|
citace:
Doporucoval bych proto hledat na jinych mistech.
Pokud budete hledat na jiných místech, tak si několik adres můžete ušetřit. Od těch již totiž stanoviska existují. A sice:
Paleontologické oddělení Národního muzea, dr. Kváček (pokud se nemýlím)
Planetarium Praha
časopis Vesmír
Stanoviska jsou negativní nebo zdrženlivá.
Ad fosilky: Není podstatné, jestli se někomu zdá, zda to fosilie je nebo není. Způsob fosilizace není důležitý. Ten mohl být na Marsu úplně jiný než na Zemi. Podstatné je, zda to má charakteristiky fosilního organizmu nebo ne. Z tohoto hlediska by bylo také důležité zjistit chemické složení. Od oficielních vědátorů nemůžeme čekat žádné objektivní hodnocení, protože se bojí, že by se shodili (viz Face on Mars a jak to potom splasklo) a tím eventuelně ztratili zaměstnání nebo zastavili svoji docentůru nebo profesůru apod.
Jenže záběry z Opportunity jsou velmi ostré, zblízka a nějaké pareidolie jsou tím vyloučeny. Pochopitelně, do obrázků mohu dodat významy - např. příspěvek jednoho kolegy, že mu jedna část připomíná lebku - ty lze ale kritickým myšlením a konfrontacemi vyloučit. Struktury, na které jsem poukázala, nelze ale odkecat! Ani tím, že se globálně řekne, to není fosilka. Obrusy, popraskání, struktura krystalu a já nevím co ještě nevykazují osovou symetrii! Na původním snímku NASA jsou tři články, které jsou shodné. To by musel být nějaký trojzubec nebo soustruh, který třikrát za sebou obrousil ty tři články. Pokud by to nebylo nějaké zařízení, tak si jenom představte, jak složitě by se ona bruska musela pohybovat, aby něco takového vysoustruhovala! Něco takového je v přírodě naprosto nepravděpodobného. Jenom si to představte. Na jednom místě se něco třikrát stejně obrousí. A to ještě jste nikomu nenapsali o těch strukturách, které je vidět po zvětšení. Mám na mysli ty, které vypadají jako kdyby se něco ulomilo. Ty se na celém snímku opakují mnohokrát. |
|
Kdyz se divam na ten obrazek zmenseny, vlastne se mi taky nezda tak odlisny od ostatnich bublin okolo, jen ma trochu jiny tvar, kdyz si to zvetsim, koumam, jak mohlo neco takoveho vzniknout "prirozene". Protoze zajimave to opravdu je, to se neda poprit, nebo se mi to takove aspon zda...
Nicmene vedci maji rozhodne pravdu, kdyz sou zdrzenlivi, to je jeden z principu vedy. Neni kam spechat, pokud by to zkamenelina byla a rover ji objevil relativne brzo, urcite se objevi i dalsi znamky. Pokud zivot na Marsu byl, urcite tam byl a "bude byty, bude byly /cas budoucominuly", i kdyz to rozpozname az az par dlaisch let. Pokud reknou, ze to zkamenelina neni, mam tendenci jim to verit, i kdyz muzou byt nadmiru opatrni, protoze kdo by na druhou starnu nejasal, pokud by moznost zkameneliny byla opravdu realna?
Osova soumernost se mi zda taky ne uplne prukazna, takova neuplna.
A nejsem geolog ani paleontolog, ale co ja vim, chemickae slozeni by nam asi stejne nic moc nereklo? Zkameneliny se proste obtisknou a to ostatni se ztrati, ne?
Ja to bylo s tou sfingou presne nevim, ale mel sem za to, ze na to verili jen ufologove, co ja vim, normalni vedec snad zadny?
Co takhle zkusit experiment - donest fotku paleontologovi nebo geologovi, nerict mu, ze to je z Marsu a zeptat se ho, co na to rika? Nejlip vic paleontologum a vic geologum s ruznyma variantama se ho zeptat "co je to za zkamenelinu" a co je to? /rozdil je psychologicky dulezity./. |
|
S tim hledanim jineho mista jsem nemyslel zdejsi, ale slibne fotografie z roveru. Dovolim si tvrdim, ze zadny odbornik vam nerekne ani naznakem, ze by to mohla byt zkamenelina.
