Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  16    17    18    19    20  >>
Téma: STS-114
10.8.2005 - 12:18 - 
citace:
Souhlasim s myslenkou na "Shuttle druhe generace".
Jen připomínám, že v průběhu roku 2003, tedy v období po havárii Columbie a před rozhodnutím o ukončení provozu raketoplánů v souvislosti s návratem na Měsíc, se předpokládalo, že současné tři raketoplány budou létat ke kosmické stanici minimálně do roku 2020. "Shuttle druhé generace" tedy nebyl úplně akutní.
 
10.8.2005 - 16:01 - 
citace:
Proč ale jako letadlo přistávat?
Mám dojem že to snad také souviselo s dalšími "recyklačními" úvahami. Shuttle snad měl vozit dolů družice, i o Hubblovi se uvažovalo. Zdálo se jim to šetrnější pro ty zpět vožené družice? Nebo je to šetrnější pro vnitřek raketoplánu aby se mohl použít mnohokrát? Myšlenka jak ušetřit a nedělat na oběžné dráze svinec větší než je nutno. Nakonec je ale všechno jinak...
 
10.8.2005 - 17:57 - 
Ano, jedním z úkolů STS bylo vozit družice k opravám na zem. A zapomínáme na jeden důležitý aspekt - armádu. Ta měla velký zájem o STS, ovšem ten později velmi ochabl. Chtěli vynášet a vracet! na zem k opravám komponenty "kosmických zbraní". Které byly natolik drahé a choulostivé, že to raketami nešlo. Tedy i raketoplán sloužil ke studené válce, kdy jedním z cílů bylo "uzbrojit rusy". Dnes už je to dávno za námi, ale v 80-tých letech to byla realita. Ten politický tlak dnes chybí k větší aktivitě u kosmických velmocí. 
10.8.2005 - 21:59 - 
A je to tady, na CNN zrovna krákoraj o úžasném cestování na Měsíc!
Discovery ješte ani nevychladla a už se míří ke světlým zítřkům
 
10.8.2005 - 22:29 - 
citace:
Endevaur je v servisu, přifukujou mu pneumatiky


Endeavour je nutne opravit po nouzovem pristani v Los Angeles (cislo letu jsem nezjistil), ke kteremu doslo diky chybe v pristavaci procedure vlivem kratkeho geomagnetickeho ruseni. Diky prekazejicimu mostu doslo k poskozeni kridel a jelikoz zaverecna cast brzdiciho manevru probehla se zatazenym podvozkem, chybi urcite i spousta dlazdicek. S tim bude spousta prace a nejaky cas to jeste potrva!
 
10.8.2005 - 23:37 - 
citace:
Endeavour je nutne opravit po nouzovem pristani v Los Angeles (cislo letu jsem nezjistil), ke kteremu doslo diky chybe v pristavaci procedure vlivem kratkeho geomagnetickeho ruseni. Diky prekazejicimu mostu doslo k poskozeni kridel a jelikoz zaverecna cast brzdiciho manevru probehla se zatazenym podvozkem, chybi urcite i spousta dlazdicek. S tim bude spousta prace a nejaky cas to jeste potrva!



Kde jste sebral tuhle ptákovinu? Endeavour se vrátil z poslední mise STS-111 na Edwards AFB. Žádný raketoplán nepřistál jinde než na Kennedy Space Center na Floridě nebo na Edwards AFB v Mojavské poušti v Kalifornii (tam bylo 50 přistání, včetně toho včerejšího STS-114) nebo na Nortrum Strip na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku (tam jen jednou).

A brzdicí manévr ve výšce 350 km nad Zemí se VŽDYCKA DĚLÁ SE ZATAŽENÝM PODVOZKEM, protože ten se vypouští až 10 sekund před dosednutím na dráhu.

Endeavour je v plánované generální opravě od prosince 2003 a k dispozici bude počátkem příštího roku.
 
