|
To je omyl.
Na Měsíc můžete klidně poslat člověka, který nikdy ve vesmíru nebyl - je to jen otázka výcviku - v Apollu chodilo po Měsíci 6 lidí, kteří za sebou neměli ani jeden oblet Země - většinou to nevadilo. Na Měsíc ve 4 členné posádce stejně poletí dva piloti a dva vědci, takže v pohodě stačí, aby 2 měli za sebou aspoň jeden let. Philips je ten pravý kandidát na místo druhého člena ISS, asi jste ten jeho životopis vůbec nečetli, nebo máte nesmyslné názory na otázky výběru. Co takový Tjurin, Treščev ? Šaripov měl taky jen jeden let v STS. |
|
Nemam nic proti odbornosti Philipse, ale je to pro me neperspektivni astronaut. Leda ze by s nim pocitali jako papalasem NASA, ktery by mel vedet o cem pobyt ve vesmiru vlastne je.
Nevim jaky byl prumerny vek lidi, co chodili po Mesici, ale myslim ze jim bylo tak maximalne kolem 40 a nejaky ten let za sebou vetsinou meli - v kapslich Gemini.
No hlavni rozdil bude v tom, ze v projektu Apollo to bylo vetsinou o pilotovani a proto se taky vetsinou zamestnavali piloti. Mozna ze NASA myslelo, ze ISS bude vetsinou o vede a tak zemestanvali astronauty - vedce, ale opak je pravdou. Jsou to udrzbari. No a Mesic bude o konstrukci lunarni zakladny. Muzete tam vzit i nejakeho vedce, ale ten nebude klicovy. Bude to vicemene pasazer, ktery sem tam prilozi ruku k dilu.
Ja se obavam toho, ze NASA nebude mit pro Mesic zadneho zkuseneho velitele, ktery by byl schopen resit okamzite technicke problemy - jako ze jich bude urcite mnohem vic nez tam a zpet mise alla Apollo.
Vystavba lunarni zakladny a pobyt tam se bude mnohem vic podobat pracovni naplni udrzbaru na ISS. Navic tyhle zkusenosti nelze ziskat tim, ze nekoho poslu na par dni do vesmiru na STS, udelam fajfku a mam hotovyho astronauta.
Mozna ze se neco da natrenovat i na zemi, ale Sergejovy zkusenosti ze skoro rocniho pobytu ve vesmiru neni lehke nabrat, pokud to neplanuji ti, co ho tam vysilaji. |
|
Ja myslim, ze na ISS se v soucasne dobe nevychovava generace pro Mesic. A oddil astronautu musi byt nejen perspektivni, ale i pouzitelny. Kdyz nekdo mluvi o tom, ze se buduje neco perspetivniho, tak tim vetsinou omlouva sve soucasne neuspechy (fotbalovy trener prohrava, ale buduje perspektivni muzstvo, nejaky vyrobek sice nejde na odbyt, ale jde o perspektivni vec...).
Zkusenost nelze redukovat na pocet startu nebo na vek (na pohlavi apod.). Je to o mnoha dalsich faktorech. (Malokdy je velitel nejstarsi nebo ma nejvice startu z posadky - podivejte se do mnoha misi.)
Vezmete si, ze z hlediska casu straveneho ve vesmiru byl Armstrong z posadky Apollo-11 nejmene zkuseny. (A byl vlastne nejmene zkuseny ze VSECH velitel v programu Apollo!) Krome toho jako jediny clen posadky nemel za sebou ani jeden vystup do otevreneho prostoru.
citace:
Nemam nic proti odbornosti Philipse, ale je to pro me neperspektivni astronaut. Leda ze by s nim pocitali jako papalasem NASA, ktery by mel vedet o cem pobyt ve vesmiru vlastne je.
Nevim jaky byl prumerny vek lidi, co chodili po Mesici, ale myslim ze jim bylo tak maximalne kolem 40 a nejaky ten let za sebou vetsinou meli - v kapslich Gemini.
Nejde o to, co si myslite, ale o to, co je v danem pripade pravda (zrovna vek se da velmi presne spocitat). Nejmladsim z astronautu, co byli na Mesici, byl Duke. Tahlo mu na 37 let. Nejstarsim Shepard - 48 let. V kapslich Gemini letela presne polovina ze dvanacti Mesicnanu.
citace:
No hlavni rozdil bude v tom, ze v projektu Apollo to bylo vetsinou o pilotovani a proto se taky vetsinou zamestnavali piloti.
