[ Obrázky ]
Vlastní
nosná raketa Indie.
Vývoj kosmické rakety v Indii byl zahájen v roce 1969. Nejprve však
bylo nutno zmodernizovat strojírenský a letecký průmysl, zavést výrobu
elektronických prvků, uvést do chodu podnik pro přípravu a zpracování pohonných
látek. Proto bylo vše hotovo až v roce 1979.
Na kosmodromu Šríharikota
byla připravena čtyřstupňová raketa SLV-3 (Satellite Launch Vehicle).
První stupeň (dlohý 10 m) měl třísegmentový raketový motor, který dával
po dobu 53 sekund tah 542 kN. Palivem bylo 8700 kg tuhé heterogenní pohonné
látky (70% chloristanu amonného a 30% pojiva s hliníkovým práškem). Stupeň
měl čtyři kormidla trojúhelníkovitého tvaru. Ovládací orgány získávaly
pracovní plyn reakcí kyseliny dusičné s hydrazinem. Po dohoření stupně
se prázdná ocelová spalovací komora odděluje a odpadá.
Druhý stupeň byl dlouhý 6,4 m. Tvořil jej raketový motor s ocelovou
spalovací komorou a monolitickou TPL o hmotnosti 3100 kg. Stupeň hoří 44
s a má maximální tah 230 kN.
Motor třetího stupně má spalovací komoru ze skelných vláken, obsahuje
1100 kg pohonné hmoty a vyvíjí tah 79 kN po dobu 46 s. Nad motorem je přístrojový
úsek s inerciálním rídicím systémem. Kabely vedoucí odtud k jednotlivým
stupňům jsou uloženy v krytech po obou bocích rakety. Třetí stupeň se odděluje
až po navedení posledního stupně s družicí do vhodné polohy a po rozrotování
k získání stability.
Motor čtvrtého stupně je opět ze skelného laminátu, obsahuje 300 kg
TPL a hoří 32 s při tahu 21,1 kN. Teprve v průběhu funkce tohoto stupně
získává družice kosmickou rychlost.
Kompletní raketa SLV-3 byla dlouhá 22,7 m a měla hmotnost 17000 kg.
Start 10.08.1979 skončil nezdarem pro poruchu ovládacích orgánů druhého
stupně. Většina zařízení však pracovala správně, takže opakované starty
v letech 1980 a 1981 už byly úspěšné.
Přidáním
dvou startovacích motorů (shodných s původním prvním stupněm SLV-3) vznikla
raketa ASLV (Advanced Satellite Launch Vehicle) s nosnou kapacitou až
150 kg. První (neúspěšný) start měla raketa ASLV v roce 1987 a první úspěšný
v roce 1992.
Zcela
novou raketou je typ PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) s nosností
až 1400 kg na polární dráhu a licenčními raketovými motory Viking z rakety Ariane.
Raketa PSLV je čtyřstupňová, má celkovou délku přes 44 m a startovací hmotnost
kolem 300 tun. První stupeň, stejně jako 6 startovacích bloků, je na TPL. Druhý
stupeň je na KPL (N2O4/UDMH) s motorem Viking 4. Třetí stupeň je opět na TPL
a čtvrtý stupeň na KPL (N2O4/MMH). K prvnímu (neúspěšnému) startu rakety PSLV
došlo v roce 1993, k prvnímu úspěšnému startu došlo 15.10.1994 s družicí IRS-P2.
Dalším
vývojem vznikla raketa GSLV (Geo-synchronous Satellite Launch Vehicle)
s nosností až 5000 kg na nízkou dráhu a kolem 2000 kg na GTO. Raketa GSLV má
tři stupně, celkovou délku 49 m a startovací hmotnost kolem 400 tun. Centrální
první stupeň je na TPL, ale 4 velké návěsné startovací bloky jsou na KPL (N2O4/UDMH)
s motory Viking 2. Druhý stupeň je na KPL (N2O4/UDMH) s motorem Viking 4. Nový
třetí stupeň je kyslíkovodíkový (LOX/LH2) a používá ruský motor RD-56M. K prvnímu
startu byla raketa GSLV připravena v roce 2001 a 18.04.2001 úspěšně odstartovala
z kosmodromu Šríharikota
s geostacionární družicí GSat-1.
Od roku 2023 se tato verze rakety nazývá LVM.
Pro vynášení menších družic byla vyvinuta raketa SSLV (Small Satellite
Launch Vehicle). První tři stupně rakety (SS1, SS2, SS3) jsou na TPL (HTPB)
a velmi malý čtvrtý stupeň VTM (Velocity Trim Module) je na kapalné pohonné
látky (50 kg MMH+MON3). Celková startovací hmotnost SSLV je 120 tun, délka 34
metrů a průměr 2 metry. Nosnost je až 500 kg na dráhu ve výšce 500 km. První
start této rakety proběhl z kosmodromu Šríharikota 07.08.2022 ale nebyl zcela
úspěšný. Všechny stupně pracovaly správně, ale řídicí systém neplánovaně přešel
do nouzového režimu, takže družice nedosáhly stabilní oběžnou dráhu (chybělo
jen pár desítek m/s rychlosti). Druhý start (10.02.2023) už byl v pořádku a
raketa dopravila 3 družice na kruhovou dráhu ve výšce 450 km se sklonem 37°.
Aktualizováno : 27.09.2025
[ Obsah | Rakety
a kosmodromy ]
Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.
(originál je na https://mek.kosmo.cz/nosice/ostatni/slv/index.htm)
