|
dobry den
tak myslim si ze tato tema asi nebude mat za potreby, aby som ju nejako blizsie prestavoval, vesmirna stanica Mir je kapitola sama o sebe, tak dufam, ze sa tu najde par nadsencov na diskusiu prave o tomto vesmirnom milniku :-)
tak sa pokusim otvorit prvu temu: vsimol som si ze sojuz a progress sa pripajali na docky, ktorych bolo 5 na prednom sopjovacom uzle alebo aj na dock v zadnej casti zakl modulu, resp aj na module Kvant-1. ale urcite ste si vsimli ze raz sa pripojil sojuz-tm na dock na module Kristall, na ten isty dock sa pripajali aj americke raketoplany a neskor tam bol natrvalo umiestneni modul DM. ale znamena to, ze by bolo mozne pripojit sojuz na raketoplan? ved vzhladom bol ten dock akoby ineho typu...tak ja neviem ale zaujimalo ako to bolo mozne?
mk |
|
| Ten Sojuz co se připojil na modul Kristal byl ve speciální verzi určené pro případnou záchranu posádky Buranu při prvních letech do kosmu. Sojuz měl stykovací uzel APAS 89 ( ten samý co je na STS, Zarje a na PMA). Jinak se na Sojuzech nepožívá, neni potřeba a je těžší než uzel používaný na ruském segmentu. |
|
ahoj
dakujem za vysvetlenie ohladne spojovacich zariadeni :-)
chcel by som sa spytat, ci vie niekto, ako to je s teoretickym umiestnovanim modulov stanice mir do nakladoveho priestoru space shuttle (resp. buranu)?
je vseobecne uznavane, ze to nie je mozne, ale ked sa pozrieme na skutocne rozmery modulov (okrem zakldaneho bloku mal najvacsi modul dlzku 12,4m, sirku 4,35m a hmotnost max 19700kg) a nakladoveho priestoru (pre space shuttle 18,3m x 4,5m a max 29500kg pri starte a max 14500kg-ktore boli udajne zvysenene na max 20000kg pri pristati; pre buran 18,5m x 4,7m a max 30000kg pri starte a max 20000kg pri pristati), tak by to malo byt mozne s ohliadnutim na to, ze by sa k danej misii pripravil nejaky specialny spojovaci uzol ODS s mensimi rozmermi v nakladovom priestore alebo by sa uplne vylucil.
rozmyslam uz niekto nad niecim podobnym? resp. aspon nad analyzou premiestnovania modulov napr z miru na iss pomocou raketoplanov?
mk |
| 06.10.2006 - 14:00 - Ervé | |
|
| Předpokládám, že všechny vysunovatelné věci (solární panely, spojovací antény atd.) neměly možnost opětovného složení a museli by se uřezat. Raketoplán by musel být vybaven rámem, do kterého by se modul uložil, nemůžete ho prostě položit na podlahu nákladního prostoru (takže další 1-2 tuny navíc). Tento raketoplán se musí spojit s Mirem a pak i s ISS - stykovací uzel je v nákladním prostoru a snižuje využitelnou délku, nosnost a taky omezuje přístup do nákladového prostoru. Převézt se dal jen modul Priroda (Spektr byl zničen). Do STS by se asi vešel, jenomže Mir měl dodatečné vedení elektřiny a ventilace vnitřkem průchodů, což pro ISS bylo a je z bezpečnostních důvodů zakázané. Navíc by se celý let raketoplánu musel vyčlenit jen pro přenos 1 modulu - američané nehodlali v roce 2001 pracovat na nejméně 7 let starých, opotřebovaných a poruchových ruských přístrojích (Priroda dlouho čekala na dokončení a vypuštění). Rusko na to samozřejmě nemělo peníze. Navíc různé plísně a bakterie rozlezené po celém Miru (a tedy i Prirodě) by se tak přesunuli a zamořili by i ISS. Dobře že to neudělali. |
|
ahoj
aky vyznam mali biele, dlhe a relativne hrube hadice na MIRe a ruskom segmente ISS?
mk |
|
citace: ahoj
aky vyznam mali biele, dlhe a relativne hrube hadice na MIRe a ruskom segmente ISS?
mk
Pomocná větrací potrubí. Ventilátory jimi honí vzduch z modulu, kde se generuje kyslík a naopak pohlcuje oxid uhličitý. Na ISS to je modul Zvazda (SM), kde jsou systému Elektron (výroba O2) a Vozduch (lapání CO2).
