|
| To je pravda. Na tyto mista se muze zase dostat nekdo jako Clinton nebo o'Kafee a je po ptakach. Nicmene tyhle programy maji obrovskou setrvacnost a nikdo uz snad podobnou chybu jako s programem Apollo neudela. Mimochodem nekritizuju zruseni programu Apollo jako takove, ale vykoreneni odkazu techto programu, kterym byly prevazne motory F1, J-2S a CM Apollo. Tyhle komponenty mohly v klidu slouzit po celych tech 30 let a jeste by zbylo na vyvoj raketoplanu ve smysluplne kombinaci. |
|
V tomto případě věřím, že vše půjde relativně hladce jako u Apolla. Zpráva ESAS by mohla sloužit jako vynikající učebnice techniky pilotované kosmonautiky. Nejvíce oceňuji, že NASA se opět vrátila k přístupu k řešení úkolu, který byl přijat v době Apolla – nejdříve důkladný všestranný rozbor s různými varianty řešení – jasné, detailní a dobře zdůvodněné doporučení nejvhodnější koncepce včetně časového harmonogramu. Pak zbývá jen přidělit vývoj, konstrukci a výrobu jednotlivých systémů vhodným podnikům a institucím bez další zbytečné koncepční konkurence.
V tom se asi bude znovu lišit od ruské FKA, která nemá ani jasnou a stvrzenou národní vizi, ani nemá finanční kapacity zpracovat takovou zprávu a tedy ani navrhnout a prosadit nejlepší řešení. V Rusku opět soupeří (v teoretických návrzích) dvě koncepce letu na Měsíc – jedna od Energie, která prosazuje Klipper a zřejmě jako základ těžkého nosiče Energii, druhá od Chruničeva, která prosazuje obdobu svého TKS pro 6 lidí nebo „Super Sojuzu“ Zarja pro 8 lidí (tedy obě obdoby CEV) a jako nosič Angaru 100 s nosností na LEO 110 tun. Myslím že ani na jednu koncepci nebudou peníze, dokonce ani ne na minimalistickou verzi od Energie – využití Sojuzu.
|
|
Netroufám si odhadovat, jak hladce půjde realizace zveřejněného plánu (NASA ESAS), ale naprosto souhlasím s názorem, že ten plán je dobře uskutečnitelný (přinejmenším proto, že víme, že jednou už to velmi podobným způsobem šlo).
Jsem rád, že byl tento dokument zveřejněn, protože je v něm popsáno nejen jak si to plánovači představují, ale také proč dospěli k navrženému řešení. To se na internetu hned tak nenajde. Přestože je dokument označen jako "DRAFT, Pre-decisional a NASA only" a je zřejmě už z října 2005, tak se z něho určitě můžeme dozvědět mnoho nového a užitečného pro další úvahy a lepší chápání souvislostí.
Konečně je tu např. jednoznačně uvedeno, že sestavu CEV/SM/LSAM má na nízkou dráhu kolem Měsíce navést LSAM (manévr LOI), nebo třeba že lety přes librační bod L1 Země/Měsíc potřebují větší deltaV než "přímé" lety. Osobně se určitě pokusím udělat si přehled hlavních zkoumaných možností, zdůvodnění a závěrů, obsažených v NASA ESAS Reportu a ten souhrn sem pak třeba dám (pokud to nechce někdo udělat přede mnou). Pár dní mi to ale asi potrvá.
P.S.: Věřím, že podobně důkladný rozbor byl udělán i před vývojem taketoplánu (STS), jen zadání (a z toho plynoucí řešení) bylo prostě ovlivněno v tu chvíli důležitými vlivy (např. vojáky). |
| 01.1.2006 - 15:19 - Luboš | |
|
Na
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19094
je možné stiahnuť si finálnu verziu reportu ESAS,schválenú Griffinom, publikovaná bude v januári. |
|
citace:
Na
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19094
je možné stiahnuť si finálnu verziu reportu ESAS,schválenú Griffinom, publikovaná bude v januári.
