|
| On je to celkove problem tech lidi, kteri drzkuji na diksusich, pripadne si nekde lehaji, protestuji apod a pritom obvykle nemaji ani zakladni znalosti dane problematiky. Klasika je protestujici zleny, ktery na protest prijede autem, chvili hulaka a pak odjede domu, zapne komp, pripoji se na interenet, vytahne z lednicky vychlazenj dzus a nadava jak ty velke zle spolecnosti nici prirodu. Jo pokud bdue zit ve srubu, zivit se jen tim co si sam vypestuje a nebude pouzivat vydobytku civilizace a produktu tech velkych zlych spolecnosti, tak ma pravo lezet a blokovat. Ale to je fuk, toho se zbavit uplne nejde, jen cim vice lidi ma povedomi o cemkoli, tim mensi prostor podobni jedinci maji. |
|
| Díky Tomášovi za info o dalších plánech pro Měsíc. Ujasňuje to souvislosti a logiku projektu. Uvědomil jsem si ale, že o plánovaném způsobu pilotovaných letů na Měsíc toho NASA už řekla docela dost, zatímco informace o tom, proč, co a jak se bude dělat přímo na Měsíci mi zatím unikají (kromě poměrně obecných úvah o osidlování kosmu). Není to snad stejně důležité jako "dopravní systém"? Pokud někdo zjistíte podrobnosti o plánované činnosti (lidí) na Měsíci (nebo o konkrétních očekávaných přínosech), dejte mi sem, prosím, vědět. |
| 02.10.2005 - 19:28 - Adolf | |
|
Mně by zajímaly nejen ty plány jako Aleše Holuba, ale dokonce proces jejich vzniku. NASA bych vnímal něco jako dopravce, poskytovatele nájemných prostor a služeb atd. Ovšem takovou náplň třeba geologického výzkumu Měsíce, v níž musí být zpočátku těžiště jejich práce, by podle svých preferencí měly vypracovávat nějaké instituce tradičně se zabývající geologickým výzkumem. Ty by měly udělat program, který světová geologie skutečně ocení. Jak to vzniká?
Áda |
|
citace:
Zatímo to vypadá, že lunární mise řadové američany moc nenadchla a media jsou také skeptická.
Např. hezký článek je na Herald Tribune:
The dark side of the moon
http://www.iht.com/articles/2005/09/22/opinion/edpark.php
A závěr je zhruba následující: Proč vysílat lidi do vesmíru, když roboti a automaty jsou mnohem odolnější, levnější a řada dosavadních poznatků z kosmu se uskutečnila právě díky jim. V době Apolla ještě tak vyspělá robotika, elektronika nebyla.
Doporučuju přečíst článek The reaction to the exploration plan - http://www.thespacereview.com/article/467/1
Těžko může návrat na Měsíc nadchnout obyčejné Američany, když část jejich médií píše, slušně řečeno, bláboly. Autor předchozího článku provedl malý soukromý průzkum reakcí na zveřejnění plánů na RTTM (Return to the Moon).
Téměř polovina ze 58 zkoumaných článků byla proti těmto plánů, 12 bylo neutrálních nebo s neujasněným názorem a 16 podporovalo RTTM. Téměř v každém článku byla zmíněna celková cena 104 miliardy USD, ale už málokde bylo uvedeno, že tato částka bude vydána v průběhu následujících 13 let. A jen několik málo článků uvedlo, že tato částka bude plně pokryta z rozpočtu NASA (zvyšovaného jen o každoroční inflaci + možná několi málo procent navíc).
“Haven’t we already been to the moon? In fact, didn’t we go there six times, not counting the Apollo 13 flight that came close? And didn’t we find that the moon consists largely of rocks, dust and craters?” (Nebyli jsme už přeci na Měsíci ? Vlastně, nebyli jsme tam už šestkrát, nepočítaje v to Apollo 13, které bylo docela blízko ? A nezjistili jsme, že se Měsíc skládá převážně z kamenů, prachu a kráterů ?)
