|
Jedenáctým administrátorem NASA byl ve středu jmenován Michael D. Griffin.
Na rozdíl od Seana O'Keefeho má nejen manažerské schopnosti, ale i dostatečné vzdělání v přírodních vědách a technice :
Prior to joining In-Q-Tel, Mike was CEO of the Magellan Systems Division of Orbital Sciences Corporation. He also served as General Manager of Orbital’s Space Systems Group and as the company’s Executive Vice President/Chief Technical Officer. He has previously served as both the Chief Engineer and the Associate Administrator for Exploration at NASA, and as the Deputy for Technology of the Strategic Defense Initiative Organization.
Mike holds seven degrees in the fields of Physics, Electrical Engineering, Aerospace Engineering, Civil Engineering, and Business Administration, has been an Adjunct Professor at the George Washington University, the Johns Hopkins University, and the University of Maryland, and is the author of over two dozen technical papers and the textbook Space Vehicle Design.
Griffin nechce dělat v programu NASA žádné převratné změny - až na jednu podstatnou věc. A tou je urychlení vývoje CEVu. Devět let (do roku 2014) na vývoj a otestování CEVu se mu zdá příliš dlouhá doba.
Na to také navazuje návrat lidí na Měsíc - podle Griffina je rozpočet na tento program (50-55 miliard USD) více než dostatečný, resp. nadhodnocený a že by na návrat mělo stačit zhruba 30 miliard. Pro pilotované lety na Měsíc a Mars pak předpokládá vývoj těžkého nosiče, klidně i odvozeného z STS. Griffin se již návratem na Měsíc zabýval počátkem devadesátých let - z té doby je plán FLO - First Lunar Outpost.
Griffin se rozvněž zmínil o HST - rozhodnutí o tom, že k Hubblu již nepoletí žádný raketoplán, muže být změněno na základě výsledků z prvních dvou misí raketoplánu po obnovení jejich letů. Pokud nebude bezpečné opravit Hubbla s pomocí pilotované mise, pak k němu poletí maximálně nějaký modul pro navedení do atmosféry. S robotickou opravou teleskopu nepočítá.
Doufám, že teď nastanou pro pilotovanou kosmonautiku (samozřejmě, že ne na úkor nepilotovaných misí) lepší časy, sám Griffin se označil za "an unabashed supporter of space exploration in general, and of human space flight in particular" - tedy za "nestydatého (drzého, nestoudného, ...) zastánce kosmického výzkumu, a pilotovaných letů především" ...
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=16136
http://www.flatoday.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20050414/NEWS02/504140336/1007
http://www.flatoday.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/20050413/NEWS02/504130382/1007/news02
http://www.space.com/news/griffin_hearing_050412.html
http://www.spaceflightnow.com/news/n0504/12griffin/
http://www.thespacereview.com/article/339/1
http://www.thespacereview.com/article/115/1
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=12151 |
|
Zní to velice pěkně, ale urychlení vývoje CEVu znamená větší výdaje v kratším období, kde se na to vezme a co tomu pdane za oběť?
Jediné co mě napada je zvýšení frekvence startů raketoplánů za rok, aby se dostavěla ISS co nejdříve. Náklady na STS to moce nezvyší, protože nejdražší je infrastruktura a personál kolem STS, tedy víceméně fixní náklady. |
|
Kdyz jsem poprve uvidel jeho fotku, tak me napadlo jedno slovo: Hurvajz.
Ale podle jeho prvnich kroku to naopak vypada docela dobre. |
|
citace:
Zní to velice pěkně, ale urychlení vývoje CEVu znamená větší výdaje v kratším období, kde se na to vezme a co tomu pdane za oběť?
Jediné co mě napada je zvýšení frekvence startů raketoplánů za rok, aby se dostavěla ISS co nejdříve. Náklady na STS to moce nezvyší, protože nejdražší je infrastruktura a personál kolem STS, tedy víceméně fixní náklady.