Odkazy na pdf soubory, které jsem tu dával ve středu 29.12. jsou stále v platnosti, jen se za nimi ukrývají aktualizované soubory s již definitivním textem. |
| 01.1.2006 - 21:41 - nick.do | |
|
Maj to trochu předělený kluci, jako by měli do konce roku deathline Hlavně, aby jim to tak šlo i dál a drželi tempo 
Jen, co sem tak zběžně do toho nakouk, nechápu proč chcou cev sebou tahat až k marsu, podle mě je to k ničemu, teda za předpokladu, že nebude žádná stanice u Země. To je ale divný přece se nechcou vzdát stanic typu iss? |
|
> nechápu proč chcou cev sebou tahat až k marsu, podle mě je to k ničemu
Myslím, že je třeba mít s sebou u Marsu něco, co později zajistí přímé přistání na Zemi (nebo výhledově snad aerocapture na oběžnou dráhu Země). K tomu je právě určen CEV, takže ho musí sebou "tahat" k Marsu (aby měli jistotu, že zařízení pro přistání na Zemi je stále k dipozici).
P.S.: Podle stávajících náznaků se USA zatím opravdu chtějí vzdát stanic typu ISS (v tomto případě je to ale vedlejší, protože podobná stanice u Země nemá na "tahání CEVu k Marsu" snad žádný bezprostřední vliv).[Upraveno 01.1.2006 poslal ales] |
| 01.1.2006 - 23:45 - nick.do | |
|
| Z těch plánů mi připadá jako by se ji chtěli (iss) vzdát dva roky před letem na měsíc. Což se mi, ale z pohledu "dobívání vesmíru" zdá krok zpátky. Raděj bych viděl nějáký tahače než něco ve stylu apolla. Taky vlastní koncepce cev je taková ... slibovali něco univerzálního ve stylu těch náčrtů, že by přistával jako celek i na měsíci (samozdřejmě je to zbytečný, ale právě proto bych tu viděl raděj ty tahače), ale ten cev není nic jinýho než lepší sojuz nebo šenčou. Jediný geniální na tý koncepci je koncept raket, měli to udělat už dávno. Jo v tý nový verzi článků jsouu rakety daleko víc rozpitvaný, fakt pěkný. |
|
Ze zprávy ESAS mně zaujalo, že přesto, že bude nosnost CaLV oproti STS značně zvětšena, dopraví stupeň EDS +LSAM pouze na suborbitální dráhu a EDS musí hořet celých 218 s, aby se sám dotáhl na přechodovou LEO 48 x 257 km a pak ji ještě zakroužil. Naproti tomu pro TLI bude EDS znovu zapálen jen na 154 sec. Z toho vyplývá, že EDS spálí více než polovinu paliva ještě před TLI (ovšem závisí na skutečném tahu v těchto úsekách). Při konstrukci CaLV po r. 2011 bude nejpodstatnější konstrukční změna oproti STS umístění 5 motorů SSME pod ET.
Je velmi zajímavé porovnat STS a CaLV (bez EDS) s ruskou ENERGIA (bez EDS). Ta pro let k Měsíci by nepotřebovala v podstatě nic měnit (kromě přidání EDS), neboť má již 4 motory RD 0120 pod ET a její 4 boostery mají větší tah i účinnost než plánované dva 5-segmentové SRB pro CaLV. Srovnání je pro zjednodušení provedeno pro Isp boosterů při hladině moře a Isp LOX/LH2 centrálního stupně ve vakuu.
a/ STS:
- celkové čistá hmota paliva v 2x SRB: 1.007.640 kg, Isp (sl)=2325 N.s/kg
- využitelný impuls paliva 2x SRB: 2.342.763 kN.s
- čistá hmota LOX/LH2: 721.070 kg, Isp (vac)=4460 N.s/kg
- využitelný impuls LOX/LH2 paliva: 3.215.972 kN.s.
