|
no moja otakzka hned na zaciatok: co si myslite o novych nosicoch Ares?
Mne sa celkom pozdava Ares 1 s prvym stupnom na TPH je to pre posatku isto bespecnejsie ako stupne KPH aj ked to nema az taku ucinnostno nieco za nieco ... podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne .. ale s mensim poctom segmentov (3) co by zvyslilo ich spolahlivost a druhy stupen by bol medzi nimi a rozbehol by sa az tesne pred dohoretim SRBs no ale isto maju (v NASA) k tomu svoje vyhrady ...
Na Arese 5 sa mi nie zelkom pozdava ze prvy stupen bude ist na LOX+LH2 podla mna mohli trochu prerobyt koncepciu Saturnu 5 a pouzit v prvom stupni LOX+petrolej a velmi spolahlive motori F1 potrebovali by iba 3-4 taketo motory aby nahradili tie motory RD-58 (jo a teraz som prisiel co mi tu chyba na tomto portali ... pekny prehlad raketovych motorov ... popis a ich zakladne technicke parametre .. toto by bolo super  ) a na druhej stranepetrolej je viacej skladny ako LH2...
no odomna zatial vsetko ... |
|
citace:
no moja otakzka hned na zaciatok: co si myslite o novych nosicoch Ares?
Pokud umis anglicky, tak doporucuju diskuzni forum na www.nasaspaceflight.com kde je par chytrych hochu.
citace:
Mne sa celkom pozdava Ares 1 s prvym stupnom na TPH
To jsi jeden z mala, protoze vetsina lidi spise vidi negativa na Aresu 1 a je celkem spokojeno s Aresem V. Ja si myslim ze tyto dva systemy jsou nerozlucne a dobre se doplnuji.
citace:
podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne .. ale s mensim poctom segmentov (3) co by zvyslilo ich spolahlivost
Obyvkle se Aresu 1 vycita velka cena za redesign SRB. Pri redesignu na mensi pocet segmentu by cena za vyvoj zustala vpodstate stejna, jen by se zvysily provozni naklady a bezpecnost by naopak vyrazne poklesla (vic dilu – vic veci na pokazeni).
citace:
Na Arese 5 sa mi nie zelkom pozdava ze prvy stupen bude ist na LOX+LH2 podla mna mohli trochu prerobyt koncepciu Saturnu 5
LOX+LHX je naopak nutnost, protoze SRB maji nizke ISP, tak musi byt vyvazeny dasim stupnem s vysokym ISP. Palivo LOX/RP by bylo mnohem tezsi v pomeru k tahu SRB a o to jde predevsim. SRB dostanou do vysky nekolika desitek kilometru urcitou hmotu a pokud je tou hmotou nadrz s LOX/LHX, tak ma system vyssi nosnost nez pokud by to bylo palivo LOX/RP.
citace:
a pouzit v prvom stupni LOX+petrolej a velmi spolahlive motori F1 potrebovali by iba 3-4 taketo motory aby nahradili tie motory RD-58
Pouziti motoru F1 by znamenalo, ze SRB nejsou zapotrebi. Srovnavat motory F1 s RS-68 nedava moc smysl, protoze ty motory nejsou zamenitelne. Zmeni se tim filozofie cele rakety.
F1 je motor s velkym tahem vhodny do prvniho stupne rakety. RS-68 je vhodny zase spise pro pouziti do 1.5 stupnovych systemu, kdy 0.5 i 1stp startuji soucasne, ale 0.5 stupen vyhori rychleji. Pouziti pomocnych startovacich raket je taky velice dobry napad. Navic RS-68 ma menitelny tah, takze s nim jdou delat ruzne psi kusy,
|
|
citace:
podla mna mohli zalozit Ares 1 na podobnom systeme ako Titan 4 teda ze by sa pouzili dve urychlovacie stupne ..