Tedy - personál kolem STS se podle mě povětšinou přeškolí na CEV, v tom bych problém neviděl.
U NASA jde skutečně hlavně o to, aby se na penězích které do ní federální vláda cpe uživilo co nejvíce firem a personálu. Není to vůbec překvapivé - v USA vláda jinak moc civilních projektů nedotuje, takže pokud člověk chce mít jistotu práce ve státem financovaném odvětví, tak má na výběr tak maximálně vojáky a vojenskou výrobu, policii a nebo právě kosmický výzkum - no a já bych teda dlouho neváhal, a snažil se najít si práci u NASA nebo alespoň získat od NASA zakázku, kdybych měl takovýhle výběr ... :-)
Argumentace okolo urychlení vývoje CEV se v anglicky psaných článcích odvíjí hlavně od toho, že nejde o zcela novou technologii, ale jen o reimplementaci něčeho co už bylo jednou vyvinuté a vyzkoušené. Jinými slovy - když to už dokáže i Čína, tak snad není žádný důvod proč by to Americe mělo trvat devět let. Vývoj Apolla trval kratší dobu, stále méně peněz - a přitom teď není už ani není potřeba vyvíjet nové materiály, technologie, postupy... Nové technologie budou v případných rozšiřujících modulech pro meziplanetární přelety, dlouhodobý pobyt v kosmu a na Marsu, apod. - ale na samotném CEV nic nového a převratného nebude. A ani by nemělo být - má to být levný, robustní, jednoduchý, odolný, nezničitelný základ pilotovaného kosmického programu - v podstatě jenom trvanlivá pixla na lidi s brzdicím motorem, tepelným štítem a padákem. Jediná výzva bude jak to vyprojektovat tak, aby to alespoň na první laický pohled zbytečně moc nepřipomínalo ani Sojuz a ani Shenzou :-)
Třeba já bych se možná i trochu vrátil k minimalismu. Např. bych tu "pixlu na lidi" vybavil nějakým méně efektivním ale zato trvanlivým brzdicím pohonem (TPH?) - který by nesloužil jako manévrovací motor, ale jen jako rezerva pro návrat na Zemi. Nebo by to mohlo mít rozkládací solární panel, který se za normálních okolností nerozloží, neopotřebuje se, a použije se jenom v případě nutnosti autonomního letu. Zkrátka postavil bych to tak, aby to celé mělo životnost alespoň několik let, a kromě startu a přistání posádky by to sloužilo maximálně k tomu aby kosmonaut s ponorkovou nemocí měl kde trucovat.
Omezená trvanlivost Sojuzu na oběžné dráze (jestli teda nešlo o fígl jak zdůvodnit častější výměny záchraného člunu u ISS a zvýšit tak minimální nezbytný rozpočet...) je například docela omezující faktor při meziplanetárních letech. Přitom představa že planetolet od Marsu (nebo i od Měsíce) celý zbrzdí na oběžné dráze a zadokuje např. u ISS nebo jiného lokální plavidla je při dnešních technologiích strašné sci-fi - na palubě vůbec nebude dost paliva aby se to celé ubrzdilo na nějakou oběžnou dráhu - planetolet bude nejefektivnější nechat na nějaké eliptické dráze kolem Slunce, oscilujcí mezi drahami Země a Marsu (totiž jedinou alternativou je stejně jenom navést ho do atmosféry Země, a to je jednak hloupost a jednak zbytečné riziko). To co se od něj má oddělit, zabrzdit (asi hlavně o atmosféru) a přistát na Zemi musí být minimalistické, nerozbitné a zatraceně trvanlivé...
