Kaguya
| Alternativní názvy |
| Označení COSPAR |
| Stát |
| Start |
| Cíl |
Začátek 21. století přinesl několik zajímavých projektů sond ze států,
které se dříve planetárnímu výzkumu nevěnovaly. Stranou nezůstal ani
nejbližší cíl - Měsíc. Japonsko sice již v roce 1990 vypustilo
malou družici Měsíce Hiten, na rok 2006 však připravovalo ambiciózní
program, který byl kombinací několika družic a přistávacího modulu. Mise
byla označena SELENE. Start se uskutečnil po mnoha odkladech až
2007-09-14, to už ale měla sonda pojmenování
Kaguya.
Kaguya alias SELENE [=Selenological and Engineering Explorer] je družice Měsíce připravená
Japonskou kosmickou agenturou JAXA. Hlavním cílem mise je získat údaje o
přítomnosti chemických prvků v globálním měřítku, o mineralogickém
složení, topografii, geologii, gravitačním poli a plazmovém prostředí
v okolí Měsíce. Těchto údajů má být využito při vývoji zásadních
technologií budoucího lunárního výzkumu a využití místních zdrojů.
Mise zahrnuje tři družice - základní satelit s většinou vědeckého
vybavení, subdružici VRAD [=VLBI [=Very Long Baseline Interferometry]
Radio], využívající metodu interferometrie dvou vzdálených rádiových
přístrojů a konečně retranslační subsatelit, který je určen k příjmu
signálů v dobách, když hlavní satelit pohybující se za Měsícem není
v rádiovém kontaktu se Zemí.
Konstrukce
Základní družice je tvořena tělesem tvaru hranolu o rozměrech 2.1x2.1x4.2 m,
který je rozdělen na 2.8 m dlouhý horní hlavní přístrojový modul,
ve kterém je umístěna většina vědeckých přístrojů a 1.2 m dlouhý
spodní pohonný modul. Jedno křídlo panelu slunečních baterií je připevněno
k boční straně sondy. Na stěně kolmé ke stěně, kde se nachází sluneční
baterie, je namontována vysokozisková parabolická anténa o průměru
1.3 m. Z vrchní podstavy vystupuje 12metrová tyč magnetometru
a z rohů horní a dolní podstavy hlavního modulu vyčnívá čtveřice
antén o délce 15 m, které jsou součástí sondážního radaru. Celková
suchá hmotnost sondy obnáší 1720 kg, pohonné látky představují
795 kg.
Elektrická energie se vyrábí v solárních bateriích o ploše
22 m2, které jsou sestaveny z článků
na bázi GaAs/Ge. Baterie vyrábějí 3486 W a dobíjejí čtyři
NiH2 akumulátorové baterie 50 V, 35 Ah.
Komunikace se děje v pásmech S a X. Probíhá přes vysokoziskovou
anténu ve směru sonda-Země rychlostí 10 Mb/s v pásmu X
(pozemní přijímací anténa o průměru 60 m) nebo rychlostí 40 nebo
2 kb/s v pásmu S. Kapacita palubního záznamníku představuje
přibližně 10 Gb. Aktivní regulace teploty na palubě sondy je zajištěna
soustavou radiátorů, žaluzií a topných článků.
Hlavní motor sondy o tahu 500 N používá dvousložkové kapalné pohonné
látky (NTO/N2H4) a
je zamontován do pohonného modulu. Orientaci na dráze udržuje 12 raketových
motorků o tahu 20 N na dvousložkové KPL (bočení a klonění) a
8 mikromotorků o tahu 1 N na jednosložkové KPL (klopení). Sonda
je stabilizována ve třech osách. Poloha je kontrolována čtyřmi slunečními
čidly, dvěma inerciálními měřícími jednotkami IMU [=Inertial Measurement
Units], dvojicí hvězdných čidel. K udržování orientace se kromě výše
uvedených reaktivních motorků používají i čtyři silové setrvačníky
20 Nms.
Na horní podstavě přístrojového modulu jsou v počáteční fázi letu
upevněny dva subsatelity - VRAD a Retranslační subsatelit.