- celkový impuls paliv STS: 5.558.735 kN.s
b/ CaLV (bez EDS):
- celkové čistá hmota paliva v 2x SRB: 1.297.300 kg, Isp (sl)=2325 N.s/kg
- využitelný impuls paliva 2x SRB: 3.016.222 kN.s
- čistá hmota LOX/LH2: 998.000 kg, Isp (vac)=4460 N.s/kg
- využitelný impuls LOX/LH2 paliva: 4.451.080 kN.s
- celkový impuls paliv CaLV: 7.467.302 kN.s
b/ ENERGIA (bez EDS):
- celkové čistá hmota paliva v 4x booster: 1.280.000 kg, Isp (sl)=3031 N.s/kg
- využitelný impuls paliva LOX/RP: 3.879.680 kN.s
- čistá hmota LOX/LH2: 820.000 kg, Isp (vac)=4460 N.s/kg
- využitelný impuls LOX/LH2 paliva: 3.657.200. kN.s
- celkový impuls paliv ENERGIE: 7.536.880 kN.s
Pozn:Údaje o hmotě centrálního stupně Energie a jeho suché váze se mírně liší v různých pramenech. Pro výpočet vzato z Encyclopedia Astronautika. Samozřejmě, centrální stupeň by šel prodloužit jako u CaLV a dále počet boosterů zvětšit až na 8, nosnost na LEO až na 200 tun.
Závěr: Energie se 4 boostery je značně výkonnější, než STS a prakticky stejně výkonná jako plánovaný CaLV, přičemž má stejnou koncepci – motory pod ET a navíc celkově účinnější paliva. Je tato shoda výkonů náhodná? Při konstrukci Energie v 80-tých letech zcela určitě plánovali její využití nejen pro Buran ale také těžké náklady na LEO a pro lety na Měsíc. To byl důvod, proč dali motory pod tank LOX/LH2 a ne do Buranu. Není proto asi náhoda, že došli prakticky ke stejnému výkonu nosiče, jako nyní navrhuje NASA pro CaLV. Kdyby Rusové měli peníze, mají již konstrukci hotovou a letově odzkoušenou. Ovšem v tom případě mají také (dle mého názoru lepší) možnost – postavit Angaru 100, složenou z rovněž již odzkoušených motorů RD 171, RD180 a RD 0120. Za cenu přidání jednoho stupně by odpadly problémy s obrovským objemem LH2. Namísto CLV by mohli v obou případech použít Angaru 5A nebo Zenit s druhým stupněm s LOX/LH2. To jsou ovšem jen teoretické možnosti, nevěřím, že budou mít na to peníze.
|
|
Podobnost Energie a CaLV je podle meho nazoru dana podobnou nosnosti a podobnymi motory a podobnym poctem SSME (5) a RD XXX(4).
S tim podobnost konci. Tech 5SSME je na CaLV zrejme kvuli tomu, ze se pocita s vetsi nosnosti (SRB nejsou dostatecne vykonne) a proto se EDS zapaluje suborbitalne.
Taky si myslim ze Energie je mrtva, i kdyz koncept je porad aktualni. Kdyby si Americane nezlikvidovali motor F1, tak mohli byt taky nekde jinde.
CaLV neni dokonala raketa. Je to z nouze ctnost. Ale komponenty jsou vyzkousene a spolehlivejsi nez tomu je u komponent Energie. Za nejvetsi riziko (snad jen casove a financi) je tu uprava SSME, ikdyz ty by uz tou dobou mely davno slapat pro CLV a dale motory J-2S, ktere taky zrejme prodelaji nejaky update.
Co se tyce poctu stupnu, tak je videt jednoznacny priklon k mene stupnovym raketam. Zrejme se to opravdu vyplati jak na penezich, tak spolehlivosti. Jen k te jednostupnove rakete vede jeste dlouha cesta. |
|
citace:
Z těch plánů mi připadá jako by se ji chtěli (iss) vzdát dva roky před letem na měsíc. Což se mi, ale z pohledu "dobívání vesmíru" zdá krok zpátky.
ISS se k cestam na Mesic nebo Mars neda realne vyuzit. Vyuzivat CEV k ISS je nehorazne plytvani, pokud nebude mit posadku vetsi nez 3. I tak to ale lepe zvladne Sojuz. Zivotnost ISS ma take koncit kolem roku 2016 a do te doby snad budou k dispozici lepsi a soukrome prostredky jak letat na LEO.
citace:
ale ten cev není nic jinýho než lepší sojuz nebo šenčou
Cev bude vyrazne lepsi. Jednak zvladne vetsi posadku. Vlastni silou se dostane od Mesice, bude schopen autonomni akce, zvladne skip manevr od Mesice a bude mit lepsi manevrovaci schopnosti v atmosfere. Zaporem je ze jeste neleta, bude vyrazne drazsi a zrejme bistabilni pri navratu do atmosfery.