11.8.2005 - 00:11 - 
citace:
citace:
Endeavour je nutne opravit po nouzovem pristani v Los Angeles (cislo letu jsem nezjistil), ke kteremu doslo diky chybe v pristavaci procedure vlivem kratkeho geomagnetickeho ruseni. Diky prekazejicimu mostu doslo k poskozeni kridel a jelikoz zaverecna cast brzdiciho manevru probehla se zatazenym podvozkem, chybi urcite i spousta dlazdicek. S tim bude spousta prace a nejaky cas to jeste potrva!



Kde jste sebral tuhle ptákovinu? Endeavour se vrátil z poslední mise STS-111 na Edwards AFB. Žádný raketoplán nepřistál jinde než na Kennedy Space Center na Floridě nebo na Edwards AFB v Mojavské poušti v Kalifornii (tam bylo 50 přistání, včetně toho včerejšího STS-114) nebo na Nortrum Strip na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku (tam jen jednou).

A brzdicí manévr ve výšce 350 km nad Zemí se VŽDYCKA DĚLÁ SE ZATAŽENÝM PODVOZKEM, protože ten se vypouští až 10 sekund před dosednutím na dráhu.

Endeavour je v plánované generální opravě od prosince 2003 a k dispozici bude počátkem příštího roku.



No hej je to blbost... to je z filmu The Core ... najvacia ch..ovina od cias deep impact a spol ... odporucam si pozret prvych asi 15min filmu a vsetkym bude jasne ze co to za brak je ... este pripominam ze vsetko je na vlastnu zodpovednost
 
11.8.2005 - 00:16 - 
citace:
Kde jste sebral tuhle ptákovinu? Endeavour se vrátil z poslední mise STS-111 na Edwards AFB. Žádný raketoplán nepřistál jinde než na Kennedy Space Center na Floridě nebo na Edwards AFB v Mojavské poušti v Kalifornii (tam bylo 50 přistání, včetně toho včerejšího STS-114) nebo na Nortrum Strip na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku (tam jen jednou).

A brzdicí manévr ve výšce 350 km nad Zemí se VŽDYCKA DĚLÁ SE ZATAŽENÝM PODVOZKEM, protože ten se vypouští až 10 sekund před dosednutím na dráhu.

Endeavour je v plánované generální opravě od prosince 2003 a k dispozici bude počátkem příštího roku.



Pane Vitku, i pri me naproste ucte k vasi osobe a vasim znalostem musim konstatovat, ze jste nepochybne nevidel film The Core (Jadro). Je mi jasne, ze nemate cas koukat na ptakoviny (a tohle je ptakovina jako vysita), moje odpoved take byla myslena jako legrace jako reakce na prifukovani pneumatik.

Nicmene prave na zacatku tohoto filmu (3. kapitola) je asi 5ti minutova sekvence o pristani Endeavour planovane na Edwards AFB, avsak vlivem jistych osklivych jevu v zemskem jadre (o cemz pojednava zbytek tohoto sci-fi filmu) doslo pri pristavani k odchylce a nasledne k nucenemu pristani v LA. Z odborneho hlediska je to asi blbost (nedokazu posoudit), nicmene je to natocene pomerne pekne a vypada to docela realne. :-) Brzdicim manevrem jsem myslel brzdeni na "pristavaci draze", ale to byste asi musel videt. Omlouvam se, jestli jsem vas nejak vyvedl z miry. :-)
 
11.8.2005 - 07:42 - 
citace:
> rychlost odtržené pěny od nádrže nemůže být vůči STS tak vysoká.

U Columbie STS-107 to bylo cca 230 m/s (tedy přes 800 km/h) a byl to kus o hmotnosti přes 1 kg. Samotný raketoplán má v T+80s rychlost už přes 750 m/s, ale ještě je v docela husté atmosféře (výška cca 20 km), takže stržení lehké pěny proudem vzduchu je opravdu silné.


