1M No.2
| Alternativní názvy |
| Označení COSPAR |
| Stát |
| Start |
| Cíl |
Druhá z dvojice prvních automatických meziplanetárních stanic
k Marsu v rámci programu 1M.
Úkolem bylo provádět měření kosmického prostředí během letu k Marsu
a zjišťovat základní informace o cílové planetě při průletu. Sonda byla
vybavena mj. fototelevizním zařízením a přístroji na detekci případného
mimozemského života. Vinou havárie nosné rakety se nedostala do kosmu.
Konstrukce
Sondu vyrobila konstrukční kancelář OKB-1.
Tříose stabilizovaná sonda o hmotnosti přibližně 650 kg. K válcovému
tělesu sondy o výšce asi 2 m jsou pevně připojeny dva panely
slunečních baterií o ploše 2 m2,
dobíjejících Ag-Zn akumulátorové baterie. Déle je k základnímu
tělesu připojena vysokozisková síťová anténa o průměru 2.33 m
a dlouhé anténní rameno.
Ke korekci dráhy se užívá raketový motor na kapalné pohonné látky
(dimetylhadrazin/oxid dusičitý). Poloha je určována pomocí měření
slunečního a hvězdných čidel. Orientace sondy se udržuje taková, aby
panely slunečních baterií byly obráceny ke Slunci.
Rádiové spojení využívá převodník v decimetrovém pásmu. Vysílání
povelů a telemetrie se děje přes parabolickou anténu s vysokým
ziskem. K udržování orientace na zemi se užívá rádiového zaměření.
Snímky jsou se přenášejí vysílačem na vlnové délce 0.08 m.
Vědecké vybavení
Úkolem sondy bylo zkoumat meziplanetární prostředí v prostoru mezi
Zemí a Marsem. Dále se měla provádět měření při průletu kolem Marsu,
včetně pořízení snímků povrchu. K těmto účelům byl přichystán
soubor vědeckých přístrojů o hmotnosti přibližně 10 kg, zahrnující
mj.:
- magnetometr instalovaný na nosníku;
- čítač kosmického záření;
- iontovou past;
- radiometr;
- detektor mikrometeoritů;
- spektroreflektometr pro detekci pásma CH indikující případný
život na Marsu (vymontováno před startem);
- fototelevizní zařízení umístěné uvnitř hermetického oddílu
(vymontováno před startem). Kamera se dívá průzorem a je spuštěna
na povel senzoru reagujícího na Sluncem ozářený povrch Marsu.
Dalším úkolem sondy je ověřovat možnosti rádiového spojení na
vzdálenosti do 300 miliónů km.
Průběh letu
Start sondy se uskutečnil 1960-10-14 v 13:51:03 UT kosmodromu Bajkonur
- rampa PU-1 - pomocí nosné rakety Molnija 8K78. Stanice 1M No.2
v silně odlehčené variantě už nemohla splnit cílové zadání
průzkumu Marsu a byla určena jenom pro ověření startu meziplanetární
stanice pomocí nosné rakety 8K78 a výzkumu podmínek rádiového spojení
při přeletu k jiným planetám. Ve 290. sekundě letu došlo
k poruše motorové jednotky 8D715 třetího stupně (blok I) nosné
rakety. Příčinou bylo zamrznutí paliva v dopravním potrubí.
Kerosin zamrzl ještě v průběhu přípravy raketového nosiče ke
startu, vinou netěsnosti oddělovacího ventilu v hlavním potrubí
kapalného kyslíku 3. stupně. Spojený třetí a čtvrtý stupeň a
meziplanetární stanice shořely v atmosféře nad východní Sibiří.
Podle jiného pramene bylo příčinou havárie palivové čerpadlo třetího
stupně, které nemohlo poskytnout dostatečný průtok pro zahájení zážehu.
Stanice vystoupila do výšky 120 km a poté začala znovu padat
k zemi.
Podle výpočtů měla meziplanetární kosmická stanice 1M No.2 proletět
kolem Marsu 1961-05-15.
Počet reakcí: 2
Poslední: 2007-07-06 22:42:42
|