|
Otevírám nové téma, aby problémy kolem CEV byly na jednom místě.
NASA zveřejnila další oficiální dokument v rámci přípravy na vypsání konkursu na vývoj CEV, viz:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15629
Výňatek:
NASA/Exploration Systems Mission Directorate (ESMD) plans to issue a Request for Proposal (RFP) for design, development, test and evaluation of a Crew Exploration Vehicle (CEV).
Attached to this synopsis are the draft Statement of Work and the draft Data Requirements Documents list for this contract.
The efforts described in this SOW occur prior to NASA down-selection in 2008. These documents are available for review by potential bidders.
...
NO PROPOSAL IS REQUESTED AT THIS TIME.
No solicitation exists; therefore, do not request a copy of the solicitation. If a solicitation is released it will be synopsized in FedBizOpps and on the NASA Acquisition Internet Service. It is the potential offerors' responsibility to monitor these sites for the release of any solicitation or other documents relating to this procurement. This notice is for information purposes and is not to be construed as a commitment by the Government, nor will the Government pay for any information solicited.
|
|
V návaznosti na předchozí, byl konečně 2005-03-01 vydán RFP:
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/mar/HQ_05063_crew_exploration.html
RELEASE: 05-063
NASA Issues Solicitation for Crew Exploration Vehicle
NASA's Exploration Systems Mission Directorate today issued a Request for Proposals (RFP) for the Crew Exploration Vehicle (CEV). The CEV is the spacecraft that will carry astronauts beyond low-Earth orbit and to the moon by 2020.
The nation’s Vision for Space Exploration set a goal of developing a new CEV by 2014. The CEV represents one building block in a future exploration architecture that can send astronauts to the moon and form the basis for exploration missions to other destinations.
The contract to build the CEV is a full and open competition. The anticipated period of performance is September, 2005 through December, 2008. The CEV acquisition will use a phased approach that anticipates a maximum of two contractors.
The two contracts will be Cost-Plus-Award-Fee. As part of the Phase 1 contract, the contractors will conduct a demonstration flight that provides risk reduction for the human-rated CEV to be delivered in 2014. The Phase 1 portion of the contract will end with a planned down select to a single prime contractor in late 2008.
The CEV proposals are due no later than 2 p.m. EST, May 2, 2005. A selection will be made in September, 2005.
For more information about the RFP on the Internet, visit:
http://exploration.nasa.gov/acquisition/cev_procurement.html
|
|
Nějak se v tom nevyznám. Je tam někde napsáno, kolik lidí má CEV dopravit na LEO (ISS) a kolik na Měsíc ? Nebo je limitující nosnost raket a posádka je na tom závislá ?
|
|
Quote: Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlennou posádku strčí celý CEV někam.
--------------------------------------------------------------------------------
Je to citát z téma Qlobal Flyer ale myslím, patří spíše sem.
Samozřejmě, kdyby Rusové měli na př. 1/3 rozpočtu NASA a Putin si uvědomil, že budoucnost Ruska závisí na posici Ruska v kosmu mnohem více než na Čečně, pak Rusové mají všechny předpoklady být vepředu jak s Kliperem, tak nosnou raketou a jiným projekty. Zřejmě není ani jedno ani druhé není, navíc zůstává neproduktivní soupeření mezi Chruničevovým centrem a NPO Energia- viz návrhy na kokurenta Klippera, vývoj rakety Oněga, návrhy projektu letu na Mars atd. Nemyslím si, že RKA má dostatečnou autoritu, aby určila priority. Konkurence je dobrá ve fázi projektu a výběru vhodných řešení, ne však později. Na tom a také na politických intrikách shořel ruský měsíční program. |
|
Převzato s Global flyeru:
citace:
Porovnat napriklad se sojuzem nebo kliperem se da pouze cast budouciho CEV, ktery bude hotovy nekdy kolem 2014.
