|
citace:
Myslim ze pokud by se podarilo vyresit izolaci nebo vyhrivani, pak by bylo mozne pouzit i neco jako silnejsi chirurgickou rukavici.
Co se tyce zbytku tela tak je jen problem vyrovnat tlaky na plice a dopravit dostatecne mnozstvi kysliku. Zbytek je to same jako u rukavice.
Ten tlak se musi vyrovnat nejen na plice, ale dost rovnomerne po celem tele. Jinak do nekolika minut dojde k otokum, mestnani krve, ztrate citlivosti a hybnosti, casem i k poskozeni tkani. Tlak krve je 10-15kPa, to odpovida tlaku 10-15kg na ctverecni decimetr, cili ten oblek musi byt skutecne hodne "tesny" a pritom velmi dobre zachovavat rovnomernost tlaku po celem tele, i pri pohybu. To neni jednoduchy problem. |
|
| To je asi pravda. Technicky to nebude tak jednoduche. Navic pokozka musi nejak dychat. V pripade krize by se to vsak mohlo hodit. Uz v Apollu ale meli "lehky" skafandr, ktery mel 15 kilo. |
|
Tady musím doplnit, v minimalistické koncepci jsem počítal se tříčlennou posádkou na Měsíc a zpět, ale i s čistě kyslíkovou atmosférou. Všechen náklad by se dopravoval samostatnými bezpilotními lety s využitím motorů a systémů vyvinutých pro posádku (s posádkou by se vezly max. desítky kg nejdůležitějších vzorků). Taky jsem předpokládal, že stanice na Měsíci by nebyla trvale obydlená, ale dvakrát ročně navštěvovaná - po zbytek doby automatický provoz. Pro návrat náladu na Zem se dá později (po doplnění LOX a LH2) využít přistávacích stupňů lunárních modulů. Pokud by zbyly peníze, mohly by se současně posílat jednou ročně dvoučlenné posádky (třetí člen zůstane v CEVu) na výpravy a la Apollo. Úsporu hmotnosti vyměnit za náklad). Současný projekt NASA má tohle všechno v sobě, jenom je tam o jednoho člověka a pár tun váhy víc.
Pravdou ale je, že pokud NASA rozjede misi k Marsu, Měsíc bude výrazně omezen (jeden pilotovaný let ročně ?). |
|
citace:
No moduly pro nějákou další us základnu nebo něco podobného. Nebo si myslíte, že když bude mět čína svou orbit. stanici tak američani zůstanou u skoků do vesmíru tím novým cev ? A na co by ho vlastně měli když chtějí iss opustit, jediný použití je pro měsíc nebo nějákou další základnu.
NASA chce ISS opustit kvůli lunárnímu programu. Alternativou lunárního programu je využívání ISS i po roce 2016. |
|
NASA chce ISS "opustit" kvuli Mesici a mozna Mesic nakonec "opusti" kvuli Marsu. Na tom nevidim nic spatneho. LEO je v dosahu dalsich partneru kteri to umi levneji (a behem par desetileti i soukromeho kapitalu), takze si vzdycky budou moci koupit to co potrebuji.
Jen doufam ze se ty soukrome prostredky na LEO a na Mesic jednou objevi. Pokud ne, tak budeme mit za 30 podobne myslenky jako mame ted. |
|
Řekl bych ,že rizika s letem na Mars oddalují tuto misi o několik desítek let. Proto bych se neobával, že skok z Měsíce na Mars bude tak rychlý.
Jen tak mimochodem, jaké místo na Marsu by NASA dle vás zvolila pro první přistání. Já tipuju jedno z lokalit dnešních MERů. |
|
| Jestli budou chtit zasoby vody, pak to bude tam, kde byla nebo bude nalazena zmrzla/podpovrchova voda. No a to neni ani jedna z MER lokalit. |
| 09.2.2006 - 18:38 - nick.do | |
|
citace:
citace:
No moduly pro nějákou další us základnu nebo něco podobného. Nebo si myslíte, že když bude mět čína svou orbit. stanici tak američani zůstanou u skoků do vesmíru tím novým cev ? A na co by ho vlastně měli když chtějí iss opustit, jediný použití je pro měsíc nebo nějákou další základnu.
