 7,9 km/h, tzn. o 3,2 km/s!) -> větší rozměry -> silnější nosná raketa, úchytné body na sondě (pro zachycení manipulátorem shuttlu a pro zajištění v adaptéru v nákladovém prostoru), vývoj a výroba velmi omezeně použitelného uchycovacího adaptéru do nákladového prostoru raketoplánu (byl by možná použitelný i pro sondu Stardust, která se bude vracet podobným způsobem [ale s tím by se samozřejmě muselo počítal už při návrhu této sondy]), vytvoření místa v nákladovém prostoru raketoplánu pro adaptér (tzn. méně místa pro náklad pro ISS), prodloužení letu či zkrácení pobytu raketoplánu u ISS, atd ...
A ještě k tomu raketoplánu - co v současné době s tou sondou na oběžné dráze, když raketoplány nelítají ?
Navíc, přímý vstup do atmosféry Země je již ověřený postup (Apollo), prostě došlo k selhání jedné z částí sondy (zřejmě baterie, protože nedošlo k aktivaci systému pro otevření prvního padáku). V tom vidím jedinou chybu v návrhu sondy, že aktivace padáku nebyla zálohována nezávislými systémy. Jinak celá mise probíhala velmi dobře, i navedení do plánované přistávací oblasti bylo přesné a selhala až ta předposlední věc (vytažení stabilizačního padáku) - poslední akcí mělo být vytažení hlavního padáku.
Aerobraking se používá pouze pro úpravu oběžné dráhy kolem cílového tělesa (planety), předtím se ještě provádí motorický manévr pro vstup na oběžnou dráhu.
Pro zachycení na oběžné dráze bez motorického manévru je potřeba provést aerocapturing a ten (pokud se nemýlím) zatím žádná sonda nezkoušela ...
|
|
citace:
Podle mně z toho plyne poučení, že by návratové sondy s mimozemským materiálem měly napříště mít nějaký záložní povelový systém otevření padáku, třeba ovládaný na dálku.
Uvidíme, jak dopadne pouzdro sondy Stardust. Pokud by se opět neotevřel padák, ten aerogel v pouzdře by to asi nepřežil. LL |
| 13.9.2004 - 09:35 - Vítězslav Novák | |
|
Pokud selhala baterie iniciující pyropatrony, tak by záložní povelovací systém byl platný jak mrtvýmu zimník. Záložní baterka by se hodila. Samozřejmě, že každý systém se dá zdvojit, ztrojit kvůli zvýšení spolehlivosti. Otázka je, jestli by ta bezpečnější a spolehlivější sonda vůbec odstartovala, kolik by to celé stálo a jestli by se na to našly peníze. A pokud by se našly, kde jinde by chyběly.
Když nejde o život, jde o... A dokonalé zabezpečení není v kosmonautice ani u pilotovaných letů, kde JDE o život. Měl snad LEM záložní motor? Kdyby na Měsíci selhal, tak by tam astronauti zůstali bez šance na pomoc jako svoje vlastní pomníky. Kdyby selhal hlavní motor Apolla, zůstali by na orbitě Měsíce. Těch "kdyby" bylo strašně moc a každé mohlo způsobit smrt.
Nakonec, Columbia ukázala, že ani v raketoplánu nemají astronauti šanci, když dojde k narušení krytu. Určitě i v mnoha jiných případech.
Kosmonautika je hraní si na hranici možností lidské technologie, včetně té nejpokročilejší. Je to potřebné hraní, protože bez něho by pokrok nešel dopředu. Ale s haváriemi se musí počítat. Jako vždy, když dojdete na hranice možností. |
|
| Když se tak dívám na snímky pouzdra sondy Genesis, zarytého do pouště v Utahu, tak by se daly použít jako ilustrační snímky přistání modulu Beagle 2..... |
|
citace:
Když se tak dívám na snímky pouzdra sondy Genesis, zarytého do pouště v Utahu, tak by se daly použít jako ilustrační snímky přistání modulu Beagle 2.....
Nebo do nejakeho dalsiho vydani knihy "UFO ukazy" jako snimek roztriskleho talire od Roswellu |
|
Koukam jsem mel vypnout graficke smajliky |
|
citace:
Nakonec, Columbia ukázala, že ani v raketoplánu nemají astronauti šanci, když dojde k narušení krytu.
Jen dodávám, že od nynějška už MUSÍ mít šanci. |
| 14.9.2004 - 15:37 - Vítězslav Novák | |
|
Počkat než přiletí záchranný raketoplán?
No dobře, odstranily se prolémy s těsnícími kroužky (Challenger), odstraní se, snad, problémy s příliš mnoha odpadlými dlaždičkami. Když se objeví jakýkoli jiný problém během přistávacího manévru, dokud se brzdí o atmosféru - tak co?
