|
citace:
... priemernu spotrebu bezneho a nevyhnutneho materialu dvoclennej poosadky ISS zo zasob dovezenych prostrednictvom Progressov. Vysledok: 2,5 tony na cloveka na pol roka. ... Ved 4 clenna posadka by v priebehu polrocneho pobytu na lkunarnej zakladni spotrebovala 10 ton zasob,
V předchozí zprávě jsem zapomněl dodat, že značnou část nákladu dopravovaného na ISS tvoří palivo pro korekce dráhy ISS. To by na lunární základně odpadlo, takže možná by se dalo vystačit se zásobami na úrovni "1 tuna na osobu a půl roku". Pokud se navíc podaří na Měsíc dopravit ISRU zařízení pro výrobu kyslíku z místních zdrojů (z regolitu), tak by to možná mohlo být ještě méně. |
|
Dakujem za poznamku o radiacii vs. radioaktivite. Hodil by sa nam tu niekto, kto by nas o tom mohol presnejsie poucit. V podstate som narazal na fakt, ze menej hmotne moduly maju menej odolne protiradiacne tienenie, vyzadovane pri dlhodobych misiach. Ved aj moduly na ISS su konstruvane s ohladom na tento fakt. Preto sa MPLM (prazdna hmotnost cca 4 700 kg) nemoze stat dlhodobou sucastou stanice. (Len mimochodom prazdna hmotnost modulu Destiny je cca 14 500 kg, maximalna s plnym obsadenim vsetkych racks 24 000 kg)
Opat som previedol vypocty ohladne hmotnosti spotreby materialu 2 clennej posadky na ISS v priebehu 2 rokov. Vychadza to na cca 2,5 t na rok na 1 kozmonauta. Do vypoctov som zamerne nezaratal palivo ale material bezprostredne tykajuci sa osobnych potrieb cloveka na prezitie (teda potraviny, voda, kyslik, oblecenie, hygienicke potreby a ine predmety osobnej spotreby) a material nevyhnutny na prevadzku a udrzbu systemov nevyhnutnych pre zivot (nahradne diely, suciastky a ine nevyhnutne zasoby).
Takze to vyzera asi nasledovne: na prezitie 4 ludi na Mesiaci bude potrebnych cca 5 t rozneho materialu, ktory je este potrebne uskladnit v nejakom module, ktoreho hmotnost mozeme len marne odhadovat. Ak si zasoby bude chciet posadka niest so sebou, tak sa to musi vmestit do danych parametrov. Ale ake su? Nakladny LSAM by mal byt schopny niest cca 20 t. Kolko by mohol vazit minimalizovany Ascent Module? |
| 06.7.2007 - 00:56 - Adolf | |
|
citace:
Myslim ze zpocatku nebude vubec nutne, aby na lunarni zakladne byly nejake laboratore.
Posadka by mela spoustu casu travit venku a na zakladne jen odpocivat a provadet zakladni udrzbu.
Sber vzorku a roztrideni lze provest pri EVA. Analyzu vzorku je nutno provezt na Zemi.
Možná na úplném začátku by to tak mohlo probíhat. Ovšem když by se sběr vzorků rozběhl pořádně, tak si myslím, že by se jich sbíralo daleko více, než vozilo na Zem. U kompaktních vzorků by se dělaly výbrusy a hodnocení výbrusů a jen z toho zajímavého po výbrusu by se vozily na Zem výbrusy případně se ždibcem zbytku. Zbytek by se založil a po přezkoumání výbrusů na Zemi by z něj možná později zas něco pohli chtít. Přepracovat haldy dosažitelných vzorků v právě ty kilogramy vysoce reprezentativních vzorků s maximáním poměrem informace na kg nákladu bude vyžadovat dost zpracování. Celkem bych to viděl tak, že se tam budou svážet tuny vzroků, ze kterých budou na Zem vozit pár set kilo výbrusů a dalších upravených laboratorních preparátů.
|
| 06.7.2007 - 01:16 - Adolf | |
|
citace:
"Vy by ste chceli konzumovat radioaktivne potraviny, vodu, dychat vzduch a obliekat si radioaktivne osatenie?"