Jak mám brát vážně článek (Rock Hill Herald - Trip To The Moon Necessary?), jehož součástí je i výše uvedená citace (podobě je to popisováno i v jiných článcích) ? Myslíte si, že každé americké noviny zaměstnávají minimálně jednoho skutečného odborníka na kosmonautiku ? Řekl bych, že je to tam stejné jako u nás - většina novinářů nemá o té problematice hlubší přehled a tak používají zažitá klišé a výsledek je pak prachbídný ... |
|
citace:
NASA bych vnímal něco jako dopravce, poskytovatele nájemných prostor a služeb atd. Ovšem takovou náplň třeba geologického výzkumu Měsíce, v níž musí být zpočátku těžiště jejich práce, by podle svých preferencí měly vypracovávat nějaké instituce tradičně se zabývající geologickým výzkumem. Ty by měly udělat program, který světová geologie skutečně ocení. Jak to vzniká?
Áda
Předpokládám, že na programu geologického průzkumu Měsíce bude NASA spolupracovat hlavně s US Geological Survey. Z následujících stránek je zřejmé, že geologický průzkum těles Sluneční soustavy probíhá ve vzájemné spolupráci.
http://astrogeology.usgs.gov
http://astrogeology.usgs.gov/SolarSystem/Earth/Moon/ |
| 06.10.2005 - 07:49 - Tiki | |
|
citace:
Pokud by se palivo z CEVu přečerpávalo do LSAMu, pro vynesení EDS a LSAMu by stačil 75 t nosič. Vývoj těžkého 125 t nosiče by se tak mohl odložit až pokud bude snaha letět na Mars, tedy o 10 let, pro Měsíc ho nepotřebujem. Raketa pro Měsíc musí poprvé startovat nejmíň 2 roky předem, aby se mohlo udělat několik zkušebních letů.
LRO už je jisté ?
--------------------------------------------
Koncepce dnes uvazovaneho letu na Mesic se me zda velmi pretechnizovana a dost slozita,asi je to umerne dnesni dobe z kazde voloviny udelat vedu.
Absolutne neschvaluji vyvoj dvou uplne odlisnych nosicu.Je to opet tristeni prace lidi a mrhani prostredky.Dva typy starovacich ramp,jina obsluha,plneni a co ja vim co jeste.Priklanel bych se k reseni obdoby Saturn1B a Saturn 5,maximalni podobnost vsech systemu,motoru,vyroby a celkove obsluhy,o nosnosti potrebne
k danemu letu neni treba diskutovat,tech.stavebnice.
Samotny let jeho koncepce jen potvrzuje ze program Apollo byla dobra cesta,tak ze od 60tych let jsme moc nepokrocili a jeste se to zbytecne snazime technicky prodluzovat a prodrazit.
Problem je v technicke vudci osobnosti ale von Braun,ktera by to vzala pevne do rukou a mydlila by to po hlavach tak dlouho ze by se konecne vetsine rosvitilo a zacali by pracovat jako celek a ne banda diletantu a samozdrejme podpora politiku a zase nejakeho nadseneho prezidenta,podpora verejnosti se potom prida sama. |
| 06.10.2005 - 08:21 - Ervé | |
|
| já bych to dělal jinak. Zveřejnil bych plán, že do roku 2010 bude z rozpočtu NASA vynaloženo x miliard dolarů na vývoj CEVu, pár set miliónů na lunární sondy (LRO, rovery atd.), x miliard dolarů na vývoj moderních motorů (úpravy SSME, SRB, J-2S atd.) s tím, že tohle všechno je nezbytné jako náhrada STS a nezávisí to na tom, jestli USA poletí na Měsíc nebo ne. A potom říkat, že pouhých 1-2 miliardy dolarů ročně jde na vývoj přistání na Měsíc - LSAM, EDS atd. V roce 2009 bude nový prezident mít všechno potřebné, a pro let na Měsíc bude stačit řekněme 5 miliard dolarů ročně - dokončit LSAM, EDS a zkušební starty velké rakety. Už bude polovina zaplacena. |
|
citace:
Absolutne neschvaluji vyvoj dvou uplne odlisnych nosicu.Je to opet tristeni prace lidi a mrhani prostredky.Dva typy starovacich ramp,jina obsluha,plneni a co ja vim co jeste.Priklanel bych se k reseni obdoby Saturn1B a Saturn 5,maximalni podobnost vsech systemu,motoru,vyroby a celkove obsluhy,o nosnosti potrebne
k danemu letu neni treba diskutovat,tech.stavebnice.
