|
NASA Adds Docking Capability For Next Space Observatory
http://www.space.com/businesstechnology/070523_techwed_jwst_dock.html
NASA is adding a docking ring to the James Webb Space Telescope (JWST) just in case a visit by astronauts aboard a future Orion Crew Exploration Vehicle is needed to complete deployment of the multibillion-dollar orbiting observatory. ...
Volně přeloženo : Na teleskopu JWST bude dokovací systém pro případné připojení lodě Orion, pokud by se teleskop nerozložil do pracovní pozice. Astronauté by se pak pokusili o rozložení (ale žádné opravy či výměny přístrojů).
Je to zpráva z května letošního roku, je možné, že už to zase třeba neplatí ... |
|
| Samozřejmě si nepřeju aby se něco JWST stalo, ale ta mise by byla fantastická(už jsem to tu zmiňoval), je skoro 4x dál než Měsíc, to by páni opraváři viděli matičku Zem opravdu maličkou:)) také netuším zda tohle rozhodnutí platí či nikoliv.. |
|
| Nevim jestli by to stalo za to. Vpodstate by ta cesta byla ekvivalentni ceste na nejaky asteroid, coz se sice planuje, ale az po zkusenostech na Mesici - nekdy v polovine 20 let 21 stoleti. JWST bude vypusten v dobe, kdy se Orion bude teprve testovat. Je dost blahove si myslet, ze by nekdo zaplatil pripravu Orionu a specialniho mission modulu predem. V pripade nejakych problemu tak bude zachranna mise mozna prinejlepsim az po nekolika letech za pomoci Arese V. Behem teto doby lze JWST vklidu opravit roboticky, nebo v pripade nouze premistit na vysokou obeznou drahu kolem Zeme a opravit ho tam. |
| 12.12.2007 - 10:52 - Ohara | |
|
| Tak si rikam, jestli neni pro tyhle pripady paradoxne levnejsi proste stavet takove zarizeni dvakrat a znova ho vypustit po odhaleni pripadnych problemu, cekal bych ze nejdrazsi je vyvoj. Vypusteni samo o sobe je taky drahe ale v pripade servisni mise to porad mozna vyjde levneji. |
| 12.12.2007 - 11:30 - Ervé | |
|
| Rozestavěná sonda by se mohla v případě úspěchu první mise uložit do skladu a po přestavbě či úpravě vypustit, klidně po dalších x-letech s pozměněným vybavením. Otázkou je, o kolik by to zvedlo náklady na první misi, rozpočty jsou věčně napjaté a neúspěchů nebylo tolik. Ideální je to v případě rodin družic, jenomže těch není tolik. |
|
http://www.nytimes.com/2011/07/07/science/07webb.html
Verite ze nakoniec naozaj dojde k jeho zruseniu?
Bol uz zruseny vacsi vedecky projekt v historii vedeckych kozmickych misii v podobnom stadiu rozpracovanosti? |
|
citace:
http://www.nytimes.com/2011/07/07/science/07webb.html
Verite ze nakoniec naozaj dojde k jeho zruseniu?
Bol uz zruseny vacsi vedecky projekt v historii vedeckych kozmickych misii v podobnom stadiu rozpracovanosti?
Ta uzasna House of Idiots navrhuje okrem zrusenia JWST aj takmer polovicne zosekanie CCDev, zato SLS a MPCV chce pridat. Podotykam ze MPCV, alias Orion, uz zhltal 9 miliard a este neletel, a ani tak skoro nepoleti. To napoveda vela o tom, kto vlastne taha za nitky. Myslim ze USA predvadzaju ukazkovy priklad, ako sa korupciou, politikarcenim a setrenim na nespravnych miestach moze zo supervelmoci stat tretotriedna bananova republika  |
| 08.7.2011 - 07:27 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Podotykam ze MPCV, alias Orion, uz zhltal 9 miliard a este neletel, a ani tak skoro nepoleti.