Mno, co jsem tak četl na různých webech, tak jde hlavně o to, že se využijí stávající startovací rampy pro raketoplány, které mají zabudované právě dvě "opěrky" pro TPH boostery. Ares 5 využije obě dvě, tak jako dnes STS, Ares 1 využije jednu.
|
|
Nejvetsi kandidat na nahradu Arese 1 a Arese V je:
CLV
Atlas phase II se dvema RD-180 (viz ofic web lockheedu)
CaLV
2x4segSRB
jadro s nekolika (5) motory RD-180
Myslim ze by to take nebyla spatna volba, ale ve hre jsou technicke a ekonomicke faktory, ktere nejsou verejne dostupne. |
|
neco o chystane infrastrukture pro ARES
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4629
|
|
http://www.spaceflightnow.com/news/n0607/20ipd/
Ze by novy motor pro CaLV? Casu na vyvoj je dost. |
|
Proponovaný hramonogram zkoušek Ares I, viz
http://www.msnbc.msn.com/id/14699227/
Rocket tests planned for NASA’s moonship
NASA hopes to test first stage of Ares 1 rocket April 2009 ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Proponovaný hramonogram zkoušek Ares I, viz...
Pokus o převodový můstek aneb od ESAS k současným plánům:
1.Testy LAS byly urychleny z období 9/09-4/11 na přelom 2008-09.
2.Byl vložen letový test 4-segmentového Ares 1-1 na 4/09 (1.stupeň + hmotnostní simulátor).
3. V případě neúspěchu dubnového testu bude v 10/09 opakování.
4. Původní letový test RRF-1 se pod novým názvem ADFT odkládá z 6/10 na 7/12, nově je vložen letový test motoru J-2S v horním stupni 5-segmentového nosiče (původně zde měl být balast).
5. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-2 se pod novým názvem ODFT-1 odkládá z 3/11 na konec 2012, první let Orionu.
6. Původní nepilotovaný jednodenní orbitální test RRF-3 se pod novým názvem ODFT-2 odkládá z 5/11 na rok 2013, druhý let Orionu
7. Nákladní nepřetlakový modul pro zásobování ISS, jehož 1.let k ISS byl pod názvem UCM-1 plánován na 7/11, byl zrušen.
8. Původní první pilotovaný orbitální test ISS-1 se pod novým názvem ODFT-3 odkládá z 8/11 na 9/14; původní plán připojení k ISS při tomto letu je zřejmě zrušen. Všechny tři lety ODFT vykoná jeden exemplář Orionu (dle původní sekvence ESAS by to zřejmě muselo být víc exemplářů).
9. První let nákladní verze kapsle se odkládá z 4/12 na rok 2014, let je označen jako testovací, o původně plánovaném zásobování ISS se mlčí. |
|
Ještě pokus o jiné srovnání:
Plánované starty rakety Ares I a ekvivalentní realizované starty Saturnu I a Saturnu IB
4/2009 (+ příp. 10/2009) - letový test 1.stupně Ares I (4-seg) = první čtyři starty 1. stupně rakety Saturn I + balast v období 10/1961 – 3/1963
7/2012 - letový test kompletní rakety Ares I = 5.-.7.start dvoustupňové rakety Saturn I v 1-9/1964
konec 2012 – 1.orbitální let nepilotovaného Orionu = 1.start rakety Saturn IB v 2/1966 (Apollo 1 ovšem letělo jen po balistické dráze)
2013 – 2.orbitální let nepilotovaného Orionu = 3.start rakety Saturn IB v 8/1966 (Apollo 2 opět letělo jen po balistické dráze)
9/2014 – pilotovaný orbitální let Orionu = Apollo 7 v 10/1968 |
| 08.9.2006 - 16:25 - anonim | |
|
citace:
Ještě pokus o jiné srovnání:
Plánované starty rakety Ares I a ekvivalentní realizované starty Saturnu I a Saturnu IB
4/2009 (+ příp. 10/2009) - letový test 1.stupně Ares I (4-seg) = první čtyři starty 1. stupně rakety Saturn I + balast v období 10/1961 – 3/1963
7/2012 - letový test kompletní rakety Ares I = 5.-.7.start dvoustupňové rakety Saturn I v 1-9/1964
konec 2012 – 1.orbitální let nepilotovaného Orionu = 1.start rakety Saturn IB v 2/1966 (Apollo 1 ovšem letělo jen po balistické dráze)
2013 – 2.orbitální let nepilotovaného Orionu = 3.start rakety Saturn IB v 8/1966 (Apollo 2 opět letělo jen po balistické dráze)
9/2014 – pilotovaný orbitální let Orionu = Apollo 7 v 10/1968
Problém je, že se to nedá srovnávat, Ares V je podle mě spíš Saturn I |
|
citace:
Problém je, že se to nedá srovnávat, Ares V je podle mě spíš Saturn I
Prosím o vysvětlení! |
|
Aha, Vy jste asi popletl Saturn 1 se Saturnem 5. Tak co, dá se to srovnávat? (1.start Saturnu 5 byl až v 11/1967).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/usa/saturn/index.htm
|
| 08.9.2006 - 17:40 - anonim | |
|
citace:
Aha, Vy jste asi popletl Saturn 1 se Saturnem 5. Tak co, dá se to srovnávat? (1.start Saturnu 5 byl až v 11/1967).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/nosice/usa/saturn/index.htm
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby |
|
citace:
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby
Analogie mezi Aresem a Saturnem budou vzdy pokulhavat. NASA neni ve stejne situaci. Ted je to po technicke strance mnohem jednodussi. Ares 1 sice neni vubec hotova raketa, ale s kazdou jeji casti jsou bohate zkusenosti. Mohlo by tedy byt zarazejici, ze to na Mesic bude trvat snad jeste dele nez tenkrat.
