| 11.11.2004 - 11:37 - Csaba | |
|
Falcon se pripravuje na start: http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-04zp.html
[Upraveno 11.11.2004 poslal mikes] |
| 18.11.2004 - 15:00 - Ervé | |
|
Včera na ČT-1 ve večerních zprávách (kolem 22:30) byla pěkná zpráva o dalším letu X-43A, při kterém dosáhli rychlosti skoro Mach 10. Podrobnosti například na www.jpl.nasa.gov
|
| 18.11.2004 - 15:03 - Ervé | |
|
| Pardon, chyba adresy, správně je to http://www.nasa.gov/missions/research/x43-main.html |
|
citace:
http://www.nasa.gov/missions/research/x43-main.html
Tato zpráva je přesná v tom, že se tvrdí, že scramjet tělesa X-43A byl schopen pracovat při asi 10 M. To znamená, že v motoru měřená aerodynamická data ukázala, že došlo ke spalování vodíku při skutečně nadzvukovém režimu. Motor pracoval jen asi 10 s a tak lze očekávat, že raketa Pegas vlastně těleso urychlila skoro na 10 M (k oddělení tělesa od nosné rakety došlo tentokráte ve výšce asi 33 km, tj. o 5 km výše než při minulém letu) a tudíž přírůstek rychlosti pomocí scramjetu nebyl asi až tak velký. Když procházím servery NASA, tak jsem bohužel nenalezl (zajímavou) informaci, při jaké rychlosti došlo k oddělení X-43A od rakety Pegas a jaký byl přírůstek rychlosti za těch 10 s funkce motoru. LL |
| 24.11.2004 - 16:02 - Csaba | |
|
Nove snimky z posledniho letu SS1:
http://www.scaled.com/projects/tierone/gallery/ |
| 24.11.2004 - 16:46 - Vítězslav Novák | |
|
Jak mám rozumět tomuto:
09.27.04 - Final X-43A Vehicle Checks Out in Flight
NASA's third and last X-43A hypersonic scramjet research vehicle took to the skies today for a captive-carry flight.
Je to na
http://www.nasa.gov/missions/research/Research_Aircraft_Features_Collection_archive_1.html
u příslušného data, v samotném textu článku jsem to už nenašel.
|
| 25.11.2004 - 09:16 - Ervé | |
|
| Jestli tomu dobře rozumím, postaveny byly tři kusy, jeden vybuchl po selhání Pegasu a dva uskutečnili úspěšný let, při kterých byly ztraceny v oceánu. Takže teď buď postaví další kusy, nebo by bylo lepší postavit větší nový typ, který už by fungoval podstatně déle a zvládl by například zrychlení z Mach 5 na Mach 10. |
|
Ten Falcon mi neda spat http://www.spacex.com Bude to fungovat, nebo ne? Vzdyt i ridici centrum maji v jednom kamionu, kterej bude prejizdet mezi rampama po celych US nebo i mimo. Za cenu 2700 USD za kilo pro Falcon V uz se neco da vymyslet. U Falconu I je to kolem 8000 USD za kilo na LEO. Ma to letet uz za par mesicu tak se fakt nemuzu dockat jak to dopadne. Az se nestacim divit kolik lidi, firem a statu se do toho vesmiru chysta. To jsem zvedav kolik toho spadne.
Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude. |
| 01.12.2004 - 15:45 - Ervé | |
|
| Tak jsem si to prošel a vůbec to nevypadá špatně, otázkou je, nakolik rozsáhlé byly zkoušky. Pokud je neodflákli, má tahle raketa hodně před sebou. Falcon I pro vynášení amatérských a experimentálních družic a navíc jako zkušebna pro Falcon V. |
| 01.12.2004 - 16:08 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude.
No, já taky slyšel něco podobného, jenže nechci působit co agentura JPP. Takže by mě zajímalo, jak se to má dále vyvíjet. Pokud vůbec.
Ne že by mě zamáznutí slibně započatého projektu u NASA překvapilo...