Subsatelit VRAD
Subsatelit VRAD má tvar hranolu s osmiúhelníkovitou podstavou o
rozměrech přibližně 1x1x0.65 m a hmotnosti 50 kg. Ze středu
horní podstavy vystupuje dipólová anténa. Satelit je stabilizovaný rotací
10 ot/min a nemá žádnou pohonnou jednotku. Elektrickou energii
70 W zabezpečuje soustava fotovoltaických článků na bázi Si pokrývajících
boční stěny. Sluneční baterie dobíjejí NiMH akumulátor 13 Ah, 26 V.
Subdružice nese jeden rádiový zdroj v pásmu X a tři vysílače
v pásmu S. Společně s druhou subdružicí umožňuje pozemní
pozorování metodou VLBI. Družice bude uvolněna na polární dráhu ve výšce
100x800 km a předpokládá se, že přežije na orbitě více než jeden rok.
Retranslační subsatelit
Retranslační subsatelit se podobá satelitu VRAD. Má tvar hranolu
s osmiúhelníkovitou podstavou o rozměrech přibližně 1x1x0.65 m
a hmotnosti 50 kg. Ze středu horní podstavy vystupuje dipólová anténa.
Na horní a dolní podstavě jsou dále umístěny dvojice malých antén pro
pásmo S. Satelit je stabilizovaný rotací 10 ot/min a nemá žádnou
pohonnou jednotku. Elektrickou energii 70 W zabezpečuje soustava
fotovoltaických článků na bázi Si pokrývajících boční stěny. Sluneční
baterie dobíjejí NiMH akumulátor 13 Ah, 26 V. Subdružice nese
jeden rádiový zdroj v pásmu X a tři vysílače v pásmu S.
Jejím úkolem je mj. přenášet signál pro Dopplerovské měření, sloužící
k průzkumu gravitačního pole, mezi základním satelitem a pozemní
stanicí v případě, kdy nebude hlavní družice ze Země viditelná.
Družice bude uvolněna na dráhu ve výšce 100x2400 km a předpokládá se,
že přežije na orbitě více než jeden rok.
Vědecké vybavení
Hlavní modul nese 13 vědeckých přístrojů:
- vícepásmový zobrazovač;
- kameru na snímkování terénu;
- TV kameru s vysokým rozlišením;
- spektrální profilovač;
- rentgenový spektrometr;
- spektrometr v pásmu gama;
- sondážní radar;
- laserový výškoměr;
- magnetometr;
- plazmový zobrazovač;
- spektrometr nabitých částic;
- analyzátor plazmy
- vybavení pro rádiové experimenty.
Předstartovní přípravy a průběh letu
Přípravy letu provázely dlouhodobé potíže. Počínaje komplikovaným technickým
vývojem a konče pozdržením startu, které způsobila havárie nosné rakety
H-II při jiné příležitosti. Nicméně i pro tento
projekt se nakonec čas naplnil a v polovině července 2007 už mohla
JAXA oznámit první konkrétní termín vzletu. Při této příležitosti bylo sondě
chystané zatím pod neutrálním označením SELENE [=Selenogical and Engineering
Explorer] přiděleno, jak už to u Japonců bývá zvykem, poetičtější jméno Kaguya.
Pro ty, kteří se nevyznají v japonském kulturním prostředí, bylo upřesněno,
že Kaguya je jméno princezny
z japonské legendy.
V tiskové zprávě z 2007-07-13 bylo stanoveno
přesné datum na 2007-08-16 v 09:30:48 JST
(Japan Standard Time), nebo-li 2007-08-15
v 00:30:48 UT. Startovní okno trvalo až do 2007-08-23,
další oznámené se pak nacházelo v intervalu mezi 2007-09-13
a 2007-09-21. Jako nosič byl stanoven 13. exemplář
rakety H-IIA (H-IIA F13)
a místo vzletu Yashinobu Launch Complex na kosmodromu Tanegašima (Tanegashima
Space Center).
Stanovené datum ale neplatilo příliš dlouho. Při pozemních zkouškách satelitu
WINDS [=Wideband Interneworking Test and Demonstration Satellite] bylo zjištěno,
že u instalovaného kondenzátoru byla zapojena opačná polarita. JAXA okamžitě
ověřovala, jestli se podobná závada nevyskytuje na palubě sondy KAGUYA, která
má stejného výrobce. Skutečně tomu tak bylo a opačně zapojený kondenzátor byl
nalezen u obou malých subsatelitů. Kondenzátory bylo nutno vyměnit.