Na omluvu NASA je treba uvest, ze ma mnohem min penez a ze navic jeste udrzuje nekolik dalsich pekne drahych a slozitych programu. |
| 08.9.2006 - 17:59 - Anonym | |
|
citace:
citace:
Spíš jsem myslel to, že A.I je tph raketa téměř hotová kdežto A.V je nová raketa jako byl S.I. ale to je jedno, tehda byla jiná motivace stavby
Analogie mezi Aresem a Saturnem budou vzdy pokulhavat. NASA neni ve stejne situaci. Ted je to po technicke strance mnohem jednodussi. Ares 1 sice neni vubec hotova raketa, ale s kazdou jeji casti jsou bohate zkusenosti. Mohlo by tedy byt zarazejici, ze to na Mesic bude trvat snad jeste dele nez tenkrat.
Na omluvu NASA je treba uvest, ze ma mnohem min penez a ze navic jeste udrzuje nekolik dalsich pekne drahych a slozitych programu.
To je pravda, NASA bude ještě min.4 roky živit jak sts tak arese což je opravdu velký sousto. Podle mě, ale jak se stopne sts tak to pujde vše ráz na ráz, troufám si hádat, že Arese V stihnou v kratším čase než plánují (o rok, dva), protože budou muset zaplnit mezeru po sts. Jen doufám, že to bude i nadále politicky podporovaný. |
|
| http://www.huntsvillealabamausa.com/broadcast/pics/ares_agenda.pdf#search=%22danny%20davis%20ares%22 |
| 08.9.2006 - 18:41 - Anonym | |
|
citace:
http://www.huntsvillealabamausa.com/broadcast/pics/ares_agenda.pdf#search=%22danny%20davis%20ares%22
kež by se z toho stala tradice |
|
Davis (sef vyvoje horniho stp.) se vyjadruje k prubehu praci na Ares 1:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4803
Vpodstate rika ze vse jde podle planu. Prvni letovy test horniho stupne Aresu 1 ma byt za 32 mesicu, coz jsou 2 roky a 8 mesicu. Povesti o problemech pri vyvoji Arese 1, ktere se velice casto objevuji nad webu nasaspaceflight povazuje za vytrzene z kontextu. |
| 15.9.2006 - 21:28 - Anonym | |
|
| |
|
| Na to, že se jde po vyšlapaných cestách jsou doby vývoje Aresu a defacto i CEVu .ehm trochu dlouhé. No snad Ares nedopadne podobně jako evropská resp. italská Vega, která měla létat už od roku 2003 a doteď skutek utek. Přitom Vega je zřejmě odvozenina od urychlovacích stupňů EAP rakety Ariane 5 na TPL. |
|
Prodloužení kontraktu na vývoj prvního stupně Ares I, viz
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/oct/HQ_C06057_Ares_1_first_stage.html
CONTRACT RELEASE: C06-057
Ares I Crew Launch Vehicle First Stage Contract Modification ____________________
Antonín Vítek |
| 11.10.2006 - 10:33 - Ľuboš | |
|
Alternatívy k Aresom sa dajú stiahnut v správe na:
http://www.cbo.gov/showdoc.cfm?index=7635&sequence=0&from=7 |
|
K navrhované alternativě k Aresům na základě prvků, vyvinutých pro Space Shuttle (SRB + ET¨) a motorů RS-68, tzv. varianta DIRECT alias "Direct Shuttle Derivative". Navrhovatelé tvrdí, že by to snížílo vývojové náklady ze 40 na 21 miliard USD a ušetřilo během 20 let provozu dalších 16 mld. USD.
