|
marcellino> neviem do ktorej diskusie by som zaradil moje nove otazky.
V podobném případě doporučuju založit nové téma, což tímto činím (odkaz na založení nového tématu není dostupný z úvodní stránky fóra, ale z každé podstránky snad už ano).
marcellino> velmi ma zaujima aky vykon maju iontove motory co sa tyka ich zrychlenie a aku prsne maju spotrebu za aku dobu. aku dobu mozu fungovat nepretrzite a co vsetko spotrebuju za danu dobu.
Podle mých znalostí je základní rovnicí pro podobné (elektrické) pohony P = 1/2.F.Isp, tedy že minimální potřebný (elektrický) příkon motoru odpovídá tahu F [N] a specifickému impulsu Isp [Ns/kg]. Při stoprocentní účinnosti stačí příkon [ve Wattech] rovný polovině součinu obou hodnot, ale protože obvyklá účinnost těchto motorů zatím bývá kolem 50% lze pro první přibližení použít i vztah P = F.Isp
Dnešní používané iontové motory mívají Isp kolem 30000 Ns/kg (a účinnost kolem 50%), takže pro tah 1 Newton by potřebovaly elektrický příkon kolem 30 kW. Obvyklé iontové motory zatím bývají stavěny na příkon cca 2 kW, takže mívají reálný tah pod 0,1 N (100 mN).
marcellino> napadlo ma ci by sa dalo nad hociktore miesto nad planetou zavesit nieco co by udrziaval prave iontovy motor hmmm...
Na geostacionární dráze není pro udržování družice nad daným bodem Země třeba žádný pohon (kromě drobných korekcí dráhy), ale v každém jiném místě je to už \"hraní si\" s potřebným tahem, příkonem, napájecím zdrojem, chlazením a spotřebou pohonné látky (danou Ciolkovského rovnicí). Obávám se, že rozumné využití iontového motoru pro takovéto využití si nějak nedokážu představit. Nadějnější se mi v tomto případě jeví některé pohony zcela bez potřeby pohonných látek, jako jsou sluneční plachetnice, nebo třeba elektrodynamické tethery.
Jaký účel by zavěšení družice nad libovolné místo nad planetou mělo konkrétně mít?
[Upraveno 13.2.2006 poslal ales] |
| 14.2.2006 - 01:17 - Georg | |
|
Dobrý den.
Velice děkuji panu Holubovi za příspěvek k technologii, která již nyní začíná ovlivňovat kosmonautiku mírně řečeno hodně.
Zajímalo by mě, jestli poháněné objekty při zapnutém iontovém pohonu s rostoucím ISP a klesající divergencí média (prostorovém úhlu) nezačínají být nebezpečné okolním přístrojům a objektům?
Dále by mě zajímalo, jaký maximální tah se od iontových motorů v nejbližší době dá očekávat?
Je možno očekávat, že bude v nejbližší době iontových motorů využíváno k desaturaci silových gyroskopů vesmírných sond a při využívání efektu gravitačního praku? Tedy po celou dobu činnosti meziplanetární sondy?
Doufám, že se brzy dočkáme velkých družic, které si zcela vystačí s použitím iontových motorů a vesmírných sond, které budou na cestě od Sluneční soustavy dlouhodobě zrychlovat a i jinak manévrovat.
Máte někdo něco k tomuto tématu?
S pozdravem Jirka |
|
Iontovými motory se zabávají např. v Glenn Research Center
V roce 2002 tam úspěšně otestovali motor o příkonu až 72 kW, který dokázal vyvinout tah 3 Newtony - http://www.grc.nasa.gov/WWW/RT2002/5000/5430jacobson.html |
|
Mirkovu odpověď doplním ještě tím, že pohon s tahem v řádu jednotek Newtonů je dostatečný pro rozpohybování tělesa o hmotnosti v řádu jednotek tun (pro lety dlouhé cca měsíce [zrychlení cca 1 mm/s2]) až desítek tun (pro lety dlouhé několik let [stačí zrychlení cca 0,1 mm/s2]). Při letech s velmi malým zrychlením (pod 1 mm/s2) může být obtížnější manévrování při příletu k planetám, takže v takových případech by možná byl vhodný koncept VASIMR, který dokáže v případě potřeby (krátkodobě) výrazně zvýšit svůj tah na úkor svého specifického impulsu (Isp).
U geostacionárních družic se snad už iontové motory docela začínají používat. Iontové motory jsou určitě schopny pracovat nepřetržitě řadu měsíců i let, ale nejsem si jist jak jsou na tom v pulsním režimu, kdy mají provadět jen malé korekce polohy.