Ostatně nejen u NASA. V Texasu se měl postavit superurychlovač, ten CERNský by byl ve srovnání s ním jak malorážka proti těžkýmu kulometu. Stát to mělo co já vím, tak 8G. Když prostavěli asi 2G, projekt zamázli a za další gigo to uváděli do původního stavu. 3G zmizelo v luftě jak kdyby se tam Copperfield otočil.
Ale tak jistý si tímhle nejsem, pokud někdo má lepší informace, sem s nimi. |
|
quote:
--------------------------------------------------------------------------------
Co jsem nekde cetl, tak X-43A prave zemrelo a krisit se zatim nebude.
--------------------------------------------------------------------------------
Tohle bych NASA, potazmo nove iniciative nevycital. Nez by se dospelo k necemu vyuzitelnemu, tak by to spolykalo jeste spousty Milard a spousty let. Mozna to principialne funguje, ale nedokazu si predstavit prakticke pouziti. To by jako vzletl prvni stupen klasicka raketa, z ni by se pak odpoutal scramjet, urychlil by se na 10 Mach ve vysce 30 km, pak by se odpoutal treti stupen a vynesl by to na LEO nebo vys? Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak. Nakonec by to slo pouzit pouze pro vojaky nebo jako superrychlou leteckou dopravu pro lidi co nevedi co s prachama. |
|
Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak.
jo a jak pane |
|
citace:
Mozna to jde vymyslet lip, ale tou dobou se uz bude stejne litat na LEO uplne jinak.
jo a jak pane
Reketova technika jeste neni na hranici svych moznosti pane. Tim uplne jinak jsem myslel 1kg na LEO za 1000 USD pomoci 'klasickeho' raketoveho motoru. Ne kazdy technicky vynalez lze okamzite pouzit pro cesty do vesmiru (viz treba aerospike), ale nektere vynalezy pravdepodobne nepujdou poradne vyuzit nikdy, viz treba scramjet, balon atd. Ja vim ze treba o balonu se uvazovalo a uvazuje jako o odpalovaci rampe pro rakety, nepochybuju o tom ze je to mozne, ale je to i prakticke?
Docela klidne si umim predstavit ze se lidstvo pristich 100 let bude na hranici vesmiru dopravovat jen chemickymi raketami vicemene stejnymi jako jsou dneska a jako byly pred 50 lety.
Krome fantazii rozebiranych v tematu 'pohony' a 'vytah' jsem nezaznamenal jediny realny zpusob dopravy na LEO nez klasicky raketovy motor (a atomovy). |
|
Reketova technika jeste neni na hranici svych moznosti pane.
fajn ... me prave prijde, ze rakety uz svych hranic dosahly. Nepovazuji za posunuti hranice jestli se vynasi za 10000 USD v USA nebo za 3000 v Rusku - nebo za 1000 treba nekdy v budoucnu v Cine nebo v Indii... principialne je to porad totez, drahe, nemotorne, nespolehlive a nebezpecne cestovani na sudu se strelnym prachem.
Osobne jsem skepticky co se tyce realizovatelnosti projektu kosmickeho vytahu.
V tematu pohony se snazime bavit o tom, co je uz nyni mozne a obcas nekdo rekneme "v zapalu boje" trosku prestreli... jsem na Vas vyrok "... ze se stejne bude cestovat nejak uplne jinak" reagoval v domeni, ze mate nejaky napad - jak na to. Pokud to vyznelo nejak jinak, tak se omlouvam.
|
|
Obavam se ze to bude sezeni na sudu se strelnym prachem jeste nekolik pulstoleti. Vemte si treba jen pokrok v termojaderne fuzi za poslednich nekolik desetileti. Je to hlemyzdi tempo uvest tuhle myslenku do zivota. Naopak takovy zakladni princip spalovaciho motoru se za poslednich min 50 let nezmenil, ale pomoci ruznych vychytavek mame motory lehci, vykonejsi, uspornejsi. (Extremni pripad jsou pocitace) Neco takoveho ocekavam i u raket. Takze mozna nekdo vymysli novou technologii pro dopravu na LEO, ale bude to tak drahy a nespolehlivy a vyvoj bude probihat tak pomalu, ze se chemicky rakety budou pouzivat dal.
