|
| Pro vynášení CEV jsou dnes prakticky jen 2 možnosti - EELV, nebo SDV. Co fakticky brání použití EELV? Nejsou "human-rated". Co vše je nutné udělat, aby takové byly? |
|
citace:
Pro vynášení CEV jsou dnes prakticky jen 2 možnosti - EELV, nebo SDV. Co fakticky brání použití EELV? Nejsou "human-rated". Co vše je nutné udělat, aby takové byly?
Myslim, ze EELV nejsou ani levnejsi ani bezpecnejsi nez SDV. Navic pouziti SDV umozni zachovat mistecka v NASA, coz je politicky vyhodnejsi. Proto je skoro jiste, ze zvitezi tzv. SRB stick. |
|
citace:
Myslim, ze EELV nejsou ani levnejsi ani bezpecnejsi nez SDV. Navic pouziti SDV umozni zachovat mistecka v NASA, coz je politicky vyhodnejsi. Proto je skoro jiste, ze zvitezi tzv. SRB stick.
Já vůbec nepochybuji o tom, že SDV vyhraje, nebo že SDV může být levnější než EELV. Mě jde jen o technickou stránku věci.
Co se týče bezpečnosti, tak bych přece jen byl raději, kdybych měl možnost motor vypnout...  |
|
Je dost pravděpodobné, že v USA zvítězí SDV z důvodů, které byly zde vícekrát rozebírány. Není to však obecná zákonitost, např. v Rusku nebo později v Číně mohou za výhodnější považovat EELVs. I varianta vyslat nejdříve na LLO lunární modul a pak loď s posádkou (na což by postačily dva nosiče 45-50 tun na LEO) by byla relativně velmi bezpečná. Kdyby se z nějakého důvodu nevydařilo setkání na LLO, loď s posádkou se může kdykoliv vrátit na Zem.
Např. Rusové mohou jako loď s posádkou použít i Sojuz a jako raketu tří-modulový (pokud by byly další stupně LOX/LH2 i dvou-modulový) nosič sestavený paralelně z prvých stupňů Zenitu (boosterů Energie). Určitě by to bylo finančně méně nákladné, praktičtější v přípravě na start,využitelné i pro jiné účely a mají dost zkušeností se spojování ve vesmíru. Stejně by to zvládl pěti-modulový Atlas 5. Myslím, že z technického hlediska to není horší řešení, než SDV ale vše závisí na finanční stránce. I varianta prvého setkání na LEO je přijatelná a bezpečná.
U nosiče CEV založeném na jednom SRB je skutečně problém s jeho zastavením ale i regulací tahu, aby příliš nerostlo zrychlení, i když vyjde zřejmě levněji než Atlas 5
|
|
Vse co jste chteli vedet o SDV, ale nenapadlo vas se zeptat (anglicky). (A ani nebylo koho)
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=310&start=1 |
|
Jeden z problémů využití EELV pro lety na Měsíc byl zmíněn v článku http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1057 , a to schopnost vyrábět a vypouštět dostatečné množství nosných raket.
Při posuzování návrhů na způsob dopravy na Měsíc se vycházelo z požadavku na minimálně 4 a maximálně 6 pilotovaných letů ročně. Pokud by vynášení nákladů měly zajišťovat EELV, pak by byl jeden pilotový let rozdělen na tři starty (EDS - LSAM - CEV) - nic nového, již to tu v diskusi padlo mnohokrát.
Když se jako nosič použije Delta 4 Heavy pro všechny tři starty (i pro CEV), pak se jich ročně musí vypustit 12 až 18 kusů, tzn. 1 start jednou za 30 až 20 dnů ! První vypuštěný díl by navíc musel na oběžné dráze čekat na další dvě části v lepším případě 40, v horším 60 dnů.
Šlo by určitě postavit další vypouštěcí rampy, aby všechny tři starty proběhly s minimálními časovými rozestupy (v řádu dnů), ale to by pak bylo docela finančně náročné (výstavba více ramp, více personálu pro souběžné přípravy raket a nákladů).
