|
citace:
> Jaderna zarizeni? ESAS s nimi pocita pro zakladnu na Mesici a pro let k Marsu.
Ve studii ESAS je výslovně uvedeno: "A photovoltaic power system was chosen as the baseline power system for the outpost." [tedy "Fotovoltaický systém byl vybrán jako základní pro základnu."] (str. 25, 1.3.4.3 Lunar Surface Activities). Z toho mi nějak nevyplynulo, že by ESAS "počítala s jadernými zařízeními".
NASA o jadru samozrejme uvazuje, ale je to technologie, ktera zatim neni k dispozici. Tudiz zalezi na tom, v jakem stadiu bude vyvoj. Nema smysl vsechno brzdit kvuli reaktoru. Proste se par let pred budovanim zakladny rozhodne jestli uz cas uzral. Pokud ne, tak bude elektrina ne z atomu, ale z panelu. |
| 12.1.2006 - 22:02 - Adolf | |
|
citace:
NASA o jadru samozrejme uvazuje, ale je to technologie, ktera zatim neni k dispozici. Tudiz zalezi na tom, v jakem stadiu bude vyvoj. Nema smysl vsechno brzdit kvuli reaktoru.
Jenže právě teď "zase přikovali Promethea ke skále". Utlumili projekt do stadia stálé studie. Dokonce snad mají na to na letošek vyčleněny prachy hlavně na odstupné firmám, s nimiž ruší kontrakty.  ____________________
Áda |
|
| No já doufám že kyslíkometanový motor z CEVu nevyškrtnou, tím by padla možnost vyzkoušet ho při dostatečném množství startů na orbitě Země, kde je to bezpečné díky tomu, že návrat můžou zajistit motorky RCS nebo záložní motor, případně nouzový pobyt na ISS. U Měsíce musí fungovat 100%, takže není možné ho dodatečně vložit, tím by padla i možnost letu na Mars do roku 2025. Vždyť do startu prvního CEVu zbývá 5 let, to je dost času na vývoj a zkoušky motoru. Zkušební prototypy se dají vyrobit do tří let a pak zbývají dva roky na důkladné zkoušky a úpravy. |
|
Asi puvodní zdroje informací odstranění LOX/metan motoru z CEVu : http://www.nasawatch.com/archives/2006/01/thats_one_more.html
Použitím LOX/LH motorů ale dojde ke snížení výkonu celého systému (menší hmotnost užitečného nákladu) - viz. poslední odstavec. |
|
Zruseni ci opozdeni motoru LOX/Methan zas takova tragedie nebude (ikdyz skoda to rozhodne bude). Pokud to vsak umozni CEVu zacit letat vcas...
Nedelam si iluze, ze projekt jeste nebude mnohokrat menen. Stejne to muze dopadnout treba s novym stykovacim uzlem.
Tyhle hratky svedci jen o jednom. NASA to mysli s CEVem zatracene vazne a chteji ho uvest do provozu co nejdriv. Co se bude dit za 10 ci 15 let je zatim stejne ve hvezdach. |
|
citace:
"zase přikovali Promethea ke skále"
Nesmime byt zase takovi atomofilove. Je zrejme ze za par let atom znovu ovladne energetiku tady na Zemi, respektive se atomove elektrarny zase zacnou hromadne stavet.
Ve vesmiru je vsak situace ponekud jina. V nejblizsich 10 letech pripada v uvahu snad jen jedina mise, ktera by mohla atomovy reaktor opravdu vyuzit a tim je JIMO. Myslim ze hranice vyhodneho vyuziti reaktoru zacina prave nekde u Jupitera. K asteroidum to lze urcite zvladnout i bez reaktoru. Dalsim vhodnym prostorem by byl prave Mesic, ale to jsme az nekde po roce 2020. Cili vyvijet provozuschopny reaktor jenom kvuli JIMO by bylo ponekud nehospodarne.
Na vyvoj je tedy tak 10, 15 let casu. Pokud ten vyvoj bude kazdorocne financovan mnoha desitkami milionu, tak sakra museji neco vyzkoumat. Cili kvuli skrtum v nekolika pristich letech se nemusime znepokojovat. |
|
citace:
Nedelam si iluze, ze projekt jeste nebude mnohokrat menen.
Svata pravda. Staci se podivat na zmeny, jakymi od navrhu po realizaci proslo Apollo.