Az na to, ze pilot lunarniho modulu se rizeni prakticky nedotkl...
citace:
Mozna ze NASA myslelo, ze ISS bude vetsinou o vede a tak zemestanvali astronauty - vedce, ale opak je pravdou. Jsou to udrzbari. No a Mesic bude o konstrukci lunarni zakladny. Muzete tam vzit i nejakeho vedce, ale ten nebude klicovy. Bude to vicemene pasazer, ktery sem tam prilozi ruku k dilu.
Ja se obavam toho, ze NASA nebude mit pro Mesic zadneho zkuseneho velitele, ktery by byl schopen resit okamzite technicke problemy - jako ze jich bude urcite mnohem vic nez tam a zpet mise alla Apollo.
Vystavba lunarni zakladny a pobyt tam se bude mnohem vic podobat pracovni naplni udrzbaru na ISS. Navic tyhle zkusenosti nelze ziskat tim, ze nekoho poslu na par dni do vesmiru na STS, udelam fajfku a mam hotovyho astronauta.
Mozna ze se neco da natrenovat i na zemi, ale Sergejovy zkusenosti ze skoro rocniho pobytu ve vesmiru neni lehke nabrat, pokud to neplanuji ti, co ho tam vysilaji.
Tak vidite - dyt to sam pisete. Soucasny oddil nebude mit s Mesicem nic spolecneho... Soucasni astronauti byli vybirani pro ISS a pro raketoplany, nikoliv pro stavbu lunarni zakladny. Kdyz dnes budete ctit nabrat "perspektivni" oddil (pouzitelny po roce 2020), musite vzit lidi totalne bez zkusenosti, bez skol, bez referenci apod. A pak cekate a desite se, co z nich vypadne. ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Vezmete si, ze z hlediska casu straveneho ve vesmiru byl Armstrong z posadky Apollo-11 nejmene zkuseny. (A byl vlastne nejmene zkuseny ze VSECH velitel v programu Apollo!)
Opravuji se: zapomnel jsem na Sheparda (Apollo-14), coz byl de facto zelenac (brano poctem startu). Jako cela jeho posadka. ____________________
Tomas Pribyl |
|
To ze se pilot lunarniho modulu rizeni skoro nedotkl je pro me novina. Nedelal jsem si podrobnej rozbor, ale je jasne, ze vetsina Astronautu byli zkuseni piloti a ne zelenaci. Vetsina soucasnych Astronautu jsou zase piloti, nebo vedci (v horsim pripade ucitele). To po cem jsem ja volal jsou technici a EVA specialisti na Mesic(to asi bude problem natrenovat), nebo aspon s rozsahlymi zkusenostmi s pobytem ve vesmiru.
At si Phillips uziva svuj duchod na stanici. Pro me neni problem vek, ale zkusenosti. To ze na ISS, ktera jedina se blizi podminkam pro cestu na Mesic je neperspektivni clovek. To jsem kritizoval.
Je zrejme ze vetsina soucasnych astronautu dostane z oddilu padaka, ale vhodni kandidati by meli prodelat misi na ISS. Jeste je dost casu, tak se tady nemusime tolik vzrusovat.
Co se tyce veku tak je snad zrejme, ze clovek nad 50 let to bude mit na Mesici hodne tezke. Pokud se tam poleti za 15 let, tak ma v soucasnosti 35 (takovych astronaut snad v soucasnosti neexistuje, vim jen o trech kandidatech kteri ovsem nemaji technicke vzdelani). Idealni kandidat ma v soucasnosti tak 30 let. Cim drive zacne nabirat zkusenosti tim lip.
Pokud tam chcete posilat duchodce s doktoraty - tak prosim, klidne se prihlasim, ale nepochybuju ze to bude chtit prece jen trochu vic nez jen tocit kniplem a chvili vydrzet nejake to pretizeni. Mesic neni suborbita. |
|
citace:
Opravuji se: zapomnel jsem na Sheparda (Apollo-14), coz byl de facto zelenac (brano poctem startu). Jako cela jeho posadka.
