|
citace:
Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore.
Myslim, ze hacek asi budou prave ty vetsi tlaky a rozdily teplot. O SME (Shuttle main engine) se mluvil jako o stroji, jehoz soucastky musi vydrzet nejvetsi rozpeti teplot s jakym kdy clovek pracoval - kapalny vodik vs. teplota spalin...
Vicemene vsichni, kdo stavi raketove motory doma "na kolene" (nejnoveji X-prize) se uz od 30.let znovu a znovu zabyvaji tou samou tridou problemu - a znovu zjistuji, ze postavit motor ktery bude za neco stat je docela veda.
|
|
citace:
citace:
Jen mi neni jasne proc by mel byt raketovy motor slozitejsi nez proudovy. Raketovy motor je prece v podstate cerpadlo a proudovy kompresor, oba pohanene plynovou turbinou. Nejak podrobneji jsem to nestudoval, ale zda se mi ze problem muze byt jen vetsi vykon cerpadla raketoveho motoru, nebo nizsi teploty paliva a naopak vyssi teploty a tlaky ve spalovaci komore.
Myslim, ze hacek asi budou prave ty vetsi tlaky a rozdily teplot. O SME (Shuttle main engine) se mluvil jako o stroji, jehoz soucastky musi vydrzet nejvetsi rozpeti teplot s jakym kdy clovek pracoval - kapalny vodik vs. teplota spalin...
Vicemene vsichni, kdo stavi raketove motory doma "na kolene" (nejnoveji X-prize) se uz od 30.let znovu a znovu zabyvaji tou samou tridou problemu - a znovu zjistuji, ze postavit motor ktery bude za neco stat je docela veda.
Ohledně toho největšího rozdílu teplot bude asi největší sranda při stavbě termonukleárního reaktoru  Teplota kapalneho helia(absolutni nula)@teplota termojaderné fůze, tady teprv začíná ta pravá sranda :-) Pravdou je, že se to řeší přez magnetické pole, jinak by to reaktor zplazmovalo.... |
|
citace:
Ohledně toho největšího rozdílu teplot bude asi největší sranda při stavbě termonukleárního reaktoru Teplota kapalneho helia(absolutni nula)@teplota termojaderné fůze, tady teprv začíná ta pravá sranda :-) Pravdou je, že se to řeší přez magnetické pole, jinak by to reaktor zplazmovalo....
Jde tedy predevsim o technicky problem. Spalovaci turbina v Me-262, prvni proudove stihacce pracovala pry jen nekolik minut, nez se lopatky pusobenim teploty a odstredive sily neunosne zdeformovaly, ted uz to neni problem. U modernich raket provoz vazne taky asi spise na komplexnosti raket nez na samotnem raketovem pohonu. Takze prezentuju znovu muj nazor: do vesmiru levneji muzeme i s raketovym motorem, spise je nutne najit rozumne komercni vyuziti nejblizsiho okoli Zeme (Orbita, Mesic, asteroidy, Venuse, Mars). Vkladam nadeje do tajnych pomocniku z Greenpeace. |
| 29.12.2004 - 17:56 - Vítězslav Novák | |
|
To myslíte tak, že nás Zelení mírové vyženou do kosmu?
Ale kdepak! To vám dřív zakážou takové strašné plýtvání, jako je vynášení čehokoli na LEO. Pěkně k žentourům a točit - radikální zelení jsou i proti zneužívání jejich bratrů - koní. |
|
Ale kdepak! To vám dřív zakážou takové strašné plýtvání, jako je vynášení čehokoli na LEO. Pěkně k žentourům a točit - radikální zelení jsou i proti zneužívání jejich bratrů - koní.