Dnes víme, že kroužky byl problém - 7 mrtvých. Víme, že s dlaždicemi může být problém - 7 mrtvých. Před mnoha lety jsme se dověděli, že velcro do čistého kyslíku při normálním tlaku není to nejlepší - 3 mrtví. Stabilizace Sojuzu je velmi důležitá a nebyla zvládnutá - 1 mrtvý. Taková blbost jako nedotažený ventil se nedá včas napravit - 3 mrtví.
V Genesis asi selhala baterka - tak se příště dají 2. Možná selhaly pyropatrony, zdvojí se, dá se záložní systém na vypuštění padáku...
Stejně nikdy nevychytáte všecko. Kosmický prostor je to nejrizikovější a nejnepřátelštější prostředí, kam se člověk kdy vydal. Technika je na hranici možností. Takže havárie budou.
Kosmonauti o tom vědí.
Technici to taky vědí. |
|
citace:
Kosmický prostor je to nejrizikovější a nejnepřátelštější prostředí, kam se člověk kdy vydal. Technika je na hranici možností. Takže havárie budou.
Kosmonauti o tom vědí.
Technici to taky vědí.
To je všechno pravda. Ale na kosmické lodi, zvané Země, také není úplně bezpečno. Z okolního kosmu na nás může dopadnout asteroid. Supersilná protuberance Slunce s výronem plazmatu může způsobit lokální vynulování zemského magnetického pole a vzniklou porušenou oblastí pronikne proud nabitých částic slunečního větru do atmosféry a třeba i na povrch Země. Nedej Bože, aby přestalo fungovat zemské dynamo a magnetický štít vypadl. Další nebezpečí si na Zemi vytváří člověk sám, ani to nebudu připomínat, ta statistika mrtvých by asi byla větší. Takže s těmito riziky se nějak vyrovnáváme.
Samozřejmě nás nikdo nenutí létat do kosmu. Jde o drahou záležitost a že by tyto peníze bylo možné vložit do spousty jiných jistě užitečných věcí (ekonomický pohled). Na druhé straně se jistě najdou jedinci, kteří myšlenku letů do kosmu neopustí. Třeba jen pro zábavu (kdybychom zanedbali právě ten přínos zkoušení techniky na hranicích možností). LL |
| 15.9.2004 - 12:50 - Csaba | |
|
Nedávno jsem byl ve Vídni v zábavném parku Prater.Měli jsme podnikovou akci - spousta jídla a...piva. Výsledkem bylo, že jsem vyzkoušel Space Shot, nebo tak nějak - tu kouli zavěšenou mezi dvěma stožáry, kt. se pak katapultuje do výše cca 40 a možná více metrů...Je to paráda!Myslím, že to vymysleli amíci.Letíte s pěkným přetížením nahoru, pak dolů a zároven se otáčíte. Jedno místo stojí 10 eur(zaplatil šéf).
Chci jenom říct, že kdyby byl podobný prostředek, který dokáže lidi bezpečně dopravit nahoru a zpátky do té výše 100km, určitě by to byla bomba a určitě by to byl dobrý obchod. Je to pouze o bezpečnosti a ceně, samozřejmě... |
|
VN: Nakonec, Columbia ukázala, že ani v raketoplánu nemají astronauti šanci, když dojde k narušení krytu.
JH: Jen dodávám, že od nynějška už MUSÍ mít šanci.
VN: Počkat než přiletí záchranný raketoplán?
JH: Měl jsem na mysli doporučení vyšetřovací komise katastrofy Columbie, tedy vypracování metod ucpání díry v izolaci (což by v kosmu měly testovat posádky STS-114 a STS-121), případně čekání posádky havarovaného raketoplánu v kosmické stanici na přílet záchranného raketoplánu. Uvidíme, do jaké míry se ta doporučení nakonec podaří realizovat.
________
VN: Stejně nikdy nevychytáte všecko.
JH: Zcela souhlasím, ale některé z těch tragédií byly asi bohužel zbytečné - o problému se vědělo, ale odstraňoval se až po havárii.
O letu Sojuzu 1 s kosmonautem na palubě rozhodli politici. Konstruktéři a kosmonauti věděli, že je to šílenství.
O hořlavosti velcra v Apollu se vědělo, ale námitky byly přehlíženy.
Problém s těsnícími kroužky motorů SRB, na který tehdy bylo vícekrát upozorňováno, byl přehlížen kvůli nabitému startovnímu kalendáři. Po havárii Challengeru astronauti kritizovali, že jim o problémech s O-kroužky nic neřekli.
O odpadávání pěnové izolace z nádrže ET se taky vědělo, ale reálná simulace jejich dopadu na panely RCC orbiteru se provedla až na jaře 2003.
|
|
citace:
Problém s těsnícími kroužky motorů SRB, na který tehdy bylo vícekrát upozorňováno, byl přehlížen kvůli nabitému startovnímu kalendáři. Po havárii Challengeru astronauti kritizovali, že jim o problémech s O-kroužky nic neřekli.
Upozorňováno interně, jak zjistila vyšetřovací komise. I dodavatel tehdy v lednu 86 varoval, že v mrazu O-kroužky mohou ztratit své vlastnosti. Proto to astronauti nevěděli. JH |