Ano spravny postreh: jenze co to je charakteristika fosilie? Lepe by bylo tvrdit, ze je dulezita charakteristika toho zijiciho organismu, ale to je vedlejsi. Chemicke slozeni mnoho neprozradi, jak pise Nolanus, povi nam vetsinou jen neco o prostredi v jakem se fosilie uchovala, tedy co to je za horninu, jak a pri jakych podminkach vznikla. Je vyjimecne se zachova cast samotneho organismu, ale nekdy samotny organismus muze tvorit horninu, to by ale nebyl tento pripad (pokud by to fosilie byla).
Porad se ohanite osovou symetrii, ale ja ji tam skutecne nevidim (maximalne rovinnou, ale jen s odrenyma usima). Navic na cim mensi struktury se divate, tim spatrujete vice symetrii, ale to neznamena fosilie. Napriklad na tomto snimku: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/m/042/1M131912406EFF05A6P2953M2M1.JPG
jsou stejne utvary, pouze jsou zanesene prachem a podle me jsou to stopy diageneze toho sedimentu. Ciste chemicka zalezitost. Nebo to snad podle vas jsou dalsi fosilie?
Experiment s donesenim fotky odbornikum by podle me nemel vyznam, protoze ti by vas hned upozornili na ty sferule, ty jsou totiz mnohem zajimavejsi a podobne na Zemi jen tak nenajdete. |
| 03.2.2005 - 07:55 - elcaro | |
|
elcaro=Patricie
citace:
S tim hledanim jineho mista jsem nemyslel zdejsi, ale slibne fotografie z roveru.
Třeba na to ještě dojde. Nejsem si totiž jista, zda k tomu dostanu svolení.
citace:
co to je charakteristika fosilie? Lepe by bylo tvrdit, ze je dulezita charakteristika toho zijiciho organismu,
Nejdůležitější charakteristiky jsou tři: 1. článkovanost (nebo-li segmentace. Absolutně nejdůležitější vlastnost. Neexistuje něco takového jako článkovci? ) 2. osová souměrnost, 3. výskyt těchto dvou vlastností na více místech, tj. třeba i na té fotografii ze sol 34. Jsou i další vlastnosti, ale tyhle tři prozatím stačí.
citace:
Chemicke slozeni mnoho neprozradi, jak pise Nolanus, povi nam vetsinou jen neco o prostredi v jakem se fosilie uchovala, tedy co to je za horninu, jak a pri jakych podminkach vznikla. Je vyjimecne se zachova cast samotneho organismu, ale nekdy samotny organismus muze tvorit horninu, to by ale nebyl tento pripad (pokud by to fosilie byla).
Opak je pravdou. Například vápenec. Nejhojnější minerál, kromě křemence. Vytváří na Zemi celá horstva a jeho původem jsou organické sedimenty. To jest vznikl z prvohorních a druhohorních živočichů. Tvoří se ale také hojně rozkladem křemičitanů, které obsahují Ca. Podle příměsí nebo fyzikálních podmínkách při vzniku existují pak různé odrůdy: mramor, travertin, slín, opuka, krápníky - jen tak co mě momentálně napadá. Protože fotografie má velmi bohatou strukturu, předpokládám, že to asi bude vápenec. Tento předpoklad má ještě další předpoklad. A sice, že geologické procesy probíhaly na Marsu stejně jako na Zemi. Odhlédnu-li ještě od jiných předpokladů, že totiž Venuše, Země a Mars se na počátku vyvíjely stejně, všechny tři planety měly vodu atd. atd.
citace:
Porad se ohanite osovou symetrii, ale ja ji tam skutecne nevidim (maximalne rovinnou, ale jen s odrenyma usima).
Aleš Holub mi napsal, že si tam všichni tykáte. Tak bychom u toho mohli zůstat. Navíc cítím z té věty určitou podrážděnost, to se ale spraví. Tak například na výřezu 3 jsem označila tři články. Článkovanost je nejdůležitější vlastnost, jak jsem napsala. Geometricky připomíná každý článek rotační komolý kužel. Rovinu souměrnosti vidím v tom, že myšlená rovina prochází středy podstav komolého kuželu. Při pohledu ze strany (tj. to, co vidíme na fotografii) vidím první osovou souměrnost. Tato první osová souměrnost se týká vnějšku předpokládaného organizmu.