NASA chce ISS opustit kvůli lunárnímu programu. Alternativou lunárního programu je využívání ISS i po roce 2016.
Problém je ten, že i kdyby zůstala nasa na iss tak bude muset něčím vynášet nový moduly protože tou dobou bude půl iss přesluhovat. |
|
| Na to stačí nosič CLV (to je i odpověď na Vaši původní otázku). |
|
citace:
Na to stačí nosič CLV (to je i odpověď na Vaši původní otázku).
Jenom jako doplnění i Delta 4H nebo Ariane 5 ECA, případně jetli bude dovivinut Atlas 5H.
|
|
| vie niekto kolko sa na mesiaci nachadza he3 alebo aj deuterium, tritium, l6 a li7.vhodnejsi by bol udaj o percentualnom obsahu v jednom kg mesacnej horniny priamo nz povrchu nez len vseobecny odhad o celkovom mnozstve na mesiaci ____________________
|
| 13.2.2006 - 14:43 - marcellino | |
|
vie niekto kolko sa na mesiaci nachadza he3 alebo aj deuterium, tritium, l6 a li7.vhodnejsi by bol udaj o percentualnom obsahu v jednom kg mesacnej horniny priamo nz povrchu nez len vseobecny odhad o celkovom mnozstve na mesiaci
ospravedlnujem sa za predosli prispevok pod inym nickom |
|
citace:
Problém je ten, že i kdyby zůstala nasa na iss tak bude muset něčím vynášet nový moduly protože tou dobou bude půl iss přesluhovat.
Myslim, ze to presluhovani by nemel byt az tak velkej problem. Samotny zelezo vydrzi mnohem dele. Problem se urcite objevi s PV panelama, bateriema, gyroskopama a pocitacema, coz ovsem neni neresitelnej problem. Dale se muze vyskytnou starnuti nadrzi a trysek na hypergolicke palivo, ale ty systemy jsou nekolikanasobne redundantni a casem se muze proste vynest novy servisni modul.
I stary Mir byl flikovanej jak se dalo. Myslim ze pokud bude o ISS zajem tak nebude problem ji udrzovat dalsi desitky let. |
| 13.2.2006 - 20:07 - nick.do | |
|
| Nu dobrá tak předpokládejme, že nasa dodělá CLV a bude hypoteticky pro další moduly používat CLV, Deltu4,... no dejme tomu do roku 2015, ale nebude jí přebejvat trocha peněz co cpala do raketoplánů ? Mě příjde let na měsíc jako logický krok. |
|
citace:
vie niekto kolko sa na mesiaci nachadza he3 alebo aj deuterium, tritium, l6 a li7.vhodnejsi by bol udaj o percentualnom obsahu v jednom kg mesacnej horniny priamo nz povrchu nez len vseobecny odhad o celkovom mnozstve na mesiaci
Snad tady někdo dodá odhad z důvěryhodného zdroje. Na teletextu ČT jsem loni četl, že z jedné tuny lunárního regolitu je možné po zahřátí na 800 stupňů Celsia dostat jedno kilo He3.
citace:
Nu dobrá tak předpokládejme, že nasa dodělá CLV a bude hypoteticky pro další moduly používat CLV, Deltu4,... no dejme tomu do roku 2015,...
Podtrhuji slovo "hypoteticky". NASA totiž v období 2011-2016 nepočítá s připojením žádných stálých modulů k ISS.
citace:
...ale nebude jí přebejvat trocha peněz co cpala do raketoplánů ? Mě příjde let na měsíc jako logický krok.
Počítá se s tím, že realokované peníze, původně předpokládané na provoz STS, půjdou do vývoje CaLV, EDS a LSAM. Podstatou mého postoje v předchozích příspěvcích ale bylo, že bez co nejrychlejší realizace lunárně-marsovského projektu ty peníze nakonec skončí jinde, možná i mimo rozpočet NASA. Proto nelze odůvodňovat potřebu CaLV stavbou "nějaké budoucí kosmické stanice". |
|
citace:
Snad tady někdo dodá odhad z důvěryhodného zdroje. Na teletextu ČT jsem loni četl, že z jedné tuny lunárního regolitu je možné po zahřátí na 800 stupňů Celsia dostat jedno kilo He3.