O jakych dvou ruznych nosicich se tu mluvi? Pokud to je ten 120t nosic se 2xSRB a 5xSSME a 25t nosic s 1xSRB a 1xSSME, tak zde doslo ke zmateni u serzantky Calahanove.
Dokonce i kdyby doslo k vyvoji 77t nosice na bazi 2xSRB a 3xSSME v gondole na boku, tak se porad jedna o rodinu nosicu a ne ruzne nosice. Cili mame velmi podobnou infrastrukturu a velmi podobne komponenty.
Na tech nosicich bude nekolikanasobne vic papirovani, nez opravdove inzenyrske prace. Ikdyz uz tak se vetsinou papiruje. |
|
Dovody proc letet na Mesic:
1. Dokazat ze to jde – splneno misi Apolo
2. Geologicky pruzkum za ucelem poznani vyvoje slunecni soustavy a Zeme (naprosto podruzny cil programu Apolla) – jsem presvedceny ze Mesic skryva mnoho prekvapeni, mohl by byt napriklad nevycerpatelnym nalezistem meteoritu a tim prispet ke zkoumani asteroidu a vyvoje slunecni soustavy.
3. Zakladna pro astronomicka pozorovani – stabilnejsi a lepe clonene od rusivych elementu nez na obezne draze Zeme.
4. Potencialni surovinovy zdroj – vyroba pohonnych hmot, kysliku atd.
5. Odrazovy mustek pro dalsi cesty – Mars, asteroidy.
6. Potencialni misto pro zabavu a pro zivot – zrejme daleka budoucnost.
Jak videt, tak tu prvni cast uz splnil program Apollo. Je ovsem nutne rozdelit tyto cinnosti na zalezitosti ktere splni snadno automaty a u kterych je nezbytny clovek. Jsem presvedcen ze letet na Mesic na otocku nema moc vyznamu. Pro splneni bodu 2-6 je nutna nejaka stala mesicni zakladna a dlouhodobe operace na Mesici..
|
| 06.10.2005 - 10:41 - Vítězslav Novák | |
|
Tak mě napadlo - ten současný projekt silně připomíná to, s čím Griffina v 93. z NASA vyhodili. Naopak mi to Apollo na steroidech nepřipomíná ani jeden návrh CEVu, jak byly postupně presentovány a i tady diskutovány.
Tak, sakra, co vlastně JE? CO bylo zveřejněno? O čem diskutujeme a co má nadchnout prosté Američany? 12 let staré scifi obrázky kohosi, koho vyhodili dveřma a on vlezl oknem?
Hlavní problém skutečně JE v tom, že NASA neukázala, PROČ se na Měsíc vracet. A obávám se, že to sama neví. Že to neví nikdo. A to proto, že ve skutečnosti "Trip To The Moon" není "Necessary". Četl jsem ty záznamy ze slyšení před Kongresem, které doporučoval p. Vítek. Scifi a jinak nic. Měsíční termonukleární elektrárna... Těžba He3... No, to bude k něčemu, pokud vůbec, tak za 100 let. Přišli jsme MY tady na nějaký jiný důvod, proč létat na Měsíc, než "Protože existuje" (což uznávám, ale rednecka ze Středozápadu to za osrdí neveme) nebo turistiku (což je IMHO zoufalý pokus něco vymyslet)?
Divte se, že Posel ze Skalistých hor vykládá, že je to celé na nic.Vyjadřuje nejspíš mínění svých čtenářů, protože to je přesně to, co čtenáři chtějí v novinách číst - potvrzení svých mínění.
BTW - té lunární elektrárny bych se nerad dožil, naštěstí to nehrozí mně ani vám. Nikomu, kdo je dnes tak starý, aby uměl číst a nejspíš ani jeho dětem.
Umíte si představit jak by se "krásně" dal využít paprsek přenášející GW a soustředěný na plochu několika km2 k pacifikaci nepohodlných? Vodíková bomba hadr! A jak by se tak centralizovaná energetika dal použít k vydírání?