Ty dráhy se tu už rozebíraly dřív... těch energeticky efektivních možností kde zaparkovat meziplanetární stěhovák je několik, ale žádná z nich nepřipomíná současnou dráhu ISS...
|
|
Souhlas s Chaosem v charakteristice CEVu jako neceho, co je technologicky vcelku dobre podlozene. Hlavni rozdil bude v avionice a elektronice aby to mohlo letat i samo (tim pada jediny rozumny Zubrinuv argument proti low lunar orbit randezvous) a aby to mohlo letat casteji a dele. To taky nebude zadna sranda. Jinak bych spis osobne rad videl kapsli, ktera umozni vic nez jen dvoudenni cestu k ISS, nebo ponekud nepohodlnou cesu k Mesici. Mela by to byt lod, ktera po nafouknuti nejake bubliny pro kosmonauty a pripojenim vetsi servisni sekce mohla slouzit i automne. Taky by melo byt mozne ji vypoustet jak na EELV tak na HLV. Mela by byt schopna pojmout i vic lidi jak tri a na delsi cesty zase min lidi a vice vybaveni. To vyzaduje dost modularni pristup, ale zase se to nesmi prehnat, aby z toho nevznikl bumrlicek na zpusob orbiteru. Tedy neco co nedela poradne ani jednu vec. Zaklad je bezpecna doprava na ISS a Mesic, dalsi veci jen pokud to bude mozne a jednoduche. Co se tyce nakladu, tak neni prece mozne vyhazovat po pet let tolik miliard na STS. Co se tam bude porad vyvijet? Probehla rekonstrukce infrastruktury, Orbiteru i ET. Vetsina komponent pro ISS je snad konecne hotova. Dalsi fixni naklady musi jit rapidne dolu. Chce to tam trochu provetrat a propousteni (nebo prevadeni lidi na jine projekty) zacne brzo. Nove koste dobre mete, tak uvidime.
Jeste k tomu Xchaosovu CEVu. Ten motor na THP jsem nepochopil. Co tim bylo mysleno? CEV musi mit hypergolicke motory pro manevry na orbite, musi mit nejaky servisni modul s hlavnim motorem pro velke manevry a musi mit motorky (nebo kridelka) pro manevry pri pruletu atmosferou. Motor na THP by se snad mohl hodit pri pristani na padaku na pevnine.
Jestli jsi tim myslel brzdeni pred vstupem do atmosfery pri vetsich rychlostech, tak by asi bylo lepsi mit moznost nainstalovat ruzne druhy tep stitu pro cesty na LEO nebo na Mesic nebo na Mars. Pokud CEV bude znovupouzitelny, tak to bude asi nevyhnutelne. |
|
Tedy především, já možná špatně pochopil co vše zahrnuje v současnosti pojem CEV. Tzn. jestli jen samotnou základní kosmickou loď, nebo i související obytné, přistávací a servisní moduly a meziplanetární pohon. Tuším v jednom z těch konceptů se CEV říkalo všemu dohromady, a návratová kapsle byl "Command module".
Záložní motor na TPH byl příklad, asi to může být i na kapalná nekorozivní paliva - ale měl jsem na mysli nějaký základní systém, z jehož pomocí může "holý" základní modul např. sestoupit z oběžné dráhy, a dost možná v nouzovém případě třeba i z dráhy okolo měsíce.
Modulární koncept se velmi osvědčil u Apolla (konkrétně u Apolla 13), a koncekonců to samé zachránilo kosmonauty třeba i v případě havárie Miru.
Dnešní STS představuje monolitický přístup - buď funguje všechno, nebo nic. Jednotlivé systémy jsou provázané, a nefunkčnost jednoho znamená totální selhání. V případě poškození tepelné izolace se nemůže oddělit nějaký nepohodlný záchraný modul.
Samozřejmě si představuju, že z CEV se nebude používat jen návratová kapsle - ale že se bude používat vždý ve spolupráci s ostatními moduly, minimálně servisním, často pak nějakým obytným, apod.