Naprostá většina těch peněz šla na Ares I, který kvůli rostoucím nákladům BYL ZRUŠEN (odhad vývojových nákladů do roku 2015 provedený v roce 2006 byl 28 miliard dolarů, odhad z roku 2009 byl 44 miliard, tj. růst o 57%). |
|
| Čakať sa už dá doslova "čokoľvek" - len nie dobré správy. Yamato má bohužiaľ asi pravdu... |
|
| Jednoznačně chybné zadání - nemá smysl vyvíjet SLS, když se nevyvíjí program, který by ho využíval. Pro většinu typů misí (Měsíc, asteroidy, částečně i Mars) stačí vyvinout vesmírné tankování (za pár set mega) a využívat Falcon IX Heavy nebo obdobný 60 t nosič (Super Atlas V?). Uvidíme, jak to dopadne, bude to ejden ze signálů, jestli mají v americe rozum nebo jestli fakt zblbli. |
|
| ale ved tu nejde o nejaky nosic, a uz vobec nie o jeho naklady. Ide tu o pracovne miesta a udrzanie lukrativnych dodavatelskych vztahov. Preco asi tak zaryte trvaju na tom aby sa vyuzivali technologie STS? NASA sa zmenila na "jobs agency", tu uz vobec nejde o nejake "to the moon and beyond". Pracovne miesta ale nemaju zmysel, ak nevytvaraju bohatstvo, iba spotrebuvaju bohatstvo niekoho ineho (a la socik a "plna zamestnanost"). Keby islo o vyskum a vyvoj, tak nic nenamietam, ale tu ide o stupidne montovanie 30 rokov starej technologie boosterov, ET a vodikovych motorov, platene z dani poplatnikov, ktori na skutocnom trhu vytvaraju skutocne hodnoty. Ohladom dalsej buducnosti tejto organizacie som dost skepticky... |
|
http://nasawatch.com/archives/2011/08/webb-costs-cont.html
došlo k ďalšiemu navýšeniu odhadovaných nákladov za JWST aj s nákladmi na prevádzku, na 8.7 miliardy čo je o ďalších 3.6 miliardy viac |
|
| heh ... a to postavili zatím jen model, by mne zajímalo kolik stál ten... |
|
Cinani dokoncuji svuj 500m radioteleskop, aby za rok nevyslali svuj 8m opticko-infra teleskop. A totalni jobovka by byla, kdyz by ho poslali nekam do L4 E-S.
Nemyslim 8m celkovej, ale 8 jednometrovych hexagonalnich zrcadel co by se rozlozili.
Iontovej pohon na rooooky dopredu a je to.
Mozno jednou za 5 let servisni mise Schenzoung+habitat.
|
|
To je podle mne odvážná teorie, čínane postupuji postupně, a ani jsem nepostřehnul žadnou zprávu že by o takový opticko-infra teleskop uvažovali postavit.
O tom pozemním 500 metrovém monstru jsem už četl... |
|
citace:
To je podle mne odvážná teorie, čínane postupuji postupně, a ani jsem nepostřehnul žadnou zprávu že by o takový opticko-infra teleskop uvažovali postavit.
O tom pozemním 500 metrovém monstru jsem už četl...
Ten novej 500m teleskop ma v ohnisku nejmodernejsi SDR 64bit - 2.3G/S se sirkou 1600MHz. Je toho tam cele array pole pro pasma od 300MHz do 18GHz.
Takze je to modernejsi a citlivejsi nez Arecibo, ktere tim padem jde na druhe misto.
Cinani nejsou blbci, tohle se jim povedlo.
Jedinej problem bude vypocet FFT subpasem. Je to extreme narocne na vykon a tak v SETI vymysleli Boinc sdilene vypocty jednotek na domacich PC, protoze ani superpocitace (ke kterym nema Cina pristup) by tohle nezvladli.
Myslim si, ze to udelaj dvojmo....za prve modifikuji Boinc pro sve potreby a nacpou podzemni saly tisicovkama nejvykonejsich PC co vyrabej ve svych fabrikach (konec koncu se "vedle" teleskopu dokoncuje dvojice reaktoru...jaderne elektrarny, ono ten proud si ty compy vezmou) a pro svoji vedu budou pocitat pro sebe.