Podle další tiskové zprávy z 2007-07-20 se
výrobce Mitsubishi Heavy Industries a provozovatel JAXA [=Japan Aerospace
Exploration Agency] okamžitě dohodly na dalším odkladu startu. Nové datum startu
nebylo prozatím oznámeno, a všichni čekali, jestli se technikům podaří opravu
zvládnout tak, aby raketa vzlétla alespoň v náhradním zářijovém termínu.
Ani další zpoždění by patrně neznamenalo žádné komplikace, protože prakticky
stejné podmínky pro start se otevírají každý měsíc. Problémy ale mohly nastat
z hlediska provozu kosmodromu, protože japonská pravidla stanoví, ve
kterých ročních obdobích smí být start (jakýkoliv) proveden, a kdy jsou vzlety
raket zakázané.
Mitsubishi zvládlo opravy subsatelitů naprosto hladce a tak již
2007-08-15 mohlo vedení mise oznámit, že start měsíční
sondy Kaguya se uskuteční dne 2007-09-13
v 10:35:47 JST (místního času), tj. v 01:34:47 UT.
2007-09-11 bylo ale sděleno, že i toto datum
neplatí a znovu bude nutné začátek cesty posunout přibližně o 24 hodin.
Tentokrát ale nebyl viníkem technický stav aparátu ale banální špatné počasí.
Tento odklad se ukázal už být ale opravdu posledním a po něm události nabraly
rychlý spád.
2007-09-13 v 09:40 UT bylo na základě
příznivé meteorologické zprávy rozhodnuto, že sestava nosné rakety
H-IIA (výrobní číslo 13) a sondy Kaguya může
opustit montážní halu VAB [=Vehicle Assembly Building] a lze ji převézt na
startovní rampu. Transport na vzdálenost přibližně 500 m byl zahájen až
po západu slunce v 13:32 UT (21:32 místního času). Konečného
stanoviště bylo dosaženo přibližně o půl hodiny později a okamžitě se rozběhly
plánované předstartovní oparace.
V 16:40 UT (01:40 místního času) byly zkontrolovány všechny
aspekty, které by mohly mít vliv na zrušení letu. Bylo prověřeno, že nosič,
sonda, startovní zařízení, sledovací a řídící systém jsou bez závad a počasí
je příznivé. Po tomto konstatování byl vydán souhlas s naplněním nádrží
pohonnými látkami. V 16:43 UT se rozběhly závěrečné činnosti.
V okruhu 400 m od stojící rakety byl vyhlášen zákaz vstupu.
V 18:00 UT bylo zahájeno podchlazování dopravního zařízení, která
čerpá do nádrží rakety kapalný kyslík a kapalný vodík. O hodinu později byl
zakázaný okruh rozšířen na poloměr 3000 m. V 18:40 UT byla
dokončena zkouška řídícího sytému, při níž byly vychylovány motory.
V 20:15 UT bylo oznámeno, že se v nádržích nachází plné množství
pohonných látek. Zkoušky zařízení pokračovaly. Ve 20:39 UT bylo prověřeno
spojení mezi nosnou raketou a pozemním řídícím stanovištěm.
2007-09-14 v 00:24 UT dospělo odpočítávání
do závěrečné fáze. Potřetí bylo rozhodováno o tom, zda mají operace pokračovat.
I tentokrát padlo očekávané "Go!". V 00:31 UT ukazoval countdown
hodnotu T-60 min a i nadále pokračoval bez potíží.
Poslední meteorologická zpráva uváděla, že nad kosmodromem je jasno, vane
východo-jiho-východní vítr 5.9 m/s a teplota vzduchu činí 29.8°C.
V 01:27 UT v čase T-4 min se rozběhla
automatická startovní sekvence, která ukázala nulu
2007-09-14 v 01:31.01 UT (10:31:01 místního
času). Nosná raketa se odlepila od rampy a elegantním obloukem zamířila
k nebi. Vzlet byl naprosto čítankový. Úkol nosné rakety skončil
v čase 02:16 UT, tj. 45 min 34 s po odpoutání od země,
kdy telemetrie ohlásila dosažení stanovené dráhy a oddělení sondy Kaguya
od zbytku nosiče.
Uvolněná sonda musela nejprve zaujmout letovou konfiguraci. Znamenalo to
především rozložit křídlo fotovoltaických článků a vyklopit parabolu vysokoziskové
antény. Anténa byla aktivována v 09:52 UT. Operaci sledovala kamera
instalovaná na povrchu kosmického plavidla. Obrázky dorazily na Zemi se zpožděním
v 13:53 UT.