Pánové, to je námět na politfiction horror... |
|
| V cem je par gigawat rozptylenych na velkem uzemi lepsi nez jedna vodikova bomba takrka zadarmo a s mnohem vetsi a pekne koncentrovanou energii? To je doopravdy ulet. |
| 06.10.2005 - 11:13 - Vítězslav Novák | |
|
Nemůže být rozptýleno po velkém území - ten paprsek musí být tak zkoncentrovaný, aby ho bylo možno zachytit nějakou soustavou přijímačů. Takže hodně zkoncentrovaný. A těch GW by muselo být hodně, aby se to vůbec vyplácelo - jen Temelín má cca 2GWe a dělá procenta (i s Dukovany cca 25% naší výroby).
Nechtěl bych být někde, kam takový paprsek bude pražit dny... A je celkem jedno, jakou formu bude mít, jestli mikrovlny, světlo nebo něco ještě jiného. |
| 06.10.2005 - 11:23 - Vítězslav Novák | |
|
No, a z těch 6 důvodů může rednecka zaujmout tak jeden - potenciální zdroj surovin.
Ostatní jsou vědecké hraní si.
Ne Měsíci jsme byli. Dalo by se nanajvýš dokázat, že to JEŠTĚ dokážeme.
K čemu je geologické zkoumání Sluneční soustavy, když je vše popsáno v Genesi? Ostatně, Země nestačí?
Astronomická pozorování? Totéž. A proč lidi?
Mezistupeň pro lety dál? A proč letět dál, když neumíme říct ani proč chceme na Měsíc? Abychom pak letěli ještě dál a ještě a ještě?
Zábava? Pro pár vyvolených, jimž to všichni ostatní zaplatí. A bude lunární Disneyland nějak lepší než ten za rohem?
Rozumějte, já CHCI, aby se na Měsíc letělo. A na Mars. Protože existuje a protože bych si chtěl ještě zažít něco jako Armstronga. Ale platit to budou hlavně redneci.
Napadl mě další důvod - protože tam chtějí čínští commies a přece nenecháme Měsíc rudým, no ne? |
|
Z pohledu nabozenskeho fanatika, ktery neni sto pochopit o cem Genesis opravdu mluvi (zrejme je to na nej prilis komplikovane), nebo ktery vidi vyvoj lidstva jako degeneraci z puvodnich dokonalych originalu, cesta na Mesic nebo do vesmiru urcite nema zadny vyznam.
V tomto pripade by se melo nejspis zacit se vseobecnym vzdelavanim, nebo alespon vedeni k dukladnemu zkoumani Bible s pouzitim te sede hmoty v hlave.
Ti lide to mozna nemysli spatne, ale bohuzel ziji mimo realitu (tato veta muze platit jak o nabozenskych fanaticich, tak o fanaticich do kosmonautiky) |
|
citace:
Nemůže být rozptýleno po velkém území - ten paprsek musí být tak zkoncentrovaný, aby ho bylo možno zachytit nějakou soustavou přijímačů.
V tom pripade se musi jednat o maser a v takovem pripade se obavam ze by to delalo bordel nejen na zemskem povrchu, ale znicilo by to vsechno co by tomu nahodou prislo do cesty. Nehlede na ty prijimace. Je to proste sci-fi. Pokud se podari zvladnout fuzi, tak to muze stejne dobre (vlastni lip) fungovat i na Zemi. |
|
Tahle diskuze je ponekud padla na hlavu. Stejne bychom mohli diskutovat proc obnovit New Orleans.
Co z toho ti lide budou mit? Mesto je dost ponicene a je velka pravdepodobnost ze bude zaplavene znovu. Mame Hurikanovou sezonu a s vyhledem na zvysovani morske hladiny jsou oblasti s nizkou polohou neperspektivni. A toto cele bude stat Federalni vladu 200mld USD.
Existuje jen jediny duvod proc do toho jit. Existuje par set tisic (ci milionu) lidi, kterym to prijde jako dobry napad.
Pokud existuje par set tisic (nebo milionu) lidi, kteri se chteji vratit na Mesic, tak mi to prijde jako zcela legitimni pozadavek na utraceni penez z federalniho rozpoctu. (Ikdyby dalsi miliony lidi byly proti). |
| 06.10.2005 - 15:25 - Vítězslav Novák | |
|
S tím NO vůbec není jisté, jak to dopadne. Především celkem dost lidí se nechce vrátit do ghett, navíc pod hladinou. Možná, že ghetta zaniknou a, jak jsem kdesi četl, v důsledku toho už teď rostou ceny těch zaplavených pozemků, kde bude možné, pokud nebude obnoveno NO ghetto, postavit kvanta hotelů a hlavně kasin. Cena týchž pozemků, dokonce včetně domů, byla před Katrinou nulová, protože nikdo nebyl ochoten je koupit a do ghetta se dobrovolně nastěhovat.