Ale soucasne se zapoji do systemu mezinarodnich programu a tak budou moci zahranicni instituce dalkove pristupovat k SDR prijimaci s rizenym ohniskem (jsou 4, tedy az 4 mozne pohyby na obloze, pro 4 nezavisle smery) a od tehle instituci budou chodit groupy do BOINC. Dalsi veci asi bude synchronni zapojeni do planetarni soustavy radioteleskopu pro vlastne superobri interferometr.
Pokud to cinani zvladnou pred koncem cinnosti ruskeho Astronu, tak by to byl superinterferometr. Slo by sledovat planety o velikosti Zeme u Alpha Centaury nebo u Siria-B u ktereho se predpoklada, ze mimozemstane Anunnaki (http://cs.wikipedia.org/wiki/Anunnaki) prisli prave odtamtud. Viz...dokumenty na History kanalu... Pradavni cizinci. To same vedeli i stari Egyptani.
Je divni, ze vedeli o hvezde, kterou objevili teprve pred 150lety diky vykonym teleskopum  .
Byla by bomba, kdyz by zaslechli komunikaci v tamni hvezdne soustave bileho trpaslika mezi mistnima planetarnima i kosmickejma koloniema.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zecharia_Sitchin
Kdo vi, mozna 12 kolonii Cobolu
Protoze kdyz se za rok a pul setka 12 kristalovych lebek, tak nam ma byt ukazano vse.
[Upraveno 23.8.2011 -=RYS=-] |
|
| Omyl, cina ma momentalne 2. Nejvykonejsi superpocitac na svete, teprve nedavno ho prekonal japonskej K-computer. A rozhodne to neni jejich jedinej superpocitac, staci se podivat do top500. |
| 23.8.2011 - 11:43 - Machi | |
|
Myslím, že i kdyby měla Čína 8-mi metrový teleskop na oběžné dráze (jakože nemá a dlouho mít nebude), tak ji bude asi tak stejně platný jako RATAN-500 či BAT (6-metrový dalekohled) SSSR v 70. a 80. letech.
Nezáleží jen na hrubé síle, ale i na tom jak ji dokážete využít. |
|
citace:
Myslím, že i kdyby měla Čína 8-mi metrový teleskop na oběžné dráze (jakože nemá a dlouho mít nebude), tak ji bude asi tak stejně platný jako RATAN-500 či BAT (6-metrový dalekohled) SSSR v 70. a 80. letech.
Nezáleží jen na hrubé síle, ale i na tom jak ji dokážete využít.
To oni dokazou, za "tvrde" budou provozni cas pronajimat zahranicnim ustavum atd..
|
| 30.8.2011 - 09:41 - Adolf | |
|
Teleskop, který sežral kosmickou vědu
Kosmický teleskop příští generace je několik set procent nad svým rozpočtem a krade prachy dalším cenným vědeckým projektům NASA.
August 29, 2011 - 12:00 am - by Rand Simberg
Vypuštění James Webbova kosmického teleskopu pojmenovaného podle NASA administrátora z éry Apolla bylo astronomy už roky lačně očekáváno. Umožnilo by to vědcům vidět události a objekty mnohem od země vzdálenější a dále do minulosti, než u úžasného, ale stárnoucího Hubbla. Ve skutečnosti je konstruován tak, aby viděl celou cestu až k počátku času.
Bohužel mohou být zklamáni. Před pár měsíci běželo na Florida Today expozé programu, který je hodně daleko za plánem, a jehož náklady se nafoukly na několik set procent oproti původním předpokladům:
http://www.floridatoday.com/article/20110605/NEWS02/108230001
Původně rozhodujícím činitelům řekli, že observatoř bude stát 1,6 miliardy dolarů a letos bude vypuštěna na misi, která se podívá hlouběji do vesmíru a dále v čase, než Hubblův kosmický teleskop, aby tak usilovala o nová vodítka k formování našeho vesmíru a původu života.
Nyní NASA říká, že teleskop nemůže vyletět nejméně do roku 2018, ačkoliv vnější analytici naznačují, že let by mohl sklouznout až za rok 2020. Poslední odhadnutá cenovka: dosahuje 6,8 miliardy dolarů. NASA přiznává, že to zpožděné vypuštění vytlačí účet ještě výše.