Tak tomu říkám optimismus. Když to nezrušej ,tak můj typ je 2020 a déle.
citace:
To jsem zvedav kdy vzletne Klipr
Řekl bych, že Rusové si nyní dávají reálnější cíle ,ale narážejí hlavně na nedostatek peněz. A narozdíl od NASA nakládají s tím málem co mají mnohem hospodárněji.
NASA to je trochu opak. CEV je ambiciózní cíl a možná další velké sousto. Zřejmě skládačka , která dle složení má dosahnout od oběžné dráhy až k jiným planetám. Racionálnější organizace by se za situace, kdy má v provozu velmi nákladný a nepříliš bezpečný systém, možná snažila zahrát malou domů a sáhla po něčem osvědčeném (třeba na bázi kabiny Apolla).
Když zruší v roce 2010/2011 STS a poté třeba vypadne Rusko, tak co bude pak... Pochybuju, že po rozprášení STS bude v případě nutnosti obnovení pilotovaných letů raketoplánů možné. Pak půjde celá několikadesetimiliardová investice na oběžné dráze do háje.
|
|
No ja jsem predpokladal ze v prvni fazi bude CEV (nebo jeho cast pod oznaceni CTV crew transportation veh) prave na bazi Apolla. To pro prvni fazi staci a vubec mi to jako ambiciozni nepripadne. To Kliper bude mnohem narocnejsi.
Navic taky predpokladam ze STS skonci trochu pozdeji nez v 2010 a bude pokracovat v derSTS. Takze kdyby byl nekdo tak nestastny z opusteni z raketoplanu, tak by ho mohl teoreticky reinkarnovat (pokud orbitery zakonzervuji - ale spis skonci v muzeu)
Nezapominejme taky porad, ze uz cca od roku 2008 by meli zacit bezne komercni lety na suborbitu, takze se z toho postupne treba neco vyvine. Taky mate Cinany a Evropany, kteri budou mozna vypoustet soujuz z Kuruou. Nevim kolik soujuzu by muselo spadnout, aby se s nima prestalo litat.
Zase neni potreba byt prehnane pesimistickej a myslet si, ze Americani budou vyvijet nejakou kapsli 15 let. Kdyby je nebrzdil STS, tak je to otazka par let. |
|
| Můžu se zeptat co se skrývá pod pojmem derSTS. Díky. |
|
citace:
Můžu se zeptat co se skrývá pod pojmem derSTS. Díky.
Viz diskuze v tematu o Mesici derSTS (derivative of STS) http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=506&page=19
citace:
Nicmene Zubrin navrhoval Ares, coz je trochu prerostly derSTS pro cca 120t na LEO. Najit si ho muzete na strankach astronautixu http://www.astronautix.com/lvs/ares.htm Budu s nim polemizovat jak usetrit hromadu penez a vytvorit opradu neco levneho s nosnosti cca 80t na LEO a se sirokou moznosti dalsiho vyvoje. Tedy zadne zmensovani velkeho projektu. Vylepsovani SRB na ASRM neni pro muj navrh derSTS v prvni fazi nutne, 2 motory RS-68 maji stejny tah jako 3 SSME, jsou levnejsi, ale maji horsi isp. Velkou vyhodou je to ze se krasne vlezou mezi trysky SRB a neni zapotrebi zadne osklive gondoly. Prumer nakladu a horniho stp zustane 8.7m coz je prumer ET. Jako 3 stp lze pouzit vyvyjeny RL-50, ktery stejne najde siroke vyuziti pro cesty k mesici a pro EELV. Na RL-50 se jiz pracuje, takze nic prevratneho. (Na rozdil od horniho stp. Zubrina) Tady poznamka na Erveho: proc nemenit aerodynamiku, váhové rozložení a profilu letu, kdez je to s STS tak hrozne, to nedava smysl.