____________________ Antonín Vítek |
|
| Mám dotaz ohledně Miru - zjišťoval jsem si vědecké vybavení Miru v jeho začátcích a chtěl bych vědět, jestli se československý krystalizátor ČSK-1 dostal na Mir v roce 1987 při letu Progressu ? Ve vybavení Miru ani Kvantu nebyl, ale používaly ho v červenci 1987. V modulu Kristall pak byl nový ČSK-1 a ČSK-4 ? |
|
citace: Mám dotaz ohledně Miru - zjišťoval jsem si vědecké vybavení Miru v jeho začátcích a chtěl bych vědět, jestli se československý krystalizátor ČSK-1 dostal na Mir v roce 1987 při letu Progressu ? Ve vybavení Miru ani Kvantu nebyl, ale používaly ho v červenci 1987. V modulu Kristall pak byl nový ČSK-1 a ČSK-4 ?
Ano, druhý exemplář českého krystalizátoru ČSK-1 byl dopraven na Mir v květnu 1987 lodí Progress 30. Předchozí exemplář pracoval na Saljutu 7, na který byl dopraven modulem Kosmos 1686.
Kristallisator (Crystallizer, ChSK-1, CSK-1 or 4CK-1) is a furnace provided by the Czech Academy of Sciences, together with the Soviet Institute of Physics/IKI laboratory of space materials science, and installed onboard the Kristall module. A earlier version was carried in Cosmos-1686 to Salyut 7 and another model was carried to the Mir base-block in Progress 30 (May 1987).
http://home.comcast.net/~rusaerog/mir/Mir_exp.html
|
|
citace: V modulu Kristall pak byl nový ČSK-1 a ČSK-4 ?
Ano, vyplývá to mj. z výše uvedeného zdroje, a je to uvedeno i na stránkách SPACE-40. |
|
| Překvapila mě délka vzorků až 90 cm ? Jak velký byl ČSK-1 a ČSK-4 ? Progress má dost striktní omezení průměru i délky pro vynášené přístroje. |
|
citace: Překvapila mě délka vzorků až 90 cm ? Jak velký byl ČSK-1 a ČSK-4 ? Progress má dost striktní omezení průměru i délky pro vynášené přístroje.
Podrobnosti najdete na stránkách firmy BBT, která CSK i TITUS vyvíjí:
http://www.bbt.mysteria.cz/ ____________________ Antonín Vítek |
|
| mal kazdy dock na mire urcene svoje zatazenie? teda zatazenie akej hmotnosti moze uniest a pri akych manevroch a situaciach? |
|
| Určitě. Všechny uzly Miru byly dimenzovány pro spojení s 20 t moduly, navíc už se tehdy chystal Buran, takže na Kristallu byl uzel pro spojení s raketoplánem, přijímal ho připojený jak k čelnímu uzlu -X, tak i k bočnímu uzlu -Z. Uzel je nejvíc namáhaný při setkání - omezení rychlosti spojení, a potom při manévrech celé stanice - tady záleží na výkonu motorů a směru namáhání (různé kroutící momenty). |
|
Zaujala ma Vas odpoved o spojovacou uzle na module Kristall. Doteraz som si mislel, ze koli tomu bol na modul pripojený Docking module - DM, aby bola možnosť pripojenia raketoplánu ku stanici. Tým mislím samotné navigačné, komunikačné prístroje ale aj samotný spojovací uzol. Odkiaĺ máte informácie že spojovací uzol na raketopláne Buran bol kompaktibilný so spojovacími uzlami na amerických raketoplánoch. Preto by som Vás chcel poprosit aby ste mi zaslali zdroj týchto informácií. Je pravda žmodul Kristall bol vybavený spojovacím uzol v prípade záchrannej misie alebo havaríjnej situácie počas letu raketoplánu Buran. Ale nazdá sa mi že by bol v tej dobe kompaktibilný aj s americkými raketoplánmi. Dakujem.