Jde ale o to, aby tam bylo nějaké minimalistické jádro které je schopné samostatného (a to co nejdelšího) letu i po selhání všech ostatních systémů. Nemuselo by to nabízet větší komfort než kabiny Mercury nebo Geminy - ale např. s lodí Geminy se údajně počítalo jako se záložním návratovým modulem pro odlet z měsíce, tato loď byla projektovaná tak, aby návrat z Měsíce vydržela - a existoval projekt přistání upravené prázdné Geminy na Měsíc (pomocí podobného přistávacího stupně jako měly LEM), která by bývala měla schopnost dopravit kosmonauty do bezpečí v případě selhání LEM. (Nakonec se do toho nešlo hlavně proto, že daleko větší riziko než selhání návratového modulu představovalo samotné přistání, a zvlášťe pak bezpilotní přistání té záložní Geminy... riziko by se snížilo jen nepatrně, zato náklady by byly obrovské).
No a trvanlivost toho základního modulu je klíčová - let k Marsu a zpět potrvá minimálně dva roky. Taky když bude trvanlivost větší, tak jich u ISS bude moci parkovat vždy více současně, aniž by se nějak extrémně často musely měnit... a ať už se na ISS bude v budoucnu lítat čímkoliv, tak záchrané čluny tam budou potřeba...
|
|
Po prvních potěšitelných projevech by měl následovat podrobnější harmongram nebo jak se nově říká cestovní mapa. Hlavně ve věci hlavních projektů t.j. urychlení vývoje CEVu (konečný návrh lodi nosné rakety, první start) a následného návratu na Měsic. Tj. do kdy bude vybráno definitivně místo pro novou základnu, kdy a jaké mise k tomuto výběru budou potřeba, jsou-li vůbec nutné. V podstatě by to mělo být jasné v okamžiku kdy bude finišovat vývoj CEVu(tj dle nové vize 2010-2012???), pak už bude cesta na Měsíc otevřená.
Co se týče ISS, tak rovněž doufám v urychlení její dostavby. NASA by se měla zbavit STS co nejdříve, je to pro ni velká finanční zátěž. |
| 21.4.2005 - 22:20 - Luboš | |
|
CEV nie je všetko, bez veľkého nosiča sa nedá vrátiť na Mesiac a budovať na ňom základňa(e) a už úplne nie postaviť niečo zmysluplné na cestu na Mars (ledaže by sa to stavalo tak dlho ako ISS).
O veľkom nosiči (myslím aspoň 80 ton na LEO) zatiaľ nie je ani zmienka a ceny štartov Delta IV sú už dnes na 240 mil USD, takže rozšírenie smerom hore bude asi také drahé ako STS alebo derSTS. |
|
| Delta IV IMHO není moc dobrá raketa. Víc věřím spíš v evoluci Atlasu V. Zatím je na vývoj těžké rakety brzo, přednost musí mít CEV. |
|
| Pokud vim tak se Griffin o HLV zminil a ikdyz by mel CEV litat snad i na EELV, tak se Mesic a Mars bez nosice aspon kolem 80t fakt neobejde. Vse je jen otazka penez. Muj nazor je jasny: SDV (derSTS). |
|
M.Griffin již před rokem navrhoval za 3-4 mld. USD vytvořit raketu na základě STS o nosnosti 80-100 tun na LEO.
http://www.space.com/spacenews/businessmonday_040412.html |
|
citace:
Griffin se již návratem na Měsíc zabýval počátkem devadesátých let - z té doby je plán FLO - First Lunar Outpost.