Skutecne to byl zelenac s jednim letem v Mercury a s par tisici hodinami na stihacce, ale kdo v te dobe nebyl.
Nicmene se doba trosku zmenila a treba pristi lunarni modul bude opravdu pristavat automaticky a v sedacce budou sedet ucitele matematiky a ne technici a geologove. |
|
citace:
No a Mesic bude o konstrukci lunarni zakladny.
Prvním několik přistání (6-7) má být ve stylu Apolla, tzn. na několik různých míst pro vědecký průzkum (čili nutnost přítomnosti vědců - geo/planeto-logů) a až pak by mělo začít budování trvalejší stanice ... |
|
citace:
To ze se pilot lunarniho modulu rizeni skoro nedotkl je pro me novina.
Pro mne taky... Posledních několik desítek sekund mezi 30 až 90 sekundami u různých misí) byl let u všech LM poloautomatický; počítač řídi rychlost klesání, horizontální pohyb řídil velitel. Zejména markantní to bylo u A.11, kde vzhledem k tehdy ještě nepřesné znalosti koeficientů rozvoje gravitačnbího potenciálu je vypočítaná dráha hodila více než kilometr jinam, do blavanitého terému měl Armstrong hodně co dělat, aby vybral místo s minimem velkých balvanů (to byla na místě, kam je vedla automatika). Naproti tomu start z měsíčního povrchu na dráhu byl plně automatický.
To se dá vyčíst jednak ze záznamů konverzace, jednak z okamžiků přechodů mezi jednotlivými variantami řídicího programu palubního počítače. |
|
T.P.> ... pilot lunarniho modulu se rizeni prakticky nedotkl...
Jirka> To ze se pilot lunarniho modulu rizeni skoro nedotkl je pro me novina.
A.V.> Pro mne taky...
Myslím, že tady došlo k malé "terminologické přeháňce", protože LEM byl sice samozřejmě v závěrečné fázi pilotován, ale Tomáš asi jen narážel na to, že byl pilotován "velitelem" a "pilot LM" mu "jen pomáhal" (hlídal přístroje a tak).
Jinak si myslím, že nejprve musí být vybrán a schválen přesný scénář pilotovaných letů na Měsíc, včetně návrhu technických zařízení, a teprve pak má smysl začít vybírat a trénovat kosmonauty k těmto misím. Pár roků je asi ještě čas. |
|
citace:
citace:
To ze se pilot lunarniho modulu rizeni skoro nedotkl je pro me novina.
Pro mne taky... Posledních několik desítek sekund mezi 30 až 90 sekundami u různých misí) byl let u všech LM poloautomatický; počítač řídi rychlost klesání, horizontální pohyb řídil velitel. Zejména markantní to bylo u A.11, kde vzhledem k tehdy ještě nepřesné znalosti koeficientů rozvoje gravitačnbího potenciálu je vypočítaná dráha hodila více než kilometr jinam, do blavanitého terému měl Armstrong hodně co dělat, aby vybral místo s minimem velkých balvanů (to byla na místě, kam je vedla automatika). Naproti tomu start z měsíčního povrchu na dráhu byl plně automatický.
Tak pro je v tom pripade novinka, ze byl Armstrong pilot lunarniho modulu (Lunar Module Pilot). Vzdycky jsem si myslel, ze letel na pozici velitele (jak se da vycist ze zaznamu konverzace atd. :-). ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
citace:
citace:
To ze se pilot lunarniho modulu rizeni skoro nedotkl je pro me novina.
Pro mne taky... Posledních několik desítek sekund mezi 30 až 90 sekundami u různých misí) byl let u všech LM poloautomatický; počítač řídi rychlost klesání, horizontální pohyb řídil velitel. Zejména markantní to bylo u A.11, kde vzhledem k tehdy ještě nepřesné znalosti koeficientů rozvoje gravitačnbího potenciálu je vypočítaná dráha hodila více než kilometr jinam, do blavanitého terému měl Armstrong hodně co dělat, aby vybral místo s minimem velkých balvanů (to byla na místě, kam je vedla automatika). Naproti tomu start z měsíčního povrchu na dráhu byl plně automatický.