No prehnane zeleny nejsem ale myslim, ze ty lety na LEO by se meli vymyslet nejak ekologicteji, nez se leta nyni protoze lidi je 6.5 miliardy a casem bude treba 10 miliard a vice a co pak - Proton plus Sujuz to jsou 3 lidi 6.5 miliardy / 3 = 2.16... miliardy Protonu kolik, ze je v soucasnosti na svete aut nekolik stovek milionu? Doufam, ze se tolik raket s touhle zastaralou technologii se nikdy stavet nebude - protoze to bychom opravdu nerozdejchali... |
|
| O to prave jde, ze do vesmiru toho moc litat nemusi. Zajem o vesmir ted projevuje maximalne tak 5 procent obyvatelstva a ochotou se tam vypravit oplyva jen par lidi. Mozna ze expanze lidstva do vesmiru probehne tak, ze se tam vyda par desitek tisic lidi. To je par tisic tun, behem pristich par stovek let. Vsechny jednodusi veci se daji vyrabet treba na Mesici a navic exportovat zpet na Zemi. Nerikam ze za tech 100 let nebude lepsi zpusob dopravy na LEO nez rakety, ale ty maji porad prostor se vylepsovat. A co brzdi rozvoj kosmonautiky? Nedostatek penez = nedostatek motivace. Prekazky ve svobodnem podnikani, ekologie, katastrofy, terorismus atd. mozna jednou vyzenou rozumne uvazujici osoby nekam jinam. Do te doby bude kosmonautika luxus. |
|
Já si myslím, že je především ztráta důvodů pro pilotované lety do vesmíru - důvodem je, že automatické sondy dokáží dnes, a ještě lépe v nedaleké budoucnosti, nahradit lidi při průzkumu těles sluneční soustavy. Podívejte se na to takhle: na Merkur nepolezeme, je to moc blízko Slunce, zcela jistě tam nikdy nic živého nebylo a bude to tam velmi podobné Měsíci, vyjma vyššího obsahu těžkých kovů. Venuše je díky svým poměrům pro lidi zcela odepsaná, terraformace pro nepřítomnost vody a pomalou rotaci vyloučená. Na Měsíci, protože neměl hydrosféru ani atmosféru, nenalezneme žádná ložiska minerálů nebo kovů takových, jaké známe na Zemi, kde proběhly separační koncentrující procesy, tedy lze tam očekávat jen horniny, z nichž některé budou mít obsah kovu vyšší než průměr, avšak nikoliv jako pozemská ložiska. Jediné, co by tam mělo cenu, je voda, která by byla použitelná pro lokální výrobu kyslíku a vodíku. Nedělejte si ovšem iluze o osidlování - není pro to žádný důvod, bylo by to jen přežívání, které by se neobešlo bez trvalé podpory ze Země. Například iluze o pěstování v utěsněných sklenících, pominu -li technické problémy s tlakovou výdrží a stabilizací teploty, vyžaduje atmosféru s CO2 pro rostliny, nezbytný dusík se však na Měsíci nevyskytuje, slabé to bude asi i s fosforem. Na Marsu sice trocha vody je, je tam i dusík a byly by tam jistě i nějaká ložiska užitečných nerostů, avšak tamní atmosféra se spíše podobá vakuu než vzduchu, technické problémy by byly stejné. Navíc, naleznou -li se během průzkumu stopy po zbytcích života, bude Mars dán do karantény a bude zkoumán jen automaty. A kdyby tam nakrásně lidé přece jen letěli, co tam budou dělat? Po základním prozkoumání tam budou živořit v pracném zajišťování základních životních podmínek, trvale odkázáni na skafandry, bombardováni slunečním větrem a kosmickým zářením? I na nejnehostinějším místě na Zemi jsou podmínky příznivější (tohle již někdo napsal). Dále, Jupiterovské velké měsíce jsou zaplaveny zářením z radiačních pásů Jupitera. Takže letět, nebo někde stavět základny nemá praktický (to podtrhuji, nemluvím o nadšení něco dokázat) význam.
Co se týče dopravních prostředků, současná fyzika nedává žádné šance na revoluční zvrat v pohonech. Zbývají opravdu jen chemické rakety, nebo s velmi slabým tahem ty iontové nebo podobné. Jakmile chcete uvolňovat větší množství energie, jsme omezeni teplotní výdrží materiálů a nemožností účinně uchladit. A fyzika nám na takové materiály nedává šanci, ač by jsme je moc potřebovali na opravdu účinné zvládnutí jaderných pohonů. Takže zbývají jen různá drobná technická vylepšení stávajících modelů. Vůbec se nedotýkám ekologických aspektů, pro tento případ mě nezajímají.