Druhou biologicky významnou osovou souměrnost předpokládám a je to ta, kterou vidím pri myšleném pohledu ze shora. Ta se týká vnitřních struktur předpokládaného organizmu. Každý článek má tedy přinejmenším dvě osy souměrnosti a protože jsou tři segmenty, vidím jich celkem šest. Na fotografii ze sol 34 je souměrností podstatně více, ale zůstaňme zatím jen u těch tří článků a rozvětvení.
Následuje několik detailů, které jen zdůvodňují, proč je při pohledu ze shora vidět další biologicky významnou souměrnost. Na výřezu 5 je vidět kruh uvnitř kterého je vidět další kroužek. Tento menší kroužek je "nesen" čtyřmi příčkami. Tento útvar je symetrický podle dalších dvou os, ale předpokládejme jen jednu.
Následuje další úvaha, která zdůvodňuje, proč spojuji tu složitou strukturu s kruhem, centrálním kanálkem a čtyřmi "nosiči" na výřez 5 s kruhem na výřezu 3. Na výřezu 3, který je detailem výřezu 2, jsou dvě elipsy. Při pohledu na kruh ze strany vidíme elipsu. Předpokládám tedy, že na výřezu 3 se dívám na dva kruhy. Ten levý má uvnitř výraznou strukturu, která se podobá kříži. O tom předpokládám, že souvisí s vnitřní strukturou kruhu na výřezu 5, že se sobě podobají. A že by je bylo možné spolu spojit! Ještě jednou zopakuji ten důvod: Dva útvary se sobě podobají! A sice "kříž" uvnitř kruhu na výřezu 5 se podobá "kříži" uvnitř kruh na výřezu 3. Totéž pravděpodobně platí také o pravém kruhu na výřezu 3, kde je tento kříž méně zřetelný.
citace:
Experiment s donesenim fotky odbornikum by podle me nemel vyznam, protoze ti by vas hned upozornili na ty sferule, ty jsou totiz mnohem zajimavejsi a podobne na Zemi jen tak nenajdete.
Abych poukázala na další, s největší pravděpodobností biologické, struktury, záleží na tom jestli mi to bude povoleno. Když už jsme u těch kuliček a jejich okolí. Právě ta spodní kulička zakrývá část dalšího živočicha z Marsu, který také žil na Zemi. Pozná se podle toho, že vykazuje článkovanost. [Upraveno 07.2.2005 poslal ales] |
|
| Jenomže se tady bavíte o tom, že něco VYPADÁ jako fosilie. Když jsem ten obrázek viděl poprvé, vůbec jsem nevěděl o čem se bavíte, protože nic podobného vašemu popisu jsem tam neviděl. Když jste to zakroužkovali, konečně jsem se zorientoval. Jenomže kámen/vyvřelina/usazenina může vypadat jako slon, fosilie, zub nebo s prominutím prdel. Pořád je to jen kámen/vyvřelina/usazenina. |
|
| Chápu, že kámen může vypadat jako fosilie. Ale JAK se pozná, že to je jenom kámen a ne fosilie? PROČ to na tom obrázku nemůže být fosilie? Může mi to někdo jako laikovi objasnit? To skutečně stačí říct, že to MŮŽE být kámen, a z toho už spolehlivě plyne, že to NEMŮŽE být fosilie? To pro mne není úplně přesvědčivá logika. Rád bych si trochu rozšířil obzory, ale hláška typu "spolehlivě to není fosilie", bez dalšího vysvětlení, mi nepomáhá. Věřím, že bych vysvětlení pochopil :) |
|
To Patricie: on ti nekdo zakazuje sem psat?
Fosilie rozhodne nemusi vykazovat zadne clankovani (pouze nekteri zivocichove maji clanky), osovou symetrii (dokonce ani rovinnou, pri fosilizaci se tyto vlastnosti zivocichu ztraceji) a pokud nejakou symetrii maji, tak vetsinou pouze jednu.