Jediný geniální na tý koncepci je koncept raket, měli to udělat už dávno. Jo v tý nový verzi článků jsouu rakety daleko víc rozpitvaný, fakt pěkný.
CLV a CaLV je proste neco co asi prijit muselo. Rozhodne to neni nic idealniho. Presto si myslim ze ta koncepce je dobra. K uspesnemu pristani na Mesici vsak krome penez a vule budou zapotrebi i spolehlive motory a hlavne spolehlivy LSAM.
Nastesti koncepce pocita s tim ze tou dobou by uz mel byt klicovy motor dostatecne otestovan v SM CEVu.
Ta koncepce je opravdu dobra.
Tahace by sly bohuzel vyuzit jen za cenu snizeni bezpecnosti. |
|
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nenacházím na koncepci předloženou ESAS žádné podstatnější nedostatky a kdybych měl sám rozhodovat, co vybrat z možných variant, lepší variantu bych určitě nenašel. I využití CEV pro dopravu lidí i nákladů k ISS se mi zdá výhodné a ekonomické. Když nepoletí 6 lidí, mohou vzít více nákladu. Raketa CLV asi nebude příliš drahá. Navíc budou získány neocenitelné praktické zkušenosti před nasazením CEV k Měsíci.
Pro let k Marsu je CEV nezbytnost, i když bude obýván jen krátce při startu a při návratu. Posádka se musí vrátit na Zemi přímo, aerodynamickým brzděním. Nelze nejdříve motoricky brzdit na LEO a zastavit se případně na ISS, to by celou misi značně prodražilo. Jediným prostředkem, který zvládne přímé přistání bude CEV, není důvod vyvíjet něco jiného. |
|
| Potencionalnich problemu je mnoho. Treba Lift/drag ratio CM je potreba dostat na 0.4 pro moznost pristani na pevnine. Apollo ma pouze 0.3. Monostabilita bude urcite obetovana, ale presto porad nerozumim zaverum zpravy jestli bude mozno potrebne L/D ration dosahnout a co se stane pokud toho dosazeno nebude. Pri nejhorsim by se totiz muselo pristavat do more, ikdyz snad s mensim rozptylem nez tomu bylo u Apolla. I tak by to ale vyrazne prodrazilo provoz. |
|
Dalsi potencionalni prusvih hrozi s motory SSME a jejich upravou. Nastesti zbydou motory po STS, ktere budou upraveny jen pro start za letu. Ale vyvoj SSME na jedno pouziti se urcite potahne mnoho let.
Co se tyce Marsu tak tam neni vyreseno tolik veci, ze nas to palit zrejme uz nebude. |
|
Nastesti zbydou motory po STS, ktere budou upraveny jen pro start za letu.
------------------------------------------------------------------
To myslíte SRB? |
|
Našel jsem video (datovano 22.09.05), které celkem pěkně ukazuje celou koncepsi letu CEVu na Měsíc a zpátky:
http://www.nasa.gov/externalflash/cev/CEVedit2.mov
Je to z tohoto článku:
http://www.nasa.gov/missions/solarsystem/cev.html
Pokud už na to někdo předtím odkazoval, tak se omlouvám |
|
citace:
Nastesti zbydou motory po STS, ktere budou upraveny jen pro start za letu.
------------------------------------------------------------------
To myslíte SRB?
12-14 SSME zbyde po zruseni programu STS a budou upraveny pro pouziti v druhem stp. CLV. Viz. zprava ESAS. |
|
Ještě k nosnosti a stupňovitosti CaLV a dalších možných raket pro měsíční program: Nosnost na LEO se většinou udává pro nějakou kruhovou dráhu, většinou minimálně 200 km a dále její sklon k rovníku.