Jinak ale preju hodne uspechu ve vymysleni novych myslenek, protoze idkyz se pravdepodobne nedozijete rozumne aplikace, potomci budou mozna vdecni.
|
|
citace:
Reketova technika jeste neni na hranici svych moznosti pane.
fajn ... me prave prijde, ze rakety uz svych hranic dosahly. Nepovazuji za posunuti hranice jestli se vynasi za 10000 USD v USA nebo za 3000 v Rusku - nebo za 1000 treba nekdy v budoucnu v Cine nebo v Indii... principialne je to porad totez, drahe, nemotorne, nespolehlive a nebezpecne cestovani na sudu se strelnym prachem.
Pokud budete vynaset 1kg za 1000 USD tak je to drahe? Az transporter vyveze raketu ze skladu, postavi ji do startovaci pozice, naplni palivo a odstaruje behem jednoho dne, tak to nebude nemotorne a spolehlivost je uz ted u vetsiny klasickych raket docela solidni. Napriklad prvni spalovaci turbiny v letadlech vydrzely nekolik desitek minut, dnes vydrzi pri udrzbe roky. Proc by to nemohlo platit i pro raketove motory? No a jak vsichni vime, tak treba letecka doprava je bezpecnejsi nez automobilova. Proc by jednou let do vesmiru nemohl byt bezpecnejsi nez dejme tomu prechazeni na cervenou na prechodu pro chodce, coz pozoruju naprosto bezne?
Pro me budou hranice raketove techniky dosazeny az se bude palivo raket ziskavat z obnovitelnych zdroju, az kazda cast rakety bude mnohonasobne pouzitelna a to do nekolika dnu a spolehlivost rakety bude jako u dopravniho letadla. To zatim nepozoruji, takze hranice vyvoje jsou jeste daleko. |
|
Ano 1000 USD za kilogram pro masove vyuziti je dle meho nazoru drahe.
Proc u raket neni mozne dosahnout te znovupouzitelnosti a spolehlivosti jako u letadel je zrejme - jednak je raketovy motor slozitejsi nez proudovy, pracuje pri vyssich teplotach je dynamicky mnohem vice namahan a pri pristani krapne o zem - a to nemaji materialy, ktere vydrzi vysoke teploty rady, byvaji krehke.
Jo az bude k dispozici nejaky kompozitni, nanotechnologicky bo ja vim jaky material - ktery bude lehky, pevny, pruzny a opakovane ty obrovske teploty vydrzi, tak bude vymalovano. Obcas se zda, ze to bude co nevidet viz. X33 jednim stupnem na LEO. Ale pak jim ten mrska vodik zacal skrz uhlikove kompozity prosakovat a bylo po projektu 
I tak bude nadale zustavat problemem palivo.
Jelikoz jsem na 1/2 technik - je mi jasne, ze sestrojit mnohonasobne pouzitelnou spolehlivou/raketu/raketovy motor, navic jeste levne ... je se soucanymi technologiemi take takova jakasi chimera na obzoru, jako treba ten tokamak a fuze... na slunci to funguje, ucite to jde ale aby to fungovalo tady na Zemi pro nas pro vsechny... porad to neni a jak jste psal, to se o tom uz mluvi poslednich 50 let. Jsme si jisti, ze to jde ale prakticke vysledky, pouzitelny stroj se holt sestrojit nedari a nedari No a s temi raketami jsme na tom uplne stejne.
Na rozdil od Vas jsem presvedcen, ze raketove motory jsou slepou vetvi techniky. V zadne pripade si ale netroufam tvrdit, ze nelze sestrojit nejaka lepsi a spolehlivejsi raketa resp. motor - tvrdim pouze, ze se soucasnym stavem techniky to v zadnem pripade nebude radove zlepseni v zadnem z parametru... proto se snazim hledat cestu jinudy. Na kazdy pad Vas ani nikoho jineho nezrazuji od premysleni a vylepsovani, konstruovani chem. raketovych motoru a raket. Takze ja a nekolik ostanich si budeme kombinovat a premyslet jinym smerem v temetu pohony a treba z toho nakonec neco vypadne.
