[ Profesionálové (SONDA,
Magion, ČSK, MACEK)
| Amatéři (SPACE, LSG,
ISC, WiS, nanoSat,
Kosmo Klub) | Adresář zájemců
o kosmonautiku ]
Profesionální činnost
Počátky praktické profesionální kosmonautiky lze u nás klást do období let
1965 - 1966, kdy vznikl projekt řady meteorologických sondážních (samozřejmě
suborbitálních) raketových nosičů SONDA.
Hlavní profesionální kosmické aktivity u nás byly soustředěny především v programu
Interkosmos. Tehdejší Československo patřilo k jeho nejúspěšnějším účastníkům.
Naše přístroje byly prakticky na všech vědeckých družicích řady Interkosmos.
Vladimír Remek se díky letu v Sojuzu
28 v roce 1978 stal prvním kosmonautem, který nebyl občanem SSSR nebo USA.
Velmi významná a úspěšná byla i řada družic Magion
(1978 - 1996). Kromě toho se naši vědci a technici podíleli i na konstrukci
a výrobě další zařízení pro kosmický výzkum. Nejznámější z této oblasti je zřejmě
krystalizátor ČSK pro orbitální stanice Saljut
a Mir.
Po ukončení programu Interkosmos na začátku 90.let 20.století a také
po rozdělení Československa se kosmický výzkum v Česku dostal do velmi
těžké pozice. Většina pracovišť se ocitla bez akademické a státní podpory.
Řada týmů a výrobců zanikla. Někteří se pokusili pokračovat privatizací,
jiní byli odkázáni na minimální rozpočty akademických ústavů, vysokých
škol a později i několik grantů.
Přesto kosmický výzkum v Česku přežil a jeho budoucnost je v mezinárodní spolupráci,
především s Evropskou kosmickou agenturou ESA. První oficiální vládní Dohoda
o spolupráci mezi Českou republikou a ESA byla podepsána 07.11.1996. Řízením
spolupráce s ESA bylo pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky. Proto byla v roce 1997 při odboru mezinárodní spolupráce MŠMT
ustavena Rada pro spolupráci s ESA (www.czechspace.cz).
Předsedou rady je Ing.J.Kolář a jejími členy jsou odborníci z různých sekcí
kosmického výzkumu. Jejich práce vyústila do podpisu přístupové smlouvy s ESA
a naše plné řádné členství v této agentuře od roku 2009. Viz. např. Podpis
dohody o přistoupení ČR do organizace ESA. Součástí plného členství ČR v
ESA je výrazné zvýšení našich finančních příspěvků do ESA, což se projevuje
větším množstvím kosmonautických zakázek a projektů, realizovaných českými firmami
a institucemi.
Výčet současných profesionálních kosmických aktivit v Česku zatím není příliš
rozsáhlý ale snad už brzy se to zlepší.
V Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR, kde tým Ing.P.Třísky a J.Vojty
postavil řadu družic Magion se stále věnují
zdokonalování družicových přístrojů a systémů, které by bylo možno použít
v některém z budoucích projektů. O žádném konkrétním však zatím nevím.
Také v Astronomickém ústavu AV ČR se už řadu let věnují kosmickému výzkumu.
Tým, vedený RNDr.L.Sehnalem zde pro potřeby měření vlivu atmosféry na pohyb
družice vyvinul a postavil mikroakcelerometr MACEK,
který v roce 1992 měřil na ruské fotografické družici Resurs F15 a v roce 1996
dokonce byl na palubě raketoplánu Atlantis STS-79.
Nyní se na tyto experimenty snaží navázat družicí MIMOSA.
Družici postavila firma Space Devices v Praze (jedna z mála hi-tech firem v
Česku - viz. http://spacedevices.i-line.cz/).
Družice MIMOSA byla vypuštěna nosnou raketou
Rokot v roce 2003.
Další soukromou firmou v Česku, která se snaží navázat na minulé zkušenosti
je BBT-Materials Processing. Firmu v roce 1991 založil Ing. Čestmír Barta,
který stál u zrodu krystalizátoru ČSK-1 pro
experiment Morava-Splav, uskutečněný během letu našeho kosmonauta Vladimíra
Remka na stanici Saljut
6. Hlavní činnost firmy (kterou nyní vede Čestmír Barta jr.) byla a je
tedy samozřejmě soustředěna na další zdokonalování krystalizátor
ČSK a jeho následnického zařízení TITUS. Vývoj a výroba ve firmě běží
díky mezinárodní spolupráci a zájmu ze zahraničí. Pro ISS
nyní připravují zařízení s názvem Advanced TITUS. Bližší informace o firmě
BBT i jejich aktivitách můžete nalézt na adrese bbt.web.worldonline.cz.