Marcellino, obávam sa, že tu ide o nepochopenie rozdielu medzi radiáciou a rádioaktivitou. Keď radiácia (t.j. hlavne vysokoenergetické fotóny) prejde hmotou, neznamená to, že sa z nej nutne musí stať rádioaktívna látka (to je taká, ktorá z at.jadier vysiela častice). Častejším následkom bude zrejme zmena štruktúry látky, napr. presuny atómov v DNA človeka, degradácia polovodičových štruktúr v čipoch a fotočlánkoch, a tak podobne.
Snáď sa nájde niekto, kto má v hlave trochu čerstvejšiu fyziku a vysvetlí to podrobnejšie.
V zásadě je to pravda. Teoreticky silná radiace za určitých okolností v některých látkách vyvolá sekundární radioaktivitu, ale to bych u tohoto docela opominul. Nicméně na Měsíci problém se znečištěním radioaktivitou i tak bude. Měsíční regolit je vystaven kosmickému záření a hlavně slunečnímu větru, který obsahuje spoustu nestabilních atomových jader. A ten prach bude hodně velký problém. Ovšem daleko větší problém než jeho radioaktivita budou představovat jeho mechanické vlastnosti.
Takový pouštní prach, který všude vleze, všechno zadře, a kvůli kterému se v pouštních oblastech prakticky neprování žádná montáž jinak než v dílně v olejové lázni a ne na vzduchu, je proti tomu přívětivý kosmetický pudr. V pozemských podmínkách ty mikrokamínky, které tvoří prach, nemají charakter mikrostřepů s ostrými břity. Tento jejich charakter tu velmi rychle podlehne erozi. Měsíční prach jsou ale miriády mikrostřepů se superžiletkovými hranami. Jeho abrazivnost, zadírání, prodírání a otěr je naprosto bezkonkurenční se vším, co tady na Zemi máme. Při tom všude vleze jako ten pouštní a navíc je radioaktivní.
|
|
citace:
Dakujem za poznamku o radiacii vs. radioaktivite. Hodil by sa nam tu niekto, kto by nas o tom mohol presnejsie poucit. V podstate som narazal na fakt, ze menej hmotne moduly maju menej odolne protiradiacne tienenie, vyzadovane pri dlhodobych misiach.
Radioaktivita je rozpad atomovych jader. Pri tomto rozpadu jadro opousti alfa, beta, gama zareni a obcas volne neutrony. Pouze gama zareni je radiaci, alfa castice jsou jadra helia a beta castice jsou elektrony. K sekundarni radioaktivite dochazi pri zachyceni vyzareneho neutronu, protoze latka (napriklad v radiacni stitu) zmeni svoje izotopove cislo, coz muze zaroven znamenat nestabilitu noveho atomu a casem jaderny rozpad (radioaktivita). Pro priklad hlinik, pouzivany jako stit a jeho izotopy
24Al - polocas 2,1s
25Al - polocas 7,3s
20mAL - polocas 6,7s
26Al - polocas 700 000 let
27Al - stabilni
28Al - polocas 2,3m
29Al - polocas 6,6m
Radiace je jakekoliv elektromagneticke zareni v rozsahu celeho spektra. Pri dostatecne vysoke energii(frekvenci) zacina ionizovat latku. To znamena preskoky elektronu na vyssi hladiny az jejich odtrzeni. Nasledkem je zmena chemickych reakci diky vyssi reaktivite a dusledkem schopnost narusit molekularni strukturu. Molekularni vazby jsou konec koncu pouze elektromagneticke povahy. |
|
citace:
Kolko by mohol vazit minimalizovany Ascent Module?
Sucha hmotnost prazdneho Ascent modul z ESAS vazi 4.7t a celkova 10.7t. Minimalizovana verze by tudiz mela vazit vyrazne mene, protoze NASA tento modul vpodstate rozdelila na navratovou cast a cast ktera zustane na Mesici. Predpokladam ze obe dohromady budou porad vazit kolem 10.7t, jen budou obsahovat mnohem mene paliva, protoze i hmotnost navratoveho modulu bude mensi.