Souhlasím s relativně vysokou vzájemnou rychlostí úlomku pěny a orbiteru. Přesto mi není jasné, jak může materiál s velmi nízkou specifickou hmotností a předpokládám i nízkou tvrdostí jako je izolační pěna (někdo tady tu pěnu před nedávnem přirovnal k izolační pěně, která se používá např. při montáži okenních rámů) i při své vysoké nárazové rychlosti způsobit poškození, i když velmi křehkých, keramických destiček. Náraz samotné pěny musí být přece poměrně "měkký". Pěna by mohla být nasáknuta ledem. Pak by byla nepoměrně tvrdší, hustší a hůře stlačitelná. Nasáknutí by ale měl zase bránit ochranný lak, kterým je snad pěna natřena. Nebo tomu tak není?
 
11.8.2005 - 08:01 - 
citace:
Souhlasím s relativně vysokou vzájemnou rychlostí úlomku pěny a orbiteru. Přesto mi není jasné, jak může materiál s velmi nízkou specifickou hmotností a předpokládám i nízkou tvrdostí jako je izolační pěna (někdo tady tu pěnu před nedávnem přirovnal k izolační pěně, která se používá např. při montáži okenních rámů) i při své vysoké nárazové rychlosti způsobit poškození, i když velmi křehkých, keramických destiček. Náraz samotné pěny musí být přece poměrně "měkký". Pěna by mohla být nasáknuta ledem. Pak by byla nepoměrně tvrdší, hustší a hůře stlačitelná. Nasáknutí by ale měl zase bránit ochranný lak, kterým je snad pěna natřena. Nebo tomu tak není?


Tohle hezky vysvetlil Tonda Vitek v Bohdanci (doufam, ze jeho vysvetleni moc nemodifikuju :-). Ono je totiz paradoxni, ze cim lehci kus izolace, tim je nebezpecnejsi. Naopak, kus tezsi nepredstavuje tak velke nebezpeci. Proc? Protoze lehci kus po odpadnuti rychle vlivem odporu atmosfery brzdi - raketoplan pak do nej "naletne" vetsi rychlosti. Naopak kus tezsi ma vetsi setrvacnost, takze odporu atmosfery chvili trva nez jej zbrzi - a v te dobe do nej raketoplan uz davno najede, jenomze vyrazne mensi vzajemnou rychlosti. Rozdil v rychlostech je pritom opravdu tak znacny, takze konecna nebezpecnost je opravdu vyssi v pripade lehkeho kusu izolace.

Ostatne, z jake vysky byste byl ochoten skocit do vln oceanu (kdyz voda je za normalnich okolnosti "mekka")? Jak vidno tvrdost ci mekkost nejsou jedine faktory, se kterymi je potreba uvazovat.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
11.8.2005 - 08:18 - 
[quote
Ostatne, z jake vysky byste byl ochoten skocit do vln oceanu (kdyz voda je za normalnich okolnosti "mekka")? Jak vidno tvrdost ci mekkost nejsou jedine faktory, se kterymi je potreba uvazovat.


Nešlo mi o to, jak je možné, že ten "lehký" úlomek pěny nabere tak rychle velkou rychlost "zbrzdí se oproti raketoplánu", ale jak je možné, že při nárazu napáchá takovou škodu. Je mi naprosto jasné, že úlomek s nízkou (specifickou) hmotností je po odlomení okamžitě strháván okolním vzduchem a tím velmi rychle nabere velkou rychlost vůči raketoplánu. Dále samozřejmě souhlasím s tím, že skákat z velké výšky do "měkké" vody se nevyplatí. Nemyslím si ale, že je vhodné srovnávat vodu s pěnovou izolací. Voda je totiž velmi obtížně stlačitelná a také oproti pěně relativně hustší a tak pokud při rychlém nárazu nestihne z místa kontaktu rychle "odtéct", nepodá se a chová se jako beton. Iz. pěna se naopak "myslím si" při vysoké rychlosti nárazu zdeformuje sama rychleji než voda, a tou deformací pohltí sama více kinetické energie. troufám si říci, že bych z velké výšky raději skočil do vytvrdlé iz. pěny než na vodní hladinu. Obojí by mi asi ublížilo, ale voda asi víc.