Jinou formu soukromého podnikání v kosmonautice u nás ukazuje firma GISAT (www.gisat.cz),
která nabízí a prodává satelitní snímky pro nejrůznější potřeby.
V rámci mezinárodní spolupráce se naši vědci v poslední době podíleli na přípravě
přístrojů pro projekty MTI (USA, rentgenový spektrometr), CLUSTER II (ESA, výzkum
magnetosféry Země) a INTEGRAL (ESA, gama astronomie).
Jedním z pracovišť, které se zúčastňují mezinárodních programů kosmického výzkumu
a vývoje, je od roku 1996 Ústav radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních
technologií (FEKT) VUT v Brně. Odborný tým složený z asistentů, doktorandů a
studentů ústavu pod vedením docenta Miroslava Kasala se v rámci spolupráce s
celosvětovou organizací AMSAT podílí na výzkumu, vývoji a zajišťování provozu
experimentálních družic pro vědecké účely. VUT v Brně se tak řadí mezi světové
univerzity, které spolupracují na reálném, již probíhajícím kosmickém programu.
Podrobnější informace jsou v článku v Technickém týdeníku 6/2004: Poletí
špičkové přístroje kosmických výzkumníků z VUT v Brně k Marsu?
V roce 1997 se objevily zprávy o přípravě první české telekomunikační družice
CESAsat. Ta měla být vypuštěna v roce 1998,
později se datum startu posunulo na rok 2001. Novější informace nemám k dispozici,
ale je zřejmé, že ze záměru sešlo.
České středisko družicových spojů Sedlec je
v současné době provozováno útvarem satelitních služeb firmy České radiokomunikace
a.s.
S profesionální českou kosmonautikou neodmyslitelně souvisí i geofyzikální
ionosférická a telemetrická observatoř Panská ves u České Lípy, odkud se
řídily a sledovaly všechny družice Magion. Jsou
zde také zařízení pro příjem dat a snímků z družic.
Amatérská
a studentská činnost
Pro amatéry jsou u nás podmínky poměrně dobré. V ČR totiž existuje řada hvězdáren
a planetárií, které se, mimo jiné, věnují i popularizaci kosmonautiky. Zde se
mohou zájemci o kosmonautiku scházet a věnovat se sebevzdělávání, nebo přímo
drobným kosmonautickým aktivitám (sběratelství, modelařina, radioamatérství,
výstavy, amatérské projekty, příjem družicových dat, sledování družic, ...).
Mezi nejaktivnější patří Hvězdárna a planetárium Praha (www.planetum.cz)
a Hvězdárna Valašské Meziříčí. (www.astrovm.cz).
V minulosti u nás působily velmi aktivní amatérské skupiny pro kosmonautiku
SPACE a LSG. Spolek
SPACE se v 60.letech věnoval především publikační
činnosti a popularizaci kosmonautiky. Studentská skupina LSG
při Planetáriu v Praze zase v 80. letech připravila
řadu projektů a studií, se kterými se úspěšně účastnila kongresů IAF (studentské
sekce). Nejznámější je zřejmě studie Sluneční plachetnice
z roku 1981. Podle mých informací, však už tato skupina nefunguje.
Jiná amatérská skupina se v 80. letech pod vedením Ing.B.Křížka věnovala
návrhům minimální nosné rakety a experimentovala s raketami Astra.
Od roku 1995 se zástupci našich středoškolských studentů a profesorů každoročně
účastnili setkání zájemců o kosmonautiku v International
Space Campu v USA (do roku 2010).
V letech 1997 a 1998 měli celkem tři Češi možnost zúčastit se zkráceného kosmonautického
výcviku v ruském Hvězdném městečku v rámci reklamní akce West
in Space.
Od roku 2004 se v ČR pořádá Expedice
Mars, což je mezinárodní česko-slovenská soutěž pro mladé ve věku 13 až
18 roků. Cílem projektu simulovaných letu dětských posádek do vesmíru je popularizace
moderních trendů vědeckého výzkumu vesmíru a vzbuzení zájmu o vědu a techniku.