Bohužel jak ten list poukazuje v doslovu editora, tohle není u kosmické agentury anomální chování – je to typické:
http://www.floridatoday.com/article/20110607/OPINION/110606013/Our-views-NASA-s-Webb-debacle-June-7
… flotila raketoplánů i Mezinárodní kosmická stanice, obojí byly daleko za časovým plánem, vážily méně o 45 procent a náklady narostly oproti původní ceně, jak tvrdí Vládní účetní kancelář, finanční dozorový orgán Kongresu.
Dále je tu měsíční program NASA Constellation, o kterém presidentův panel s modrou páskou řekl, že je na fiskálně „neudržitelné trajektorii“, která ho zabila.
A jen nedávno řekla NASA, že ten nový těžký raketový nosič (Space Launch System čili Senate Launch System), kterým chtějí posílat astronauty z Kennedyho kosmického střediska na budoucí mise do hlubokého vesmíru, bude stát 9 miliard dolarů a bude dva roky za povinným datem ukončení v roce 2016.
http://www.competitivespace.org/issues/the-senate-launch-system/
Teď se problém teleskopu ještě zhoršil. Minulý týden hlásil Aviation Week, že poslední odhady nákladů na tento nový teleskop jsou už 8,7 miliardy dolarů a to rozpoutalo vnitroagenturní boj o peníze, což vrhá kosmickou vědu proti pilotovaným kosmickým letům:
http://www.aviationweek.com/aw/generic/story_channel.jsp?channel=space&id=news/awx/2011/08/22/awx_08_22_2011_p0-362179.xml&headline=NASA%20Estimates%20$8.7%20Billion%20To%20Fly%20Webb
http://www.nature.com/news/2011/110822/full/476379a.html
Observatoř, která je vlajkovou lodí, je v současnosti financováno zcela NASA vědeckou divizí; nyní však NASA žádá, aby více než 1 miliarda dolarů dodatečných nákladů byla sdílena 50:50 se zbytkem agentury. Tento požadavek odráží hledisko administrátora Charlese Boldena vyjádřené počátkem tohoto měsíce, že tento teleskop je prioritou nikoliv jen pro vědecký program, nýbrž pro celou agenturu.
Bohužel není tu dost peněz, které by šlo rozpustit kolem, jelikož poslední odhady nákladů na Senátní vynášecí systém a novou kapsuli se nafoukly na téměř čtyřicet miliard (a i to je asi málo).
http://www.spacepolitics.com/2011/08/05/report-estimates-slsmpcv-cost-at-up-to-38-billion-through-2021/
Problém se vynořuje na povrch – ryba smrdí od hlavy. Loni na podzim dohled NASA podal zprávu o binci v managementu, která uvádí tuhle příčinu:
http://nasawatch.com/archives/2010/11/webb-fixes-need.html
Projekt James Webb Space Telescope (JWST) byl zahájený pod NASA Direktorátem vědeckých misí (SMD) přidruženým administrátorem Ed Weilerem. Téměř všechny jeho chronické a neslábnoucí nárůsty nákladů a skluzy proti plánu vznikly pod dohledem Weilera, ať už v Ústředí NASA nebo v NASA Goddardově středisku kosmických letů. Když bývalý přidružený administrátor SMD Alan Stern zkusil dostat tu eskalaci programových nákladů jak u JWST tak u Mars Science Laboratory (MSL) pod kontrolu, tak četné NASA zdroje poukázaly, že tehdejší zástupce administrátora Chris Scolese a Ed Weiler přistoupili k manévrům, aby donutili Sterna k rezignaci v klasickém NASA postupu „odstřelte posla špatných zpráv“ s tím, že Weiler během pouhého týdne zaujal Sternovo místo.
Všimněte si, že jak Scolese tak Weiler se pořád na svých místech drží. Administrátor Bolden, i přestože jde o námořního generála, vypadá, že se zdráhá řádně řídit či pohnat k disciplíně ty, co nepodávají očekávaný výkon, i když nejde o jím jmenované lidi (výše uvedený puč proběhl za administrátora NASA Mika Griffina). Správně by Bílý dům měl něco udělat s jeho vlastním mizerným výkonem, ale ta poslední věc, kterou zrovna teď chtějí, uprostřed všech těch jejich dalších problémů, je shánět někoho na ten job a potvrzovat nového administrátora.