Panel solárních článků se odklopil už krátce po separaci sondy v 02:44 UT.
Úspěch operace byl zaregistrován nejprve signálem z telemetrie a indikován
nárůstem generované energie a posléze v 14:13 UT byl potvrzen snímkem
z palubní kamery.
Nosná raketa umístila sondu na oběžnou dráhu kolem Země, na níž musela po
nějakou dobu zůstat. Doba před odletem k Měsíci měla být věnována mj.
několika úpravám dráhy. První takový manévr byl naplánován na
2007-09-15 ve 20:12 UT. Účelem korekce
označené ΔVc1 bylo opravit případnou chybu v činnosti nosné rakety
a změnit rovinu oběžné dráhy. Operace proběhla bez potíží a po jejím skončení
sdělila JAXA, že se těleso pohybuje po dráze ve výšce 956 až 232782 km
s periodou oběhu 4 dny 23 hodin a 37 minut. I po prvním
motorickém manévru zůstávala sonda v dobré kondici.
Druhý korekční manévr ΔVa1 se uskutečnil 2007-09-16
ve 23:00 UT a sloužil k doladění dráhy po ΔVc1. "a" v označení
manévru znamená, že k němu došlo v apogeu (místě dráhy nejvíce vzdáleném
od Země). Ze zveřejněných parametrů po skončení operace (výška 924 až
232731 km, perioda 4 d 23 h 33 min) vyplývá, že byla
sonda mírně přibržděna.
Třetí motorický zásah byl naplánován na 2007-09-19
v 00:52 UT. Korekce ΔVp1 měla za účel dále upravit dobu oběhu
tělesa na dráze kolem Země. Tentokrát byl impuls proveden ve směru letu a
apogeum se prakticky přiblížilo až k oběžné dráze Měsíce kolem Země.
Hlavní parametry dráhy byly po vyhodnocení v řídícím středisku následující -
výška 1039 až 377809 km, doba oběhu 9 d 23 h 31 min.
Telemetrická data tentokrát přišla přes stanici DSN [=Deep Space Network]
v Goldstone, provozovanou NASA, a potvrdila, že se sonda stále nachází
v dobrém stavu.
Motorickým zásahům na geocentrické dráze ale ještě nebyl konec. Další manévr
se uskutečnil 2007-09-19 v 19:59 UT.
Korekce ΔVc2 měla dále synchronizovat oběh sondy s pohybem Měsíce.
Oproti předchozí změně nebyla tato úprava už tak razantní. Oznámená dráha ležela
ve výšce 1055 až 379196 km nad Zemí a jeden oběh trval 10 d 0 h 48 min.
Poslední úprava dráhy letu na geocentrické dráze byla připravena na
2007-09-29, tedy prakticky po celém jednom oběhu
Země. Manévr označený ΔVp2 byl klasifikován jako úprava oběžné periody
a byl zahájen v 02:58 UT. Parametry zveřejněné po jeho provedení
a po kontrole nové trajektorie hovořily o dráze ve výšce 2243 až 378132 km
a době oběhu 10 d 0 h 55 min. Telemetrie přijatá sledovací
stanicí Usuda potvrdila setrvalý výborný stav celé sondy. Další zážehy motoru
už měly navádět Kaguyu do zóny gravitačního panství Měsíce.
2007-09-29 se také uskutečnil první přenos televize
s vysokým rozlišením HDTV [=High Definition Television] z rekordní
vzdálenosti od Země. Televizní obraz v podobné kvalitě dorazil do pozemských
přijímačů zatím jen z paluby raketoplánu, případně z mezinárodní kosmické
stanice ISS. Tato plavidla se ale pohybují nad zemským povrchem jen o něco dále
než 300 km. Kaguya má ve svém vybavení rovněž kameru stejných parametrů
a v rámci zkoušek provozu pořídila z výšky 110000 km krátký "šot",
na němž byl zobrazen srpek Země. Kamera začala snímat otáčející se zeměkouli
v 12:46 UT v osminásobném zrychlení (tzn. osm minut ve skutečnosti
bylo stlačeno na 1 minutu záznamu). Do stanice Usuda dorazil záznam
přibližně s 24 hodinovým zpožděním a následně byl zpracován japonskou
televizní společností NHK.