Nakladni LSAM ma nosnost 20t nakladu protoze Ares V/LSAM nemusi cekat na Ares1/Orion a take nemusi brzdit Orion u Mesice. Manevrovani je tak jednodussi a cesta vyrazne rychlejsi.
Myslim ze prave nakladni LSAM je klicova cast pri vystavbe lunarni stanice a hlavni duvod proc ja osobne podporuji zvoleny typ architektury. Jak ukazuje vystavba ISS pouziti mensich modulu a jejich komplikovana montaz je hlavnim kamenem urazu pri vystavbe stanic.
Nakladni LSAM bude vyrazne levnejsi nez pilotovana mise a dopravi cca 4x vic nakladu. Take muze dopravit specializovane moduly, ktere bude mozno relativne jednoduse pripojit ke stanici.
Pochybuju ze bude mozne vyuzit cast pilotovaneho LSAMu, ktera zustane na Mesici, k necemu jinemu nez jen jako samostatne skladiste nebo zasobni nadrze. Mozna ze bude nelepsi je proste jen pouzivat jako zasobarnu nahradnich dilu jako jsou ventily, ridici jednotky, kabely, spojky, baterie, izolace atd.
|
|
citace:
Koncepce "minimized ascent module" je dost zásadní a Američané tak zřejmě mohou i při pilotované misi na Měsíc dopravit poměrně hodně nákladu, který tam pak nechají (odhaduji to nejméně na 5 tun), a proto by snad při provozu základy mohli v principu vystačit jen s pilotovanými LSAMy (bez čistě nákladních LSAMů). Je to ale ještě dost daleko a určitě se to bude dále upřesňovat.
----
značnou část nákladu dopravovaného na ISS tvoří palivo pro korekce dráhy ISS. To by na lunární základně odpadlo, takže možná by se dalo vystačit se zásobami na úrovni "1 tuna na osobu a půl roku". Pokud se navíc podaří na Měsíc dopravit ISRU zařízení pro výrobu kyslíku z místních zdrojů (z regolitu), tak by to možná mohlo být ještě méně.
V prezentaci
http://www.slideshare.net/guinness/conceptual-design-of-a-crewed-lunar-lander
na straně 34 je u položky Cargo-Launched uvedeno:
Crewed Sortie Mission: 564 kg
Crewed Outpost Mission: 2141 kg (jde o variantu Minimize Ascent Module)
Cargo Outpost Mission: 20654 kg
Podle str. 34 je požadavek u Crewed Outpost Mission: 2200 kg.
Podle těchto údajů to vypadá, že trvalá základna se čtyřčlennou posádkou se bez nákladních misí neobejde. |
|
citace:
Podle str. 34 je požadavek u Crewed Outpost Mission: 2200 kg.
str. 39 |
|
citace:
Crewed Outpost Mission: 2141 kg (jde o variantu Minimize Ascent Module)
Cargo Outpost Mission: 20654 kg
...
Podle těchto údajů to vypadá, že trvalá základna se čtyřčlennou posádkou se bez nákladních misí neobejde.
Ano, z těchto čísel je jasné, že kromě pilotovaných misí bude muset každý rok letět ještě alespoň jeden nákladní lander (při výstavbě i při provozu). Těším se na zveřejnění konkrétního harmonogramu všech plánovaných letů na Měsíc (a pak na jeho vývoj a dodržování). |
|
citace:
Este k nakladnemu modulu urcenemu pre lunarne misie - predpokladam, ze jeho hmotnost by nemala byt v ziadnom pripade v rovnakej kategorii ako MPLM, pretoze ten je urceny iba na kratkodobe zasobovacie misie na ISS a aj kvoli kozmickej radiacii nie je nadimenzovany na dlhodobe misie vo vesmire. Kdezto moduly pre lunarne misie budu mat zrejme vacsie hmotnosti ako tie trvalo umiestnene na ISS , aj z dovodu vacsej radiacii.