Viz:
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=5016&posts=38&start=1
http://www.directlauncher.com/
____________________
Antonín Vítek |
| 28.10.2006 - 12:31 - Olda | |
|
| Docela zajímavý pro lety na Měsíc. Ale pro lety k ISS by bylo používání takový rakety dost neekonomický. Proto by varianta dvou nosičů, myslím, byla optimálnější. |
| 31.10.2006 - 11:34 - Ervé | |
|
| Pro NASA je výhodné mít starty rozdělené na Ares 1 a Ares 5. Ares 1 bude létat i kdyby došlo ke škrtům v letech na Měsíc. Díky tomu bude pořád k dispozici J-2X, 5seg SRB a v Deltách IV i RS-68, což jsou klíčové prvky Aresu 5. Takže není tak velký problém rozjet Ares 5. Pokud by postavili DirectLaunch, při prvních velkých problémech ho škrtnou a celý program je definitivně pod drnem. Pilotované lety by řešili bůhvíjak. |
|
citace:
Pro NASA je výhodné mít starty rozdělené na Ares 1 a Ares 5. Ares 1 bude létat i kdyby došlo ke škrtům v letech na Měsíc. Díky tomu bude pořád k dispozici J-2X, 5seg SRB a v Deltách IV i RS-68, což jsou klíčové prvky Aresu 5. Takže není tak velký problém rozjet Ares 5. Pokud by postavili DirectLaunch, při prvních velkých problémech ho škrtnou a celý program je definitivně pod drnem. Pilotované lety by řešili bůhvíjak.
Autoři návrhu uvažují i s možností letů na LEO:
http://www.nasaspaceflight.com/direct/faq.html
-odpověď na 2.otázku
http://www.nasaspaceflight.com/direct/Pics/DIRECT_PayloadOptionsMesh.jpg
-2.sestava zleva
|
|
| Jako semestralni praci studenta vysoke skoly bych tuto studii ocenil. |
| 01.11.2006 - 14:13 - Olda | |
|
A v jakém stavu jsou ty komponenty, které byly ze sestavy ISS vyloučeny, zde jmenované, tedy: Centrifuge Accomodation Module,Habitation Module, Propulsion module a ruský Science Power Platform. Byly vůbec postaveny? Propussion module považuji za vcelku zbytečný, byla to víceméně reakce na prodlevy Ruska s SM,s tím obytným modulem by se to dalo taky nějak jinak vyřešit, škoda je tak jen tý centrifugy a pokud Rusové skutečně rozšíří svůj segment tak, jak plánují, tak i další panely slunečních baterií by přišly vhod.
|
|
citace:
http://www.nasaspaceflight.com/direct/faq.html
-odpověď na 2.otázku
Jen bych se obaval ze se jim tam vloudila chybicka v nosnosti na 28stp a 52stp drahy.
Take tvrdit ze rakta vynese 70t nakladu, nebo 22t CEV + 48t LSAM je velice odvazne tvrzeni svedcici o zjednodusenem vnimani reality.
Vubec bych se nedivil, kdyby realna hodnota nakladu vyneseneho touto raketou klesla o desitky procent. |
|
citace:
Jen bych se obaval ze se jim tam vloudila chybicka v nosnosti na 28stp a 52stp drahy.
Take tvrdit ze rakta vynese 70t nakladu, nebo 22t CEV + 48t LSAM je velice odvazne tvrzeni svedcici o zjednodusenem vnimani reality.
Vubec bych se nedivil, kdyby realna hodnota nakladu vyneseneho touto raketou klesla o desitky procent.
Pokud máte pravdu, že nosnost na 28,5 st. není uváděných 70,9 t (pro Orion+LSAM), resp. 98,2 t (pro EDS), tak DIRECT samozřejmě nemůže konkurovat nosičům Ares-I a Ares-V (ve smyslu vynášení stejného UZ, pouze v jiné sestavě při startu).
Proč si myslíte, že ta nosnost je nadhodnocená (ve srovnání s raketoplánem = 100 tun na LEO)? |