Samotný STS, kdyby měl sám vynášet náklad na LEO bez dalšího stupně, tedy v 1,5 stupňové versi, musel by nést 3x SSME pod ET, adaptér pro jejich uchycení a přenos tahu, adaptér pro uchycení nákladu, řídící blok, kryt užitečného nákladu. Jeho nosnost by byla okolo 75 tun.
Nosnost CaLV na LEO je udávána až 125 tun pro úhel dráhy 28,5 °, neboť má zesílené SRB, 5 x SSME a přidaný EDS. Jde tedy o 2,5 stupňovou variantu rakety.Nosnost na LEO je myšlena tak, že palivo „EDS“ by bylo zcela spotřebováno po vyvedení nákladu 125 tun na LEO ( nebo by mohl být použit jiný EDS). Jelikož EDS je LOX/LH2, je samozřejmě výhodné, aby při letu k Měsíci byl stejný EDS využit k vynesení menšího nákladu na LEO – řádově 55 tun a zbylo mu ještě palivo na TLI tohoto nákladu k Měsíci. Další samostatný stupeň by byl zbytečnou komplikací.
Zcela podobné je to s ruskou Energií. Přidáním dalšího LOX/LH2 stupně by měla přibližně stejnou nosnost na LEO jako CaLV bez jakýchkoliv úprav základního nosiče a rovněž možnost využít EDS k Měsíci. Jde tedy opět o 2,5 stupňové uspořádání.
U navrhované Angary 100 je konfigurace úplně stejná, to je 2,5 stupňová: Byly by použity 4 boostery stejné jako u Energie s motory RD170, každý o tahu 800 tun. Centrální stupeň by byl LOX/RP s motorem RD 180 (jako u Atlas 5) o tahu 400 tun a ten by nesl druhý LOX/LH2 stupeň s upraveným motorem RD 0120 z Energie o tahu 200 tun. Tento stupeň by mohl být použit rovněž k Měsíci jako EDS v podobném režimu jako u CaLV. Nosnost takové Angary se udává na 110 tun na LEO při sklonu 51,5°. Pokud by byl v centrálním stupni použit motor RD171 o tahu 800 tun, větší nádrž a větší LOX/LH2 stupeň, nosnost by zřejmě byla podobná CaLV. Větší podíl výkonu by měla Angara 100 v boostrech, menší v centrálním stupni a větší v EDS. Osobně si myslím, že je to lepší řešení než u Energie nebo CaLV, neboť odpadá obrovská nádrž LH2 v centrálním stupni, LOX/LH2 nádrž v 2.stupni již je podstatně menší. Vychází celkově menší průměr i délka nosiče a snadnější příprava ke startu.
|
|
citace:
Raděj bych viděl nějáký tahače než něco ve stylu apolla.
Osobně považuji za prioritu jistotu zahájení pilotovaných letů na Měsíc. Zvolená koncepce stupně EDS k této jistotě pomáhá díky své relativní jednoduchosti a použitím osvědčených technologií. Samozřejmě nevylučuji, že by otázky typu "jak zajistit návrat urychlovacího stupně na orbit Země, údržbu a bezpečnou vícenásobnou použitelnost" mohly být nadhozeny později, ale teď by vývoj tahače navýšil náklady na návrat na Měsíc takovým způsobem, že by celý projekt ohrozil.citace:
Otázka ohledně ISS byla již zodpovězena (nevýhodný sklon dráhy při startech z Cape Canaveral, garantovaná patnáctiletá životnost modulů vynášených od roku 1997). Pokud vím, tak představitelé NASA nikdy oficiálně nemluvili o dalších stanicích na nízké oběžné dráze. Mimochodem, Měsíc je tisíckrát dál, a myšlenka dlouhodobé stanice přímo na jeho povrchu mi připadá mnohem ambicióznější.
|
|
Tak na druhý pokus:
citace:
Raděj bych viděl nějáký tahače než něco ve stylu apolla.