A abych byl konkretni: sve jiste napr. nic nema motor RS-25 (odvozeny z SSME), ktery by mel slouzit na druhem stupni CLV (zde by jej mohl nahradit J-2S) nebo na prvnim stupni CaLV (kde by pet RS-25 mohly nahradit tri RS-68). Dovodem je vysoka cena jednoho kusu SSME (pres 40 mil. dolaru - dana pozadavkem az na 55nasobne pouziti) - kdyby se ji nepodarilo vyrazne snizit, tak by bylo nutne upravit cely projekt. Atd. ____________________
Tomas Pribyl |
|
ESAS je dobry projekt hlavne kvuli tomu, ze si myslim ze ty zmeny muze ustat. V kazdem podsystemu jsou zabudovane rezervy z cehoz sice hnidopichove nemaji radost, protoze vse je zbytecne velke a stoji hodne penez. Na druhou stranu se zase muzeme dockat prijemneho prekvapeni kdyz neco fungovat bude.
Proto si myslim ze Apollo na steroidech je napad ktery tu uz dlouho nebyl. (Po vsech tech raketoplanech, orbitalnich mestech atd.) |
|
| Představme si situaci v začátku projektu Apollo: Měli nejsilnější LOX/RP motor s tahem 77 tun a potřebovali téměř 800 tun. Měli nejsilnější raketu s nosností na LEO asi 3 tuny a potřebovali min. 120 tun. Neměli montážní budovu, dopravník ani rampu pro takovou raketu. Měli malé zkušenosti s LOX/LH2 motory, které byly podmínkou realizace projektu, atd. Těch neznámých bylo nekonečně více než v současné době. Za takové situace by se dnes těžko našel jediný optimista, ale tehdy všichni museli mít optimismus a věřit v úspěch. Že budou nějaké problémy je jisté, ale určitě nemohou podstatně ovlivnit celý projekt předložený ESAS, protože byl zpracován velmi důkladně a střízlivě. |
| 13.1.2006 - 18:33 - dodor | |
|
citace:
Představme si situaci v začátku projektu Apollo: Měli nejsilnější LOX/RP motor s tahem 77 tun a potřebovali téměř 800 tun. Měli nejsilnější raketu s nosností na LEO asi 3 tuny a potřebovali min. 120 tun. Neměli montážní budovu, dopravník ani rampu pro takovou raketu. Měli malé zkušenosti s LOX/LH2 motory, které byly podmínkou realizace projektu, atd. Těch neznámých bylo nekonečně více než v současné době. Za takové situace by se dnes těžko našel jediný optimista, ale tehdy všichni museli mít optimismus a věřit v úspěch. Že budou nějaké problémy je jisté, ale určitě nemohou podstatně ovlivnit celý projekt předložený ESAS, protože byl zpracován velmi důkladně a střízlivě.
Ale tehdy měli nadšení, Von Brauna a málo ekonomů a právníků |
|
Nadšení ano, ale hlavně obrovský politický tlak - rusové měli první družici a Gagarina! Situace velmi potlačující americké sebevědomí.
Von Braun a jeho tým - opravdu kvalita, ale nechtěli ho z počátku pustit k věci - němec? s nacitickou minulostí? , my si to uděláme sami.
Ekonomové a právníci v USA byli a budou, a byrokracie - velmi veliká.
Ale tlak politiků (prezident Kennedy a další), veřejné mínění nakloněno, musíme ty Rusy předehnat. Pořádný balík peněz a po dlouhou dobu dodávaný a také pořádek ve vědeckém výzkumu - ne konkurence, ale spolupráce. No a byli tam! |
| 13.1.2006 - 22:29 - dodor | |
|
No nevim mi se zda že tehdy kosmonautika nebyl takový bysnys jako je dnes. Tzn nebyla prosákla zcela zbytečným balastem úředníků, předpisů atd. Take to nebyl takový obchod nebylo tolik firem. Ono totiž konkurence neni vzdy prospěšná věc.
Konkurence muže vest k uplným absurditám:
a) muže být strašně levná zakázka a pak příjde kouzelné slovo (vicepráce)
A pokud ho investor neakceptuje skonči jako to jako střecha v LIDLu
nebo
b) vybere kvalitni firmu ale tím plati ohromné penize za značku (propagace, know-how atd.) A tím se zakazka šíleně prodraží.