M.Griffin byl v roce 1991 jmenován ředitelem nově vzniklého oddělení NASA pro průzkum (Space Exploration Office). Toto oddělení bylo umístěno v Johnson Space Center v Houstonu, mělo cca 60 lidí, a po roce práce zveřejnilo detailní plán návratu astronautů na Měsíc – FLO. Ovšem v roce 1993 bylo oddělení pro průzkum vzhledem k naprostému nedostatku peněz pro realizaci lunárního programu rozpuštěno. |
|
je to dostupne v nejake rozumne forme ke stazeni napr. pdf ?
citace:
citace:
Griffin se již návratem na Měsíc zabýval počátkem devadesátých let - z té doby je plán FLO - First Lunar Outpost...
|
|
Nejsou to sice pdf, ale pár informací se tam dá najít :
http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/docs/eic012.html
http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051f.htm
http://www.isset.org/nasa/tss/aerospacescholars.org/scholars/earthstationmoon/Unit6/Unit6_ch5a.htm
|
|
| Je to trochu jiný způsob - přímý let Země-Měsíc-Země, regenerace Saturnu 5 je asi nereálná, IMHO bych řekl, že to není moc dobrý projekt. To už bych radši schválil derSTS se čtyřčlennou misí na Měsíc a la Apollo. |
|
Takže máme následující varianty (bohužel bez cenového srovnání). Uvedených datumů si nevšímejme, podstatná je doba od schválení konkrétní verze do zprovoznění.
http://www.astronautix.com/lvs/hear2008.htm
http://www.astronautix.com/lvs/hear2011.htm
http://www.astronautix.com/lvs/hear2015.htm
http://www.astronautix.com/lvs/srbcev.htm
|
|
Zase na druhou stranu je přes dva roky od havárie Columbie, rok po vyhlášení Bushovi iniciativy a nedá se říci, že by se nějak pokročilo v hlavních úkolech (OSP resp. CEV a s tím související návrat na Měsíc).
V podstatě v těchto ohledech se ta doba "proplácala". Takto se může pokračovat další roky. Jediné co je jasné, jsou požadavky na budoucí systém, ale ty jsou docela univerzálně mlhavé (levný,bezpečný operativní provoz). S tím, že dříve v případě OSP to stačilo na orbit a v případě CEVu na Mars. |
|
Nosnost der STS verze se dvěma motory SSME (uvedeno 73 tun na i=51,6 st., h=500 km) na i=28,5 st. by měla být asi 78 tun. Jirko, Ervé, stačí to?
Nosnost verze se třemi motory SSME (uvedeno 91 tun na i=51,6 st., h=500 km) na i=28,5 st. by měla být asi 97 tun, ale jsou tam už poměrně nákladné úpravy (prodloužení ET z 47 m na 56 m, prodloužené boostery, prodloužení obslužné věže). Griffin loni mluvil o derSTS s nosností 100 tun na LEO; což je asi tato verze (pak se mi ale jím uvedené 3-4 mld. USD za vývoj derSTS zdají být podhodnocené ve srovnání se současnými úpravami ET a orbiterů před RTF lety, které přišly na 1,5 mld. USD). |
|
citace:
Nosnost der STS verze se dvěma motory SSME (uvedeno 73 tun na i=51,6 st., h=500 km) na i=28,5 st. by měla být asi 78 tun. Jirko, Ervé, stačí to?
Nosnost verze se třemi motory SSME (uvedeno 91 tun na i=51,6 st., h=500 km) na i=28,5 st. by měla být asi 97 tun, ale jsou tam už poměrně nákladné úpravy (prodloužení ET z 47 m na 56 m, prodloužené boostery, prodloužení obslužné věže). Griffin loni mluvil o derSTS s nosností 100 tun na LEO; což je asi tato verze (pak se mi ale jím uvedené 3-4 mld. USD za vývoj derSTS zdají být podhodnocené ve srovnání se současnými úpravami ET a orbiterů před RTF lety, které přišly na 1,5 mld. USD).
Co se tyce FLO, tak jde videt, ze je to stara zalezitost. Na co ozivovat motory F1, kdyz jsou k dispozici ruske motory RD? Taky strkat CEV (nebo jak tomu rikaji) pod Aerodyn kryt se mi zda jako blbost. Efektivne to brani posadce uplne ve vsem (od nastupovani az po evakuaci). Nejaky castecny zakrytovani servisni sekce ale mozna bude potreba.