Vítězové Expedice Mars nakonec procházejí 5 denním kosmonautickým výcvikem ve
výcvikovém středisku v Belgii a zažívají simulovaný let do vesmíru.
Pro běžného amatérského zájemce o kosmonautiku je samozřejmě nejsnazší
jen sledovat její vývoj a vzdělávat se v této oblasti.
V našich televizích, ani v běžných denících, či periodikách, se o dění v kosmonautice
příliš nedozvíte. Věnují se opravdu jen tomu nejdůležitějšímu a někdy jen tomu
nejsenzačnějšímu. Nejlepším tištěným zdrojem informací v Česku je specializovaný
časopis Letectví + Kosmonautika (L+K) a byly to i pravidelné Přehledy kosmonautiky
(ty ale skončily rokem 1995). Občas se kosmonautice věnují (nebo věnovaly) ještě
některé další technické časopisy (ABC, VTM, Téčko, Technický týdeník).
O kosmonautice u nás také vycházelo a vychází poměrně dost knih, a to jak od
domácích autorů (Codr, Pacner, Toufar, Grün, Přibyl), tak i od autorů zahraničních.
Spektrum jde od specializovaných publikací až po výpravné encyklopedie. Na speciální
stránce jsem ve spolupráci s dalšími nadšenci
připravil seznam dostupné kosmonautické literatury.
Výborným informačním zdrojem je Internet. Z českých zdrojů doporučuji samozřejmě
svojí malou encyklopedii kosmonautiky (MEK), databázi
SPACE 40 (Mgr.
Antonín Vítek, do roku 2011) a její pokračování Space
50 (od roku 2012). Pěkné stránky o řadě sond a družic jsou i na serveru
Aldebaran (ČVUT). Nové informační servery
dále vznikají, takže nabídka je stále širší. Pro start do nepřeberného množství
kosmonautických informací na světovém Internetu můžete použít například můj
výběr Space HotList.
Protože vážných (aktivních) zájemců o kosmonautiku nebylo v Česku opravdu mnoho
(můj odhad byl pouhých cca 100 osob kolem roku 2000) a byli velmi roztroušeni
po celém území republiky, byly jejich vzájemné kontakty poměrně obtížné. Proto
na MEK vznikl neoficiální Adresář zájemců o kosmonautiku
v Česku. Dnes (po roce 2020) už je ale internet úplně všude, takže už je
bezproblémová komunikace všech zájemců pomocí sociálních sítí, diskuzních fór
a informačních kosmonautických webů, např. www.kosmonautix.cz
nebo www.kosmo.cz.
Největším pravidelným setkáním zájemců o kosmonautiku u nás je v posledních
letech tzv. KOSMOS-NEWS PARTY. Setkání
organizuje M.Halousek, autor zpravodaje KOSMOS-NEWS.
První setkání se konalo v roce 2001. Na programu jsou vždy přednášky a diskuse
na kosmonautická témata, a také výstava modelů kosmické techniky, autogramů
astronautů a dalších sběratelských materiálů. Setkání se každoročně koná vždy
na přelomu května a června v hotelu Technik v Bohdanči u Pardubic a účastní
se ho kolem 40 nadšenců. Oficiální stránky setkání jsou na adrese knp.kosmo.cz
.
Obecné úvahy ve zdejším internetovém diskusním fóru začátkem roku 2004 vyústily
do pokusu reálně postavit a vypustit malou amatérskou družici. Hlavním smyslem
byl vývoj a ověření principů a dílů, vhodných pro "stavebnici" nanodružic
a nanosond, dostupných i pro amatéry (finančně, organizačně i technologicky).
Projekt měl i svou vlastní informační stránku pod názvem Česká
amatérská družice czCube. V roce 2014 byl ale projekt czCube ukončen (neúspěchem).
I v souvislosti s amatérskou družicí bylo v průběhu roku 2004 z iniciativy
autorů webu www.kosmo.cz založeno občanské
sdružení Kosmo Klub, jehož cílem je zejména popularizace
kosmonautiky a podpora české kosmonautiky. Základní informace o sdružení jsou
i na zdejší stránce Kosmo Klub a podrobné informace
jsou na adrese klub.kosmo.cz
.
Aktualizováno : 20.02.2020
[ Obsah | Adresář zájemců
o kosmonautiku v Česku | Literatura
]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/cz/index.htm)