Osobně považuji za prioritu jistotu zahájení pilotovaných letů na Měsíc. Zvolená koncepce stupně EDS k této jistotě pomáhá díky své relativní jednoduchosti a použitím osvědčených technologií. Samozřejmě nevylučuji, že by otázky typu "jak zajistit návrat urychlovacího stupně na orbit Země, údržbu a bezpečnou vícenásobnou použitelnost" mohly být nadhozeny později, ale teď by vývoj tahače navýšil náklady na návrat na Měsíc takovým způsobem, že by celý projekt ohrozil.citace:
To je ale divný přece se nechcou vzdát stanic typu iss?.
Otázka ohledně ISS byla již zodpovězena (nevýhodný sklon dráhy při startech z Cape Canaveral, garantovaná patnáctiletá životnost modulů vynášených od roku 1997). Pokud vím, tak představitelé NASA nikdy oficiálně nemluvili o dalších stanicích na nízké oběžné dráze. Mimochodem, Měsíc je tisíckrát dál, a myšlenka dlouhodobé stanice přímo na jeho povrchu mi připadá mnohem ambicióznější. |
|
citace:
garantovaná patnáctiletá životnost modulů vynášených od roku 1997).
oprava: od roku 1998 |
| 04.1.2006 - 12:55 - Natter | |
|
citace:
citace:
Nastesti zbydou motory po STS, ktere budou upraveny jen pro start za letu.
------------------------------------------------------------------
To myslíte SRB?
12-14 SSME zbyde po zruseni programu STS a budou upraveny pro pouziti v druhem stp. CLV. Viz. zprava ESAS.
Tato nova koncepce letu lidi na Mesic me dost sklamala.Nechci byt skeptik ale neni to navrat k Apollu ale jeste dal ke Gemini s urychlovacim stupnem Centaur,coz je polovina 60tych let.Navic nedovedu si predstavit aceleraci CEV k Mesici v zapornych -g v protismeru,tak tez brzdeni u Mesice.Slunecni panely by asi bez patricneho vystuzeni,tedy zvetseni vahy tezko toto zrychleni prezily.
Vlastni CEV pro vice nez 3 astronauty nebude taky zadny konfort a o potrebe energie pouze ze slunecnich panelu nemluve.Neverim ze by to zvladly i kdyby jich bylo nevim kolik,LM zase bude jenom telefoni budka.Podle me je to jen nejaka predvolebni propaganda nebo jenom snaha ukazat ze se neco dela a delat bude,ale vlastni koncepce neco jako Apollo Aplications zadna.Proste se nekdo na par animacich a koncepcich napakuje a do budoucna,jina cesta,jiny smer a par dalsich blabolu,tak ze se v tom uz nikdo nevyzna.Po skusenostech s budovanim ISS a to mezinarodne,neverim ze se dojde nejakeho kloudneho konce.Rad bych nemel pravdu.Nutna je stala nebo aspon castecne obydlena zakladna na Mesici a potreba tam casteji a efektivneji letat,ale takto to je jenom zase zakladni vyskum Mesice,ktery sice skoncil v r.1972,dokonce je to i tam zapsane,ale to ted nikoho moc nazajima,hlavne ze se neco jako dela a rozpocet se alespon na nejakou dobu udrzi,nez si nekdo vsimne ze za moc penez velmi malo muziky.
|
|
citace:
neni to navrat k Apollu ale jeste dal ke Gemini s urychlovacim stupnem Centaur,coz je polovina 60tych let.
Gemini rozhodne nebyla spatna lod, ale CEV mi prijde dost podobny CSM Apollu stejne jako EDS je velice podobny Saturnu IVB.
citace:
Navic nedovedu si predstavit aceleraci CEV k Mesici v zapornych -g v protismeru,tak tez brzdeni u Mesice.
Dovedu si to predstavit lehce. Astronauti budou v LSAMu. Jediny problem bude s dostatecnou strukturalni pevnosti LSAMu. V konstrukci LSAM je ocividne nejvyznamejsi rozdil oproti programu Apollo.
Zajimave bude na kolik bude omezeno pretizeni pri TLI manevru a pristani na Mesici. Vzhledem k motorum si budou moci dovolit vyrazne vetsi zrychleni (a efektivitu) nez Apollo.
citace:
Slunecni panely by asi bez patricneho vystuzeni,tedy zvetseni vahy tezko toto zrychleni prezily.
