|
citace:
citace:
Těžko někoho vinit, když taková debata neproběhla ani na kosmo.cz
Pokud by se management NASA řídil názory diskutérů na www.kosmo.cz byl by to vážný důvod k zamyšlení.
Myslel jsem to tak, že bychom neměli přemýšlet jako generálové po bitvě a v roce 2005 začít psát, co měla NASA udělat v roce 2003. |
|
Kdosi si tu posteskl, že se v mediích nemluví o úspěšných letech sojuzů a o ISS. Ale trochu je to i naše chyba. proč nepřipravíme zajímavé články a nebo zajímavá data k nimž by mohli být tyto články zveřejněny? Něco jako 1500dní trvalé přítomnosti v kosmu, nebo 100 let Sojuzu bez havárie, nebo To tu ještě nebylo - o největším komplexu na orbitě atd. Prostě z každé prkotiny kolem toho letu udělat nej a super zprávu. Prostě novinářskou bombu. A halvně ji uveřejnit tady u nás, poslat o ní zprávu do novin atd. I to by mohla být činnost KK.
Takže, jsa neznalec, jaká zajímavá data se dají nalézt kolem ISS a dalších plánovaných startů k ní? |
| 18.10.2005 - 17:15 - J2930 | |
|
citace:
Kdosi si tu posteskl, že se v mediích nemluví o úspěšných letech sojuzů a o ISS.
v MF Dnes: v sobotu 15. byla dvoustrana schema letu Olsena k ISS. Takovych schemat by taky mohl byt Kosmo Klub plny...ale kde nato vzit cas. |
|
| Jj to je dobry napad s temi clanky atd. Jenze za prve kdo to bude psat? Za druhe noviny maji agenturni zpravy, tam je toho hafo, jenze je to velmi casto nezajima, neni to pro ne nijak zajimave tema. Da se proto trosku nafukovat a predat jim to uz od A do Z, tedy oni s tim budou mit minimum prace, takze to pro ne bude lakavejsi. Jenze to uz by byl medialni servis ala Kosmicka tiskova agentura. A to je dost narocny podnik. |
| 19.10.2005 - 08:16 - Ervé | |
|
| Včera na přednášce v Planetáriu pan Grün řekl, že NASA zvažuje možnost omezit počet startů STS na dva ročně (celkem 10, z toho 1 k HST), takže by došlo k výraznému omezení vynášených dílů k ISS. Nevíte o tom něco ? |
|
Těch startů by mělo být jen 8 (7xISS, 1x HST) ...
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1072
Při této variantě by se stanice ISS již dále nestavěla a raketoplány by sloužily jen pro její zásobování. |
|
| Táto varianta je už blízko úplného zastavenia letov STS. Zaujímalo by ma aké odškodnenie budú v tom prípade žiadať japonci a ESA za nedodržanie závazkov NASA. |
|
citace:
Táto varianta je už blízko úplného zastavenia letov STS. Zaujímalo by ma aké odškodnenie budú v tom prípade žiadať japonci a ESA za nedodržanie závazkov NASA.
Zadne. Protoze smlouvy jsou postavene na mezistatni urovni (tedy nikoliv NASA vs. Japonsko nebo NASA vs. ESA) - a politici radeji nad par miliardami dolaru mavnou rukou, nez aby se hadali. Co by z toho taky nakonec vyhadali?
Nedivejme se na to zespoda - z pohledu priznivcu kosmonautiky. Ale shora - z pohledu politiky, kdy kosmonautika je jen jednim z mnoha a mnoha oboru.
Ale pro kosmonautiku v Evrope nebo Japonsko by to byl nesmirne tvrdy uder. Tady nejde o nevypusteni dvou modulu a nekolik vyhozenych miliard. Tady jde o to, ze na dalsi projekty se budou tezce shanet penize - jak uz jsem psal, kosmonautika je jednou z nespoctu naprazenych dlani a lobbovani neni jen v rovine "sam za sebe", ale take v rovine "vyuziju penize lepe nez ti druzi". A nevypustene moduly k ISS budou tim nejlepsim argumentem vsech tech, kteri si brousi na "kosmicke" penize zuby. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Jeste jedna pripominka: cim vlastne mela Evropa ci Japonsko za vypusteni svych modulu zaplatit? NASA/USA prece nejsou charita, ktera vypusti kdekomu kdeco... :-) ____________________
Tomas Pribyl |
|
Jeste jedna pripominka: cim vlastne mela Evropa ci Japonsko za vypusteni svych modulu zaplatit? NASA/USA prece nejsou charita, ktera vypusti kdekomu kdeco... :-)
Toto je naozaj zaujimavá pripomienka.