Ale obecně - pokud jsou statisíce nebo milióny lidí, kteří cosi chtějí a milióny, možná desítky miliónů lidí, kteří to nechtějí, ale museli by platit, pak...
No, a přenos energie, to je největší problém jak pro elektrárny na Měsíci, tak pro orbitální solární. Drátem to nepůjde a jiný srovnatelně dobrý způsob neznáme. Opravuji - neznám. Já. Kdyby se jednalo o maser nebo laser nebo jakýkoli jiný, třeba i dosud neznámý způsob, furt zůstává obrovská hustota energie ve svazku. Když vynechám fokusaci, ztráty v atmosféře, nebezpečí pro ptáky nebo zbloudilá letadla - zbyde velké pokušení něco takového použít k jiným než energetickým účelům.
Ano, je to scifi. A to taky tvrdím. Nic než scifi nebylo jako důvod návratu na Měsíc předloženo.
Ale já mám scifi rád a byl jsem spokojen, že v těch 60. jsem ve scifi v podstatě žil. Každou chvíli nějaký pokrok, každou chvíli něco nového, tu Měsíc, Venuše, tu Mars, tu Gagarin, tu Leonov ve volném prostoru, tu Armstrong, Lunochod... Doprčic, to byl fakt scifi život. Chtěl bych tam toho nového Armstronga. Nebo Ivanova. Nebo Changa... |
|
citace:
Každou chvíli nějaký pokrok, každou chvíli něco nového, tu Měsíc, Venuše, tu Mars, tu Gagarin, tu Leonov ve volném prostoru, tu Armstrong, Lunochod... Doprčic, to byl fakt scifi život. Chtěl bych tam toho nového Armstronga. Nebo Ivanova. Nebo Changa...
Jaky je rozdil mezi Armstrongem a Spiritem, Gagarinem a Rutanem?
Ja myslim ze jsme akorat moc rozmlsani. Nekomu nestaci kazdou chvili nova fotka Saturnu a jeho mesicu, nova fotka z Marsu, posadka dvou lidi co neustale cykli kolem Zeme, zaplava dat z obezne drahy i od jinud.
Kazda lepsi universita si muze vypustit satelit, kazdy amater si muze objevit vlastni kometu nebo sestavit novou scenerii z Marsu.
Je to jen rozmlsanost a nenazranost.
Jedna sonda se brzo bude snazit odebrat vzorky z asteroidu a prinest je na Zemi. Pred 30 lety senzace, dnes to nikoho nevzrusi.
Mozna proto, ze kdyz zajdu do kina, tak muzu pribehy astronautu prozivat naplno za 150Kc. |
|
Tato diskuze není nesmyslná, jenom poněkud přesahuje téma pilotovaných letů, respektive přistání na Měsíci.
Proč se člověk věnuje výzkumu (jakémukoliv), když z něho nemá bezprostřední užitek (finanční zisk)?
Běžte dnes do kina na zmíněný sci fi film, u kterého ani kosmonaut pomalu nepozná, jestli byl natočený v Holywoodu nebo nad Holywoodem. Před 60-ti lety se taky točila fantastika a s jakými pocity se na takový film podíváte dnes? Nevydržíte do konce! Proč? Poněvadž bude jasné, že spousta věcí je jinak a navíc film je celkově zastaralý.
Jak technika točení filmu, tak i náměty jdou ruku v ruce s vývojem. Zastavte ten vývoj - čeho dosáhnete?
Podívejte se zpět do historie, dokud civilizace/systémy/říše rostly a rozvíjely se, bylo vše OK. Jakmile začaly stagnovat, bylo zle.