|
|
| Šlo mi o minimalizaci potřebných změn - u vašeho přístupu by se musela přestavět celá rampa, z rakety by původní zůstali jen SRB (snad). Myslím že impulz motorů RS-68 by se dal slušně zvýšit výsuvnou tryskou (zvýšený expanzní poměr jako u RL-10A-4) problém by asi způsobily rozměry, teď mě napadá, musí mít nástavec kruhový průřez ? Pokud by to byla elipsa, dost místa by se dalo ušetřit (na úkor mírného zvětšení hmotnosti nástavce). |
|
| Tryska kruhova byt nemusi, ale asi by se s ni hure "zatacelo". Pri pouziti nastavce se v rozsirujici casti nesmeji vyskytovat hrany ani nesmyslne prechody. |
|
citace:
Šlo mi o minimalizaci potřebných změn - u vašeho přístupu by se musela přestavět celá rampa, z rakety by původní zůstali jen SRB (snad). Myslím že impulz motorů RS-68 by se dal slušně zvýšit výsuvnou tryskou (zvýšený expanzní poměr jako u RL-10A-4) problém by asi způsobily rozměry, teď mě napadá, musí mít nástavec kruhový průřez ? Pokud by to byla elipsa, dost místa by se dalo ušetřit (na úkor mírného zvětšení hmotnosti nástavce).
Nejak jsem nepochopil, u derSTS by se musela prestavovat rampa? Z STS by zustala kompletni infrastruktura, SRB, RS-68 uz jsou, RL-60 brzo bude a bude se vyuzivat i pro EELV, infrastruktura pro vyrobu ET by se dala taky vyuzit i s tim legracnim vorem na kterem se dopravuje, atd atd. Co je potrebne a vhodne udelat znovu je prestavet ET a uchyceni motoru, avionika a pripadny kryt nakladu. Netvrdim ze je to malo, ale je to rozhodne min nez kterakoliv jina moznost. Pod ET je pro dve RS-68 se vejdou s nastavcema nebo bez, vejdou se tam i mnohem vetsi motory, muzou byt prece "na vysku". Jedina uprava infrastruktury ktera me napada je plneni paliva horniho stupne. A zruseni 3/4 nepotrebnych objektu.
No a pokud by nestacila nosnost, tak se muze pozdeji vymyslet upgrade treba na zpusob Arese. |
|
| Samozřejmě, když posunu motory, musím posunout vývod spalných plynů - včetně vstřikovačů vody, různých vedení atd. |
|
| To mas pravdu, ale infrastruktura byla prevzana uz z programu Apollo a to byla zmena urcite mnohem vetsi. Ja nemam paru o tom jake by byly naklady a v jakem je ta infrastruktura stavu. Pokud by to ale pouzit slo i za cenu rekonstrukce, tak by byla cena smesna oproti vystavbe zbrusu noveho komplexu. Jen co jsem nekde zaslechl nejaka prohlaseni, tak ta infrastruktura je docela dobre udrzovana. |
|
| Jistě, ale ta údržba taky stojí strašné peníze, po každé cestě tahače STS se například znovu vysypává štěrkem celá 5 km cesta, udržovat dvě rampy pro 4-5 startů ročně je taky dost hloupé. Navíc 80 t na LEO je zbytečně moc, když pro let na Měsíc stačí 60 t, odpovídající raketa LOX/LH2/Kerosín by měla startovní váhu kolem 1100-1300 t, systém dopravy a přípravy startu by byl rozhodně lepší a levnější, než je systém z roku 1965 přestavěný v roce 1980. |
|
citace:
Jistě, ale ta údržba taky stojí strašné peníze, po každé cestě tahače STS se například znovu vysypává štěrkem celá 5 km cesta, udržovat dvě rampy pro 4-5 startů ročně je taky dost hloupé. Navíc 80 t na LEO je zbytečně moc, když pro let na Měsíc stačí 60 t, odpovídající raketa LOX/LH2/Kerosín by měla startovní váhu kolem 1100-1300 t, systém dopravy a přípravy startu by byl rozhodně lepší a levnější, než je systém z roku 1965 přestavěný v roce 1980.