Ani ta mise mi neprisla nejak zvlast dobre navrzena a co ty ISS moduly na Mesici?
Myslim ze Mesic potrebuje jednu a tu samou raketu pro pilotovane i hlavni zasobovaci mise. Lety CEVu na LEO, ISS nebo mensi zasoby a roboticke mise na Mesic by zajistovali EELV a dalsi.
Co se tyce dalsich moznosti derSTS, tak je to vsechno mozne, ale nejspis se bude muset rozhodnout mezi mensi investici do Shuttle C (nebo podobnych) pouze pro naklad, nebo vetsi investici do inline sestavy vyuzitelne jek pro pilotovane tak cargo lety. Velikost nosice pak bude zalezet na navrzene lunarni misi. Ja bych doporucoval hodne konzervativni pristup pro Lunarni misi a zakladnu a naopak odvaznejsi investici do mensiho 80t inline derSTS pro pilotovane i cargo lety s moznosti dalsiho rozsireni.
Kolik muze vyvoj a vyzkouseni derSTS stat? Shuttle C pry nekolik miliard, maly inline booster 2x tolik a Ares 10mld USD? Kazdopadne se spousta penez muze usetrit pokud bude rozumna koncepce a nebuou se chrlit jen studie a oponentury ke studiim. Mozna by cast vyvoje zvladla samotna NASA, ktera ma s STS zkusenosti vic nez dost.
Co se tyce soucasnych investic do STS, tak nesmime zapomenout ze se modernizovaly tri orbitery, investovalo se do infrastruktury a tisice lidi premysli jak sflikovat neco, co se flikovalo uz od zacatku.
Z tohoto pohledu si myslim, ze za posledni rok se udelalo pro Lunarni misi a CEV docela dost. Rozbehla se jakasi soutez, probiha prestavba NASA i rozpoctu. Pripravuji se roboticke mise na Mesic. Uvidime jak odvazne reformy teprve prijdou. |
|
citace:
Kolik muze vyvoj a vyzkouseni derSTS stat? Shuttle C pry nekolik miliard, maly inline booster 2x tolik a Ares 10mld USD?
Shuttle-C byl v letech 1987-1990 vyvíjen ve dvou verzích:
Verze Generation 1 byla schránka o hmotnosti 31,75 t se dvěma motory SSME a nákladovým prostorem 4,6 x 22 m pro náklad o hmotnosti 45 tun na h=300 km/i=28,5 st. Vývoj této verze byl v roce 1990 odhadnut na 1,8 mld. USD, tj. 2,8 mld. USD v cenách roku 2005.
Verze Generation 2 byla schránka se třemi motory SSME a nákladovým prostorem 7,3 x 29 m pro náklad o hmotnosti 77 tun na h=300 km/i=28,5 st. Vývoj této verze byl v roce 1990 odhadnut na 3,5 mld. USD, tj. 5,5 mld. USD v cenách roku 2005. http://ares.jsc.nasa.gov/HumanExplore/Exploration/EXLibrary/images/Pics/LUNOX/11Shuttl.gif
Pokud Jirko uvažuješ pro 80t inline derSTS dvojnásobnou cenu (a to rozhodně není nadhodnocené), tak jsi na 11 mld. USD.
|
|
citace:
http://www.astronautix.com/lvs/hear2008.htm
Nosnost der STS verze se dvěma motory SSME (uvedeno 73 tun na i=51,6 st., h=500 km) na i=28,5 st. by měla být asi 78 tun.