Pobyt sondy na geocentrické orbitě se pomalu chýlil ke konci. Kaguya se pohybovala
po dráze natolik přesné, že bylo možno zrušit poslední úpravu, označenou jako
ΔVc3. Trajektorie tělesa se dostala 2007-10-03
do těsné blízkosti Měsíce a pak již stačilo uskutečnit správný motorický zásah,
aby Kaguya uvázla v gravitačním poli našeho přirozeného satelitu. Zážeh
motoru dostal označení LOI1 [=Lunar Orbit Injection] a měl být zahájen
v 20:55 UT. Nakonec se začátek operace přesunul až na 21:20 UT
a po vyhodnocení výsledků bylo oznámeno, že úvodní selenocentrická dráhy nové
družice Měsíce leží ve výšce 101 až 11741 km nad lunárním povrchem a jeden
oběh trvá 16 h 42 min.
Zprávu o navedení sondy na dráhu kolem Měsíce potvrdila JAXA přibližně
s jednodenním zpožděním, až měli navigátoři v ruce dostatek měření
momentální trajektorie. Zároveň JAXA připomněla, že sonda dokázala k Měsíci
bezpečně dopravit zprávy a podpisy, které byly shromážděny od 412627 jednotlivců
z celého světa v rámci kampaně "Wish upon the Moon".
Úvodní selenocentrická dráha se nicméně ještě značně lišila od dráhy, na níž
měly kroužit jednotlivé subsatelity, nemluvě o vlastní operační dráze hlavního
tělesa. Na postupné korekce se počítalo s dalšími zážehy raketového motoru
v pořadí LOI2 až LOI6. Označení LOI [=Lunar Orbit Injection] bylo ale v tomto
případě mírně zavádějící, protože se nejednalo o navedení na oběžnou dráhu
(I=Injection) ale o pouhou úpravu stávající dráhy. Korekce LOI2 byla nahlášena
na 2007-10-05 v 23:01 UT. Data získaná
sledovací stanicí Usuda potvrdila, že i po tomto manévru zůstává aparát v dobré
kondici a měření nové dráhy umožnilo zveřejnit nové parametry: výška 108 až
5694 km, oběžná perioda 7 h 53 min.
Manévr LOI3 byl v plánu 2007-10-06
v 22:40 UT. Telemetrie do řídícího střediska tentokrát putovala přes
stanici v Goldstone a sledování nové trajektorie ani tentokrát nezavdalo
důvod k obavám o osud mise. LOI3 dále snížil dráhu v apocentru, takže
sonda nyní kroužila po dráze ve výšce 115 až 2399 km s oběžnou dobou
4 hod 5 min.
Nová dráha již odpovídala zamýšlené orbitě prvního ze dvou připojených satelitů.
Oddělení subdružice Rellay satellite (Rstar) bylo nahlášeno na
2007-10-09 v 00:35 UT. Ke skutečné separaci
došlo podle závěrečné zprávy o minutu později. Oddělení potvrdila opět palubní
kamera, která má za úkol monitorovat stav zařízení sondy. Stejnou kamerou byly
ještě později zhotoveny snímky lunárního disku v době, když už se Rstar
nacházela mimo dohled a palubní kamera se otočila směrem k parabolické anténě.
Hlavní družice i její první "baby" hlásily dobrý stav a čekaly na třetí těleso,
které mělo nastoupit samostatný let o několik dnů později.
Družice Rstar je určena jednak k retranslaci signálů ale i k měření
magnetického pole, dokonce i na odvrácené straně, a přesnému sledování gravitačního
pole na základě rádiové interference s druhým subsatelitem VRAD.
Krátce poté, co se Kaguya zbavila prvního pasažéra, manévrem LOI4 dále snížila
dráhu nad Měsícem. Korekce byla naplánována na 2007-10-09
v 00:24 UT. Ani tentokrát se nevyskytlo žádné nepříjemné překvapení
a po potvrzení stavu systémů souborem telemetrických dat, s jejichž příjmem
opět vypomohla americká stanice Goldstone, byly oznámeny nové parametry
selenocentrické dráhy - výška nad povrchem 127 až 795 km a oběžná
doba 2 h 34 min.
Na nové dráze došlo 2007-10-12 v 04:28 UT
k oddělení i druhé subdružice prozatím označované jako VRAD [=Very Long
Baseline Interferometry Radio] nebo taky jinak Vstar. I tentokrát byla separace
zachycena palubní kamerou.