Tomu říkám ekonomický balast hold peníze dnes vládnou světu a slovo ušetřit je to hlavní. Bohužel po letech se zjistí že to dopadlo pravě naopak.
|
|
| V normální kapitalistické společnosti (jaká je v USA) to není pravděpodobné. Pokud firma nedokáže dobře vysvětlit nárůst ceny nebo se projeví nedostatky v kvalitě, tak prostě může zapomenout na příští nebo jakoukoliv jinou zakázku, aneb každý dostane jen jednu šanci a když to podělá, má utrum. Vemte si úspěšnou firmu jako je např. Malin - kdyby jejich první kamery dodávaly mizerné výsledky, tak už dávno krachly. Problém je spíš tehdy, když konkurence neexistuje a dodavatel si cenu cucá z prstu (např. projekt STS). |
|
citace:
Zruseni ci opozdeni motoru LOX/Methan
Myslim ze NASA pouze vyskrtla LOX/Methan motor z rekvizic, cili kontrator muze pouzit motor podle sve libovule. To zn. ze klidne muze ten LOX/Methan motor pouzit a taky ne. LOX/Methan taky nema jen vyhody, takze nechme na expertech at vyberou co je lepsi.
Zajimava byla diskuze na Space.com, kde vyplynula obrovska vyhoda nahrazeni hypergolickych paliv v Crew module LOX/propan. Jak se jednou totiz pouzije hypegolicke palivo, tak jsou dotcene systemy kontaminovane a to tak, ze jednou provzdy. Znovupouziti tak muze byt problematicke (viz. STS).
|
| 17.1.2006 - 08:53 - Natter | |
|
citace:
Představme si situaci v začátku projektu Apollo: Měli nejsilnější LOX/RP motor s tahem 77 tun a potřebovali téměř 800 tun. Měli nejsilnější raketu s nosností na LEO asi 3 tuny a potřebovali min. 120 tun. Neměli montážní budovu, dopravník ani rampu pro takovou raketu. Měli malé zkušenosti s LOX/LH2 motory, které byly podmínkou realizace projektu, atd. Těch neznámých bylo nekonečně více než v současné době. Za takové situace by se dnes těžko našel jediný optimista, ale tehdy všichni museli mít optimismus a věřit v úspěch. Že budou nějaké problémy je jisté, ale určitě nemohou podstatně ovlivnit celý projekt předložený ESAS, protože byl zpracován velmi důkladně a střízlivě.
Jeste k vlastni koncepci letu na Mesic.Nosnost Saturnu 5 byla 125 tun na LEO.Hmotnost Apolla CM,SM a SPS komplet byla neco kolem 25tun.CEV bude mit vahu stejnou nebo o neco vyssi,dejme tomu 30tun,posadka 4,vice paliva a hmotnost kabiny se slunecni skladaci elektrarnou atd.
Nosnost CaLV je asi take 125-130 tun,tak ze 30tun zustava na kvalitu letu a vyzkumu Mesice.Tak 10 tun zustane v urychlovacim stupni,palivo,dva motory J2,prechodova pevnostni konstrukce atd.
Zustava 20 tun na LSAM.Protoze bude sestavu brzdit u Mesice musi
take o neco vice vazit,odhad 10tun palivo a 5tun konstrukce aby vse drzelo pohromade zatim o konfortu a vyzkumu nebyla ani rec.Suma sumarum 25tun je to jen hruby odhad.Zustava 5tun do kterych musime nacpat posadku,jeji zivotni potreby pouze zakladni,zvetseni kabiny s prechodovou komorou,vedecke pristroje a snad lepsi vozidlo pro pohyb po povrchu,zasoby,atd.Je to jen velmi hruby odhad a dohad ale i tak to nevychazi nic moc.Nosnost nakladni rakety CaLV musi byt min.180-220tun na LEO jinak to porad nebude ono,nebo start dvou CaLV ale to uz by slo vse po financni strance do haje.Proste to nevidim moc ruzove. |
|
citace:
Zustava 20 tun na LSAM.
Někde se asi stala chyba, LSAM má mít při příletu k Měsíci hmotnost přibližně 42 tun.  |
|
Natter> Je to jen velmi hruby odhad a dohad ale i tak to nevychazi nic moc. ... Proste to nevidim moc ruzove.