Agentura si to ale nemůže dovolit. Jak poukázal úvodník editora z července, tohle pro NASA Katrina. Webbův teleskop užírá rozpočet dalších kosmických vědeckých projektů v extrémně vypjatém fiskálním prostředí. Navíc neschopnost NASA kontrolovat náklady neinspiruje důvěru v to, že bude schopna řádně realizovat příští programy, jako je Systém senátního nosiče. A jak poukázal článek z Florid Today, je to extrémně složitý a riskantní projekt i z technologického hlediska. Je celkem možné, že po více než desetiletí a několika miliardách dolarů i po dnešku, bude to vystřelené zařízení úplný propadák.
Přišel čas – po dlouhé prodlevě – z tohoto projektu vyrvat zátku a začít znovu s čistým papírem a novými předpoklady. Pokud SpaceX skutečně vyvine svůj nosič Falcon Heavy, tak schopnost vynést více než padesát tun užitečného nákladu za cenu sto milionů dolarů, zrevolucionizuje způsob, jakým uvažujeme o konstrukci užitečného zatížení. To by konstruktéry osvobodilo o nezbytnosti odstraňovat z kosmické lodi každou jednotlivou libru a umožnilo uspokojit požadavky mise inovativně ale méně riskantně. Navíc, pokud NASA bude mít možnost se pohnout dopředu s technologickým vývojem, o který usiluje, aniž by jí rozpočet užíral vládní nosič s cenou nad poměry, pro který neexistují požadavky misí na užitečný náklad, bude možné smontovat veliké teleskopy na orbitě a pak je přemístit o miliony mil na plánovaná pozorovací místa.
http://washingtonexaminer.com/blogs/opinion-zone/2011/04/launch-industry-earthquake
http://www.competitivespace.org/issues/the-senate-launch-system/
Jsme na pokraji revoluce v nákladech a schopnostech kosmických letů a ta způsobí změnu v myšlení, jak v současnosti uvažujeme o způsobech provedení věcí v kosmu. Když o pár let posuneme schopnost Webb udělat, nebude to pro astronomii konec světa – začátek vesmíru nám nikam nijak rychle neuteče a v každém případě to vypadá, že jak si mnozí myslí, k takovém zpoždění dojde tak či tak, i když smeteme ze stolu spoustu další dobré vědy (část z níž může mít praktické aplikace, jako je průzkum asteroidů ohledně platinových kovů nebo testování způsobů, jak nějaký dostat z kolizního kurzu se zemí). Ve skutečnosti je dost pravděpodobné, že nový přístup by nám u Webbu poskytl nižší náklady a to rychleji, ale pouze pokud opustíme ten současný chybný projekt. To by ale mělo začít s novým managementem.
Doufejme, že s tím Bílý dům souhlasí.
Zdroj: http://pajamasmedia.com/blog/the-telescope-that-ate-space-science/
Moje poznámka: Kromě jistě zajímavého obsahu samotného článku si prosím všimněte i toho, že je zde poskytnuta ilustrace mého tvrzení, že snížení ceny sníží náklady na jednotku provedeného kosmického výkonu nadproporcionálně výše, než jaký je jejich podíl na celkových nákladech kosmických projektů. Snížením ceny dopravy totiž klesnou mezní náklady investic do snižování hmotnosti nákladu. Ty náklady jsou totiž extrémně drahé, protože se vyplácí snižovat jim hmotnost za cenu dražšího provedení. Celkové snížení nákladů na jednotku kosmického výkonu by v rámci patrně dost pružné poptávky mělo asi vyvolat re-bound effect - indukovanou spotřebu – čili zvyšování finančních objemů nakupovaných výkonů, budou-li levnější. Tak by zcela určitě fungovalo na svobodném trhu, je však jistě otázkou, do jaké míry bude mít tržní přirozenost vliv na to kolbiště monopolistů, lobbyistů a byzantinských dvořanů z institucí typu NASA, kteří tento trh kontrolují.
____________________
Áda |
|
Tak at jim to vystreli Evropani v Ariane5 nebo Rusove v Protonu.