Relativně obtížné je zajištění napájení pro iontové motory. Hmotnost a výkon elektrického nájecího zdroje musí být v rozumném poměru ke hmotnosti a tahu motoru i celého zbytku "sondy" Pro napájení iontových motorů je docela vyhovující i napájení solárními články zhruba do oblasti Marsu (rozumný poměr velikosti a hmotnosti solárních panelů vůči produkovanému elektrickému výkonu). Při letech do vzdálenějších míst Sluneční soustavy už by to chtělo jiný napájecí zdroj, například jaderný. Jaderné napájecí zdroje ale také mají své problémy. Od protestů antijaderných aktivistů až třeba po problémy s chlazením.
Nesmíme zapomínat ani na to, že i iontové motory mají samozřejme svou spotřebu pohonné látky a při Isp na úrovni 30000 Ns/kg tak mají rozumnou zásobu rychlosti (delta-V) "jen" cca 10 až 15 km/s (když by pohonná látka tvořila cca třetinu hmotnosti "sondy"). To je o dost lepší, než u současných sond (delta-V cca 1 až 2 km/s [i méně]), ale pořád to není žádný zázrak (let k Jupiteru a dál by stále trval roky).
Takže doufejme ve vyšší využívání iontových (a podobných) pohonů, ale doufejme i ve vývoj ještě výhodnějších pohonných systémů. |
|
Ja myslim ze Hyabusa ukazala cestu vyuziti iontoveho motoru pro nasledujici desetileti. Malych uzitecnych asteroidu na prozkoumani jsou stovky. Na pruzkumne mise typu JIMO si budeme muset pockat minimalne 10, spise vsak 20 let.
Jinak si nejsem jisty, jestli muze byt iontovy motor na obezne draze kolem Zeme nejak zvlast uzitecny. Snad jen pro geostacionarni druzice. Ale i tam chteji firmy vmanevrovat druzici do provozni polohy co nejrychleji (aby mohly spustit sluzbu a vydelavat prasule) a pro orientaci druzice po provozni dobu deseti let lze lehce pouzit i klasicke prostredky.
Ales psal, ze se u geostacionarnich druzic iontovy motor pouziva, myslim ale ze to nebude nejaky trend, nebo snad ano? |
|
| Iontový motor na orbitě Země lze využít na zvyšování dráhy nebo její dlouhodobé změny jak u družic, tak i ISS nebo jiných stanic. U ISS by to ušetřilo hodně paliva, vzhledem k rytmu práce jsou určitě dlouhá období snížené spotřeby elektřiny, kdy by se přebytky efektivně využívali. |
|
No mozna existuji nejake experimentalni a vedecke druzice, nebo spionazni druzice, ktere by to fakt vyuzily. Treba spionazni druzice by tim mohly zpomalovat snizovani svoji drahy. Vedecke druzice by naopak mohly zkoumat Zemi z ruznych drah. Myslim ale, ze to ma svoje mouchy. ISS by potreboval novy modul a elektriny urcite nemaji nazbyt.
U geostacionarnich druzic lze asi iontovy motor vyuzit k prechodu na geostacionarni drahu jeste kdyz solarni panely nejsou vytizene komunikacnimi systemy druzice. Jenomze se uvedeni druzice do provozu oddaluje o par mesicu a utikaji prasule.
Naopak by iontove motory mohly mit moc dobre vyuziti u druzic zahravajicich si s L1. Pro pouhe sezeni tam (napr SOHO) to ale asi taky nebude tak zhave.
To jsou samozrejme jen moje predpoklady. |
| 17.2.2006 - 00:10 - Georg | |
|
Dobrý den.
Jenom připomínám, že na zvyšování dráhy je specialista ESA. Myslím zejména neúmyslnou evropskou premiéru zvyšování dráhy velké experimentální komunikační družice Artemis pomocí iontových motorů SPACE40 a Gunter's Space Page(en), která pomocí těchto motorů zvýšila dráhu z v podstatě kruhové ve výšce asi 30000 km na geostacionární a zachránila tak situaci. Hlavně pak technologickou družici SMART-1SPACE40 a
Gunter's Space Page(en), jejíž iontový motor jí umožnil přechod z dráhy přechodové ke geostacionární (pericentrum bylo ve výši okolo 650 km) až na oběžnou dráhu Měsíce.