Troufam si tvrdit, ze nejvic penez kolem STS stoji prave orbitery a vse co se toci kolem posadek. Samotne vysypavani sterkem je urcite prkotina. Co se tyce poctu ramp zda nechat obe nebo jen jednu samozrejme zalezi na vyuziti derSTS a STS. To ze na Mesic staci 60t na LEO jsme si vycucali z prstu. Ve skutecnosti se to muze lisit a take nosnost derSTS 80t neni vubec 100% a muze taky dost kolisat v zavislosti na konfiguraci. Nebyl bych ani prekvapen, kdyby se dvema RL-68 a nejakym optimalizovanym a levnym vyssim stupnem, ktery by slouzil zaroven jako EDS (eart departure stage) dosahlo zprvu nizsi nosnosti, ktera by se operativne dala pozdeji zvysovat podle potreby proste jen zvetsenim horniho stupne. Myslim ale ze se shodneme na tom, ze vodik neni idealni jako prvni stupen a na kerosin nemaji americane motory, ktere by si zase museli koupit od Rusu. Takze mi stale jako realne moznosti jak dopravit vic jak 50t na LEO pripada bud nova rekata s novym motorem (nebo Ruskym) v 1.stp LO/K, nebo derSTS. V uvahu pripada i prerostly Atlas, jehoz infrastruktura by asi potrebovala mnohem rozsahlejsi zmeny nez v pripade derSTS. Nevite nekdo zda muzou vubec trimodulovy Atlas vypoustet ze soucasne infrastruktury, nebo by se musela postavit dalsi rampa? Nejspis asi ano, protoze na Deltu V maji jen jednu rampu, kterou asi za provozu prestavovat nebudou a navic se mi ty koleje moc nepozdavaji.
Co je dosazitelnejsi a levnejsi je snad okamzite jasne. Teda me (a napriklad Zubrinovi taky) je to jasne a zatim jsem nikde neslysel argument ktery by to vyvratil. Vzdycky nejvetsi problem byva s motory a ty jsou v pripade derSTS vychytane az na RL-60, ktery je ovsem stejne nezbytny pro jakykoliv nosic nad 50t.
Uz jsem to zminil, ze podle me je nutne Mesicni koncepci postavit tak, aby velice dobre prezila i v minimalizovane podobe, ve ktere se nakonec pravepodobne uskutecni. Mit super raketu je hezka vec, ale platit ji nikdo moc dlouho chtit nebude. Chtit letet na Mars je taky hezke, ale az po Bushovi prijde nekdo ... jiny, tak tomu hned zatne tipec.
Tahle iniciativa bude prvni na rane. Budto bude velice "levna" a schopna prezit i skrtaci obdobi, nebo nebude vubec. To je treba si uvedomit.
Americane musi mit CEV a taky ho mit budou. Musi mit vlastni mensi rakety (EELV) a taky je mit budou. STS jeste porad musi mit a taky ho maji. ISS jeste nedostaveli a uz jim vrta v hlave jestli ji skutecne potrebuji. HST jim leta dobre slouzi, ale vlastne nevi jestli ho jeste stale potrebuji. |
|
citace:
Nejspis asi ano, protoze na Deltu V maji jen jednu rampu, kterou asi za provozu prestavovat nebudou a navic se mi ty koleje moc nepozdavaji.
Sorry, chybka se vloudila, rec byla o Atlasu V. |
|
Reakce na XChaos z jineho fora
citace:
Tedy především, já možná špatně pochopil co vše zahrnuje v současnosti pojem CEV. Tzn. jestli jen samotnou základní kosmickou loď, nebo i související obytné, přistávací a servisní moduly a meziplanetární pohon. Tuším v jednom z těch konceptů se CEV říkalo všemu dohromady, a návratová kapsle byl "Command module".