Cokoliv z Vesmíru vozit na Zemi nemá smysl, takové ty argumenty s He3 jsou novinářské výplody, máme tady dost D, Li, a ještě jsme se nenaučili s tím pracovat. Celá ta slavná kosmická orbitální stanice je zbytečné vyhazování prostředků, automatické stroje by to zvládly mnohem lépe. Myslím, že by bylo lépe lidské lety dočasně, i na delší dobu opustit a věnovat veškeré prostředky na automatické sondy. Ty totiž, za poslední desetiletí, udělaly nepředstavitelné množství práce. Kdyby se do nich vložilo to, co se dává do stanice a raketoplánů, byli bychom mnohem dál - a možná - bychom už dokonce našli někde něco, za čím stojí za to letět osobně. |
|
| Dovolil bych si zduraznit ze o vodu vpodstate nejde, jde o vodik. Kysliku a kovu se vali vsude vic nez dost a to i na Mesici. Jen je potreba si s horninama trochu pohrat. Dusik na Mesici? Treba ho nebude potreba tolik nebo pujde nahradit jinym netecnym plynem. Nebo se bude dovazet amoniak poskytujici i vodik (snad by se dal vyrobyt u nejakeho asteroidu). A co vozit z Vesmiru? Pro zacatek treba energii, nez bude termojaderna fuze, coz muze trvat hooodne dlouho. Ale to jsou jen takove rychlonapady. Jinak souhlasim s tim ze roboticky pruzkum je uzitecnejsi nez nejake velkohube vypravy na Mars a o osidleni neceho jineho nez Mesice nemuze byt v tomto stoleti rec. Jeste by mohl byt zajimavy nejaky ten asteroid. |
|
| Mozne vyuziti blizkeho okoli zeme se rozebiralo na foru: Vesmír a každodenní život ? |
|
citace:
Mozne vyuziti blizkeho okoli zeme se rozebiralo na foru: Vesmír a každodenní život ?
Tam se probíralo možné využití kosmonautiky pro praktický život. Současný i budoucí. A protože všechno souvisí se vším, souvisí to samozřejmě i s tím jak do vesmíru levněji.
|
|
„SKY RAMP“ TECHNOLOGIE
Pro dosažení rychlosti pouhých 1600 km/hod (Mach 1,3) spotřebuje STS cca 50% paliva. Hlavní podíl připadá na překonání gravitační a aerodynamických ztrát. Kromě toho se start odehrává prakticky v nadmořské výšce hladiny moře (jako u všech kosmodromů USA). Všechny raketové motory a zvláště pak LOX/LH2 motory mají nižší účinnost v husté atmosféře. Na př při startu z výšky 5000 m by se uspořilo cca 4% paliva jen jako příspěvek vyšší účinnosti motorů, bez uvážení nižších gravitačních a aerodynamických ztrát.
Proto jsou navrhovány různé varianty „Sky Ramp Technology“, kdy kosmický booster by byl urychlen na speciálních saních po kolejích umístěných na svahu pohoří v úhlu cca 45o do výšky asi 4000 m a pak teprve nastartoval své motory. Pokud by takové koleje začínaly na náhorní plošině ve výši na př. 2000 m, je to zcela realisovatelné dnešní technologií. Je spočteno, že při konečné rychlosti saní na př. Mach 0,8 by se uspořilo cca 25% paliva, což by znamenalo podstatný nárůst užitečného nákladu. Nejspíše by to umožnilo i SSTO systémům jako je X33 Venture Star dosáhnut LEO s rozumným užitečným nákladem.
Největší problém je pohon a brzdění saní po odpojení kosmického boostru. Na pohon se uvažují kombinace raketových a proudových motorů. Pro brzdění se uvažují různé možnosti aerodynamického, vodního brzdění, brzdění reversním tahem motorů, dokonce podobné způsoby, jako je zachytávání letadel na letadlových lodích. V každém případě je pro brzdění nutno obětovat část dráhy. Nejlépe by ovšem bylo, kdyby sáně mohly odletět z dráhy nebrzděné a přistát na padácích nebo dokonce měly vlastní nosné plochy a proudový pohon pro přistání na letišti. Pak by byla ovšem vyvstala otázka, zda by nebyl vhodnější systém podobný MASK, bez kolejí, který by náklad vynesl do větší výše.
Dle mého názoru však za současné situace, kdy není v dohledu nějaký podstatně ekonomičtější pohon, než je klasický raketový založený na chemických palivech, by bylo lépe hlavní snahy o to jak „do vesmíru levněji“ zaměřovat především na největší možnou sériovost výroby nejdůležitějších částí nosičů, to je především jejich prvých stupňů. Zkusme si přestavit, že by všechny 4 hlavní kosmické velmoci - USA, Rusko, ESA a Čína používaly u prvých stupňů raket o nosnosti od 15.000 kg do 100.000 kg na LEO stejné motory, nejlépe včetně unifikovaných nádrží. Jejich seriová výroba by musela přinést podstatné zlevnění letů do kosmu. Ideálním motorem pro to by byl ruský RD-170/171 s tahem cca 800 tun, případně včetně nádrží prvého stupně Zenitu (boostru Energie). V druhém a dalších stupni by pak každá kosmická velmoc používala své motory – na př. pro druhý stupeň USA RS-68, Rusko RD0120 atd.