Slunecni panely urcite nebudou vyrazny problem (treba si je pri manevru slozi). Problem bude LSAM nesouci pri TLI vahu CEVu.
citace:
Vlastni CEV pro vice nez 3 astronauty nebude taky zadny konfort
Porad jsou na tom vyrazne lip nez u Apolla a myslim ze i lip nez v soujuzu, navic maji LSAM.
citace:
a o potrebe energie pouze ze slunecnich panelu nemluve
Na povrchu mesice budou vyuzivat palivove clanky z LSAMu. V CEVu maji proste jen tolik energie kolik potrebuji.
citace:
LM zase bude jenom telefoni budka.
Myslim ze lepsi odhad by byl 20 nebo 30 budek.
citace:
ale vlastni koncepce neco jako Apollo Aplications zadna.
V cem konkretne se Apollo Aplication lisilo od soucasnych navrhu jak pokracovat po navratu na Mesic?
citace:
Proste se nekdo na par animacich a koncepcich napakuje
Animaci a koncepci zvladli zamestnanci NASA za sve bezne platy, myslel jsem ze ted se bude stavet CEV a CLV.
citace:
Nutna je stala nebo aspon castecne obydlena zakladna na Mesici a potreba tam casteji a efektivneji letat
Jako bych cetl zpravu ESAS
citace:
hlavne ze se neco jako dela a rozpocet se alespon na nejakou dobu udrzi,nez si nekdo vsimne ze za moc penez velmi malo muziky.
Koncepce je stara pul roku a vyber kontraktoru v plnem proudu. Me to prijde jako slusne rozjety projekt. Ale taky jsem zvedavy jak se bude plnit harmonogram. |
|
_________________________________________________________________
Proste se nekdo na par animacich a koncepcich napakuje a do budoucna,jina cesta,jiny smer a par dalsich blabolu,tak ze se v tom uz nikdo nevyzna.Po skusenostech s budovanim ISS a to mezinarodne,neverim ze se dojde nejakeho kloudneho konce.
___________________________________________________________
Asi se blížíte pravdě, na co je Měsíc dobrý pro průměrného amerického voliče (většina) a pro amerického politika? Jak to oddůvodnit? PROČ tam máme letět? NASA to bude mít velmi těžké s obhajováním peněz na to nové. Jsem smutný, ale zatím to na mne tak působí také. |
|
Myslim ze Mesic podporu v kongresu ma. NASA ma dlouhodobe stabilizovany rozpocet. Par procent nahoru dolu nehraje velkou roli. To v pripade Apolla bylo neco naprosto jineho. Rozpocet na kosmonautiku byl umele vysroubovany nahoru a kdyz vojaci ztratili zajem, tak prostredky prevedli jinam.
Navrat na Mesic ted muze ohrozit krome nepredvidanych globalnich udalosti jen neschopnost udrzet rozpocet a zvladnuti technickych zalezitosti.
Otazka tedy stoji: co rozumejsiho muze NASA za statni penize udelat? Provozovat turistickou kancelar asi tezko. Jedinou alternativou je zruseni pilotovanych letu a rozsirit roboticky vyzkum. ISS spadne do klina soukromym firmam a mezinarodnim partnerum. A myslim ze je to dobre. CEV neni rozhodne schopen konkurovat v tomto smeru Rusum. |
|
| Asi jsem skeptik zbytečně, něco se v této době rodí a bude lépe počkat tak dva - tři roky jak se to vyvrbí. Nerad čekám, ale co jiného mi zbývá. |
|
Rozhodně nejsem nekritický. Těsně po katastrofě Columbia jsem uveřejnil ve SpaceDaily podrobný výčet zásadních nedostatků koncepce STS, které jsem viděl dávno předtím a které jsou dnes uznávány otevřeně i NASA. Na těchto stránkách jsem k tomu obdržel řadu kritických reakcí. Od začátku jsem skepticky viděl VentureStar. Od začátku jsem byl velmi skeptický k raketě DELTA 4 Heavy. Nemám však žádný důvod se dívat skepticky na projekt uveřejněný ESAS. Je to možná proto, že si dobře pamatuji, jaký obrovský technický skok dokázala NASA při projektu Apollo a to za kratší dobu než plánují pro návrat na Měsíc. Tehdejší technické problémy se s dnešními nedají vůbec srovnat. Nejsilnější americký motor LOX/RP do té doby měl tah jen 77 tun, kapacita pamětí palubních počítačů byla směšná se současnou úrovní. Prakticky všechno se muselo řešit od nuly. Samozřejmě si tehdy nedělali takový problém jako dnes s „human rating“, byl to závod o Měsíc a tak se riskovalo mnoho.