Vím, první do kosmu přinesli iontové motory Američané, ale myslím, že to tenkrát bylo spíše pro (menší) korekce drah. Jednak to z jejich strany byly komunikační družice a na druhou stranu by mělo jít o kosmickou sondu ?ke studiu komety?.
Myslím, že pokud (dvoustupňové) iontové motory získají specifický impuls například 20000 sekund, zvýší svoji spolehlivost a také zvětší rozsah tahu, můžeme se možná dočkat i toho, že sondy budou vypouštěny v clusterech po čtyřech..
Máte někdo něco k tomuto?
S pozdravem Jirka |
|
citace:
také zvětší rozsah tahu, můžeme se možná dočkat i toho, že sondy budou vypouštěny v clusterech po čtyřech.
Zvetseni tahu by bylo samozrejme fajn, jenomze jak to udelat a nekrast? Budto bude mit sonda obri PV panely permanentne osvicene sluncem (coz by u telekomunikacnich druzic jeste slo), nebo budou mit jaderny reaktor (a obri radiatory), coz v soucasnosti nejde.
Proc by mely byt druzice vypoustene v clusterech po ctyrech? |
| 18.2.2006 - 04:13 - Georg | |
|
Dobrý den.
Stačilo by po dvou, nebo prostě častěji. Myslel jsem si, že potom vystačí s jedním iontovým motorem o měnitelném vektoru tahu, zcela odpadne chemie. Sondy budou menší a levnější, s dobrou rezervou pro manévry. Mohli by si lépe rozdělit práci a tak dále ušetřit peníze a zvýšit vědecký přínos. Z IP by potom snad mohla být dosažitelná jak dráha Jupiterova, tak například Saturnova systému, se všemi jejich zajímavými měsíci.
Nebyla by to krása?
S pozdravem Jirka |
|
| Taky mě napadlo, že třeba kdyby sonda New Horizons měla dostatečnou hmotnostní rezervu (třeba právě díky iontovým motorům, i když tady by byl asi problém s napájením, takže by mohli zřejmě posloužit pouze tak do dráhy marsu při napájení solárními panely), tak by mohla např. těsně před průletem kolem Pluta vypustit "roj" kamerových modulů, které by planetu nasnímaly ze všech možných úhlů s co největším rozlišením. Každopádně, nápad sekundárních modulů u průletových sond není z mé hlavy, ale z jedné knihy od Arthura C Clarka :-) |
|
| mna by skor zaujimalo celkove fungovanie inontovych motorov,ich princip ako to vlastne bezi,ake zrychlenie v m/s je schopne poskytovat a po aku dobu a aku ma pri tom spotrebu a ake pohonne latky (vstupy) potrebuje.tiez aky je pomer medzi suchou hmotnostou a mnozstvom paliva potrebneho na dosiahnutie akych cielov??????? |
|
| marcellino, co dela tvuj projekt Mesic? |
|
citace:
mna by skor zaujimalo celkove fungovanie inontovych motorov,ich princip ako to vlastne bezi,ake zrychlenie v m/s je schopne poskytovat a po aku dobu a aku ma pri tom spotrebu a ake pohonne latky (vstupy) potrebuje.tiez aky je pomer medzi suchou hmotnostou a mnozstvom paliva potrebneho na dosiahnutie akych cielov???????
Základní údaje pro marcellina:
- základním principem iontových motorů je to, že pracovní látka je ionizována a urychlena z trysky elektrostatickým polem
- klasické iontové motory musí být napájeny elektrickou energií
- vyrobit elektřinu v kosmu je zatím hmotnostně docela náročné (řádově 100 kg na 1 kW, ale neznám přesná čísla)
- pohonnou látkou bývá obvykle xenon (protože je relativně snadno ionizovatelný)
- specifický impuls Isp bývá zatím cca 30000 Ns/kg (výhledově až 200000 Ns/kg a snad i více)
- maximální teoretický tah je dán příkonem P a sp. impulsem Isp ... F = 2.P/Isp
- reálný tah je omezen ještě účinností motoru (ta zatím bývá něco přes 50%)
- uchladit ztrátové teplo v kosmu bývá zatím hmotnostně docela náročné (neznám přesná čísla)
- zrychlení je dáno poměrem tahu a hmotnosti ... a = F/m
- doba funkce (tahu) je dána počáteční hmotností pohonné látky, tahem a Isp ... t = m.Isp/F
- základní odkazy:
http://mek.kosmo.cz/zaklady/rakety/fyzpoh.htm
http://www.astrovm.cz/akaarch.php?rozsahmin=120
Takže závěry (pro Isp=30000 Ns/kg, účinnost 50% a "kvalitu" konstrukce 100kg/kW):
- tah na 1 kW ... F = 1000/30000 = 0,033 N (na 1 kW příkonu)
- maximální teoretické zrychlení (bez pohonné látky a užitečného zatížení) a = 0,033/100 = 0,00033 m/s2 = 0,33 mm/s2
- prakticky dosahované zrychlení bývá řádově 0,1 mm/s2 (pohon s napájením tvoří třetinu hmotnosti sondy)
- jednotková doba funkce (tahu) je 30000 s (8,3 hod) na kg a N
- pro mp = 100 kg a F = 0,033 N je doba funkce cca 1000 dní (cca 3 roky)
- pro muz = 100 kg (celkem "sonda" 300 kg při startu) je celkové delta_v ... dv = Isp.ln(ms/mk) = 30000.ln(300/200) = cca 12 km/s
- delta_v 12 km/s umožňuje "poletovat" po Sluneční soustavě, ale doby přeletu jsou stále v řádu roků
Co potřebujeme pro zlepšení?