Ucite neni potreba se vzajemne napadat a byt jizlivy, kdyz nam jde vsem co prispivame do diskuze vpodstate o totez totiz "dopravit kosmonauta bezpecne a levne na LEO", na tom se jiste shodneme ze?
|
| 06.12.2004 - 18:12 - Vítězslav Novák | |
|
Nejsem tak skeptický. Nebo možná... Nakonec, každá větev technického (a nejen technického) vývoje je slepá. Takže až jednou bude něco lepšího než raketový motor, proč ne. A ono bude.
Nejsem tak skeptický co se týče vícenásobně použitelných motorů. Otázka je, jestli to má smysl. Rusové používají jednorázové - a jsou spolehlivější a levnější než americké v shuttlu. Vždycky jde o poměr cena/použitelnost. Věřím tomu, že by dokázali vyrobit mnohonásobně použitelné motory. Dnes snáz než v 70.letech. Vlastně - oni je vyrobit dokázali do Buranu, akorát nevíme, jak moc spolehlivé a jak moc znovupoužitelné byly. Asi to bylo tak drahé, že šli radši cestou zdokonalování těch jednorázovek. Pokud by byly celkové náklady na řekněme 10 startů vyšší než na výrobu 10 sad motorů včetně celé rakety, tak to smysl nemá. |
|
Omlouvam se jestli jsem byl jizlivy nebo nekoho napadal. Proste jsem jen presvedcenej a poucen z predchoziho vyvoje mi vychazi, ze vyvovoj novych zalezitosti v spaceflight technice je pomala a problematicka zalezitost. Od dob Saturnu doslo jen k malym zlepsenim motoru, ale ty zlepseni tady jsou. Rocketdyne ostatne uz vyvinul RS xx cislo si nepamatuju motor pro Deltu IV, ktery by mel byt vysoce spolehlivy a dokoncuje snad uz i vicenasobne pouzitelny motor s jen o trochu horsim ISP nez ma motor STS, ale taky mnohem spolehlivejsi a levnejsi. Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore. Myslim ze nove motory to mohou vyresit. Obzvlaste kdyz je mozno rizikove soucastky po letu vymenit.
Ta znovupouzitelnost bude mit opravdu smysl jen kdyz s jednou raketou budete moct letet mnohokrat rocne. S tim souhlasim
Nejsem si jistej jestli je 1000USD za kilo na LEO moc. Naopak to muze byt prospesne a poslouzit jako prirodni clo rozvoji prumyslu na Mesici. Vesmirny prumysl byde chranen timto clem pred levnou konkurenci ze Zeme a muze se velice dobre a rychle rozvijet.
Cestovani po blizkem vesmiru pak nebude touto cenou nijak vyzname limitovano. Skusme si uvedomit co bude nejvetsi polozkou napriklad v novem Mesicnim programu. Myslim ze to rozhodne neni cena za samotne vynaseni zarizeni na LEO. |
|
citace:
Nejsem tak skeptický. Nebo možná... Nakonec, každá větev technického (a nejen technického) vývoje je slepá. Takže až jednou bude něco lepšího než raketový motor, proč ne. A ono bude.
Nejsem tak skeptický co se týče vícenásobně použitelných motorů. Otázka je, jestli to má smysl. Rusové používají jednorázové - a jsou spolehlivější a levnější než americké v shuttlu. Vždycky jde o poměr cena/použitelnost. Věřím tomu, že by dokázali vyrobit mnohonásobně použitelné motory. Dnes snáz než v 70.letech. Vlastně - oni je vyrobit dokázali do Buranu, akorát nevíme, jak moc spolehlivé a jak moc znovupoužitelné byly. Asi to bylo tak drahé, že šli radši cestou zdokonalování těch jednorázovek. Pokud by byly celkové náklady na řekněme 10 startů vyšší než na výrobu 10 sad motorů včetně celé rakety, tak to smysl nemá.
Nebyly raketové motory v Buranu na jedno použití ? Kdesi jsem to myslím četl, ale jistý si tím nejsem.... |
|
| Buran mel jen orbitalni motory, dopravu na LEO obstaravala raketa Energia a ta mela samozrejme motory na jedno pouziti. Za 10 mld ji pry lze zprovoznit (zacit znovu vyrabet) i ted (nosnost na LEO cca 100t). |
|
| za deset miliard ceho USD nebo rublu |
|
Na Novosti-kosmonavtiki z 1.12.2004 je uvedeno, že J.Semjonov řekl, že Energii lze zprovoznit za 10 miliard. Měna tam není uvedena.