Přeji Vám příjemný den.
|
|
| Dobra, diskuze neni nesmyslna, spatne jsem se vyjadril. Jen je zda se nekonecna. Pro nektere lidi dava smysl to, pro druhe zase ono. Fakt ale je, ze zivot je o neustalem vyvoji a hledani skulinek a bocnich cesticek. Druh, ktery s timhle prestane pravdepodobne vyhyne |
|
Dovody pre let na mesiac? Jedine china. V okamihu, ked cinska lod bude kruzit okolo mesiaca, PR agentury budu v maili citat objednavku na kampan pre rednekov ako im predat let na mesiac. A v tej chvili to nebude ziadny problem, financny uz vobec. Spomente si na emericky program. Po sputniku americanom padli sanky a zacali hybat zadkami. Nedarilo sa a tak bol povolany von Braun (technicky vzate, zajatec z vojny). A az po tom zacali americania slapat naplno.
T.j. scenar na navrat usa na mesiac:
- taikonauti zamavaju z obeznej drahy mesiaca
- us kongres schvali peniaze na mesacny program
- nasa zacne hladat sikovnych aziatov (technicke detaily)
- nasa vyhodi zopar managerov-obkecavacov
- bude sa hladat nastupca von Brauna (hoci aj z Ruska (teraz su uz kamarati)
- prezident predstavi ambiciozny program letov na mars (kennedy stale zivy)
- cinske roboty pobehuju po marse
- astronauti poletuju okolo marsu
- taikonauti...
...bude to o prsa.
T.j. z pohladu americanov je idealna varianta presmerovat cinske ambicie do nieco menej viditelneho aby neutpeli pocity rednekov (v us).
V com su moje vyvody nelogicke?
|
|
citace:
V com su moje vyvody nelogicke?
Logicke jsou, ale taky jsou (zatim) nerealne. Pravdou totiz je, ze cinsky kosmicky pilotovany program bojuje o hole preziti. Byt to zni neuveritelne, je to tak. Politicky cil (vlastni kosmonaut ve vlastni lodi) byl splnen, program tak hleda ospravedlneni. A protoze Cina rozjizdi mnoho dalsich ambicioznich programu (nova rada kosmickych raket, novy kosmodrom, nove sondy ke vzdalenejsim telesum, nove vedecke druzice, vlastni navigacni system apod.), musi investovat nemale prostredky na mnoha frontach (vezmete si, ze jen pro sledovani sond se musi vybudovat nove prijimaci stanice - stavajici nedostacuji). Takze Cina je v soucasne dobe rada, kdyz dokaze vypustit jednu lod za rok ci dva - natoz aby posilhavala po Mesici.
Jo, za dvacet let to muze byt jinak. A pak treba Cina nejaky lunarni program vyhlasi (drive velmi tezko). Ale za dvacet let bude vsechno jinak i v Americe/Rusku a jinde nejspise taky.
Spousta lidi by rada videla cinske kosmonauty u Mesice nebo dokonce na nem (bez muceni se priznam, ze ja taky). Ale bohuzel je to zbozne prani neodrazejici realitu. ____________________
Tomas Pribyl |
|
V mnohom sa zhodneme. Z uvedeneho vyplyva:
Ak chce nasa peniaze, musi pomoct cinskym sudruhom.:-) |
| 08.10.2005 - 01:18 - Adolf | |
|
Proč letět na Měsíc?
Člověk má ve svém etologickém vzorci živočišného chování takové divné vlastnosti. Příslušníci původních přírodních etnik a podle všeho i naši předchůdci z nižších forem polidštění mají a měli takové zvláštní sklony: obvykle část volného času použijí k tomu, aby se zájmem zkoumali krajinu a okolí oblasti, kde žijí, za rozsah, jaký je úzce adekvátní jejich současným možnostem využití tohoto poznání k tvorbě bezprostředně využitelných zdrojů. Prostě už i primitivní či dokonce vývojově nižší lidské kultury či biologické druhy člověka využívaly část svého přebytku, který vytvořili, aby čas a životní energii investovali do potenciálního zvýšení své adaptability objevnými cestami. Naše zdánlivě neužitečné poznávací zájezdy a jen marnivou touhou po oddechu motivované procházky jsou toho odleskem. Činnost šílenců, kteří vyhodí všechny svoje prachy a volný čas, aby courali po arktických pustinách nebo šplhali po osmitisícovkách a udržují tak v populaci enklávu schopnou případného nasazení k nenadálým činnostem, při kterých bychom my kancelářské krysy spolehlivě uhynuly, není pro celkovou adaptibilitu populace nijak bezvýznamná.