- kvalitnější zdroj elektřiny (s mnohem lepším poměrem výkon/hmotnost než 1kW/100kg)
- motor s vysokým Isp (100000 Ns/kg a více)
- co nejúčinnější motor (co nejblíže 100%)
Reálné to snad je, ale jednoduché to určitě nebude. (pokud jsem se někde spletl, prosím o opravu)
P.S.: Stejně jako Jirka se ptám - co dělá tvůj projekt Měsíc marcellino? |
|
jirka
dakujem za opytanie potesil ma tvoj zaujem o moje napredovanie. dari sa mi celkom dobre, samozrejme kedze som si dal vysoky ciel mam s tym aj mnoho problemov a strastiplne bezsenne noci, ale mam sen a staci ak sa mi podari jeden spravny krok a mam kopec energie. momentalne pracujem na sposoboch zvysenia obsahu tritia v mesacnej hornine. mam uz kompletne vymysleny proces spracovania a mnoho dalsich zabezpeceni. je to uzasne zapodievat sa niecim takym.
a co mas nove ty? |
|
dakujem aj alesovi za poskytnute informacie. je mi uplne jasne ze sa s tym este trocghu pekne potrapim ale to nic, mam na to chut a komplikovane veci mi uz par rokov nevadia, skor sa cez ne rad predieram. nastastie to ma este pre mna cas a nebude ma to zdrzovat v napredovani projektu kedze momentalne riesim ine zalezitosti.ale je pre mna na case zapodievat sa tym takze budem predsa potrebovat este kvalitnejsiu osvetu.napr by sa mi dost dobre hodili nejake data z realnej praxe so sond ktore svoje uz nalietali atd.mozne nejake vysvetlenie ktore sa viac podoba ludskej reci.mam toho vela a niekedy z mnohych dat uz ani neviem co vlastne chcem,haha len srandujem ale je to blizke realite
zatial vam vrelo dakujem pani |
|
No to je opravdu zajimave. Ja mam tak akorat cas na reci. Musim rici, ze sis dal opravdu velky ukol. V civilu jsem procesni inzenyr a ikdyz je muj obor trochu jinde, tak az budes mit pocit ze potrebujes zkritizovat, tak jsem zde.
BTW opravdu chces separovat Tritium, nebo to je He-3?
Tritium ma dost kratky polocas rozpadu a samovolne se rozpada na He-3, takze ho na Mesici bude jeste mnohem mene nez onoho He-3 nebo obycejneho vodiku. |
|
vec sa ma tak ze ITER bude fungovat na deuterium a tritium.mozno aj preto ze je potrebne prekonat mensiu vazbovu energiu,kto vie,jednoducho rata sa s tym, ze v priemyselnom meradle sa bude pouzivat tritium.a aj ked si plne uvedomujem ze sa da relativne jednoducho ziskavat vlozenim lithia do reaktora,co ak raz bude na svete politicka vola zastavit uranove realtory a nahradit ich ITERmi.aby sa napr neprodukovalo plutonium,ale to je len cira spekulacia,prepac.ide mi o tom ze s he3 sa realne este nikde nepocita a ani nijak vazne nerata ked su velke problemy s rozbehnutim "obycajneho" ITER
a kritiku budem urcite potrebovat a dokonca velmi rad ju prijmem. je to katalyzator vlastnej hluposti a metoda sebazlepsovania, vdaka |
| 03.4.2006 - 17:00 - Adolf | |
|
No, já jsem hodně skeptický ke světlým zítřkům termonukleární energetiky v té tokamakové podobě, jak se nám představuje jako jedině správná cesta už od doby, kdy Chruščov rozorával celiny a vytyčil smělé plány dohnat a předehnat. Skoro ji považuji za další relikt naivity této doby. Pokud přijde termonukleární energetika, může být dost odlišná - prachové mikrokapsle Lithia s vodíkem zažehované mikrolaserem, bombardování v tuhé elekrodě rozpuštěné suroviny, v níž velký vnitřní tlak nahrazuje kompresi, miony aj. Odhad budoucí ceny speciálních izotopů hélia postavený na odhadu budoucích směrů vývoje energetiky vidím spíš jako sci-fi.