|
|
pokial som dobre informovany tak americanom bol predany spojovaci adapter primarne urceny pre buran
a od coho vsetkeho (hlavne ma zaujimaju technologicke parametre) zavisi, ze na aku dobu mozu byt pripojene moduly ale hlavne pilotovane lode (sojuz, raketoplan)?
a nemate niekto link na fotky tych momentov, ked k miru bol prvy krat pripojeny raketoplan, a bol foteny prave okolo manevrujucim sojuzom? |
|
citace: a nemate niekto link na fotky tych momentov, ked k miru bol prvy krat pripojeny raketoplan, a bol foteny prave okolo manevrujucim sojuzom?
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-71-photos/photo-sts71-3.htm
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-71-photos/photo-sts71-4.htm ____________________ W. Zwierzchlejski
http://lk.astronautilus.pl |
|
dakuejm za linky
mam jednu otazku: preco v kruzku nevidno solarny panel?
http://fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=5e2f711c5193&ft=21980043&ftv=1&ftid=15 |
|
tka som si cital nejake dokumenty a len si chcem potvrdit, ci spravne chapem, ze od zrazky s progressom bol spektr az do konca uzavrety vsak? to bolo stastie ze sa nenarazil do kristalu, to by bol koniec misii raketoplanov!
na niektorych schemach a nakresoch je znazorneny modul priroda so solarnym panelom na vrchole, ale ja som zatial nevidel ziadnu fotografiu z realneho stavu, bolo to tak naozaj?
a nemate niekto material o rozmeroch soalrnych panelov na moduloch kristal a kvant-1? nie som si isty ale mali by to byt tie iste vsak, len ich niekedy premiestnili z kristalu na kvant, ci nie?
a nevideli ste niekto zabery so sovietskou vlajkou na vrchole storiara sofora? existuje taky zaber?
ked uz som pri stoziaroch tak ma zaujima ci nemate niekto nejaky dokument o rozmeroch a charaktere obidvoch stoziarov, sofora a mensia rapana?
dakujem za odpovede |
|
asi som tu uz umiestnil prislis vela otazok ale zvedavost mi neda spat a tak tu pridavam dalsie:
-ma niekto informacie a systeme manipulacnych ramien na mire? teda zaujima ako funguju, cim su lepsie/horsie ako tie americke, s akymi hmotnostami dokazu pracovat, kde sa mozu prichytit, aky maju dosah a ktore vsetky moduly a miesta na moduloch su im ne/spristupnene, aku maju konstrukciu (mozu sa predlzovat alebo skracovat?)? |
|
Pokud vím, tak ruský manipulátor se jmenoval ljapa (tlapa)
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm8/ljapmov.jpg
Byl to jednoúčelový systém jen pro přesun modulů. Panely na Kvantu a Kristalu byly montovány dodatečně, takže si zkus najít fotky. Nejvíc jich asi bude na NASA snímcích z misí raketoplánu k Miru. |
| 05.2.2007 - 17:55 - Patek | |
|
citace: Pokud vím, tak ruský manipulátor se jmenoval ljapa (tlapa)
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm8/ljapmov.jpg
Byl to jednoúčelový systém jen pro přesun modulů. Panely na Kvantu a Kristalu byly montovány dodatečně, takže si zkus najít fotky. Nejvíc jich asi bude na NASA snímcích z misí raketoplánu k Miru.