Chemicke slozeni nam nerika vetsinou nic o vlastnostech toho zivocicha (s vyjimkou chemickych fosilii a nekterych organogennich vapencu a silicitu na Zemi). Vapence (to jsou horniny a ne mineraly, mineralem, ktery je tvori, je kalcit, dolomit apod., natoz aby byl nejhojnejsi) mohou totiz vznikaji prevazne chemickou cestou, srazenim z vodnych roztoku, napriklad ve strednich hloubkach mori apod. a take detriticky. Nevznika zvetravanim kremicitanu. Mramor a travertin jsou skutecne odrudy vapence, slin je pak smesi jilovych mineralu a kalcit nebo dolomitu, opuka ma navic prachovou primes.
Tvuj predpoklad ale neni zrejme spravny, alespon podle rozboru APX spekter, ktere ukazuji spise na prevldajici mineral jarosit.
Symetrie: ano, uznavam, ze podrazdenost v tom je, protoze ja tu symetrii skutecne nevidim, ale tohle se tezko vysvetluje pres internet a mnohem lepe pri osobnim rozhovoru nejlepe nad tou fotkou. MAm zmatek ve vsech tech symetriich, ktere tam nachazis. Uvedomujes si napriklad, ze dve osove symetrie a jednu rovinnou symetrii ma treba krychle, kvadr nebo koule. To ale ten utvar neni. A clankovitost neznamena nutne biologicky puvod, proto nemuze byt povazovan za jeho dukaz (navic tam clanky nevidim).
Nazaver ti zkusim poradit a prosim neber to jako utok nebo neco takoveho, myslim to dobre: prospelo by ti, kdyby sis prosla nejake zaklady geologie, mineralogie a paleontologie, tim co zde pises si slapes po svem kreditu.
Alesovi: duvody proc si myslim, ze to rozhodne neni fosilie:
1) ten objekt neni zadnym zpusobem oddelen od okolni hmoty, nevystupuje z ni, je jeji soucasti.
2) nevidim tam zadne znaky, ktere by ukazovaly na fosilii, ani tu symetrii, kterou tam vidi Patricie.
3) ten objekt je podle me odolnejsi cast horniny, vznikla diagenezi a cementaci puvodniho jarositu, pokud se podivam na okolni povrch, vidim presne tytez objekty, ktere ovsem nevystupuji tak vyrazne nahoru. Jednoduse receno, puvodni homogenni material byl pri zmene podminek vystaven novemu srazeni jinych mineralu, ktere se prednostne srazely na prasklinach apod. a vytvorily shluky, konkrece, odolnejsi vuci naslednemu zvetravani.
To jsou nejdulezitejsi veci, proc si myslim, ze to neni zkamenelina. Samozrejme jako geochemik nemam takove zkusenosti jake ma paleontolog, proto mi to nedalo a pozadal jsem o nazor doc. Marka, ktery muj odhad potvrdil a kteremu verim, ze nehraje o udrzeni sveho mista, jelikoz uz je v duchodu a moc by chtel, aby se potvurky nasly i mimo Zemi. |
|
| Vyjádřil jsem se dost neomaleně, ale hlavně mi šlo o to, že fosilie vypadá odlišně od okolí (díky způsobu a době vzniku), někdy víc, někdy míň, a tady je to aspoň podle mých zkušeností všechno z jednoho typu materiáli. |
|
citace:
...šlo o to, že fosilie vypadá odlišně od okolí (díky způsobu a době vzniku), někdy víc, někdy míň, a tady je to aspoň podle mých zkušeností všechno z jednoho typu materiáli.
Jak ta stěna na El Capitan vznikla se neví. Můžeme jen předpokládat, že do mělkého jezera nebo moře, třeba i jen jeden metr hlubokého, padl meteor, udělal díru a materiál se rozprsknul do okolí. Včetně všeho, co se právě ve vodě v době dopadu nacházelo. A to znamená, že vše bylo s největší pravděpodobností přikryto vrstvou bahna. Také nesmíme zapomenout, že v posledním tažení života na Marsu tam zřejmě již existovalo vakuum nebo alespoň velmi řídká atmosféra. Proto se také život nerozšířil na pevninu. Možná ... Fosilizace ve vakuu probíhá také jinak. Tohle si pozemští paleontologové neuvědomují. Proto tvrdí o obrázku, že na něm není fosilie.