Moduly pro lunární mise mají být MENŠÍ než MPLM i než stálé moduly ISS.
Přetlaková kabina LSAMu, která byla navržena pro sortie mise o průměru 3 metry, délce 5 metrů a suché hmotnosti 5,3 t, byla pro outpost mise při zachování 3-metrového průměru rozdělena na 2-metrový minimize ascent module a 3-metrový habitation module (úhrnná suchá hmotnost obou modulů 7 t).
Podle
http://www.nasa.gov/pdf/164310main_2nd_exp_conf_26_ExplorationStrategyArch_IntegratedLAT_CookeVolosinLavoie.pdf
by tato konfigurace byla použita při stavbě základny čtyřikrát (mise č. 2, 4, 6 a 8) – a všechny tyto čtyři habitation module by po přemístění po povrchu Měsíce a vzájemném spojení tvořily trvalou obytnou část základny.
Při stavebních misích č. 1, 3, 5, 7, 9 a 10 by místo 3-metrového habitation module byla otevřená plošina s nákladem – solárními elektrárnami, rovery atd.
citace:
Koncepce "minimized ascent module" je dost zásadní a Američané tak zřejmě mohou i při pilotované misi na Měsíc dopravit poměrně hodně nákladu, který tam pak nechají (odhaduji to nejméně na 5 tun), a proto by snad při provozu základy mohli v principu vystačit jen s pilotovanými LSAMy (bez čistě nákladních LSAMů). Je to ale ještě dost daleko a určitě se to bude dále upřesňovat.
Pokud jsem správně pochopil debatu o radiaci, pak by opravdu šlo i při následných zásobovacích letech využít otevřené plošiny s cca 6 tunami zásob. Vycházím i z toho, že podle
http://www.slideshare.net/guinness/conceptual-design-of-a-crewed-lunar-lander
by při čistě nákladních misích LSAMu "obal" LLOCM (Large Lunar Outpost Cargo Module) vážil jen 567 kg a náklad 20654 kg! Radiace neradiace. |
|
Knihy nakladatelství National Academies Press (rok vydání 2007) k problematice výzkumu Měsíce a související problematiky (v angličtině) ke stažení zadarmo:
Building a Better NASA Workforce: Meeting the Workforce Needs for the
National Vision for Space Exploration
http://books.nap.edu/catalog/11916.html
The Scientific Context for Exploration of the Moon: Final Report
http://books.nap.edu/catalog/11954.html
____________________
Antonín Vítek |
|
Nové kresby startovací rampy pro Ares (39B).
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/ksc_transformation.html |
|
citace:
Nové kresby startovací rampy pro Ares (39B).
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/ksc_transformation.html
Ponekud me prekvapuje ta rotacni struktura pouzivana na prikryti nakladoveho prostoru raketoplanu. Co pak asi dela na rampe pro Ares? |
| 04.8.2007 - 12:04 - Martin Kolman | |
|
Jinak, všiměte si takové té žluté dráhy co vede z rampy pryč, to by měl být systém pro rychlou evakuaci posádky (je založený na principu horské dráhy . |
|
citace:
Jinak, všiměte si takové té žluté dráhy co vede z rampy pryč, to by měl být systém pro rychlou evakuaci posádky (je založený na principu horské dráhy.
To vypadá na slušný Thrill ride :-D
Jen ten princip mi nepřijde moc záchranný,když si představím jak jsou přikurtovaní v křeslech,vstupní otvory jsou uzavřeny a teď se něco pokazí a hrozí exploze nebo dokonce exploze nastane tak to chvilku trvá než se člověk vyhrabe ven.Větší šance mi přijde,kdyby to bylo spíše na principu vystřelovacího křesla,čili,že se odpálí celá loď s posádkou a dopadne na padácích. |
| 04.8.2007 - 14:37 - Martin Kolman | |
|
citace:
citace:
...že se odpálí celá loď s posádkou a dopadne na padácích...