Záložní motor na TPH byl příklad, asi to může být i na kapalná nekorozivní paliva - ale měl jsem na mysli nějaký základní systém, z jehož pomocí může "holý" základní modul např. sestoupit z oběžné dráhy, a dost možná v nouzovém případě třeba i z dráhy okolo měsíce.
Modulární koncept se velmi osvědčil u Apolla (konkrétně u Apolla 13), a koncekonců to samé zachránilo kosmonauty třeba i v případě havárie Miru.
Dnešní STS představuje monolitický přístup - buď funguje všechno, nebo nic. Jednotlivé systémy jsou provázané, a nefunkčnost jednoho znamená totální selhání. V případě poškození tepelné izolace se nemůže oddělit nějaký nepohodlný záchraný modul.
Samozřejmě si představuju, že z CEV se nebude používat jen návratová kapsle - ale že se bude používat vždý ve spolupráci s ostatními moduly, minimálně servisním, často pak nějakým obytným, apod.
Jde ale o to, aby tam bylo nějaké minimalistické jádro které je schopné samostatného (a to co nejdelšího) letu i po selhání všech ostatních systémů. Nemuselo by to nabízet větší komfort než kabiny Mercury nebo Geminy - ale např. s lodí Geminy se údajně počítalo jako se záložním návratovým modulem pro odlet z měsíce, tato loď byla projektovaná tak, aby návrat z Měsíce vydržela - a existoval projekt přistání upravené prázdné Geminy na Měsíc (pomocí podobného přistávacího stupně jako měly LEM), která by bývala měla schopnost dopravit kosmonauty do bezpečí v případě selhání LEM. (Nakonec se do toho nešlo hlavně proto, že daleko větší riziko než selhání návratového modulu představovalo samotné přistání, a zvlášťe pak bezpilotní přistání té záložní Geminy... riziko by se snížilo jen nepatrně, zato náklady by byly obrovské).
No a trvanlivost toho základního modulu je klíčová - let k Marsu a zpět potrvá minimálně dva roky. Taky když bude trvanlivost větší, tak jich u ISS bude moci parkovat vždy více současně, aniž by se nějak extrémně často musely měnit... a ať už se na ISS bude v budoucnu lítat čímkoliv, tak záchrané čluny tam budou potřeba...
Z tim zaloznim motorem na THP by to bylo problematicke z hlediska hmotnosti. Vzdycky jsem videl CEV jako skladacku.
Pro cestu k ISS zakladni kapsle + maly servisni modul + lehky stit.
Pro samostatnou cestu na LEO zakladni kapsle + maly servisni modul s extra podporou ziv podminek a sol clanky + lehky stit + obytny modul + airlock
Pro cestu na Mesic zakladni kapsle + vetsi servisni modul s extra podporou ziv podminek a sol clanky + tezsi tep stit + lunarni modul
Pro primou cetu na Mesic zakladni kapsle + velmi velky servisni modul s extra podporou ziv podminek a sol clanky + tezsi tep stit + habitat + airlock
Cesta na Mars bude velice komplikovana a je hodne daleko takze nemam zadny navrh.
Taky muzeme mit ponekud vetsi zakladni kapsli nez Apollo, aby hezky pasovala na EELV nebo HLV. Pri zvetsenem objemu nenaroste tolik hmotnost a mozna nebude potreba obytny modul pro cesty v radech nekolika dni. Na ISS nebo Mars bude cestovat vic pasazeru a na LEO ci Mesic poleti min lidi s extra zasobami. |
|
Na první pohled to vypadá moc dobře na to, aby to byla pravda ... 
Nebo žeby přeci jen ano ? 
http://www.popularmechanics.com/science/space/1534782.html
http://www.popularmechanics.com/science/space/1534782.html?page=2&c=y |
|
| Hezké, při startu ze Země to bude mít zajímavé aerodynamické vlastnosti. |
| 04.5.2005 - 13:52 - Tomáš Veselý | |
|
| Tak se to trochu oplechuje, v čem je problém? |
|
citace:
Tak se to trochu oplechuje, v čem je problém?