Bylo by možno používat 1až 5 modulů Zenit v prvém stupni pro nosiče od cca 17.000kg do 100.000kg na LEO. Je třeba vyvíjet jen nádrže druhých stupňů. Jak již jsem psal jinde, třímodulový nosič obdobný Delta 4H by měl při více než dvojnásobné nosnosti menší vnější rozměry než Delta 4H, nemluvě o nesrovnatelně kratší předstartovní přípravě a levnějšímu palivu. Booster s 5 moduly by měl větší nosnost než SATURN 5 (zvláště při použití RD0120 v druhém stupni) nebo by mohl mít celý systém nižší startovní hmotu. Nádrž druhého stupně by byla krátká a o velkém průměru, užitečný náklad osový. Byly by navíc odstraněny všechny nebezpečné apekty STS – boční umístění orbiteru, obrovská LOX/LH2 nádrž s isolací, která musí být urychlena na téměř 1.kosmickou rychlost, nebezpečné SRB, obrovské síly, vibrace a tepelné namáhání, které jsou přenášeny od SSME přes konstrukci orbiteru na ET. Byla by ralisovatelná záchrana kosmonautů na kterékoliv etapě vyvedení na orbit.
Když fy Boeing může pro své GEO aktivity využívat raketu Zenit, nevím co by jí nebo NASA bránilo použít prvého stupně Zenitu pro jiné civilní vesmírné aktivity. Pro vojenské zakázky by snad šla dohodnout licenční výroba v USA. Vojáci vyšší cenu zaplatí a navíc již mají k disposici Delta 4 a Atlas 5. Asi si však většina z vás řekne, že můj návrh je utopistický, neboť nic nedonutí kosmické velmoci k takové unifikaci, raději vyplýtvají miliardy USD na svůj vlastní vývoj a potom na drahou kusovou výrobu, neboť půjde o peníze z kapes daňových poplatníků. Bohužel, tak to s největší pravděpodobností bude.
|
|
Ahoj,
vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.
Bohuzel to ale asi dopadne nevalne - tedy podobne jako s dalsimi "strategickymi" dovednostmi (jaderna energetika, systemy varovani proti prirodnim katastrofam, ...). Tedy kazdy stat si vyviji vse znovu a samostatne (hlavne asi z duvodu narodnich zajmu, atd.) a vysledne technologie nejsou zdaleka tak doladene a efektivni, jak by mohly byt pri spolecnem vyvoji a sdileni zkusenosti.
Presto preji vse nej do noveho roku
Honza |
|
| Máte pravdu. Jenom by měli být dva typy motorů stejného stupně - při výbuchu motoru z neznámé příčiny by se musely odložit všechny starty raket s tímto motorem na dobu týdnů až měsíců, takhle se dá náklad (Progress s nutnými zásobami) přeložit na jinou raketu - tento systém vedl USA k vývoji duplicitních Delta 4 a Atlas 5. |
|
Delta IVH lze jednoduse modifikovat na nosnost 30t na LEO (pouzitim 4 GEM na tuhe palivo) a pak dale k 50t. Dokonce Boeing ma studii na pouziti 7 CBC (az 90t na LEO), coz je ale urcite utopie. Naproti tomu Atlas jeste s vice jadry neletel :-( Takze jestli je Kerosin vzdy lepsi nez LH2 neni pro me tak jiste.