Nattere, tvoje odhady jsou opravdu asi příliš hrubé. Ve zprávě ESAS jsou hmotnosti uvedeny mnohem přesněji. Proti Apollu by výkony navržené sestavy CEV/LSAM měly být velmi zhruba dvojnásobné (dvojnásobná posádka na povrchu, dvojnásobná výdrž na povrchu). Samostatný nákladní LSAM může dostat na Měsíc až cca 20 tun nákladu. Dá se to považovat za "nic moc"? A proč to nevidíš růžově? Připadá ti to nerealistické, nebo málo ambiciózní? Možná, že kdyby byl plán ambicióznější, tak by ztratil na reálnosti.
[Upraveno 17.1.2006 poslal ales] |
|
| Myslím, že pan Natter opomněl podstatný rozdíl proti Apollu – nosnost na LEO nutno počítat jako součet nosnosti CLV a CaLV, tedy zhruba 125 +25 tun, což je 150 tun. Když uvážíme předpokládané lepší Isp motorů J2S a také použití brzdícího stupně LSAMu s palivem LOX/LH2, některé materiálové úspory, myslím že vycházejí i bez podrobného výpočtu předpokládané parametry realisticky. |
|
| Natter zapomíná na použití LOX a LH2 jak při navedení na orbitu Měsíce, tak i na přistání na Měsíci, Apollo používalo mnohem méně výkonný N2O4/Aerozín. Přece jenom od Apolla mírně pokročila i konstrukce, takže konstrukci můžete počítat tak o 10% lehčí, přičemž baterie, počítače, navigační a spojovací prostředky dokonce o 50% lehčí. To že vypadne metan z požadavků dává konstruktérům možnost připavit dvě řešení - jednu odlehčenou konstrukčně pro spolehlivé a vyzkoušené hypergolické motory+RCS, druhou pro větší užitečné zatížení, ale s méně spolehlivým (menší zkušenosti) metanovým palivem. Já jsem spíš pro metan, je perspektivnější. Možná ale vyhraje rychlost a hypergolika. |
|
| pekny den vsetkymsom fanatik do kozmonautiky asi tak ako vy vsetci ktory si to prave citate.prave pracujem na jednom projekte,navrat na mesiac s vytvorenim kolonie.mam to rozpracovane velmi dlho ale neviem sa dostat k vypoctom ohladne presunu telesa z nizkej obeznej drahy okolo zeme do bodu L1.nevie niekto ako sa to pocita?kolko kg paliva treba na presun 1kg paliva z orbitu do L1? |
|
ak mozete poslite mi nieco na e-mail: marcellino4@orangemail.sk
vrela vdaka |
|
L1 jsme tu uz rozebirali, myslim ze zrovinka v tomhle tematu, nebo jinem, velice podobnem o Mesici (asi pred rokem).
Spotreba paliva se pocita pres potrebnou zmenu rychlosti dV pro urcity manevr.
Pro cestu k Mesici se zastavkou na L1 potrebujes o nekolik stovek m/s vetsi dV nez pro primou cestu. Taky to trva zhruba dvakrat dele. Z tohoto duvodu se s L1 nepocita.
Ovsem vyhoda muze spocivat pri cestach na Mars s vyuzitim paliva dovazeneho do L1 z Mesice.
Manevry pro cestu do L1 jsem tehdy odvodil pomoci jednoho simulacniho programku - jak se jen jmenoval... Uz si asi nevzpomenu. Ale myslim ze i dalsi ho pouzivali (Ales Holub).
|
|
| pravdu povediac som trochu sokovani ze L1 je prakticky nepouzitelny.nechapem preco je tomu tak,ved je to blizsie ako Mesiac tak preco si to vyzaduje vacsiu rychlost a tym padom aj viac paliva.a ak by sme ratali s priamom cestou z nizkej obeznej drahy okolo zeme do nizkej obeznej drahy okolo mesiaca,kolko kg paliva pripada na 1kg pristrojov na odlet od zeme k mesiacu a kolko kg paliva pripada na 1kg pristrojov na brzdiaci manever pri mesiaci.ak existuje na tieto vypocty nejaky odkaz na internete tak by mi to pri vsetkej skromnosti stacilo ale asi ucinnejsi by bol kvalitny vyklad o problematike L1.dakujem za odpoved |
|
L1 je imaginarni bod na spojnici Mesice a Zeme pohybujici se stejnou uhlovou rychlosti jako Mesic (kolem Zeme - no spis kolem spolecneho teziste). Apollo tuhle zonu proletalo pomerne rychle z duvodu nebezske mechaniky (myslim ze pres 100 m/s). Ve skutecnosti se samozrejme Apollo k bodu L1 jen priblizilo - muj odhad jsou tisice km. Pokud by tedy nekoho v Apollu napadlo zaparkovat v bodu L1, tak musi prvne zabrzdit svuj pohyb smerem k Mesici a pak srovnat svou uhlovou rychlost obehu kolem Zeme s uhlovou rychlosti Mesice.