Je možné niekde vyhladať informácie o vzájomných závazkoch jednotlivých štátov?
Ak je dohoda podobná ako s Rusmi-teda zápočet pracovného času kozmonautov a prístrojového vybavenia, závazkay a pohladávky ESA a japonska voči USA by boli približne 0/0. |
|
| Myslim ze ESA a JASA bude davat k dispozici nejaky cas a prostor ve svych vedeckych modulech a provozovat ATV a HTV (nebo jak se ten japonsky zasobovaci vehikl jmenuje). O nicem dalsim jsem ani neslysel. Ale evidentne pokud neletaji evropani a nejsou evropske moduly, tak nemusi byt ani ATV, ani sdileni prostoru v laboratorich. |
|
| Pokud vím, tak vynesení těch modulů mělo být hrazeno barterem – ESA měla zajistit a uhradit stavbu jednoho uzlového modulu NODE a JAXA modulu s centrifugou. |
| 19.10.2005 - 13:41 - Hawk | |
|
Jen co se týče dopadu na kosmonautiku v případě nedokončení ISS.
Prostě se ukázalo, že mezinárodní spolupráce příliš nefunguje a bude to znamenat návrat k národním projektům.
Možná si zkuste zaspekulovat jak by vypadala dnešní situace v případě, že by ISS byla čistě americký projekt. Možná by do kosmonautiky teklo trochu více finančních prostředků.
1. V optimistické variantě by Ruský rozpočet na kosmonautiku byl štědřejší, protože by se stavěla stanice Mir 2.
2. Japonsko by možná vyvíjelo vlasní pilotovaný systém a čínský kosmický program by tyto snahy ještě akceleroval. Takto se NASDA upíná na ISS.
3. To samé platí v bleděmodrém pro Evropu
4. A konečně čistě americká ISS by byla zřejmě již hotová, protože Rusko začátek výstavby zpozdilo (muselo se čekat než dokončí základní modul).
V pesimistické variantě by se možná výstavba orbitální stanice nekonala a Rusko by na pilotovanou kosmonautiku rezignovalo. Ale to mě připadá méně pravděpodobné.Americká stanice by se stavěla myslím každopádně, byla zahrnuto už dlouho v plánech NASA a pilotovaná kosmonautika je pro Rusy velmi prestižní záležitostí. |
| 19.10.2005 - 17:09 - Vítězslav Novák | |
|
V http://www.esa.int/esaHS/SEMDK0808BE_iss_0.html (o modulu Cupola) se píše "the European Space Agency provides the Cupola in exchange for Shuttle transportation services for European equipment and experiments for the Station."
Cupolu předala ESA 7.července do vlastnictví NASA. |
| 19.10.2005 - 17:21 - Vítězslav Novák | |
|
No, čistě americká stanice - pokud by vůbec byla - by po Columbii už dávno spadla. Nechali spadnout Skylab, proč ne zárodek Freedomu?
Osobně jsem přesvědčen, že by nebyla vůbec, nebyl by to první dlouhodobý projekt NASA, který šel do kytek. Otázka je, jestli by ta americká stanice byla trvale obydlená. Bez záchranného člunu by to byl risk obrovský.
Rusko mělo základ ISS (včetně té "americké" Zarji) značně rozpracovaný, tak by zřejmě létal Mir-2 a Evropani by platili za lety. Což dělají stejně. Možná by se víc snažili s ATV, když by se nezdržovali s díly pro raketoplán.
Japonsko má problémy a na vlastní pilotovanou kosmonautiku rezignovalo.
Čína by postupovala úplně stejně jako postupuje. Nemá kam spěchat, Gagarina nedožene a Janga hned tak nedožene nikdo.
Jsem opravdu překvapen tou silo přesvědčení, jak USA v pohodě vyvíjely vlastní stanici, až přišlo Rusko - a zkurvilo jim to... |
| 20.10.2005 - 07:15 - Ervé | |
|
| Pan novák má pravdu, stanici Freedom by Clinton zrušil už v první polovině 90.let. Jenomže Rusko by nemělo peníze na novou stanici a bez amerických peněz by nedokázali udržet ani Mir, takže kdo ví co by bylo ? Myslím že ke spolupráci by došlo v každém případě, jiná možnost nebyla. |
|
Pokud se podíváte podrobněji na Pietrobonův manifest startů STS, tak u letu STS-128 (Endeavour 3.7.2008) je poznámka "6 person ISS crew established". Což koresponduje s prosincovým prohlášením (FKA?), že dohoda o financování letů Američanů na Sojuzech umožní zvýšit produkci Sojuzů a Progressů.
Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Jak nakonec vše bude ve skutečnosti i o tom jak nakonec bude vypadat ISS se rozhoduje právě v těchto dnech (1. a 2. 3.2006). Tak uvidíme.
|
| 02.3.2006 - 16:08 - Vítězslav Novák | |
|
| Esa tvrdí http://www.esa.int/esaHS/SEMW0EMVGJE_index_0.html, že dalším letem STS by měl být dopraven na dlouhodobý pobyt konečně) první "dlouhodobý" evropský kosmonaut. Zároveň by to mělo znamenat návrat k aspoň 3-členné posádce na ISS. |
|
citace:
Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Pokud od příštího roku ,snad už konečně, začne létat ATV, tak možná nebude tolik Progressů potřeba.
Aproppó netušíte jestli Japonci své HTV už odpískali? |
|
Včera, tj. 2.3.2006 byl schválen mezinárodními partnery ISS následující plán montážních a obslužných letů raketoplánů:
1. ULF1.1 (Discovery/STS-121) - Test flight; station logistics and resupply
2. 12A (Atlantis/STS-115) - Port 3/4 solar array truss elements; second set of solar arrays
3. 12A.1 (Discovery/STS-116) - Port 5 solar array truss element
4. 13A (STS-117) - Starboard 3/4 solar array truss elements; third set of solar arrays
5. 13A.1 (STS-118) - Starboard 5 solar array truss element
(ATV1 - First flight of ESA unmanned cargo vehicle)
6. 10A (STS-120) - Node 2 connecting module
7. 1E - European Space Agency's Columbus module
8. 1J/A - Japanese experiment logistics module (pressurized section); Canadian robot arm dexterous manipulator
9. 1J - Japanese Kibo research module
10. 15A (STS-119) - Starboard 6 solar array truss element; fourth set of solar arrays
11. ULF2 - Logistics, utilization flight
12. 3R - Russian laboratory module and European robotic arm
13. 2J/A - Japanese experiment logistics module (exposed section)
14. 17A - 3 crew quarters; second treadmill; six-person crew capability
(HTV1 - First flight of Japanese cargo vehicle)
15. ULF3 - Logistics, utilization flight; spares prepositioning
16. 19A - Logistics, resupply; experiment support pallet
(ULF4 contingency flight)
17. 20A - Node 3 connecting module with cupola; ASSEMBLY COMPLETE
(ULF5 contingency flight)
(9R - Russian research module)
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Desetiletý plán FKA předpokládá výrobu 20 Sojuzů a 40 Progressů, tj. 2 Sojuzy a 4 Progressy ročně. Dohoda umožní zvýšení na "3 Sojuzy v roce 2008 a 4 Sojuzy a 8 Progressů v roce 2008".
Pokud od příštího roku ,snad už konečně, začne létat ATV, tak možná nebude tolik Progressů potřeba.
Aproppó netušíte jestli Japonci své HTV už odpískali?
Chybně jsem napsal 8 Progressů v roce 2008, samozřejmě mělo být v roce 2009.
Řekl bych, že nákladu k ISS nebude nikdy dost. Pro zásobování současné stanice s dvojicí kosmonautů stačí 4 Progressy. To je absolutní provozní minimum. Pokud se hmotnost stanice přibližně zdvojnásobí, posádka ztrojnásobí, tak 8 Progressů, ATV (v optimistické verzi jeden ročně), HTV (rovněž v v optimistické verzi jeden ročně) bude tak akorát na udržení provozu a mírného zvýšení "životních standardů".
Jinak podle nového harmonogramu se šestičlenné osídlení posunulo na rok 2009, hned potom by měl následovat HTV-1. |
|
citace:
Řekl bych, že nákladu k ISS nebude nikdy dost.
S tmi naprosto souhlasim. Pokud nekdy nekdo bude chtit vyuzit stanici na 100% tak zcela urcite by tam melo byt 5 experimentatoru a jeden udrzbar a pripadne dalsi problemy by meli resit monteri "na telefone". Kvuli tomu je naprosto nezbytne zaangazovani soukromniku a soukromych dopravnich prostredku. To je ostatne podle me nejdulezitejsi tema nadchazejicich desetileti. Obzvlaste pokud se dockame i nejakeho toho turistickeho ruchu na orbite. |
|
Častečně sem přesouvám diskusi o ISS, která vznikla v tématu o návratu na Měsíc.