Bohužel mi přestal fungovat grafický program, z neznámých důvodů mi přestal fungovat explorer, takže nemohu vytvořit directories, atp. Jinak bych už dávno dala obrázky na nějaký server, malovala šipečky, koužky apod. Pokud ve svých přespěvcích hovořím o výřezech, tak se vztahuji na následující URL
http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/zahady/pa01.htm
Diskuse začíná být pro nově příchozí nepřehledná. Proto si asi dám nejprve do pořádku notebook a pak popojedem směrem zpřehlednění včetně nových forem života.
|
|
zajimal by me KONKRETNI ZPUSOB jak by mohlo neco takove vzniknout prirozene. O symetrii bych asi nemluvil ani ja, nicmene je fakt, ze to ukazuje urcitou pravidelnost.
Za duvod, proc to neoznacovat jako zkamenelinu bych citoval vetu, ktera se pouziva proti skalnim ufistum: kdyz zvoni zvonek, muze to byt kamarad listnoso, policajt, ale proc by to mela byt prave anglicka kralovna?
Ale i ja bych chtel slyset podrobnejsi vyklad, jak to muze vzniknout prirozene: zadna selektivni eroze etc., mechanizmus, jak mohla vzniknout tak relativne pravidelna struktura, protoze neco jako clanky tam opravdu videt je a ze by to mohlo vzniknout ciste nahodne s emi zda malo pravdepodobne..
Nicmene Patricie: pripada, ze zacinas nejak ztracet sebekontrolu, vyjadrujes tvrzeni, ktera sou neprukazna i kdyby to nahodou zkamenelnina byla. Proc by to v tom pripade nemohl byt suchozemsky organizmus? Jak vis, ze se na Marsu zovot nerozsiril napevninu? Treba to na Marsu mohlo byt naopak, nez na Zemni. Ze fosilizace probehla ve ve vakuu se ni zda taky dost sporne, protze fosilizace, co ja vim, probiha prave tak, ze je dlicny predmet prikryt kamenem a tim se do neho obtiskne.
Zkratka bych nerad, aby se to tady promenilo v dalsi diskuzi o meste na Mesici.
Spis mimo diskuzi o teto zkameneline bych dal k diskuzi jiou tezi: potvrzeni existnece zivota na Marsu minula ci pritomna by bylo povazovano za obrovskou bombu. Nicmene ja se domnivam, ze pravdepodnost, ze nizsi zivot tam je nebo byl je relativne vysoka a sice zivot zavleceny ze Zeme. I na Zemi se naslo par kamenu z Marsu /vyrazene z marsu dopadem jinych meteoru/, proc by se takto nemoghl na Mars v minulosti dostat ze Zeme? Mnozstvi materialu, ktery se takto "vymenil" podle me muselo byt relativne vysoke a pravdepodbnost, ze apson nejak spora prezila pruchod atmosferou Marsu, taky. Uz mnohokrat s eukazalo, ze zivot vydrzi vic, nez si vetsina lidi mysli. A pokud na Matsu prezije a rozmnozi se jedina bunka, je vyhrano. Zbytky by pak mohly dal existovat napr. v pdzemi ziveny geotermalnim teplem.
Ovsem tento kamen se mi nezda byt zadnym zvlastnim dukazem.
|
| 04.2.2005 - 14:25 - Anonym | |
|
citace:
zajimal by me KONKRETNI ZPUSOB jak by mohlo neco takove vzniknout prirozene.
Uz sem to tady jednou napsal. Pokud ta hornina mohla byt kdysi tekuta, mohl ten utvar vzniknout i tak ze se v tekute hornine nafoukla bublina plynu, ktera praskla a tim jeji plast ppraskal a po uniku plynu se zdeformoval jako kdyz prorazite balon. |
|
O.K. jestliže to vypadá, že ten objekt je součástí okolní hmoty a geolog si dovede představit jeho vznik nebiologickou cestou, pak už asi opravdu nemá smysl rozvíjet paleontologické spekulace. Mě to vysvětlení takhle stačí a pro sebe toto téma uzavírám.
Výše uvedenou stránku s Patriciiným pohledem ale rušit nebudu. Doplním ji informacemi z této diskuse a pak budu čekat na další informace z Marsu. Třeba i roky a desetiletí :) |
|
Tohle je krasny snimek ze "staricke" sondy Mars Global Surveyor...