Ta pěna musí podle mě být ještě něčím nasáklá. Asi ledem. To by ale být neměla, protože by měl být povrch nádrže před nasáknutím chráněn lakem. Nebo ne?
 
11.8.2005 - 08:26 - 
E=mv^2

To vysvětlení zní logicky. Pokud je lehčí kus strháván okolním vzduchem mnohem více než těžší kus, tak rozdíl obou rychlostí může být značný a energie roste s druhou mocninou rychlosti, vliv hmotnosti je menší.

 
11.8.2005 - 08:29 - 
O5 oprava:
E=0.5mv^2
 
11.8.2005 - 08:49 - 
> jak je možné, že při nárazu pěna napáchá takovou škodu ...

I kdybychom nezjistili, jak je to možné, tak víme jistě, že to prostě tak je. Vyšetřovací komise CAIB ( http://caib.nasa.gov/ ) nechala udělat praktické testy se střílením kusu pěny proti náběžné hraně raketoplánu a tu náběžnou hranu to opravdu rozbilo viz. např. obrázek z webu CAIB


Osobně se domnívám, že při 800 km/h je i pěna po stlačení (před rozpadem) dostatečně "tvrdá" na to, aby tu skořepinu náběžné hrany raketoplánu mohla poškodit. Zkuste při 800 km/h vystrčit ruku z okénka i do velmi lehkého, "měkkého" a dobře stlačitelného vzduchu.

Myslím, že ta pěna opravdu nemůže být nasáklá vodou, protože ty tuny navíc by se při vzletu musely projevit. Někde jsem četl, že ta pěna má na povrchu uzavřené póry (právě aby nedržela vodu), ale jestli je to nátěrem, to nevím.
[Upraveno 11.8.2005 poslal ales]
 
11.8.2005 - 12:43 - 
citace:
To by ale být neměla, protože by měl být povrch nádrže před nasáknutím chráněn lakem. Nebo ne?
Myslím, že správně píšete "To by ale být neměla" a ne "To není". Pěny se utrhlo z celé nádrže jen pár kousků. Není to náhodou tak, že se utrhly právě jen ty poškozené kousky, do kterých se dostala voda (led), a tak při svých mnohem horších vlastnostech nemohly odolat vibracím startu? A potom: píšete že voda pak nestačí ustoupit (do stran). A víme jakou rychlostí deformace ještě stačí ustoupit pěna (aspoň vzad), byť i suchá? I kdyby ustoupit (stlačit se) stihla, stejně by musela značnou část své energie předat, a vzhledem k rozdílu rychlostí za kratičký čas.
 
11.8.2005 - 12:44 - 
Podotýkám, že mé názory jsou velmi laické. 
11.8.2005 - 12:58 - 
Doufám, že se NASA do konce srpna vymáčkne jak to bude se zařijovým startem a s lety STS vůbec. Nejhorší variantou by bylo ,že si technici budou hrát další měsíce a roky s pěnovou izolací ET. Každopádně v nadcházejícím období bude co sledovat, Shenzou, Soyuz a na jaře snad už konečně evropský náklaďák ATV. 
11.8.2005 - 13:02 - 
Podotykam ze duvodu muze byt mnoho a pravdepodobnost ze se spekulacemi trefite do toho skutecneho je mala.
Pokud ale odpadava jen izolace nanasena rucne, nebo izolace ktera prosla nejakym technickym postupem, tak je skoro vyhrano.
Vzdycky je nejdulezitejsi identifikovat tu spravnou pricinu poruchy. Odstranit nasledky byva casto docela snadne.
V nekterych pripadech vsak ne. Dofejme ze to neni i tento pripad.
 
11.8.2005 - 13:08 - 
Odstranit >>priciny<< bava casto snadne.
Jinak v Zari nas ceka snad i Start Titanu a nasledne Falconu 1. Takze kdyby startoval i STS, tak to bude smrst. No nakonec budem radi aspon za jeden start.
 