Tak pro je v tom pripade novinka, ze byl Armstrong pilot lunarniho modulu (Lunar Module Pilot). Vzdycky jsem si myslel, ze letel na pozici velitele (jak se da vycist ze zaznamu konverzace atd. :-).
Pilot LM bylo opravdu zavadejici oznaceni,vice by se hodilo dnes nicnerikajici palubni inž. nebo technik.Opravdu pouze dohlizel na praci velitele odecitanim pristroju a jedine co delal pro vlasni let menil skokove vykon pristavaciho motoru pri pristani na zadani velitele.Vlastni pristani mel na triku jen a jen velitel i zamerovaci kriz pro stanoveni polohy pro pristani je na strane pouze velitele,take rohodnuti o preruseni pristani do ZONY SMRTI mel jen velitel.Tim bych ale nesnizoval vyznam ze tam pilot LM byl,treba na povrchu pri praci byl nenahraditelny. |
|
Dobre, dobre, pilot LM se rizeni skoro nedotkl. Ta veta se urcite da povazovat za spravnou.
Snazne prosim o mir, chtel jsem jen upozornit na to, ze podle me by NASA mohla prosvihnout prihodny okamzik pro vytrenovani "americkeho" Sergeje Krikaleva pro pristani na Mesici.
Moje kritika vyplynula z porovnani zivotopisu soucasne posadky ISS. Predpokladal jsem ze nekoho napadne pridat k Sergejovi nekoho mladeho aby mel moznost se neco naucit.
Pokud to NASA neprijde rozumne, pak s tim ja samozrejme nemuzu nic udelat a musim doufat, ze to zvladne i technicky zalozeny clovek nebo testovaci pilot s par lety vycviku. |
|
Ad Jirka a výběr posádky:
nemyslím si, že věk je nějaká zásadní měrná mince. Důležité je zdraví, které musí mít všichni v pořádku a pak schopnost se správně rozhodnout hlavně s ohledem na soudržnost týmu. Tj. musíte mít lidi schopné spolu vyjít, lidi vzájemně se respektující a hlavně takové,kteří jsou "cool". A popravdě mám pocit, že starší člově je v tomto ohledu lepší než "hormony" našlapaný 35letý "yankee"  Starší člověk totiž má více zkušeností z řešení konfliktů s lidmi. A to bude při měsíční misi to nejzásadnější, neboť zde největší záhul nedostane technika, či tělo, ale psýcha. Neboť všichni si budou vědomi, že neexistuje záchrana, že Země je daleko a že vše je na nich ... a to pak musí všichni sakra držet dohromady ... |
|
Reseni konfliktu mezi lidmi?
Ja bych predpokladal ze ti lide spolu stravi roky, nebo minimalne mesice pri vycviku i ostre pruprave a ze spravny vycvik musi zahrnovat i krizove situace na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti hladem.
Takze brat na palubu nekoho kdo urovnava konflikty mezi lidmi nema smysl. Za pripadne mezilidske problemy neni zodpovedna posadka, ale ten, kdo ji vybral.
Vek rozhodne neni klicovym faktorem, ale pokud poslu 54 leteho do kosmu, tak musim pocitat s tim, ze je to pravdepodobne jeho posledni let. Pokud tam poslu 35 leteho, tak stale sbira zkusenosti.
Pokud 54-ti lety dokaze byt ve stejne fyzicke kondici jako 35-ti lety, tak je to spis problem toho mladsiho.
Na kriticke mise by rozhodne meli letat idelne pripraveni kandidati, to ale nutne znamena, ze v predchazejicich misich tito kandidati sbirali zkusenosti. Samozrejme existuji lide, kteri jsou idealni po spousty let a pro kazdou misi - viz. Sergej :-) |
|
| A sakra, prosil jsem o mir a zase jsem se nechal trochu unest. No idealni astronaut by ze me nebyl. |
|
| Když už se tady v tomto vlákně probírá Sergej, tak dle SpeceNewsRu http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=14498 dnes překonal rekord v kumulované délce pobytu na oběžné dráze. Předchozí rekord držel Sergej Avdějev s 747 dny 14 hodin 14 minut 11 sekund. |
|
| Při výběru posádky pro Měsíc je důležité časování. Pokud první pilotovaný let proběhne v roce 2018, měl by to být velitelův třetí start - ideální z hlediska věku i zkušeností. Takže velitel by měl dlouhodobý let na ISS prodělat v roce 2015 nebo 16 a první let v roce 2012 nebo 13, což znamená výběr NASA z roku 2010 (pokud let na Měsíc při čtvrtém letu, pak 1.start v roce 2010 - výběr z roku 2008, při větších rozestupech mezi lety lidi z výběru 2006). Členové posádek ISS a STS do roku 2010 mají jen malou šanci na let na Měsíc, musí počítat jen s ISS, STS a CEV. |
|
Spekulovat o tom kdo má jaké šance s jakými zkušenostmi poletět na Měsíc mně připadá jako porcovat prase, které ještě běhá po dvoře. Nikdo neví jak má CEV vypadat, jak dlouho bude trvat vývoj. Termíny vyřazení STS a ukončení ISS se mohou klidně přehodnotit. Příští administrativa Bílého domu může posunout návrat na Měsíc o mnoho let nebo ho může výrazně urychlit.