A pro pripad, ze nevite o co jde, tak zde je trosku vysvetleni 
 |
|
citace:
zajimal by me KONKRETNI ZPUSOB jak by mohlo neco takove vzniknout prirozene.
Problém je také v tom, že za "přirozený" vývoj považuje část přispěvatelů pouze geologický původ. Biologický vznik ale není o nic méně přirozený nebo nepřirozený. Jenom udivuje, že když se některým lidem dá příležitost podílet se na něčem objevitelském, tak to nepoznají a dokonce mě osobně napadají - viz že ztrácím sebekritičnost, že bych si měla zopakovat paleontologii, apod. To jen namátkou, na co si vzpomínám.
citace:
Uz sem to tady jednou napsal. Pokud ta hornina mohla byt kdysi tekuta, mohl ten utvar vzniknout i tak ze se v tekute hornine nafoukla bublina plynu, ktera praskla a tim jeji plast ppraskal a po uniku plynu se zdeformoval jako kdyz prorazite balon.
Problém je zde ten, jak se dostal onen plyn dovnitř. Sopečnou činností
to být nemohlo, protože široko daleko žádná sopka není. Další možností je gejzír. V nejbližším okolí je pravděpodobně činný gejzír. Na to lze usoudit, když se na El Capitan podíváme z celkového pohledu. Ovšem jak přesně to vznikalo si vysvětlit nedovedu, resp. se s tím na zdejším foru nechci zabývat, protože to nevede k cíli. Nasa poskytla několik snímků, z kterých se na gejzír dá usoudit. Chci ale především a zejména upozornit na poslední "raw" snímky. Tentokrát již nebudu nikoho napínat (tím mám na mysli kolegu Aleše Holuba), ani rozčilovat kvůli pěti- nebo čtyřčetným tělovým souměrnostem (viz kolega sulinar a další) a jednoduše prohlásím, že na následujícím snímku jsou mořští ježci, lílijci a korály. Hledejte si je tam.
(náhled obrázku ze serveru NASA)
odkaz na větší obrázek: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/m/369/1M160940536EFF42D9P2956M2M1.JPG
Pokud jde o "zakazování" nebo "povolování" psát někam, tak tomu skutečně tak je. A sice existuje autorské právo nebo-li copyright. A to se vztahuje právě na snímek, který tu již tak dlouho diskutejeme, tj. onen "rohlík" nebo "palma". Tohle si lidi hlídají, a zejména pokud jde o takovouto "horkou" věc. Mohu se vyjádřit pouze k tomu, co jsem identifikovala sama. A sice já ten útvar považuji za isocrinid quatrocrinus. Na Zemi jsou známy pentacrini, ale vzhledem k výřezu 5 jsem to pojmenovala na quatrocrinus. Abyste si udělali představu o velikostech, tak to co jsem označila jako články je velké něco mezi 1 až 0,5 mm. Asi 4 mm napravo od části isocrinida je vidět jiného živočicha. Uznávám, že moje otázka byla pro tohle forum příliš těžká, ale útvar, na který teď upozorňuji by mohl být rozpoznán. Jedná se také o živočicha, který u nás na Zemi žil od prvohor až do druhohor a lze jej hojně nalézt v Čechách. (nápověda: Barrand :-) ).
Důvodů, proč jsem můj záměr, zjistit vaše reakce na tyto informace, ukončila, je několik. Nebudu se ale tady o tom rozepisovat.
[Upraveno 21.2.2005 poslal ales] |
|
quote: Nasa poskytla několik snímků, z kterých se na gejzír dá usoudit....
NASA ale neposkytuje veřejnosti veškeré snímky, které získá, neboť jde o vědecký materiál, který se bude nějakou dobu zpracovávat (a zpracovává si jej tým, který výsledky získal). Není tedy vyloučeno, že pokud diskutovaný útvar někoho z NASA zaujal, jistě si udělal další mikroskopické snímky a použije je pro nějakou buď geologickou či paleontologickou studii v budoucnu. Pan ing. Holub má pravdu, když říká, že si na další výsledky budeme muset nějakou dobu počkat. Ostatně jak jsem již napsal, první předběžné výsledky, získané oběma rovery, již začaly vycházet v Science. LL |
|
citace:
quote: Nasa poskytla několik snímků, z kterých se na gejzír dá usoudit....