Obávám se, že tohle je v podstatě Shuttle-C Generation 1, tj.:
32tun = schránka + 2xSSME + palivo pro dosažení LEO
45tun = náklad uvnitř
Jen tam jsou namalované delší boostery.
|
|
| No on by se vyvoj takoveho inline derSTS mohl spis odhadovat podle vyvoje jadra DeltyIV. To by mohlo zhruba odpovidat nakladum na modifikaci ET, avioniky a motorove sekce. Prictete jednou tolik na horni stupen, nejake drobne na aerodynamicky kryt. Pak tam je modifikace launch pad STS, kde by byly vyrazne zmeny kvuli pouziti horniho stupne a jineho umisteni nakladu ci lidi, ale z vetsi casti by slo vsechno vyuzit. Hlavne by se snad mohly pouzit stavajici vyrobni linky. Pokud by se pocitalo s pilotovanyma letama, tak je to samozrejme zase drazsi. Pochybuju ze ucet by nedosahoval prave tech 10 mld. Porad je to nejrychlejsi a nejlevnejsi cesta. |
|
citace:
Co se tyce FLO, tak jde videt, ze je to stara zalezitost. Na co ozivovat motory F1, kdyz jsou k dispozici ruske motory RD? Taky strkat CEV (nebo jak tomu rikaji) pod Aerodyn kryt se mi zda jako blbost. Efektivne to brani posadce uplne ve vsem (od nastupovani az po evakuaci). Nejaky castecny zakrytovani servisni sekce ale mozna bude potreba.
Jeste ze moje prispevky nectete. Zase jsem si poradne neprostudoval materialy a vykladam blbosti. Navratova kapsle pro FLO je pri startu nezakryta. |
|
| Magazín Times zveřenil seznam 100 nejvlivnějších lidí světa, mezi nimiž je i ředitel NASA Griffin, více na: http://www.time.com/time/specials/2007/article/0,28804,1733748_1733754_1735694,00.html |
| 20.1.2009 - 11:44 - Mirek Pospíšil | |
|
Michael D. Griffin dnes 20.1.2009 končí ve funkci administrátora NASA.
Uzavírá se jedno velmi zajímavé období pro tuto organizaci a všichni s napětím očekávají jakými úkoly bude jeho nástupce pověřen novým prezidentem Obamou. |
|
citace:
Michael D. Griffin dnes 20.1.2009 končí ve funkci administrátora NASA.
Uzavírá se jedno velmi zajímavé období pro tuto organizaci a všichni s napětím očekávají jakými úkoly bude jeho nástupce pověřen novým prezidentem Obamou.
Obama zatim vypada ze bude spise jen kecaci prezident (hodne reci, malo akce). Do voleb vstupoval pomerne nepripraveny a velice casto menil svoje nazory. Neco mi rika ze asi nebude jednat moc radikalne a mozna opusti i svoje ultralevicove (z americkeho pohledu) nazory. Tim padem by zmeny v NASA nemusely byt nijak zvlast velke. Ostatne NASA plni jen prikazy kongresu a administrator by mel mit hlavne administrativni funkci. Pochybuju, ze nekdo muze dosahnout presvedcovacich schopnosti Griffina.
Do te funkce by mel jit spise urednik, manazer, nebo nekdo s dobrymi kontakty na Bily dum a kongres. |
|
| Páni, to nějak uteklo |
|
M.Griffin přijal místo jako eminentní vědec a profesor strojního a aerokosmického inženýrství na University of Alabama v Huntsville.
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/Griff041509.xml&headline=Ex-NASA%20Chief%20Accepts%20College%20Post |
| 16.4.2009 - 18:55 - Dušan | |
|
citace:
Obama zatim vypada ze bude spise jen kecaci prezident (hodne reci, malo akce). Do voleb vstupoval pomerne nepripraveny a velice casto menil svoje nazory. Neco mi rika ze asi nebude jednat moc radikalne a mozna opusti i svoje ultralevicove (z americkeho pohledu) nazory. Tim padem by zmeny v NASA nemusely byt nijak zvlast velke.
citace:
Nevím, nevím... Například změny (škrty) ve zbrojních programech USA vyhlášené v minulých dnech mi až tak málo radikální nepřipadají.
|
|