Ovšem kdyby někdo přišel na to, jak relativně levně vyrábět na Měsíci obyčejný vodík, tak by dost zlevnil příměsíční a nadměsíční kosmickou dopravu. Spolu s výrobou kyslíku by to ale určitě chtělo mít zmáknutou jadernou energetiku v měsíčních podmínkách na hodně dobré úrovni. ____________________
Áda |
|
| pardon ale studena vojna je uz len historia takze ja osobne by som sa neopieral o historiu, asi tak to robi hrstka uspesnych vizionarov ktory sa z historie len poucia a nebzlaknu a nedepkuju tam kde si to problematika nevyzaduje. hlavne je ze iter sa pomaly ale uspesne rozbieha a ostatne projekty neprekrocili prah laboratorneho vyskumu |
| 03.4.2006 - 18:19 - J2930 | |
|
citace:
pardon ale studena vojna je uz len historia takze ja osobne by som sa neopieral o historiu, asi tak to robi hrstka uspesnych vizionarov ktory sa z historie len poucia a nebzlaknu a nedepkuju tam kde si to problematika nevyzaduje. hlavne je ze iter sa pomaly ale uspesne rozbieha a ostatne projekty neprekrocili prah laboratorneho vyskumu
Existuje koncepce vyuziti bioplynu coby pohonu v kosmu? Komprese, spalovani, ...? Space ship co prdi... Space ship plny prasat ci bakterii...? |
| 03.4.2006 - 21:46 - dodor | |
|
Existuje koncepce vyuziti bioplynu coby pohonu v kosmu? Komprese, spalovani, ...? Space ship co prdi... Space ship plny prasat ci bakterii...?
Tedy nevim co to má společného s iontovými motory.
Ale teoreticky to možné samozřejmě je to přece jen uhlovodik (tvoří ho metan).
Ale budou tu problémy:
1) Je to drahe na výrobu
2) musi se skapalnit - další více náklady
3) musí se zbavit příměsí např. těžkých kovů, síry atd. (tzn. třeba mražením další více cena)
4) účinnost nebude jiste nic moc
Tzn pokud to nebudou propagovat jihočeské matky tak tomu šanci nedávam
|
| 03.4.2006 - 21:52 - dodor | |
|
Ale abych to tu jen nehanil Bioplyn a ostatní tyto radoby ekologická paliva:
Viz co stím dělat:
http://www.microturbine.com
http://www.drykiln2000.com
Tolik k iontovým pohonům
|
| 04.4.2006 - 01:29 - Sorli | |
|
Iontový motor jako takový perspektivu nemá. Tato hračka není prostě použitelná.
Ale zítra bude (před)výročí! 5.4. dojde k prvnímu použití konečně rozumného pohonu pro pohyb ve Vesmíru.
Bude to 5.4.2063 a bude startovat Phoenix.
|
|
citace:
Iontový motor jako takový perspektivu nemá. Tato hračka není prostě použitelná.
Proc? Je to pohon, ktery je technologicky plne zvladnutelny a vyzkouseny a zatim nic prilis zasadniho zda se nebrani dalsimu vyraznemu zlepsovani parametru, hlavne specifickeho impulsu. Je to dulezity prechod od chemickych pohonu k fyzikalnim v meziplanetarnich letech.
citace:
Ale zítra bude (před)výročí! 5.4. dojde k prvnímu použití konečně rozumného pohonu pro pohyb ve Vesmíru.
Bude to 5.4.2063 a bude startovat Phoenix.