V současné době je lunarní program i CEV ,jeho vlastní podoba předmětem spekulací a má spíše formu dobře napsané SCI-FI s otevřeným koncem.
|
|
citace:
... Nikdo neví jak má CEV vypadat ...
nevim, jestli se to tu uz davno neobjevilo, ale pokud vyhraje vyberove rizeni Lockheed Martin tak CEV bude vypadat nejak takhle: http://www.popularmechanics.com/science/space/1534782.html?page=1&c=y |
|
Nová administrativa rozhodně přistání na Měsíci výrazně neurychlí, v roce 2009 už bude pozdě na velké zvýšení tempa. Navíc je jasná obava z poklesu peněz pro NASA kvůli Kjótskému protokolu, problémům s ropou a podobným věcem, které příští administrativa bude řešit.
U návrhu od Lockheedu nechápu smysl spojování dvou lodí do 40 t sestavy, když pro let na Měsíc se stejně potřebujete spojit s LSAM a EDS, pro lety k ISS nepotřebujete velký pohonný modul ani velký obytný modul, při kapacitě kabiny 6 osob na ISS jsou prostory více než dostatečné pro 4 lidi k Měsíci. Chtělo by to zveřejnit kompletní návrh (včetně hmotností prvků a paliva) - jak celá mise na Měsíc a zpět, tak lety k ISS nebo její nástupkyni. |
|
| Konecny vyber dodavatele CEVu by mel padnout na jare az B a LH prepracuji sve nabidky. Tak jsem vazne zvedav co noveho se v Po dozvime. Treba NASA aspon upresni sve pozadavky na CEV. |
|
Tak se nám práce na fázi 1 projektování CEV prodlužují...
March 27, 2006
CONTRACT RELEASE: C06-017
NASA Extends Crew Exploration Vehicle Contracts
NASA has authorized contract extensions for development of the agency's new Crew Exploration Vehicle.
The companies, Lockheed Martin Corp., and a team of Northrop Grumman Systems Corp., and The Boeing Co., were selected as CEV Phase 1 contractors in June 2005. They have been working with NASA to define requirements and develop conceptual designs for the agency's next-generation vehicle for human space flight.
The estimated maximum total value for each Phase 1 contract, including the extension to Aug. 31 and the optional extension periods, is approximately $60 million for each contractor. The approximate value of the basic extension period from March 31 to Aug. 31 is $17.5 million for each contractor; the approximate value of each two-month option is $7 million.
One of the Phase 1 contractors will be selected as the Phase 2 prime contractor to design, develop, test, evaluate and produce the CEV. Although the new contract authorizations include options that could extend the Phase 1 work until December, NASA expects to select the Phase 2 prime contractor by August.
The new contract extends Phase 1 work from March 31 until Aug. 31 and adds options for a pair of two-month extensions for each contractor. The first two-month option would extend Phase 1 work to Oct. 31, 2006. The second two-month option would extend Phase 1 work to Dec. 31. 2006.
The new spacecraft is expected to carry up to six astronauts into Earth orbit soon after the space shuttle is retired in 2010 and then on to the moon by 2018. The Crew Exploration Vehicle is a key element of the Vision for Space Exploration, which returns human explorers to the moon, Mars, and beyond.