Dnešní projekt má z čeho vycházet- zkušenosti z Apolla, infrastruktura, osvědčené prvky nosičů, osvědčený tvar kabiny, moderní elektronika. Nevidím také důvod, proč by se všechno mělo dělat za každou cenu úplně jinak než v Apollu, když zatím nelze navrhnout lepší cestu. Rusové kdysi vycházeli z úplně jiných podmínek a přesto jejich let na Měsíc měl být velmi podobný Apollu. Co se týče pokroku oproti Apollu, myslím že to je obrovský rozdíl a je dobře zdokumentován ve zprávě ESAS. Hlavní je universálnost využití základních prvků – k ISS, na Měsíc, budování základny na Měsíci, později let na Mars. Myslím, že dnes tento projekt už nikdo nemůže zastavit a v čele NASA je člověk, který ví co chce a dovede to prosadit. Časově by to mělo vyjít.
|
|
Přesně tak ,až se porodí CEV a lunární nosič, a prokáže se spolehlivost obouch systému bude možno velkou část skepticismu v otázce návratu na Měsíc odhodit.
Osobně jsem hlavně zvědavý co se bude dít na oběžné a suborbitální dráze(dokončení ISS,SSO, čínský pilotovaný program). Lunární program je trochu vzdálená záležitost.
|
|
Taky jsem uz mirne optimistictejsi, co se tyka realizace. Technologicky je problem "zraly" davno, zacinam uz pomalu verit i tomu, ze by se mohli (jakztakz) vejit do rozpoctu a do casoveho planu.
Bojim se ale jine veci. K tomu, aby mesicni program neskoncil jako Apollo (cili do ztracena), je potreba mit hodne dobry duvod, proc na Mesic letet a hlavne proc na Mesici zustat. Ale ta zduvodneni, ktere jsem zatim v souvislosti s "Vizi" slysel, jsou prevazne chimericka. Mam silny pocit, ze z politickeho gesta se stala urcita samoucelne prestizni zalezitost pro NASA, aby (sama sobe i jinym) dokazala svoji porebnost a "ze na to jeste ma". Zbytek je spis chutna omacka.
Samozrejme drzim pesti a budu drzet, aby to vyslo - stala zakladna na Mesici jedna z veci, ktere se chci dozit. Ale pokud NASA nedoda tomu programu nejake "prizemnejsi" dlouhodobe cile, po par pristanich pujde zase LSAM do muzea. Na "nezastavitelne" projekty moc neverim - kolik lidi zamestnavalo Apollo, kolik novych technologii prineslo a jak rychle ho zrusili? Politicky vyhlaseny projekt je take politicky zranitelny. |
|
Proc letet na Mesic? Uz to tady taky zaznelo, obzvlast Adolf to umi pekne podat. Opakem rozvoje je stagnace.
Cesta ke hvezdam vede pres orbitu a kolem Mesice. Ta cesta nebude jednoducha a nebude to hned.
Na Mesici zrejme lze tezit nejen prvky bohate obsazene i v zemske kure, ale potencialne i lehke prvky, vodu a tezsi kovy pochazejici z kovovych asteroidu. Drive nebo pozdeji se to bude hodit.
Pokud tam NASA nedoleti ted, bude to muset pozdeji nekdo udelat za ne. Mozna ze za 50 let bude expanze do vesmiru hola nutnost a za 100 let budou suroviny na Mesici levnejsi nez na Zemi.
Ostatne to ze lide se na Mesic chteji po 50 letech zase vratit povazuju za dostatecny dukaz.
|
|