V roce 2013 budou základní moduly ISS(1998-2013) staré jako základní modul MIRu(1986-2001). Má v této souvislosti NASA a partneří nějakou představu jak dlouho bude ISS fungovat(do roku 2020? 2030?). Mělo by se to zřejmě odvíjet od životnosti na jakou byly projektovány moduly.
|
|
Čteš mi myšlenky, Sokole! Když jsem se dnes ráno probudil, tak jsem počítal, kdy dojde "garanční" patnáctiletá doba prvních modulů. A s hrůzou jsem zjistil, že 1998 + 15 = 2013!
____________________
Antonín Vítek |
|
V roce 2013 dojde zivotnost Zarii? Ta se dnes pouziva predevsim ke skladovani pohonnych hmot, ze? Nepredpokladam ze by mel byt vyrazny problem s funkcnosti modulu jako skladovacich prostor.
Cili je otazka jestli se muzou vyskytnout nejake problemy s korozi nadrzi a potrubi na hypergolicka paliva.
Pokud ne, tak by snad konkretne se Zarjou problem byt nemel, ne? Dalsi komponenty jsou zase o dost mladsi.
|
|
Předem bych chtěl říci, že jsem polichocen a budu dál zdokonalovat syntézu psychokinetické a geopositivní energie,abych posílil své telepatické schopnosti.
Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
|
|
citace:
Předem bych chtěl říci, že jsem polichocen a budu dál zdokonalovat syntézu psychokinetické a geopositivní energie,abych posílil své telepatické schopnosti.
Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Nepamatuju se přesně jaká byla plánovaná životnost základního modulu Miru, ale byla značně překročena, to samé zle předpokládat u modulů ISS.Podle mne znamená plánovaná životnost modulů asi to co na Zemi záruční doba, jinými slovy minimální doba,po kterou si modul zachová plnou funkčnost. Pokud se mýlím tak mne prosím opravte. |
|
citace:
Má v této souvislosti NASA a partneří nějakou představu jak dlouho bude ISS fungovat (do roku 2020? 2030?).
V roce 2004 byly zveřejněny informace o tom, že NASA hodlá opustit ISS (ukončit její financování) v roce 2017 - viz. např. http://www.cbo.gov/showdoc.cfm?index=5772&sequence=2 . Jaké jsou ovšem představy NASA dnes (po ESAS), to si nejsem jist.
Na posledním jednání o ISS snad hlavní partneři deklarovali úmysl dokončit ISS do roku 2010 a udržet ji v provozu alespoň 10 let (po dokončení? tedy do roku 2020?) - http://www.spacedaily.com/reports/Space_Station_Partners_Choose_Assembly_Before_Research.html
[Upraveno 07.3.2006 poslal ales] |
|
Objevila se oficiální zpráva, že těsně před odesláním nádrže ET-119 pro květnový let proměřovali v závodech Michoud senzory ECO (hlídají hladinu vodíku a kyslíku v nádržích, aby v případě předčasného vyčerpání vyply motory SSME) a u jednoho ze senzorů ve vodíkové nádrži (senzor č. 3) technici zjistili změnu hodnoty odporu o 2 ohmy proti očekávané hodnotě. Neví se, zda je to v senzoru samotném, v konektorech, nebo v kabelu. Bude se to prověřovat.
Startovní okno v květnu (při už současném posunu startu nejdříve na 10.5.) je 10.-23.5. Kdyby se to nestihlo, let se odsouvá na červencové okno, které začíná 1.7.2006.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
citace:
Co se týče životnosti modulů a Zarji.
Pokud se nemýlím v roce 1998 došlo ke spojení Zarji a modulu Uniti, na rok poté byl připojen servisní modul Zvezda. Pokud se 15letá životnost vztahuje i na americké moduly, tak v roce 2014 skončí životnost u 3 modulů ISS.
Nepamatuju se přesně jaká byla plánovaná životnost základního modulu Miru, ale byla značně překročena, to samé zle předpokládat u modulů ISS.Podle mne znamená plánovaná životnost modulů asi to co na Zemi záruční doba, jinými slovy minimální doba,po kterou si modul zachová plnou funkčnost. Pokud se mýlím tak mne prosím opravte.
Pokud vím, tak 15 let platí pro všechny trvale připojené moduly. Životnost MIRu byla plánována na 6 let. A vydržel 15 let. |