V jiném článku z toho dne je uvedeno, že Kliper by stál 10 miliard rublů. |
| 16.12.2004 - 15:39 - Csaba | |
|
Studenti se cini:
http://www.spacedaily.com/news/microsat-04x.html
http://www.garvspace.com/NLV_mockup.htm
Hezka rachejtle... |
| 16.12.2004 - 15:52 - Csaba | |
|
A jeste hybrid - sumarizace praci na tomto pohonu v r. 2004:
http://www.aiaa.org/pdf/inside/04_TC_Highlights/aiaa-hr.pdf |
|
Jen shrnu muj dojem z Vasi debaty o doprave na LEO a pohonech:
Na jedne strane tady mame klasicky fungujici raketovy motor, ktery ma ovsem vysoke naklady a potrebuje narocnou udrzbu.
Na strane druhe ovsem jsou jen ruzne (zatim nefungujici) pokusy.
---------------------------------------------------------
Co s tim?
Podle mne se vyplati sledovat obe varianty:
Klasicke motory lze doladit pomoci modernich materialu, seriovou vyrobou pak lze stahnout cenu.
Nove myslenky je treba podporovat a zkouset, ale zatim na tom nelze stavet realne plany.
preji hezky den
Honza
|
| 21.12.2004 - 09:40 - Csaba | |
|
Prace zabyvajici se elmag. urychlovanim:
http://ntrs.nasa.gov/index.cgi?method=display&redirect=http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19850003763_1985003763.pdf&oaiID=oai:casi.ntrs.nasa.gov:19850003763 |
| 23.12.2004 - 20:21 - Maša | |
|
Nejsem si jistý jestli se sem tahle otázka hodí. Nemáte představu jak velkou dopravní kapacitu by měla mít Země, aby se o naší civilizaci dalo mluvit bez pocitů trapnosti jako o kosmické? Kolik lidí ročně bychom měli být schopni přepravit na LEO aby se vesmír pro nás stal samozřejmým pokračováním naší planety? |
|
Myslim, ze se nabizi srovnani s leteckou dopravou, ktera behem poslednich 100 let presla ze stadia "experimentalni" pres "exkluzivni" do "bezna". Dnes se pocet rocne prepravenych pasazeru pohybuje ve stovkach milionu. Coz je radove 10% obyvatelstva planety (ale hodne lidi leta vickrat do roka). Podobna kriteria bych kladl na kosmickou dopravu - ovsen jen, co se tyka kapacity.
Otazka ale je, jestli "kosmicnost" civilizace hodnotit poctem pasazeru zrovna na/z LEO. Je to zrejme dobry startovni bod v hodnoceni, ale muze se civilizace, cestujici jen na obeznou drahu sve materske planety, nazyvat "kosmickou"?
Zalezi totiz na uhlu pohledu. V letectvi je situace vicemene jasna, cestovat letadlem na druhou stranu zemekoule neni vyjimecne - a zadna rekordnejsi vzdalenost nema prakticky vyznam. Ale jak hodnotit cestovani vesmirem? Co je absolutni meritko? Bydleni na obezne draze? Dopravni lety na Mesic? Kolonizace Slunecni soustavy? Cestovani mezi hvezdami? Mezi galaxiemi? Vyuzivani kvazaru pamatujicich pocatky vesmiru?
Dost mozna se nasi prapra...vnuci budou shovivave usmivat nad dnesnim oslavovani kosmonautu, kteri letaji smesnych 300km nad zemi a pak z domovskeho orbitalniho mesta poleti tim "pravym" kosmem na tydenni rekreaci na Europu. A jejich vzdaleni potomci ze Siria poleti zkoumat zahady mlhovin v Magellanove mracne...
S kazdym dalsim zvladnutym krokem v teto rade se totiz nutne meni pohled na to, kde zacina ten pravy, nefalsovany vesmir - nas "final frontier", konecna hranice. A je to tak dobre.
Vesele Vanoce a stastny novy rok vsem! |
|
| Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2005 ! |