Neni to nejak moc? Nebyl to spis jeden gram? Tedy zhruba 1ppm hmotnostni?
citace:
Nu dobrá tak předpokládejme, že nasa dodělá CLV a bude hypoteticky pro další moduly používat CLV, Deltu4,... no dejme tomu do roku 2015,...
Ja myslim ze americane to s ISS mysli vazne. V roce 2010 (mozna to o nejaky rok odlozi) finito.
K ISS budou letat jen maximalne logisticke lety a posadky v CEV. Na nic jineho nebudou prasule. Takze pokud se do dostavby nepusti partneri, tak to proste nebude.
|
|
citace:
Neni to nejak moc? Nebyl to spis jeden gram?
Asi to byl gram z tuny, a ta teplota byla možná taky vyšší. A psali tam, že tuna He3 ročně je nutná na pokrytí energetických potřeb USA (jo, a že He3 nebudeme umět na Zemi zpracovávat dřív než za 100 let).
Byla to šílenost, kterou jsem si odmítl zapamatovat.
|
|
citace:
A psali tam, že tuna He3 ročně je nutná na pokrytí energetických potřeb USA
Asi to bylo 10 tun.
Dnes jsem jak Rádio Jerevan. 
|
|
Nedalo mi to, a začal jsem hledat:
23.01.2003 16:49 - Ľuboš (Re: Renesance zájmu o Mars) #2659 [reagovat] He3 sa dá použiť vo fúznych reaktoroch, odhadovaná cesta na Mars pri takomto druhu pohonu je 45 dní. Samozrejme, dnes ešte fúzna reakcia nie je zvládnutá. Pre ilustráciu o využití - 30 t He3 by stačilo na energetickú spotrebu USA na úrovni 80 tych rokov na celý jeden rok. |
|
| Ve článku na http://www.astro.cz/clanek/1791 je napsáno, že "Dvacet pět tun helia-3, dopraveného na Zemi, by bylo schopno zásobovat USA elektrickou energií po celý rok," říká Lawrence Taylor, ředitel Planetary Geosciences Institute. Na jiném místě článku je uvedeno, že "K získání 1 tuny helia je ovšem nutno zpracovat přibližně 200 miliónů tun měsíční horniny." |
| 14.2.2006 - 18:54 - Adolf | |
|
Mně ta čísla Aleše Holuba připadají daleko realističtější a jsou zde odkazy i doložená. Hlavně si však myslím, že když je řízená termojaderná fúze ve stavu, že fúzní elektrárna bude už za 30 let po více než 40 let, tak hlavním problémem budoucí superenergetiky není nedostatek He3.
Helium v měsíčním regolitu zatím spekulativně tak trochu vidím jako naději, že skrze něj bude možno monitorovat chronologii minulých aktivit Slunce, což by mohlo mít nesmírný význam pro pozemskou klimatologii. Dostali bychom konečně pořádný nástroj k zjišťování příčin tak základních jevů minulosti a současnosti jako je globální oteplování a ochlazování, abychom o něm mohli uvažovat skutečně vědecky a ne jen ve stylu Zelených Nostradamů, líčících globální oteplení, hurikán Katrin a propadlé střechy supermarketů jako trest za nedostačnou poslušnost zeleným aktivistům, za který je nutno platit výpalné v podobě kvót a financovat tance deště.
Byly by to poznatky, jejichž cena by expedice na Měsíc zaplatila! ____________________
Áda |
|
Zpět k architektuře letů na Měsíc - NASA konečně vydala seznam úprav :
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19768
(nebo také v pdf http://images.spaceref.com/news/2006/lunar.sooner.pdf ) |
|
Ty upravy maji urcite nejakou logiku. Urcite bude levnejsi vyrobit stupen ktery se da pouzit jako druhy stupen CLV a po prodlouzeni i jako EDS. Cili jen jeden motor pro EDS. Dva motory J-2 na EDS prece jen davaly hodne velke zrychleni pri ceste k Mesici.
Novy CaLV by mel mit 5 SSME (jestli jsem to spravne pochopil), coz je asi prave kvuli mensimu EDS.
Porad ale musi vpodstate vyrobit novy motor (J-2X), protoze nepredpokladam ze to budou jen kosmeticke upravy. Maji na to cca 5 let, takze se to snad da stihnout.