Zajimave by ale mohlo byt http://www.nasa.gov/missions/solarsystem/vision_concepts.html studie od Orbital Sciences, ktera navrhuje modifikovat STS. Pouzitim stejnych SRB a modifikaci ET (napr pridanim motoru z Delty IV a bezny druhy stupen s nakladem na nos) dostanete s minimalnimi problemy (velke provozni zkusenosti, zabehnuta vyroba vsech komponent!!!!!, stejny letovy profil) nosnost 80t. Nutna by byla jen mirna!!! modifikace stavajici infrastruktury pro STS. Pritom na rozhybani ruske Energie (nebo jejich modifikaci) by bylo zapotrebi stejne penize a slozitejsi kvalifikace pro pilotovane lety (ovsem investice by neplynuly do US, ale do Ruska, takze je to pase). Vsechno se to omila dokola, nejdulezitejsi bude zamenitelnost. Pokud budu mit CEV, musim byt schopet ho vynaset vice nosici (Delta, Atlas, modSTS, Zenit?) aby v pripade havarie nebyl ohrozen dalsi rozvoj. Taky by CEV mel pouzivat stejne komponenty s Cargo a Explorer nosici. Navic si myslim ze nosice do cca 15 t by mely byt plne komercni bez ucasti statu ci zkostnatelych firem typu Boeing nebo Energia. Snad se toho dockame s Falconem V, ktery ma motor na Karosen zbrusu novy a ma se teoreticky kvalifikovat uz tento rok!!!!!!!!!!!! |
|
citace:
Ahoj,
vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.
Nema byt Soyuz 2 pres 40mil USD za 7.8 t na LEO? Falcon V ma byt za 12mil 4.2t na LEO. Neni ale jeste vyzkousen a urcite bude stat vic. Tak uvidime jak pujdou ksefty. |
|
citace:
Pritom na rozhybani ruske Energie (nebo jejich modifikaci) by bylo zapotrebi stejne penize a slozitejsi kvalifikace pro pilotovane lety (ovsem investice by neplynuly do US, ale do Ruska, takze je to pase).
Ona by to byla i investice do Ukrajiny. |
|
citace:
Delta IVH lze jednoduse modifikovat na nosnost 30t na LEO (pouzitim 4 GEM na tuhe palivo) a pak dale k 50t. Dokonce Boeing ma studii na pouziti 7 CBC (az 90t na LEO), coz je ale urcite utopie.
Představy Boeingu - http://www.kosmo.cz/rakety/D4mod.jpg |
|
citace:
citace:
Ahoj,
vidim to uplne stejne. V okamziku, kdy by se seriovou vyrobou podarilo dostat obecnou cenu dopravy na GEO pod desetinu soucasne urovne (k cemuz se soveti s Sojuzem 2 priblizi), tak vzniknou nove (ekonomicky zivotaschopne) moznosti vyuziti kosmu.
Nema byt Soyuz 2 pres 40mil USD za 7.8 t na LEO? Falcon V ma byt za 12mil 4.2t na LEO. Neni ale jeste vyzkousen a urcite bude stat vic. Tak uvidime jak pujdou ksefty.
No jo, ale Sojuz2 uz letel (navic je postaveny na zaklade dlouholetych zkusenosti), kdezto Falcon je stale jen na papire a ve vyvoji.
Slysel jsem nizsi cisla (20mil/start), ale i tak 40mil/7.8t na LEO dava 5100 USD/Kg na LEO, coz je mnohem mene, nez SST, Delta nebo Atlas.
zdravim
Honza |
|
| Delta (140 mil/20t=7000USD/kg) a Atlas nemuze souperit v nizssich kategoriich komercni sfery. Ti jdou hlavne po CEV a tezkych vojenskych satelitech. (Navic se obavam aby Atlasu tak trochu neujizdel vlak oproti Delte prave v teto kategorii, ikdyz americani je nakrmi asi fifty fifty) O vyvoji spolecneho tezsiho nosice spolu s Ruskem ci Evropou podle me nemuze byt ani rec. Penize na to ma jen US a ti je nedaji z ruky. Konkurence (ani extra zlevnovani) v tezkych nosicich neni mozna, protoze jednotlive staty budou vzdycky preferovat investice doma. Takze konkurence a slevnovani se snad bude konat aspon u mensich nosicu. Me osobne je naprosto jedno kdo si urve vetsi cast trhu. Prospesne to bude pro vsechny. |
|
citace:
Delta (140 mil/20t=7000USD/kg) a Atlas nemuze souperit v nizssich kategoriich komercni sfery. Ti jdou hlavne po CEV a tezkych vojenskych satelitech. (Navic se obavam aby Atlasu tak trochu neujizdel vlak oproti Delte prave v teto kategorii, ikdyz americani je nakrmi asi fifty fifty) O vyvoji spolecneho tezsiho nosice spolu s Ruskem ci Evropou podle me nemuze byt ani rec. Penize na to ma jen US a ti je nedaji z ruky. Konkurence (ani extra zlevnovani) v tezkych nosicich neni mozna, protoze jednotlive staty budou vzdycky preferovat investice doma. Takze konkurence a slevnovani se snad bude konat aspon u mensich nosicu. Me osobne je naprosto jedno kdo si urve vetsi cast trhu. Prospesne to bude pro vsechny.