11.8.2005 - 13:18 - 
Oops, chybicka se vloudila.
Titan s Falconem v zavesu budou startovat pozdeji na podzim.
Zarijovy Falcon 1 je z Kwajaleinskeho atolu na Marshalovych ostrovech kdesi mezi Havaji a Australii
Som dnes volaako zmeteny
 
12.8.2005 - 09:42 - 
Tak by jsem se chtěl zeptat,minule tady bylo videjko z Čt24 ze startu STS 114, nebylo by i přistání Díky Petr. 
12.8.2005 - 12:25 - 
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/050811foam/

Konecne bylo oznameno to, co uz jsme dlouho tusili, v Zari se urcite nepoleti.
 
12.8.2005 - 14:21 - 
citace:
Tak by jsem se chtěl zeptat,minule tady bylo videjko z Čt24 ze startu STS 114, nebylo by i přistání Díky Petr.


Bohuzel diky neustalemu odkladani se mi nepodarilo to nahrat. Treba to ma nekdo jiny...

-- Pavel
 
12.8.2005 - 16:44 - 
citace:
Co to znamena "Energia je mrtva ?". To jako ze neco pres 15 let od posledniho startu by bylo treba vymyslet znovu to co jiz jednou fungovalo ? Pokud to vnimam jako technicky problem, pak tvrdite nesmysl.Vule v tom smeru neco delat je samozrejme jina stranka te veci - a prave to se mne nelibi.


No je mrtvá. Stejně jako Saturn 5. Nemá se dnes smysl vracet k něčemu co je 20-25 let staré. Vždyť Angara používá zcela jistě modernější materiály, motory RD-170 a RD-0120 jsou dnes zdokonaleny, tak proč vůbec uvažovat o Energii? Jedině snad udělat Energii 2, s novými materiály, řídícími systémy, motory,... Ale to je už vlastně nová raketa...

citace:
Opravdu jen trochu vetsi vehikl nez Spirit ? Jak se to slucuje s tim, ze Spirit se nikdy nevrati, jak treba s metodou pristani Spirita ? Jak s tim, ze tam budou lidi, kteri dychaji, jedi, vylucuji, spatne snasi pretizeni, potrebuji tezke skafandry ajanevimcojestevsechno ?


Ano, opravdu to bude větší než Spirit.
O tom, že by posádka měla přistávat jako Spirit jsem neřekl ani slovo, nebo snad ano?
Na ISS lidé dýchají, jedí, vylučují, používají těžké skafandry. V čem je rozdíl?

Krom větších zásob(které si budou muset vzít s sebou) jsou tu problémy radiační a problémy s přistáním a startem z povrchu Marsu. Žádný jiný nový principiální problém zde neexistuje. Vše se už dělalo v rámci Apollo.
 
12.8.2005 - 17:02 - 
Mám 2 otázečky. Proč Rusové nepoužívají "buran"? A nedal by ste mi někdo více informací o tomto létajícím vehiklu?

Předem děkuji za odpověď
 
12.8.2005 - 17:06 - 
Přistání je zase na stránkách ČT.

http://stream3.visual.cz/ct/ukazky/ct24/discovery_pristani.wmv
 
12.8.2005 - 17:17 - 
Buran dám ti adresu http://www.buran.ru/

Já mám jinou otázku souhlasíte s výhodami jaké měl Buran proti Raketoplánu.

A taky kde se dájí sehnat fotky interiéru Buranu všude jsou je exteriéry a ani moc podrobné.
 
12.8.2005 - 17:21 - 
Jo ty výhody
Hlavně tam uvádějí že buran neměl hlavní motor na sobě a to mu zvyšovalo spolehlivost a možnost vracet větší náklady z LEO.
 
12.8.2005 - 17:24 - 
A snad podle tohohle obrázku měl i buran lepší tepelné namáhání při návratu. http://www.buran.ru/htm/homepage.htm 
12.8.2005 - 17:25 - 
A toto je krásný obrázek http://www.buran.ru/images/jpg/kks.jpg 
<<  16    17    18    19    20  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.080769 vteřiny.