Samozrejme ze si lze s drahou vselijak vyhrat a ruzne vyuzivat gravitace Mesice. Vysledkem muze byt skutecne uspora paliva, ovsem za cenu zdlouhaveho plahoceni se na obeznych drahach kolem Zeme ci Mesice.
Dostat se z bodu L1 k Mesici nebo Zemi neni taky uplne zadarmo. L1 je sice nestabilni, ale samovone spadnete jen na malo vystredni drahy vysoko nad Zemi ci Mesicem.
To je vsechno co si pamatuju - vse ostatni se podarilo uspesne zapomenout.
Lepsi bude si precist diskuzi co tu byla pred rokem, zkusit Ciolkovskeho rovnici, viz. vypocty na tomto webu a pohrat si s tim simulacnim programem, ktery je zadarmo a na ktery jsme se pred rokem taky odkazovali. Vse ostatni jsem opravdu uz zapomel.
A veskerou moudrost jsem nacerpal jen ze svyh uvah a pokusu s tim programem. Cili je to bez zaruky. |
|
> kolko kg paliva treba na presun 1kg paliva z orbitu do L1?
Lety do L1 se obecně počítají dost těžko, protože v tomto bodě je stejný vliv gravitace Země i Měsíce, takže při výpočtech nejde o klasický problém dvou těles (na což jsou jednoduché vzorečky), ale nejméně o problém tří těles, což už se většinou řeší numerickou simulací. Proto je vhodné používat nějaký simulační program, jako např. zmíněný Orbit Xplorer (viz. http://www.ottisoft.com/orbit_x.htm , ale upozorňuju, že můj antivir tento program eviduje jako spyware).
Osobně si netroufám ohledně L1 říkat nic přesně, ale používám jen přibližné odhady.
Nejjednodušší přiblížení letu k Měsíci přes L1 je brát to jako "cestu se zastávkou". Každá "zastávka" v kosmu samozřejmě vyžaduje energii (a palivo). Proto je cesta k Měsíci přes L1 energeticky náročnější, než přímé lety. Potvrzuje to i aktuální studie ESAS, kde je to malou zmínkou také uvedeno.
Poměry paliva a nákladu lze odvozovat z Ciolkovského rovnice a potřebných změn rychlosti (delta-V). Základy těchto výpočtů mám například na stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/pohon.htm . Využít je možno i mojí JavaScriptovou stránku s tabulkovými výpočty na http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm . Poměr paliva a nákladu samozřejmě hodně záleží i na konstrukci celého "dopravního stroje" a hlavně specifického implusu pohonu. Dále budu počítat s Isp = 4500 Ns/kg, což zhruba odpovídá kyslíkovodíkovému raketovému motoru.
Z různých simulací a roztroušených informací z Internetu mi vyplynulo, že pro odlet z nízké oběžné dráhy Země (LEO) k L1 je třeba delta-V cca 3000 m/s a pro zachycení v oblasti L1 dalších cca 700 m/s, tedy celkem cca 3700 m/s. Jenom k cestě do L1 tedy (pro Isp 4500 Ns/kg) vychází poměr palivo/náklad na cca 1,25/1 (ovšem je třeba si uvědomit, že ve hmotnosti "nákladu" je i celá "suchá hmotnost" "dopravního stroje" a také veškeré vybavení pro další let [např. včetně paliva pro pokračování letu k Měsíci]). Tedy 1,25 kg "paliva" na 1 kg "nákladu".
Pro let z L1 na nízkou oběžnou dráhu Měsíce (LLO) mi vychází další delta-V cca 700 m/s (cca 100 m/s pro odlet z L1 a cca 600 m/s pro cirkularizaci dráhy u Měsíce). Z tohoto delta-V vychází poměr palivo/náklad na cca 0,17/1 .