Ve skutecnosti je JWST blbost.
Je to hracka jen pro par specialistu, kteri se zabyvaji pocatkem vesmiru.
Ale vsechny zajima, jestli treba u Alfa Centauri neni druha Zeme, pripadne jestli nekde neni druha Zeme. Kdyz na zaklade dat z Keplera by eventualni interferometricky dalekohled zameril pro lidi pochopitelne cile.
Vypadalo by to jako 8m seskladany hexagonalni zrcadlovy teleskop, jen by nebyl jeden. Ale alespon 3 v horizontalni rovine, pripadne jeste 2 navic ve vertikalni rovine s jednim uprostred.
Jednotlive dalekohledy by mohli byt 500m az 10km od sebe.
S 10km interferometrem by uz slo vyfotit druhou Zemi a pripadne zjistit z ceho se sklada tamni atmosfera.
Vystupy tohoto dalekohledu by zajimaly vsechny astronomy a vetsinu lidi.
Ale JWST jen uzkou skupinu odborniku.
Nerikam, ze JWST je spatna vec, ale oblast zajmu se meni.
Navic nevim, jestli by JWST umel pracovat i ve viditelnem spektru. Pokud by byl jen pro infra oblast, tak jsou to dost vyhozene prachy.
Mozna chteji politici videt fotky jinych Zemi, mozna chteji jejich volici videt rosvicene body na nocnich polokouli (mesta) tehle fotek.
Ale nechteji vyhazovat penize ze infra dalekohled.
[Upraveno 30.8.2011 -=RYS=-] |
|
| Infra zaměření JWST vyplynulo z praxe u Hubblu - většina pozorování (vědecky nejhodnotnější) probíhaly a probíhají v IČ spektru. Nějak nechápu, co je na něm tak drahé - zrcadla už jsou hotová a jinak na něm není nic extra speciálního. Pořádně prohrabat účty a dopídit se, kde se rozplynuly ty miliardy. |
|
citace:
A jen nedávno řekla NASA, že ten nový těžký raketový nosič (Space Launch System čili Senate Launch System), kterým chtějí posílat astronauty z Kennedyho kosmického střediska na budoucí mise do hlubokého vesmíru, bude stát 9 miliard dolarů a bude dva roky za povinným datem ukončení v roce 2016.
http://www.competitivespace.org/issues/the-senate-launch-system/
Ono ty nejoptimištější odhady ceny vývoje SLS jsou 38 miliard.
Jen ten přetížený MPCV včetně LAS by dělal 30 tun a přes miliardu za start. |
| 30.8.2011 - 13:02 - Adolf | |
|
citace:
Ono ty nejoptimištější odhady ceny vývoje SLS jsou 38 miliard.
Jen ten přetížený MPCV včetně LAS by dělal 30 tun a přes miliardu za start.
V samotném tomto jednom článku se k témuž uvádí dvě čísla. Jednou 9 mld a jednou 40 mld. Osobně mě to trochu mate, ale mám k tomu svou domněnku: Jednou jde o "čistý" vývoj a jednou o celkové náklady zprovoznění programu včetně vybudování infrastruktur aj. Je to ovšem jen domněnka, nevím to. ____________________
Áda |
|
| ved v tom samotnom clanku sa pise, preco to tolko stoji - mizerny management na strane NASA a politikarcenie v pozadi. Z odhadov samotneho Lockheedu vyplynulo, ze MPCV bez spoluucasti NASA by stal tusim tretinu. Z toho vyplyva, ze len mala cast z tych kolosalnych nakladov ide na realny hardware a vyvoj. Proste sa nam tu nabalilo neskutocne mnozstvo byrokratickych vrstiev a zaujmov, ktore predrazuju vsetko, od JWST po SLS, a predrazuju to do takej miery, ze akykolvek vacsi projekt v ramci NASA je prakticky neuskutocnitelny (zrovnajme FH a SLS...) |
|
citace:
T
Ve skutecnosti je JWST blbost.
Je to hracka jen pro par specialistu, kteri se zabyvaji pocatkem vesmiru.