Odstartovat se da s lecscims. Ale nezapominejme na hmotnost, to je klicove. Kazdy kilo na orbitu neco stoji a zrovna tenhle navrh mi jako zazrak jednoduche a elegantni konstrukce neprijde. Taky udrzba ci dokonce znovupouzitelnost bude o neco problematictejsi. Uboha kopie Klipperu. Navic ten je mnohem dal a bude levnejsi, protoze je z Ruska. Takze pokud bych chtel neco takoveho, tak bych to radsi zakoupil tam.
Myslim ze klicove bude ziskat rychle a levne prostredek ktery me dostane na a z LEO. Nezapominejme, ze tohle je jen prvni krucek. Pokud bych taky chtel brat nejaky navratovy modul sebou k Mesici nebo Marsu, tak uz bych jej rovnou integroval s malym habitatkem, coz by pro Mesic ci LEO melo byt dotacujici a coz je v pripade tohoto navrhu nemozne.
Honosi se starosti o astronauty, ale klidne je nechaji pristavat hrudi dopredu, pricemz kazdy vi, ze v leze na zadech snesou astronati lehce nekolikanasobne pretizeni. Take tepelny stit ve tvaru hyperboloidu ci neco na ten zpusob by byl za babku a lehce vymenitelny. Nehlede na obrovsky rozdil ve strukturalni pevnosti a vnitrnim objemu, ktery jednoznacne hovori pro kapsli. Jak chteji vyresit bezpecnost posadky obzvlaste pri startu? V letu snad chteji vyuzit podobny zpusob jako u Klipperu (venec motoru nekde za servisni sekci)
|
|
| Tak jestli jsem to spravne pochopil, obytny modul startuje samostatne, se servisnim modulem a motorovou sekci se spoji az na orbite. V tom pripade uz ale ten modul tak slozity neni, prilis tezky snad taky ne. Sice je otazka, co bez samostatne zvladne, ale snad vse podstatne. |
|
citace:
Jak chteji vyresit bezpecnost posadky obzvlaste pri startu?
Horní část Crew Module, která je ohraničena koncem černých náběžných hran křídel, a nápisem Lockheed Martin, je záchranným modulem. Kluzák se tedy v nouzové situaci rozpojí na dvě části.
citace:
Tak jestli jsem to spravne pochopil, obytny modul startuje samostatne, se servisnim modulem a motorovou sekci se spoji az na orbite.
Ano, Crew Module startuje odděleně od sestavy Mission Module+Propulsion Stage. Po rendezvous na LEO přejde část posádky do Mission Module, a k Měsíci letí jen lehký Mission Module+Propulsion Stage. Kluzák Crew Module na ně celou dobu mise čeká na LEO. |
|
citace:
Kluzák Crew Module na ně celou dobu mise čeká na LEO.
A jak se k němu Mission Module vrátí? To by byl dost obtížný manévr. |
|
citace:
Tak jestli jsem to spravne pochopil, obytny modul startuje samostatne, se servisnim modulem a motorovou sekci se spoji az na orbite. V tom pripade uz ale ten modul tak slozity neni, prilis tezky snad taky ne. Sice je otazka, co bez samostatne zvladne, ale snad vse podstatne.
Nevim kolik by vazila tahle hracka, ale pri stejne vaze povazuji za realnou kapsli napriklad o prumeru 5m, aby dobre pasovala na EELV a dostatecne objemnou a by si v ni vystacili tri kosmonauti na kratsi cesty. Ikdyby vaha byla stejna je vyhoda zrejma - mensi slozitost, konstrukcni jednoduchost, mene problemu pri vyvoji a hlavne by takova kapsle byla uzitecna i pri letu vesmirem - vnitrni prostor by totiz nebyl tak rozkouskovan jako je pri tomto navrhu. Napadlo me hlavne zabudovani kresel v podlaze kapsle a kulovity volny prostor v kapsli. Navic smer pretizeni zustava u kapsle stejny pri startu i pristani, coz je ze strukturalniho hlediska vyhra. |
|
citace:
citace:
Kluzák Crew Module na ně celou dobu mise čeká na LEO.