U tezkych nosicu (ktere budu vypoustet jednou za uhersky rok) se asi nedosahne nejake velke seriovosti vyroby a tim padem extra nizke ceny. Osobne bych nejnizsi cenu ocekaval prave u "hlavniho proudu", tedy u nejobvyklejsich zakazek - tedy zhruba u kategorie 5t na LEO (ale nemam k dispozici presnou statistiku vypoustenych rozmeru a hmotnosti). Tady se asi nejvic vyplati seriova vyroba.
Druha vec je, ze u teto kategorie bude potom znacnou cast ceny tvorit rezie pozemniho zabezpeceni a startu - a tady podle meho nazoru opet ziskavaji soveti body: naklady na manipulaci s kerosenem jsou radove nizsi, nez u LH2. Rovnez novy sojuz (pry) potrebuje pouze 20lidi pro pozemni pripravu a 2 lidi pro rizeni letu.
Celkove vidim potrebu obcasnych startu tezkych nosicu (kde uz ty penize budou vyssi) doplnenou pomerne pravidelnou frekvenci "lehkych" nosicu.
Uz aby to vsecko litalo ...
Hezky den
Honza |
| 03.1.2005 - 18:57 - Vítězslav Novák | |
|
Spolupráce nebo konkurence - to je otázka přímo filosofická.
Teoreticky by měla spolupráce být výhodnější. Teoreticky by měla fungovat lépe společnost založená na vědeckém světovém názoru než nějaký výsledek konkurujících si firem. A stran. A teoreticky by měly chytré algoritmy řešit problémy líp než nějaké napodobování mutací a výběru.
Teoreticky ano.
Jenže to tak moc nefunguje. Tu společnost jsme zažili a kosmický program se nejvíc rozvíjel za studené války, kdy vrcholem spolupráce byl jeden let Sojuz-Apollo, na který se musel vyvinout speciální přechodový modul. A který byl briskně zapomenut (ne že by měl šanci - Apoll se nedostávalo). V Americe na nějakou pilotovanou kosmonautiku víceméně kašlali, až se ukázalo, že je dohání i Čína - a muselo se přijít s kennedyovskou vizí, pro jistotu bez kennedyovského termínu.
Že si strategické technologie vyvíjí každý sám, má dvě příčiny. Tu nejnovější technologii nikdo nepustí, ani za velký peníze. A nikdo, kdo má na to, nebude chtít financovat výzkum té druhé strany, aby pak dostal cosi o generaci horší. S tím rizikem, že dodavatel cosi ví a nepoví...
Vzpomínám, jak Anglie dodala Saddámovi (když byl ještě záštitou svobodného světa proti ajatolláhům) armádní šifrovací zařízení. Krásně fungovalo a dokonale šifrovalo... Dokud se Angláni nepotřebovali dovědět, co si to tam povídají. Najednou si vzpomněli, že si nechali nejen účtenky a celý systém byl Saddámovi naprd.
Nedivím se, že kdo může, ten vyvíjí. Nikdo nechce být závislý. A kosmická technika je především vojenská technika, co se dá dělat.
Myslím, že vyšší stupeň spolupráce, než je nákup licence ruských motorů pro americké rakety se čekat nedá. Zaplať Gott aspoň za to! |
|
Já doufám, že dříve nebo později se jednotkovou cenu za dopravu do kosmu podaří snížit (pod 1000 USD/kg a snad i pod 100 USD/kg na LEO). Věřím, že se prostě musí vyzkoušet všechno, co by k tomu mohlo vést. Tedy jak zdokonalování raket, startovací katapulty, vzdušné starty a hypersoniky, tak i komerce, konkurence, unifikace, sériovost a samozřejmě i nové principy (neraketové).
Zdá se, že to bude chtít léta a desetiletí vývoje (nejen v kosmonautice), ale kdo chce, může se sám pokusit nějak to urychlit :)
Můžeme každý podle svých možností podporovat směr, který se nám zdá perspektivní, nebo hledat nové cesty. Myslím, že i zdejší diskuse, nebo třeba Kosmo Klub jsou dobrými pokusy v tomto směru.