Vyhoda je to, ze jednorazove SSME se muze zacit poradne vyvijet az pote. Navic ve vzduchu startovant komlikovany SSME urcite nebyl az tak dobry napad. Ted jen zbyva pockat si jak moc draha bude levna varianta SSME.
S 5seg SRB by snad zavaznejsi problemy byt nemely. Jen se nechame prekvapit jestli se budou porad recyklovat.
Pro me tedy nejvetsi zahadou zustava co vsechno vlastne ten CEV bude umet a jak bude pristavat. Bylo by krasne, kdyby CEV mohl pekne pristat na padaku s presnosti par desitek km, pak by ho trochu oprasili, povolili par sroubku, vymenili par dilu, maticky dotahli a dal by se pouzit znovu. Tak uvidime.
|
|
Vypadá to, že možná už brzy budeme místo CEV říkat "Altair", místo LSAM pak "Artemis", CLV bude "Ares I" (Ares 1) a CaLV bude "Ares V" (Ares 5). No, uvidíme.
Viz. http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=4333 |
|
| Postupně se projekt upravuje a čistí, líbí se mi čím dál víc. Ares a Artemis zní dobře, jenom Altair bych změnil - Argo nebo něco podobného, možná Asgard pro fanoušky SG-1. |
| 13.3.2006 - 13:29 - Adolf | |
|
citace:
Postupně se projekt upravuje a čistí, líbí se mi čím dál víc. Ares a Artemis zní dobře, jenom Altair bych změnil - Argo nebo něco podobného, možná Asgard pro fanoušky SG-1.
Ty názvy z antické mytologie by asi měly šanci. Ovšem sídlo hlavního kmene starogermánských bohů, které uznávají i vyznavači pravotočivé svastiky, asi moc šanci nemají - tam už by to asi bylo na pomezí politické korektnosti. ____________________
Áda |
|
| Těžko můžete donekonečna upředňostňovat jedno starověké božstvo před druhým. Starogermánští bohové vládnoucí polovině Evropy od Burgund až po Skandinávii nevadili USAF už v 60.letech, když pojmenovali nejlepší budoucí bombardér Valkýrou a balistická raketá Thor je z 50. let. Navíc i ty germánské bohy nacisti zneužívali jen okrajově. |
|
Co jsem slysel tak neni vylouceno, ze SSME nebude na CaLV vubec, muze ho nahradit RS-68 nebo nejaky jeho klon. To neni nic noveho, protoze o pouziti RS-68 pod ET nadrzi se vedou reci uz spousty let.
Nicmene se vedou reci i pouziti LHX/LOX motoru i pro navratovy stupen LSAM, coz by znamenalo vyrazne omezeni akceschopnosti a moznou rezignaci na deletrvajici mise.
Me osobne se superraketa libi. Sice jsem osobne pred dlouhou dobou mel ukvelou predstavu, ve ktere se vyskytovala ET se dvema RS-68 a dvema klasickymi SRB s nosnosti kolem 75t na LEO, ale CaLV, je proste jen vetsi a drazsi bratricek.
|
|
Na serveru www.nasaspaceflight.com se včera objevil docela článek "VSE: Less steroids or less Apollo" s docela nepříjemnými, ale také překvapivými informacemi - http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=4430
Stručný obsah :
NASA již přistoupila ke změnám na CEVu - nahrazení metanového pohonu klasikou v podobě LH/LOX. Stejná změna tedy postihne i přistávací modul LSAM. Důsledek ? Nižší nosnost modulu. Také se spekuluje o nahrazení motorů SSME v raketě CaLV motory RS-68. Ty však mají menší specifický impuls, takže CaLV by měla nižší nosnost.
Řešení ? Snížit hmotnost LSAMu, lety by absolvovali jen dva astronauté. Jiné řešení ? Využít libračního bodu L2 Země-Měsíc. |
|
Oprava - místo metan/LOX motoru má být použito motorů na hypergolická paliva (ne LH/LOX).
Na SpaceDaily dnes vyšel článek "Vision For Space Exploration Facing Critical Juncture" od známého kritika J.F.Bella -
http://www.spacedaily.com/reports/Vision_For_Space_Exploration_Facing_Critical_Juncture.html
V diskusi na www.nasaspaceflight.com jsou dostupné i náhledy na dokument se změnami -
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=2090&start=1 |