Dalším problémem je výroba takového to množství raket. Delta 4 Heavy je podle následujícího obrázku schopna v konfiguraci i se třemi boostry CBC zvládnou rozpětí od 20 do 50 tun na LEO, což by mělo dostačovat pro všechny tři starty, pak by se těchto boostrů CBC muselo ročně vyrobit 36 až 54 kusů. Někde jsem tuším četl, že současná maximální výrobní kapacita je někde na 40 kusech za rok (není ale využita). Není problém postavit nový závod, ale opět jsme u financí...
|
|
Tak takhle jsem to probrat nechtěl. 
Dovedu si dobře představit, že samotný CEV bude vynesen Delta 4 Heavy a zbytek pomocí derSTS.
Mě šlo opravdu jen o to, co se musí udělat, aby EELV byl human-rated... |
|
| Každopádně čím více startů tím větší riziko havárie nebo selhání a problémy s koordinací. Vypustíme CEV a u druhé rakety zjistíme při startu závažnou závadu a mise je.... CEV bude muset přistát, let naprázdno. |
|
citace:
Mě šlo opravdu jen o to, co se musí udělat, aby EELV byl human-rated...
Me treba napada (moje domenka), ze RS-68 nema shut down v zavislosti na nejakych problemech rakety. tzn, ze to v praxi vyjde skoro na stejno jak s SRB - neda se zastavit. Jenze u DeltaIV heavy mame 3 RS-68 a v pripade potizi na jednom ma zasadni problemy cela raketa. SRB je na tom v tomto pripade lip.
Samotne SRB je taky zrejme bezpecnejsi nez jadro EELV. Jednak uz ma neco nalitano a ma taky vetsi bezpecnostni soucinitele. Jedina nehoda SRB, ktera me napada a ktera by mohla byt fatalni je odpadnuti velkeho kusu PPH a ucpani (docasne) trysky. Pravdepodobnost nas zatim uklidnuje. SRB uz ma za sebou nekolik stovek zazehu (i zkusebnich) a zatim jsem nezaznamenal problem (mozna nekdo jiny ano?) |
| 15.8.2005 - 16:08 - Anonym | |
|
| Myslim ze vyhoda vypnuti RS-68 ma pro vynaseni CEVu, resp. cehokoliv jineho minimalni vyznam. Stejne bude muset byt mise prerusena a bude muset dojit k nouzovemu pristani, popr. jinemu manevru (jaky by byl ve velke vysce, ale porad pri "male" rychlosti????). Co se tyce SRB, tak tlak ve spalovaci komore se porad hlida, dokonce ho maji astronauti (velitel a pilot) k dispozici na svych monitorech. Takze v pripade ucpani trysky odpadnutym TPL se ihned projevi narustem tlaku a je mozno iniciovat zachrany system. Takze jak u pouziti motoru RS-68 tak SRB dojde k predcasnemu ukonceni mise a ztrate nosne rakety a nouzove zachrane posadky. |
|
| ten anonym jsem byl ja |
|
citace:
Myslim ze vyhoda vypnuti RS-68 ma pro vynaseni CEVu, resp. cehokoliv jineho minimalni vyznam.
Takze v pripade ucpani trysky odpadnutym TPL se ihned projevi narustem tlaku a je mozno iniciovat zachrany system.
Vypnuti motoru ma zasadni vyznam pokud se vezicka zachranneho systemu nechce tahat po celou cestu az na orbitu. Bez rychleho vypnuti motoru se posadka neni schopna odpoutat.
Taky by me zajimalo, co by posadka STS udelala, kdyby tlak v SRB zacal nebezpecne rust. Nejspis by to nestacili ani zaregistrovat. Ten tlak tam zrejme maji, aby mohli kontrolovat moment odhozeni vyhorelych SRB.
|