Díky za všechny názory a informace. Umožňují mi získat lepší přehled a nadhled nad souvislostmi. A navíc je to pro mne dobrá zábava :) |
|
Znovu jsem to nasel: obnoveni Energie za 10mld USD http://en.rian.ru/rian/index.cfm?prd_id=160&msg_id=5152858&startrow=1&date=2004-11-30&do_alert=0
Stejne mi prijde ze modifikace STS na cargo by vysla levneji i s temi nebezpecnymi SRB. A navic to budou mit amici pekne doma. (Pokud teda nespadne dalsi raketoplan) Nakonec by ani provoz neceho takoveho nemusel byt drahy a slozity. To jen ten personal a kontroly orbiteru jsou tak drahy, snad pry 2.6 mld rocne v cenach pred xx lety. |
|
http://k26.com/buran/Info/Hercules/vulkan.html
Hezky stranky, ale co by se muselo stat, aby tohle nekdo nekdy opravdu potreboval? |
|
http://k26.com/buran/pad1.jpg
na Floride probihaji prvni pripravy ke startu ruskeho nosice Energia :-) |
|
http://www.astronautical.org/pubs/vol40i3Feat.htm
Levneji do vesmiru aneb failure is an option. Zajimava filozofie. |
|
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-04k.html
neco k space shuttle derrived vehicle o kterem jsem tu mluvil. Ejhle, autor se o tom napadu zminuje jako o SDV 2. Myslim ze na toto by se panove z NASA mozna zmohli, nez se za 30 let bude muset stejne pouzit Energia.
PS: Omlouvam se za exhibici, pomalu se toto forum stava moji domenou. |
|
V tomhle má Bell pravdu, bude lepší použít modernější Atlas 5/Delta 4 technologii, než o 10-20 let starší STS systém. Taky je lepší nápad použít nový monoblok s více motory než mnoho oddělitelných samostatných bloků (Vulkan). Vývoj bude drahý v obou případech.
Co se týká nejpoužívanějších raket, 5 t na LEO nestačí - ani pro vynášení GEO družic, ani pro zásobovací lety nebo vynášení vojenských družic. |
|
| Již asi před 2 roky jsem někde na těchto stránkách psal, že aktivní publicista o kosmonautice Jeff Wright již vícekrát navrhoval v růných otevřených dopisech firmě Boeing a NASA, aby byl přerušen vývoj konkurenčních systémů ATLAS 5 H a DELTA 4 H a namísto nich upraven STS podle koncepce Energia-Buran, to je pod Externí tank umístit 3 motory RS 68, čímž by vynikl universální těžký nosič. Dle mého názoru, pokud by NASA skutečně potřebovala takový nosič okolo 100 tun na LEO, navrhovaná rekonstrukce STS by byla mohem levnější a rychlejší než vývoj Atlas 5H nebo Delta 4H na tuto nosnost. Navíc vývoj Delta 4H jako čistě LOX/LH2 systém s nosností 100 tun je naprostá chiméra, neboť by musel mít strašlivé rozměry. Jediné řešení by stejně bylo použít pomocných boostrů na tuhá paliva, nebo boostrů na kerosen, které Boeing zatím nemá. Výsledek by těžko byl lepší než navrhovaná úprava STS, pokud by se nepoužily boostery na kerosen. Vývoj by byl mnohonásobně dražší a trval mnohem déle. Úprava STS by zhruba odpovídala Energii (která ovšem má kerosenové boostery) ale v USA by měli k disposici veškerou infrastrukturu a dlouholeté zkušenosti. |
|
citace:
http://www.astronautical.org/pubs/vol40i3Feat.htm
Levneji do vesmiru aneb failure is an option. Zajimava filozofie.
Ano, docela zajímave, už jsem o tom kdysi psal v tématu návratu na Měcíc :
Ještě k čánku The myth of heavy lift. Je tam dobrá myšlenka. Pokud se vypouští drahá družice (řádově stamilióny dolarů), pak se příliš nehledí na cenu startu (ta představuje jen malou část nákladů), ale na spolehlivost nosiče.
Když ale chceme dostat na oběžnou dráhu "levný náklad" - palivo, vodu, potraviny, pak cena rakety značně převyšuje cenu nákladu. Je proto žádoucí, aby se tento náklad vypouštěl co nejlevnějšími raketami, které nemusí mít příliš velkou spolehlivost, v případě selhání je náklad snadno a levně nahraditelný ...
|
|