Kdo si do této chvíle myslel, že oba subsatelity si podrží jména VRAD a Rsat,
pod kterými probíhal jejich návrh a výroba, nemá dostatečné zkušenosti
s mentalitou japonských vesmírných výzkumníků. Jinak by si musel všimnout,
že každá sonda i družice dlouho žijí pod neutrálním technickým označením, navíc
vycházejícím z anglické terminologie, ale nejpozději v okamžiku, kdy
se těleso dostane úspěšně do vesmíru, obdrží promptně nějaké poetické jméno.
Subsatelity Kaguyi nemohly být výjimkou!
Kaguya, jak už bylo dříve uvedeno, je jméno princezny ze starého japonského
příběhu Taketori Monogatari
{=Příběh sekáče bambusu}. Subsatelity si vypůjčily jméno ze stejné legendy.
Těleso VRAD se od této chvíle nazývalo "Okina" (starý muž - dřevorubec,
který princeznu Kaguyu našel v bambusovém lese) a Rstar bylo teď "Ouna"
(manželka dřevorubce). Podobně jako v pohádce se oba staříci pečlivě starali
o nalezenou princeznu, očekávalo se, že i jejich malí následníci na dráze kolem
Měsíce budou bedlivě dohlížet na hlavní sondu, která se v dalších dnech
měla spustit ještě o mnoho kilometrů níže k lunárnímu terénu.
Další korekce dráhy LOI5 a LOI6 měla Kaguya provést mezi 2007-10-14
a 2007-10-18 (japonského času) a tím dosáhnout operační
výšky. Přesné datum, kdy k nim došlo, se na obvyklém místě na internetu
neobjevilo, a tak čtenář musel vzít za vděk pouhým konstatováním
z 2007-10-19, že nová dráhy po dvou zmíněných
korekcích se nachází ve výšce 80 až 123 km nad měsíčním povrchem a oběžná
doby činí 1 h 58 min.
O dva dny později, 2007-10-21 vydala JAXA tiskovou
zprávu, v níž se uvádí, že se Kaguya pohybuje po plánované dráze (původně
byla plánována kruhová dráha ve výšce 100 km) a byla převedena
do regulérního operačního stavu. Sonda přešla do stabilní tříosé orientace,
v níž se udržuje zaměření přístrojů k lunárnímu povrchu na celé
oběžné dráze. Hlavní sonda i dvě malé subdružice se nacházely, podle zprávy,
v dobrém technickém stavu. Byly zahájeny úvodní testy zařízení, které měly
ověřit, že systémy a vědecké přístroje pracují tak, jak je od nich požadováno.
Zkoušky byly rozplánovány až do poloviny prosince, kdy by měly začít rutinní
pozorovací aktivity.
Plánovaný průběh letu
Základní družice Kaguya
bude stanovenou operační dráhu udržovat po dobu jednoho roku. Zhruba každé
dva měsíce k tomu bude pravděpodobně zapotřebí zážeh korekčních motorků.
První rok by se výška skutečné dráhy neměla odchýlit o více než 30 km
od nominální hodnoty 100 km. Po uplynutí jednoho roku se uvažuje o
snížení dráhy na 40 až 70 km.
Pohonný modul měl být po dosažení operační dráhy oddělen a měl dosednout na měsíční
povrch. Přitom měl demonstrovat jednak technologii měkkého přistání
v předem zvoleném místě a jednak možnosti udržování tepelných podmínek
na palubě a metodu akumulování energie nutné pro přežití během rozdílných
podmínek měsíčního dne a noci. Rádiový vysílač umístěný na pohonném modulu
se měl rovněž použít na experimenty VLBI. Protože se o přístání na Měsíci
v posledních oficiálních publikacích vydaných u příležitosti startu sondy
nehovoří, má se za to, že tento bod programu (jako příliš složitý) byl pro
tentokrát zrušen.
Fotogalerie obsahuje celkem 6 obrázků, nejnovější byl přidán 2005-05-18.
Literatura
- SELENE Home Page (JAXA) -
http://www.isas.ac.jp/e/enterp/missions/selene/index.shtml
- NSSDC Master Catalog: Spacecraft SELENE -
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/sc-query.html
Počet reakcí: 3
Poslední: 2007-10-10 17:53:07
|