NASA ale neposkytuje veřejnosti veškeré snímky, které získá, neboť jde o vědecký materiál, který se bude nějakou dobu zpracovávat (a zpracovává si jej tým, který výsledky získal). Není tedy vyloučeno, že pokud diskutovaný útvar někoho z NASA zaujal, jistě si udělal další mikroskopické snímky a použije je pro nějakou buď geologickou či paleontologickou studii v budoucnu. Pan ing. Holub má pravdu, když říká, že si na další výsledky budeme muset nějakou dobu počkat. Ostatně jak jsem již napsal, první předběžné výsledky, získané oběma rovery, již začaly vycházet v Science. LL
Kolega LL chce zřejmě naznačit, že moje údaje jsou předčasné. Mohu ho ujistit, že existují stovky snímků, které Nasa uveřejnila, na nichž jsou výsledky činnosti gejzírů pozorovatelné. Nejenom tedy u El Capitan. Jsou to zejména snímky z Opportunity. To že si lidi sdělují na takovýchto soukromých forech, je něco jiného. Mohu jej ujistit, že takových soukromých fór je na světě řada a tenor je všude stejný. Na Marsu je voda a byl tam život. Nejpřekvapivější na těch snímcích je, že ukazují, že se na Marsu vytvořily stejné organizmy jako na Zemi. Co se zatím našlo, odpovídá pozemským prvohorám, možná i druhohorám. Pak ale Mars vzhledem ke své velikosti bohužel začal ztrácet atmosféru. Nicméně ta okolnost, že je tam vakuum a nízká teplota, vedla a vede k tomu, že atmosféra má 100% nasycennost vodními parami a ta voda, která tam je, nemůže tak snadno unikat do vyšších vrstev atmosféry, kde by byla slunečním zářením rozložena a jednoduše odváta. Venuše, Země a Mars měly vodu. Jejich vývoj šel ale odlišnými cestami. |
|
| Nezbývá mi, než napsat No Comment a Patrícii poradit, aby napsala vědecký článek a se štěstím tak předeběhla všechny ostatní. |
|
| At se na ten snímek koukám jak chci porát vidím jen kamení ,nevím, ale připadá mi to jako spekulace stejně jako s marsovskejma sfingama. |
|
citace:
Nezbývá mi, než napsat No Comment a Patrícii poradit, aby napsala vědecký článek a se štěstím tak předeběhla všechny ostatní.
Namísto komentáře:
 |
|
A co tohle ?  |
|
citace:
At se na ten snímek koukám jak chci porát vidím jen kamení ,nevím, ale připadá mi to jako spekulace stejně jako s marsovskejma sfingama.
Je mi líto, ale teď skuktečn nemám čas graficky ukazovat kde co je. Snad v příštích dnech. Ale snad pomůže text. Některé "kuličky" mají směrem k nám uprostřed malou špičku. Tak například u horního okraje jsou dvě velké kuličky. Obě mají tuto špičku. Od této špičky jde "pěticípý" útvar - vypadá to jako hvězda. "Cípy" této hvězdy prochází kruh. Co jsem právě popsala je ústní otvor mořského ježka (pravděpodobně). Je to vidět i na jiných kuličkách. Chce to trochu zácviku. Snad na internetu najdeš nějakého pozemského mořského ježka, aby sis mohl učinit představu, jak něco takového vypadá.
Dokonce mám teď podezření, že úplně u pravého okraje snímku je vidět srolovaného trilobita. |
|
Vsechno tohle uz bylo x-krat resene na ruznych mistech. 'Fantasticky objev' kulicek je stary vic nez rok, zde prezentovany snimek taktez. Od te doby uz bylo zjisteno, ze kulicky jsou konkrece a jsou tvoreny prevazne hematitem. Ano, hematitem, zadnym vapnikem, uhlikem... zadne zkameneliny.
Mimo jine, obrazek ma na sirku 3cm (30mm). 'Trilobit' by pak mel prumer asi 3mm, coz by byl zrejme nejmensi trilobit na svete (zde ve vesmiru). |
|
Souhlasim s tim, ze prirozene znamena i biologicky, spravne teda ma byt "nebiologicky".