Tohle CEV/Orion umí (podobně jako Soyuz,Apollo, etc.), celá kapsle se dokáže pomocí záchranné věžičky odtřelit do bezpečí. Ta horská dráha je tam myslím proto, kdyby se něco událo během příprav ke startu nebo těsně před ním, taky de asi i o to, že "odpálení" celé kapsle pomocí záchranné věžičky není úplně bez ryzika (přetížení atd.) a je potřeba aby už byla uzavřená.
BTW, někde jsem četl, že ta "horská dráha" dostane astronauty dolů z věže behem 4,5 sekundy  |
|
Hooodně dlouhý článek M.Grüna na Technetu :
Lidstvo znovu míří na Měsíc.
http://technet.idnes.cz/lidstvo-znovu-miri-na-mesic-grun-exkluzivne-pro-technet-cz-pox-/tec_vesmir.asp?c=A070822_223555_tec_vesmir_vse |
|
Podle Lidových novin - ČTK sobota 1.9.
Rusové chtějí být na Měsíci v roce2025 a pak tam zřídit základnu 2027-2032. Údajně to tvrdí A. Perminov šéf Roskosmosu a v roce 2035 by se měli kosmonauté vydat na Mars.
Dosti smělé plány, Clipper i potřebné rakety jsou v nedohlednu. Američané jim to platit nebudou. |
|
citace:
Podle Lidových novin - ČTK sobota 1.9.
Rusové chtějí být na Měsíci v roce2025 a pak tam zřídit základnu 2027-2032. Údajně to tvrdí A. Perminov šéf Roskosmosu a v roce 2035 by se měli kosmonauté vydat na Mars.
Dosti smělé plány, Clipper i potřebné rakety jsou v nedohlednu. Američané jim to platit nebudou.
Řekl to jinak: Na Měsíc po roce 2026, a na Mars po roce 2040.
http://www.federalspace.ru/Show1Brifing.asp?BrifID=71
http://www.mk.ru/blogs/idmk/2007/09/01/mk-daily/309748/
Spíš se distancoval od smělých plánů N.Sevasťjanova, který navrhoval pilotované přistání na Měsíci v roce 2015 a základnu v roce 2020.
|
|
FKA prohodila stránky. Celý rozhovor je nyní zde:
http://www.federalspace.ru/Show1Brifing.asp?BrifID=72
|
|
Možná spolupráce američanů a rusů.
http://im.lide.cz/photo/large/20/73/16798565-20322073.jpg
|
|
citace:
Možná spolupráce američanů a rusů.
http://im.lide.cz/photo/large/20/73/16798565-20322073.jpg
A co říkáte tomuhle?
|
|
| Hezká fikce, jenom by STS startoval bez SSME, jednak by je nepotřeboval, jednak by ho s nimi Eněrgija neunesla. |
|
citace:
Hezká fikce, jenom by STS startoval bez SSME, jednak by je nepotřeboval, jednak by ho s nimi Eněrgija neunesla.
s tím souhlasím a za druhé by sověti asi jen tak Energii američanům nepůjčili.
|
|
citace:
a za druhé by sověti asi jen tak Energii američanům nepůjčili.
Žádnou nemají. |
|
citace:
citace:
a za druhé by sověti asi jen tak Energii američanům nepůjčili.
Žádnou nemají.
Já vím |
| 07.9.2007 - 17:33 - Dodor | |
|
Všichni se tu pletete tohle je nějaká Čínská varianta.
Kopírujeme všechno co je na světě dobré.
Jen aby nám z toho nosiče nedpadala ta jedovatá olověná barva. |
|
citace:
Všichni se tu pletete tohle je nějaká Čínská varianta.
Kopírujeme všechno co je na světě dobré.
Jen aby nám z toho nosiče nedpadala ta jedovatá olověná barva.
Ne to je moje fotomontáž. |
|
Na Měsíc pro hélium-3?
Héliový fúzní reaktor naráží na nedostatek peněz a nedostupnost suroviny.
http://ekonom.ihned.cz/c1-22014030-na-mesic-pro-helium-3 |
|
http://images.spaceref.com/news/2007/AIAA.ESMD.SPACE.2007.pdf
8,3 MB |