Pravděpodobně se jednalo o manipulátor Strela, který je také na ISS |
|
doporucujem pozriet
http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1986/INDEX1.HTM
a kliknut si na Mir |
|
prave tam hladam moment, kedy sa dostali na mir obe manipulatory sterla a stoziare rapana a sofora, pripadne nejako to vybavenie a experimenty k nim
pocas misie STS-91 bol raketoplan pridockovany k miru v konfiguracii typickej pre iss. co to znamena? v akom zmysle? |
|
nieco zaujimave pre vsetkych:
mir:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mir
mir/space shuttle:
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/
-foto:
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/multimedia/sts-71-photos/photo-sts71-3.htm
diagramy:
http://history.nasa.gov/SP-4225/multimedia/diagrams.htm |
|
prave mam rozcitany jonit dokument o phase1. je to fakt zaujimave citanie a par kapitol by som odporucil vsetkym, je tam doslova vsetko presne rozanalyzovane od startu sts, cez jeho pripojenie a dovody preco sa pripojil vtedy a vtedy prave tak a tak. bohuzial stratil som link, hned ked ho najdem tak ho sem hodim. neviete niekto kde by bolo mozne najst nasledujuce dokumenty?
- 3402 document
- joint document 3411
- astp joint report
dakujem za akykolvek prispevok |
|
nejake zaujimavosti o mire:
rozmery jednotlivych stoziarov:
sofora 14m
rapana 5m
1987
solarny panel hore na SM:
Jeho šířka je 3.12 m, délka 10.5 m
1991-july15-27 - budovanie sofory
1992-august-october-progress-m14 doniesol VDU
1992-11sept dokoncenie umiestnenia vdu na sofore
1993-01-26
07:31:17 UT: Transportní loď Sojuz-TM 16 (1993-005A) se připojila k uzlu -Y modulu Kristall
1995-pripojenie novych solarnych panelov na kvant1, nahradenie jedneho stareho z kristallu
rozmery 18m x 2,7m
1998-12-02
Kolem 21:20 UT: V atmosféře zanikl odhozený modul stabilizačních motorů VDU3 (objekt 1986-017MQ) |
|
uz len dodavam nasledujuce:
15.08.92 Soyuz-U2 Progress-M 14 / VDU 1
14.03.98 Soyuz-U Progress-M 38 / VDU 2 |
|
Takže VDU (1) naistalován v roce 1992 a prázdný odhozen 11.4.1998. VDU 2 přivezen Progressem M-38, 22. dubna dokončena instalace a 24.4. zprovozněn. Došlo k pozdní instalaci kvůli havárii Miru v roce 1997 nebo to tak plánovali ?
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/rusko/sojuz_tm/so-tm27/index.htm
Vlastně celá tahle operace už byla zbytečná. Mir končil, ISS byla těsně před rozjezdem. Bohužel tehdy nezodpovědní ruští představitelé cpali sumy do prodloužení života Miru, jenom aby se tam dostal Haignére a Bella, kteří stejně tak mohli letět o rok či dva později na ISS. Plány, které měl s Mirem MirCorp byly očividně nereálné. Zdánlivě vypadají lety ideálně, první posádka ISS vzlétla 4 měsíce po přistání poslední z Miru. Vyčíslil někdo, kolik reálných ruských peněz stálo prodloužení života Miru, pokud by poslední posádka byl Sojuz TM-27 ? Šlo ty peníze využít pro dokončení Zvezdy ? Místo toho se udržoval Mir, přičemž 80% času posádky spotřebovala údržba. |
| 13.3.2007 - 19:03 - Mário | |
|
| Prosim jak byl Mir orientovan vzhledem k zemi pri priletu a odletu raketoplanu? Dekuji ____________________ Mário Pliska |
|
citace: Prosim jak byl Mir orientovan vzhledem k zemi pri priletu a odletu raketoplanu? Dekuji
Tak, aby raketoplan bol medzi Zemou a orbitalnou stanicou. Pri incidente, ked zasobovacia lod narazila do stanice bola situacia prave opacna, takze nemohli presne lokalizovat stanicu kvoli pohybujucim sa oblakom na pozadi.
Dovi
|