Patricie: nikdo te nenapada, ja i sulinar sme se snazili byt korektni, i sulinar zduraznil, ze to mysli v dobrem. Pokud te neco stejne urazilo, omlouvam se.
Vsichni se chceme podilet na objevovani, to je mozne vedou, ale veda znamena kriticnost a strizlivost /mimo jine/, v tomto pripade to znamena uznani faktu, ze to, ze si prejme, aby kdysi byl na Marsu zivot, neznamena, ze tam byl opravdu a ze ho tam budeme videt na kazdem kroku.
Zajimalo by me, co delas, a co znas z poaleontologie gelogie etc.? Nemzslim to ve zlem, proste se spatne diskutuje, kdyz clovek o tom druhem nic nevi.
Vysvetleni s bublinou pro me vypada prijatelne, dik.
Nejsem is jist, jak to presne je, ale mam dojem, ze u vedy, vcetne snimku z Marsu, copyright znamena jen nutno presne citace, jinak ale zverejnovani nijak omezeno neni.
Stejne tak sem mel zato, ze se zverejnujou vsechny forky z Marsu /taky jich je na www nasa.goc nepocitane/.
No, mozna nechaj obcas do zpracovani pryc ty uplne nepovedene, aby si nedelali ostudu, nevim.
Jinak diky za hezky obrazek buriana, udelam mi radost a snazim se stahnout dalsi z tech stranek.
Apeluju i na ostatni aby, kdyz do diskuze vkladaji obrazky sem napsali i presny odkaz a odkaz galerie, at se nemusim vecne propracovavat zdrojovym kodem.
Jinak pro sebe, bych tuhle diskuzi asi taky uzavrel, zacina to ztracet smysl, jestli nekdo prijde s novym funovanym poznatkem, jak to mohlo vzniknout nebiologicky budu rad. |
|
| Obrazky jsou zverejnovany vsechny. Obcas se dokonce vyskytne i nepovedeny snimek, napr. s vypadkem na casti plochy, chaotickymi pixely apd. |
|
citace:
Na Marsu je voda a byl tam život....
Pokud jsem chtěl něco naznačit, tak jen to, že se časem uvidí, jak to s těmi fosíliemi je. Hledání života je silnou motivací a pokud i NASA bude přesvědčena o tom, že v některých oblastech leží nepřeberné množství fosílií, pošle tam jistě specializovaný rover. LL |
|
Souhlasím s Patricií, já v tom vidím plotýnky tyranosaura nebo iguanodona, ale musel by být hrozně malinký, ale to vysvětluji malejma rozměrama Marsu a nižší gravitací oproti Zemi  )
Věřím tomu, že ježci na Marsu taky jsou, když nám jich tolik běhá po zahradě, proč ne tedy na Marsu ? ) Ježků je plný vesmír, třeba takový "Criters", to je také jeden z poddruhů ježků. Myslím ,že jsou příbuzní i s ježkama tu v ČR a jejich rozdíl je dán izolovaným vývojem v různých částech vesmíru, resp. místní kupy galaxií. Svým způsobem se jedná o vyhynulý ježčí endemitský druh v oblasti působení roveru Opportunity, tj. oblasti El Capitan. Já bych tento poddruh ježků nazval "Atelexis Opportunus" v češtině "Ježek Šance" jako důkaz a naděje pro lidsvo, že nejsme ve vesmíru sami a existuje i život jinde ve vesmíru. Je to pro nás šance kontaktovat inteligentnější ježky "Atelexis sapiens". Toť vše k uvedenému obrázku. Ježkům zdar ) |
|
| Nicméně Patricie, milá jemenovkyně, budu vážný ... existuje dnes málo dívek který se zajímají o takovýhle inteligentní věci, čehož si na tobě vážím. Pokud ti je víc než 18 tak mi napiš, proberem ty ježky. Můj mail je patri.ku@seznam.cz, ... opakuju... ted to není sranda Patrik |
| 11.2.2005 - 07:38 - Anonym | |
|
| Případně na http://seznamka.kosmo.cz/jezecek |
|
Žádná reakce na můj příspěvek ? Tak jinak -
 |
|
| Co je to za útvar na obrázcích v předchozím příspěvku ? |
|