A jak se k němu Mission Module vrátí? To by byl dost obtížný manévr.
Tak to je prusvih. To mame deltaV cca 3500m/s, ktere se budou muset tahnout v palivu pri ceste z Mesice. A dalsi randezvous na LEO. To znamena nekolik dni cesty navic a mozny prusvih navic. V tomto pripade navrhuji dopravu posadky do mission module pomoci sojuzu vypousteneho z Kuruou.
Oddelovani zachraneho modulu taky neni vyhra. Zvysuje to komplexnost cele sestavy, navic kde jsou motory pro bezpecne vzdaleni se zachranneho modulu od neovladatelneho ci explodujiciho zbytku rakety (obzvlaste pri uniku z rampy nebo v malych vyskach)? Nejak se mi to nezda. Asi si pockam na nejaky podrobnejsi popis. |
|
Quote: Kluzák Crew Module na ně celou dobu mise čeká na LEO.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Myslím, že je nepravděpodobné, aby Crew Module čekal na návrat posádky od Měsíce na LEO. Motorické brzdění zbývajících dvou modulů na kruhovou rychlost LEO by spotřebovalo značně paliva a to by muselo být dopraveno předem k Měsíci. To nemluvím o dalším zbytečném rendezvous na LEO. Domnívám se, že v případě měsíčních operací poletí k Měsíci všechny 3 moduly a návrat posádky bude v Crew Module přímým aerodynamickým brzděním jako u Apollo. Jinak se mi jeví návrh realistický až na to, že při letu k Měsíci již zřejmě bude k disposici výkonný nosič, který celek o hmotnosti 40 tun dopraví přímo na LLO k setkání s Lunárním modulem.
|
|
| Souhlasím s panem Pinkasem, ale když už by se počítalo s opětovným spojením na LEO při návratu na Zem, tak by se mně jevilo jako lepší řešení v zaparkování kluzáku u ISS či jiné stanice, protože stanice navíc může nabídnout i jisté zázemí v případě jiných problémů, např. oprav. |
|
Tvrdil jsem vám tedy nesmysl. Ještě, že vás mám. Omlouvám se.
Zdá se, že pravdu má pan Pinkas, tzn. vyobrazená sestava by byla dopravena na LLO velkým stupněm, takže ten Propulsion Stage na obrázku je jen pro cestu LLO-Země (zmátlo mě, že je tak malý).
Pokud jsem udávané rozměry správně převedl na metry, tak délka vyobrazené sestavy je asi 21,2 m, průměr Propulsion Stage 5,4 m.
Hmotnost této sestavy CEV (skládající se ze tří částí) pod 40 tun, tzn. hmotnost EDS pod 90 tun?
|
|
citace:
Oddelovani zachraneho modulu taky neni vyhra. Zvysuje to komplexnost cele sestavy, navic kde jsou motory pro bezpecne vzdaleni se zachranneho modulu od neovladatelneho ci explodujiciho zbytku rakety (obzvlaste pri uniku z rampy nebo v malych vyskach)?
Řešení těch motorů Lockheedu z roku 2004:
http://www.projectconstellation.us/articles/concept-gallery/img_view.php?imgid=MjI=&albid=NQ==&pn=1&alb=sec
Oddělovací kabinu pro případ nezdařeného startu měly i poslední varianty nerealizovaného evropského raketoplánu Hermés (bezpečnostní úpravy provedené po havárii Challengeru, ale hmotnost jim narostla tak, že projekt zrušili):
http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld082.htm
http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld083.htm
|
|