Ač v daném okamžiku nemusí být budoucí užitek zcela zřejmý, tento marnivý sklon homo sapiens docela zvyšuje adaptibilitu tohoto úspěšného druhu, který si vytváří určité přebytky tuto marnivost umožňující. Vzpomeňme jen, jak to bylo při setkání sapientů a neandrtálců. Neandrtálci si tady v Evropě spokojeně žili dobře adaptovaní na místní podmínky. Pak přišli změkčilí, choulostivě teplomilní marnivě zvědaví vševlezkové sapienti z Afriky. Zatímco neandrtálci koukali celé věky přes Gibraltar na Afriku, nikdy tam za tu dobu necítili potřebu vlézt. Tohle se sapientům nemohlo stát. Ti, kam mohli, tam vlezli. Nakonec v soutěži životních strategií obou těchto druhů, zákonitě zvítězili vševlezkové.
Teď koukáme na Měsíc jako na skálu za průlivem. Některé subpopulace našeho svého času úspěšně zvítězivšího druhu pohlížejí na možnost dosáhnout ho jako na rozmařilou marnivost, některé kultury přímo jako na hřích, jiné však jako na výzvu a možnost posílit se vyšší zatím nespecifikovatelnou adaptabilitou, které se nelze ubránit, aby jí nevyhověli.
No, komu bude patřit příští svět? Těm neandrtálcům, kteří jsou motivovatelní pouze bezprostředně určitelným užitkem či zase vševlezkům?  ____________________
Áda |
| 08.10.2005 - 01:23 - Adolf | |
|
| Zjišťuji, že jsem svůj přechozí příspěvek umístil do nesprávné diskuse. Asi měla býtu u Výletu na Měsíc ne u Návratu na Měsíc, aspoň ohledně smyslu letů na něj, které se právě tam nyní probírají. ____________________
Áda |
|
V článku http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1069 byly zveřejněny některé další podrobnosti k RTTM.
Jedna z důležitých informací - navedení na LLO má obstarávat přistávací modul LSAM ... |
| 10.10.2005 - 13:26 - J2930 | |
|
citace:
Proč letět na Měsíc?
V pohode by to mohl byt manifest Kosmo Klubu... |
|
citace:
V článku http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1069 byly zveřejněny některé další podrobnosti k RTTM.
Musim uznat, ze Amici jsou opravdu mistri sveta power pointovych prezentaci. Takhle hezky rozkreslene to nema ani Rus ani Cinan. Jsem zvedav, co z tech hezkych obrazku se stane realitou ... co bude v tom roce 2011 a 2018...
Sakva ted to po sobe ctu a zjistuji, ze zacinam uz mluvit jako o 20 a vice let starsi panove - prispivajici na tento web, co jeste dobu Apolla zazili ... ach jo... |
| 10.10.2005 - 17:32 - Adolf | |
|
citace:
Musim uznat, ze Amici jsou opravdu mistri sveta power pointovych prezentaci.
Power Point je jedním ze základních pilířů, na nichž stojí současná Wunderbar America. 
Přihlásil jsem se do jednoho kurzu, na kterém nás bude učit jakýsi US profesor. Úkoly mu prý máme odevzdávat v Power Pointu.
Kolega válčil v 1. válce v Zálivu. Vzpomíná, jak chodil dávat k Amíkům na štáb hlášení. Nebylo to tak, že by se postavil do hamtáku, předpisově zasalutoval, podíval se do výše jezdce na koni a začal hromovým hlasem přednášet předepsané formule.
Už tehdy vytáhl prezentaci (tehdy ještě na disketě), strčil do PC a začal barevně vytírat zrak.
Kdy převezmou kosmické mise pořádně roboti? Ne, až budou umět šesti nohama provádět manipulační zázraky, to umí už teď, ale až budou umět samostatně o své činnosti sestavit prezentaci. ____________________
Áda |
|
| V tom jsou fakt mistri, a casto ostatni vypadaji vedle nich se svymi prezentacemi ponekud trapne. Ted ale nemluvim o kosmickych prezentacich, protoze v tom jeste neni NASA na americke urovni v jinych oborech. Nicmene to taky o necem svedci. |
|