> pro priamu cestu ... kolko kg paliva pripada na 1kg pristrojov na odlet od zeme k mesiacu a kolko kg paliva pripada na 1kg pristrojov na brzdiaci manever pri mesiaci
Pro přímou cestu je třeba cca 3100 m/s pro odlet z LEO k Měsíci (TLI). Odvozený poměr palivo/náklad je cca 1/1. Pro zachycení na LLO (LOI) je třeba dalších cca 900 m/s (až 1000 m/s podle výsledné dráhy). Z toho vychází poměr palivo/náklad na cca 0,25/1 .
Celkové delta-V pro přímý let z LEO na LLO mi vychází cca 4000 m/s, zatímco pro let z LEO na LLO přes L1 mi vychází cca 4400 m/s. Proto jsou lety přes L1 pro běžné lety na Měsíc nevýhodné. Možná, že při využití pohonů s vysokým Isp (např. iontových), nebo při využití paliva vyrobeného na Měsíci, mohou být lety přes L1 pro některé mise výhodné (na nic zázračného to ale nevypadá).
Faktem je, že současný plán USA pro let na Měsíc s využitím bodu L1 nepočítá, přestože tato varianta byla mezi hodnocenými možnostmi.
Nevím, jestli to marcellinovi pomůže. Ostatním se omlouvám za délku příspěvku, ale třeba se to někomu bude hodit pro sledování dalších souvislostí. |
|
Co neni v hlave, je na internetu. Neco k tematu L1
http://www.cds.caltech.edu/~shane/papers/lo_ross_2001.pdf
Tohle je propagacni material, takze je treba ho brat s rezervou. |
|
| V tom odkazu je ovsem urcite zajimavy popis orbity sondy Genesis. |
|
| Minimalni delta v pro dosazeni L1 soustavy Mesic - Zeme uvadi v tom odkazu jako 3150m/s z 200km Zemske orbity. Jak jsem se ovsem zminil uz driv, delka takove cesty bude zrejme vyrazne delsi nez cesta Apolla na Mesic. |
|
> Minimalni delta v pro dosazeni L1 soustavy Mesic - Zeme uvadi v tom odkazu jako 3150m/s z 200km Zemske orbity
Jak už jsem psal, tak u L1 si nic netroufám tvrdit s jistotou, takže je možné, že existuje trajektorie, po které se do L1 dá dostat s velmi malým potřebným delta-V. Já jsem uvažoval přímý "Hohmannovský" přelet, ale možná by to šlo nějak s gravitační asistencí Měsíce (vhodným průletem kolem Měsíce) a to je právě věc, kterou už odhadnout nedokážu (je to příliš složité). Snad někde časem najdeme informace, které nám to vysvětlí úplně. Pro bezprostřední návrat na Měsíc studie ESAS využití bodu L1 vyloučila (výslovně kvůli delta-V, ale bez uvedení podrobností), ale pro případné budoucí pravidelnější mise ještě uvidíme (to už by možná delší doby přeletu nemusely vadit). Snad i tohle se při návratu na Měsíc postupně vyjasní. |
|
pani,som vam nesmierne vdacny za vsetky poskytnute napady a informacie ku ktorym ste sa dopracovali.cele to prezentuje kvalitu a velkolepost miery vasho zaujmu o kozmonautiku ktora je neutichajuca a neda vam spat tak ako mne.vdaka vam sa teraz pustam do spracovania velkeho mnozstva udajov ktore vo mne vyvolavaju vzrusujuce pocity.vsetko co chcem vediet ma sluzit pre projekty ktore si sam vytvaram,ten sucasny je zamerany na vystavbu dlhodobej stanice na povrchu mesiaca ktora by mala byt zamerana na tazbu deuteria, tritia, he3, li6, li7...vsetko paliva pre tokamaky.ak by sa na povrchu mesacnej kory vyskytovali v miere 0.00125% tak by sa dala zabezpecit relativna rentabilita...podla mijich predbeznych vypoctov je minimalne potrebne percento,ktore by malo byt teoreticky splnene kedze na mesiaci nie je atmosfera a slnecne vetry by mohli byt relativne dostatocnym zdrojom.
dalej by ma zaujimal na minimalnu cenu letu buranu/space shuutle.docital som sa ze najlacnejsi mal sojuz-t za $90mil a vraj najlacnejsi let space shuttle stal $264mil,bolo to pred challengerom.zaujimalo by ma ci si myslite ze ak by sa tyzdenne uskutocnil jeden let raketoplanu so stale rovnakou stereotypnou misiou,do akej miery by sa dali znizit naklady na jeden start.
za vsetko vrela daka, ste fakt na urovni pani |