----
----
Navic nevim, jestli by JWST umel pracovat i ve viditelnem spektru. Pokud by byl jen pro infra oblast, tak jsou to dost vyhozene prachy.
Mozna chteji politici videt fotky jinych Zemi, mozna chteji jejich volici videt rosvicene body na nocnich polokouli (mesta) tehle fotek.
Ale nechteji vyhazovat penize ze infra dalekohled.
[Upraveno 30.8.2011 -=RYS=-]
Ahoj Martine (snad se s tim jménem nepletu)
to, co jsi napsal je vcelku nesmysl.... naopak, k hledání a výzkumu exoplanet je infra část spektra použitelná podstatně líp, než viditelné světlo. Problém přímého zobrazení exoplanet není ani tak v tom, že bychom jejich světlo nedokázali detekovat, ale v tom, že je spolehlivě přezářeno světlem mateřské hvězdy. V oblasti infrazáření jsme o tři až pět řádů líp. Prostě hvězda září v infra míň a exoplaneta víc. Při použití vhodného koronografu (počítá se s vortexovým) by měl JWST být schopen najít exoplanety velikosti Země v obyvatelné zoně a přímo je zobrazit tak do vzdálenosti 20 parseků. A třeba u Alfa Centauri by měl bez problémů zjistit u planet velikosti Země složení atmosféry a možná i kontinenty.... ale bohužel IMHO zrovna u Alfy nic moc nebude, těch oblastí stability je tam málo a pokud by tam něco většího bylo, tak už jsme to detekovali metodou radiálních rychlostí |
|
citace:
Teleskop, který sežral kosmickou vědu
Kosmický teleskop příští generace je několik set procent nad svým rozpočtem a krade prachy dalším cenným vědeckým projektům NASA.
ja si stále musím klásť otázku, aký podiel má na predražovaní JWST, "nejasno" ohľadom servisných misií k nemu?
citace:
Přišel čas – po dlouhé prodlevě – z tohoto projektu vyrvat zátku a začít znovu s čistým papírem a novými předpoklady. Pokud SpaceX skutečně vyvine svůj nosič Falcon Heavy, tak schopnost vynést více než padesát tun užitečného nákladu za cenu sto milionů dolarů, zrevolucionizuje způsob, jakým uvažujeme o konstrukci užitečného zatížení. To by konstruktéry osvobodilo o nezbytnosti odstraňovat z kosmické lodi každou jednotlivou libru a umožnilo uspokojit požadavky mise inovativně ale méně riskantně.
hm.. ale kto zaručí že trotli nepostavia (náklad pre nosič 50 ton), namiesto niečoho "robustnejšieho", zase niečo "ultra extra vypiplané" teraz už za 5é miliárd od samého začiatku?
veď aj ten náklad musí byť využitý "na plno"  |
| 30.8.2011 - 19:55 - Machi | |
|
"ja si stále musím klásť otázku, aký podiel má na predražovaní JWST, "nejasno" ohľadom servisných misií k nemu?"
Žádný. Přesněji asi stejně jako u dalekohledu Herschel |
| 30.8.2011 - 20:04 - Adolf | |
|
citace:
hm.. ale kto zaručí že trotli nepostavia (náklad pre nosič 50 ton), namiesto niečoho "robustnejšieho", zase niečo "ultra extra vypiplané" teraz už za 5é miliárd od samého začiatku?
veď aj ten náklad musí byť využitý "na plno"
Jestli tam bude pořád stejný bordel, tak jen zjistí, že 50-tunový nosič vynese 50-tunový tunel, do kterého se těch 50 miliard vejde. ____________________
Áda |
|
citace:
Žádný. Přesněji asi stejně jako u dalekohledu Herschel
phe.. (nie nad náročnosťou misie, ale nad vaším odhadom náročnosti..)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Herschelova_vesm%C3%ADrn%C3%A1_observato%C5%99
http://cs.wikipedia.org/wiki/Planck_%28dru%C5%BEice%29
herschel má životnosť obmedzenú, výdržou chladiaceho média, na 3 až 4 roky
planck ktorí letel spolu s ním má plánovanú životnosť 1a pol roka
to naozaj vydrží bez údržby
ale Webb má mať očakávanú životnosť až 10 rokov
|
|