Vzhledem k tomu, ze podle Startrekoveho kalendare uz mely touhle dobou letat po slunecni soustave lode s podsvetelnym antigravitacnim pohonem, tipuju, ze se to budouci vyroci trochu opozdi  |
| 04.4.2006 - 08:41 - Anonym | |
|
Jen škoda že se nevyplnily představy A.C.Clarka
Hvězdná odyssea 2001, 2010.
Mít takové lodě byl bych velmi štastný |
| 04.4.2006 - 13:17 - J2930 | |
|
citace:
Ale abych to tu jen nehanil Bioplyn a ostatní tyto radoby ekologická paliva...
Eh? Kdyz ti hnije septik, hnuj, atd. mas dve moznosti - bud vznikajici plyn vypoustet volne do vzduchu nebo ho jimat a treba s nim svitit...coz se deje docela casto.
Analogii s iontovymi motory jsem ve svych myslenkach spatroval v tom jak vlastne uvadi iontovy motor raketu do pohybu a uvazoval jsem o stlacenem plynu ktery by vyrabela farma a samotni kosmonauti (exkrementy) na mezigalakticke kosmicke lodi  a nasledne prdela do vesmiru...odstartovat s tim ze zeme jsem nechtel jako neodstartujes s iontovym pohonem. Samozrejme takova farma by mela svou urcitou zivotnost kterou by zkracovalo prave nevratne vystupujici energie a omezeny prostor ekosystemu... da se snad metan dychat? |
| 04.4.2006 - 14:26 - Anonym | |
|
Eh? Kdyz ti hnije septik, hnuj, atd. mas dve moznosti - bud vznikajici plyn vypoustet volne do vzduchu nebo ho jimat a treba s nim svitit...coz se deje docela casto.
Analogii s iontovymi motory jsem ve svych myslenkach spatroval v tom jak vlastne uvadi iontovy motor raketu do pohybu a uvazoval jsem o stlacenem plynu ktery by vyrabela farma a samotni kosmonauti (exkrementy) na mezigalakticke kosmicke lodi a nasledne prdela do vesmiru...odstartovat s tim ze zeme jsem nechtel jako neodstartujes s iontovym pohonem. Samozrejme takova farma by mela svou urcitou zivotnost kterou by zkracovalo prave nevratne vystupujici energie a omezeny prostor ekosystemu... da se snad metan dychat?
Hm a specifický impuls (1 prdu) by byl jistě obrovský ?
Kdyby se metan (uhlovodík) vypouště s uzavřeného ekosystému pryč pak by v něm začal chybět a ekosystém by přestal fungovat.
Je to přece jen klasicky kolotoč to co živočich vyprodukuje to rostlina potřebuje a naopak.
Pokud neni systém uzavřen tak se tyto látky ukládají do země. viz. ropa, plyn, uhlí (tzn. vymírání).
|
| 04.4.2006 - 15:16 - J2930 | |
|
citace:
Hm a specifický impuls (1 prdu) by byl jistě obrovský ?
Kdyby se metan (uhlovodík) vypouště s uzavřeného ekosystému pryč pak by v něm začal chybět a ekosystém by přestal fungovat.
Je to přece jen klasicky kolotoč to co živočich vyprodukuje to rostlina potřebuje a naopak.
Pokud neni systém uzavřen tak se tyto látky ukládají do země. viz. ropa, plyn, uhlí (tzn. vymírání).
Specificky impuls prdu mam vzdycky obrovsky, protoze taky obrovsky tlakuju mnozstvim vstupni energie. Po natlakovani je nekdy impuls tak veliky, ze stul se z meho pohledu priblizuje velmi rychle - sedice na kancelarske zidli s kolecky standardniho typu Nasa20sb. Zaverecne tlakovani provadim el. energii ziskanou obcasnymi navstevami sluncem osvetleneho prostoru kteremu se odborne rika - venek. Po prdu je jiz predtlakovana nadrz cislo dve...ktera mocnym krknutim zahajuje fazi brzdeni. A tak porad dokola...ovsem Nasa20sb funguji spolehlive. Ostatni kosmonaute za cca 12 hodin meho urychlovani trpi nedostatkem specifickeho prvku vzduchu nutneho pro jejich zivot. Nasledkem toho umira posadka a preziva pouze pilot. Casem to urcite vychytam..prevedu vystup druhe nadrze na dopredny tah a przdit se bude az pri prechodu na orbit..mentolovy.
Jo jo ekosystem by casem prestal fungovat, tak jako kosmonauti  |
| 04.4.2006 - 15:19 - J2930 | |
|
| ne przdit, ale brzdit samozrezme..a prznit uz neni koho...vsichni zemreli udusenim |