____________________
Antonín Vítek |
|
| To je dobře, nechají obě firmy udělat víc práce, aby pak bylo z čeho objektivně vybírat. Zatím jim asi předvedli jen pár prezentací a předběžných výpočtů. Za ty další peníze už můžou mít podrobně rozpracovaný projekt. |
|
| Dal by se někde najít aktuální harmonogram uvedení CEV do provozu? Je už definitivně jistá ta verze, co tolik připomíná Apollo? Jak dlouho by měla být ještě využívána ISS? |
|
http://www.collectspace.com/news/news-072006a.html
CEV dostal jmeno Orion.
To znamena ze:
Saturn ----> Ares (CLV, CaLV)
Apollo ----> Orion (CEV) |
|
citace:
Dal by se někde najít aktuální harmonogram uvedení CEV do provozu? Je už definitivně jistá ta verze, co tolik připomíná Apollo? Jak dlouho by měla být ještě využívána ISS?
Harmonogram se je asi ten ze nekdy kolem roku 2008 zacnou testy LAS (zahranna vezicka vypoustena na 4segSRB). Prvni pilotovany let bude nekdy v roce 2014. Pred tim bude jeste par nepilotovanych testovacich letu. NASA puvodne planovala pilotovany let drive, ale tohle uz je asi mimo hru hlavne z duvodu napjateho rozpoctu.
Zakladni parametry Orionu vychazi z 5m verze CEVu publikovane v ESAS (zvetsene Apollo) a pochybuju ze dojde k radikalnim zmenam.
K ISS NASA prestane letat vlastnimi lodmi zrejme jeste predtim, nez se rozbehnou vypravy na Mesic (asi 2018).
|
|
| Díky za odpověď. V tomhle případě budou Amíci min. 4. roky bez vlastní kosmické lodě a budou se opět muset spolehnout na Rusko. Pochybuju, že se navíc tento harmonogram podaří splnit, podle mě je to jen zbožné přání, určitě bude nějakej ten zádrhel. Skončení provozu raketoplánů v roce 2010 je podle mě zbytečně předčasné a mělo by být revidováno. No "zvětšené Apollo", přistávající na padácích, je pro mě osobně zklamání a krok zpět. |
|
citace:
Díky za odpověď. V tomhle případě budou Amíci min. 4. roky bez vlastní kosmické lodě a budou se opět muset spolehnout na Rusko.
Pro lety k ISS to muze byt klidne i vyhoda. Staci kdyz Rusko zvysi vyrobu sojuzu na 4ks rocne a do zasobovani se zapoji Evropa a Japonsko a budou vsichni spokojeni. Kapacita ISS bude naplnena.
citace:
Skončení provozu raketoplánů v roce 2010 je podle mě zbytečně předčasné a mělo by být revidováno.
Je dost mozne ze se dostavba ISS opozdi, nebo nejaky let bude opravdu pridan. Uvidime, na rozhodnuti je jeste nejaky ten rok cas. STS infrastruktura bude z velke casti zachovana pro Ares, tak to mozna nebude takovy problem.
citace:
No "zvětšené Apollo", přistávající na padácích, je pro mě osobně zklamání a krok zpět.
Pokud je to krokem zpet k dobre tradici Apolla, tak nemam nic proti.
Jak jsem ostatne uz parkrat ventiloval bude jedine dobre, kdyz se NASA zameri na vyzkum nepoznaneho a lety na LEO prenecha jinym. Nikdo nebude skodnej a mozna i neceho kridlateho se dockame. |
|
| Co se týče 4 Sojuzů ročně, je otázkou, zda budou деньги . No Amíci jim budou muset přispět. Každopádně nevím, zda ostatní budou schopni nových lodí na LEO. Každopádně Kliper se mi líbí o hodně víc, ale zase, jako u všeho, co se c Rusku vymyslí je bohužel otázka financování. A ESA a Japonsko? No moc jim nevěřím, tolik projektů (Hermes, Hotol Hope, CTV) a nic..... |
|
citace:
http://www.collectspace.com/news/news-072006a.html
CEV dostal jmeno Orion.
To znamena ze:
Saturn ----> Ares (CLV, CaLV)
Apollo ----> Orion (CEV)
Je to už definitivní? Nebo NASA podlehne tlaku politiků a nakonec tomu dá jméno např. Lincoln či FBO - First Big One? |
|
